Smluvní zastoupení je dobrovolné a záleží čistě na vůli každé ze stran, konkrétně zmocnitele, zda se rozhodne nechat zastoupit a samozřejmě zmocněnce, který zmocnění příjme. Zastoupení vzniká dohodou mezi zmocněncem a zmocnitelem, která může být uzavřena písemně i ústně. Vůči třetím osobám se zmocněnec prokazuje plnou mocí, která interpretuje existenci dohody smluvních stran a osvědčuje rozsah zástupcova oprávnění.
Plná moc má funkci jen jako potvrzení (doklad) zastoupeného.
Forma plné moci se ve většině případů vyžaduje v písemné formě. Je tomu tak u generální (všeobecné) plné moci, plné moci týkající se určitého druhu právního jednání (např. uzavírání kupních smluv). Písemnou formu může vyžadovat právní předpis nebo dohoda stran pro dané právní jednání, které má být učiněno zástupcem (zmocněncem). Ústní může být plná moc týkající se určitého právního jednání, pro které není vyžadována zvláštní forma. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma (např, notářský zápis), udělí se plná moc v téže formě. Povinnost obstarat plnou moc ve zvláštní formě je nově zakotvena do NOZ. Toto pravidlo je účinné teprve krátce a už se objevují rozlišné názory na striktnost jeho dodržování. Každopádně v zájmu právní jistoty je lepší toto pravidlo dodržet, alespoň do té doby než se objeví výklad v judikatuře.
Nebude-li plná moc udělena ve zvláštní formě, ačkoli to zákon pro dané jednání vyžaduje, k danému úkonu nedojde. Akceptuje-li třetí strana i plnou moc udělenou v prosté písemné formě, nemůže se později dovolávat toho, že plná moc nesplňovala požadavky stanovené zákoníkem.
NOZ nevyžaduje, aby podpisy na plné moci byly úředně ověřeny. Často se při řešení běžných záležitostí např. s úřady můžeme setkat, že úředně ověřené podpisy na plné moci budou vyžadovat. V některých případech tuto povinnost může stanovit zvláštní právní předpis nebo jde pouze o pravidlo daného úřadu, kterému ač není zákonem stanovené, se nakonec stejně musíte podrobit, pokud chcete svoji záležitost vyřešit co nejrychleji.
Právní úprava plné moci v NOZ je dosti podobná právní úpravě předchozího občanského zákoníku. NOZ se odlišuje s úpravou zastoupení na základě domnělého zmocnění. Chrání třetí osoby v situaci, kdy jedna ze stran vyvolá u takové třetí osoby domněnku, že zmocnila k jednání někoho jiného. Taková osoba, se poté nemůže dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.
Př. Otec řekne prodavači, ať vše řeší se synem jeho zástupcem. Prodavač v dobré víře obstará na základě jednání syna pro otce požadovanou věc. Otec se nemůže v takové situaci dovolávat nedostatku zmocnění.
Zánik zmocnění plnou mocí
- vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno,
- odvoláním zmocnění zmocnitelem
Práva odvolat zmocnění se nelze vzdát. Lze je omezit, tím, že si strany sjednají důvody pro odvolání zmocnění. V takovém případě, nelze zmocnění odvolat z jiného důvodu. Výjimkou jsou zvlášť závažné důvody ze strany zmocnitele.
- výpovědí zmocněnce
- úmrtí zmocnitele nebo zmocněnce, popř. zánikem právnické osoby na straně zmocnitele nebo zmocněnce
Zdroj: Mgr. Veronika Křížová, Bezplatná právní poradna online
Komentáře vytvořeny pomocí CComment