Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zobrazení: 16
Mám dotaz ohledně platnosti dočasné pracovní neschopnosti DPN v případě nedůvodného vystavení. Zaměstnanci se stal v zaměstnání úraz na základě kterého až po 3 dnech navštívil svého obvodního lékaře a poté ještě pohotovost (také 3 dny po). Dle zprávy z pohotovosti měl raněný pouze malou ranku, bez jakéhokoli dalšího nálezu, včetně poznámky, že raněný si nestěžuje na bolesti. Obvodní lékař však napsal DPN na 14 dní bez jakéhokoli dalšího vysvětlení. Zranění navíc nijak neovlivňovalo jako práci. Tento zaměstnanec byl napaden jiným zaměstnancem, kdy dostal jednu ránu do nosu. Na nose měl, i dle lékařů, pouze malou odřeninu (která byla navíc po 3 dnech již prakticky zaléčena). Bez RTG, bez šití, údajně bez bolesti. Byla dokonce přivolána policie české republiky PČR, která na místě zhodnotila jako menší šarvátku a žádné velké zranění. Přesto obvodní lékař vystavil neschopenku na 14 dní. Jako zaměstnavatel jsme se k tomu postavili tak, že uznáváme sice jeho pracovní úraz, ale rozporujeme legitimnost jeho DPN. Máme právo na to, aby se jeho lékař vyjádřil a odůvodnil vystavení DPN? Jak v takovém případě postupovat? Je evidentní, že pán to udělal jako pomstu, zvlášť, když jsme zjistili, že lživě vypovídal jak PČR, tak lékařům. Naštěstí máme kamerový záznam, kde je jasné, že pán dostal jednu ránu, ne 3 nebo 5, ani ho nikdo nekopal nebo nemlátil "hlava nehlava", jak tvrdil. Jak se lze proti takovému zaměstnanci bránit? Děkuji za pomoc a omlouvám se za obsáhlejší zprávu.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 20
Soused má na pozemku budovu, v té je zbudováno splachovací WC. Toto WC bylo v minulosti zbudováno na základě stavebního povolení, jednalo se s mým domem o jednu stavbu. Při rozdělení nemovitosti (a vypořádání spoluvlastnictví) bylo dohodnuto, že se soused odpojí od mé kanalizace. Budova, kde je WC umístěno, je na stavebním úřadě vedena jako doplňková stavba (sklad). Z této doplňkové stavby v roce 2023 zbudoval soused nové vedení kanalizační trubky, která je vzdálena cca 5,5 m od studny. Studna slouží pro zalévání zahrady a napouštění bazénu, je na mém pozemku, zmíněný soused má na ni břemeno pro čerpání vody. Na vedení kanalizace z doplňkové stavby soused žádné povolení nevyřizoval. Jedná se zřejmě o tzv. domovní rozvod vedený po zahradě. Tato kanalizační trubka je vedena do malé šachty umístěné přímo na hranici pozemku. Dál již výkopové práce nepokračovaly, trubka tedy končí v této šachtě. V listopadu 2024 jsem byla na zahradě, všude se šířil zápach fekálií a soused se rozčiloval, že bakterie nerozkládají odpad na čistou vodu. Proto se domnívám, že soused umístil přímo na hranici pozemku a 5,5m od studny, malou žumpu či čističku. (Soused nenapojil kanalizaci z doplňkové stavby na svoji kanalizační přípojku své novostavby RD.) Budu muset dát podnět na úřad, aby zkontrolovali, zda se nejedná o žumpu, čističku, protože ta by měla být 12m od studny. Na dotaz, o co se jedná, mi soused tvrdí, že je to pouze revizní šachta jeho kanalizační trubky a ta dle něj není stavbou.
1. Pokud by se jednalo opravdu o pouhou revizní šachtu, je betonová revizní šachta pro kontrolu kanalizační trubky stavbou? Předpokládám, že pokud to stavba není, na hranici pozemku být může.
2. Jak donutit stavební úřad, aby to fyzicky zkontroloval? Mám z minulosti zkušenost, že úřad se spokojil s tvrzením souseda. Do revizní šachty však nedáváte bakterie na rozklad odpadu...
3. Je v zákoně definována odstupová hranice pouhé kanalizační trubky od studny?
Velmi Vám děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 32
Máme nově zakoupený pozemek. Při zkoumání právní situace kolem pozemku jsme narazili na několik skutečností, které bychom rádi vyřešili a potřebujeme poradit, jakým způsobem bychom měli postupovat. Prvním problémem, na který jsme narazili, je stávající plot, který se nachází na hranici našeho pozemku. Tento plot, jak jsme zjistili při nahlížení do katastru nemovitostí, není postaven správně a zasahuje na náš pozemek. Podle našich výpočtů ubírá přibližně 34 m² z naší plochy, což pro nás představuje významný problém, protože tento prostor by nám mohl sloužit pro výstavbu nebo jiné účely. Chceme se zeptat, jakým způsobem bychom měli postupovat při vyřešení této situace. Je možné požádat o odstranění plotu a jeho přemístění tak, aby hranice pozemku odpovídala skutečnému stavu, nebo je nutné se obrátit na odborného geodeta, který by hranici pozemku vytyčil a potvrdil? Jaký je právní rámec pro tento problém a co by mělo být naším prvním krokem? Pokud se soused nebude s odstraněním plotu souhlasit, chceme vědět, jaké kroky bychom měli podniknout. Máme nějaké možnosti, jak vymáhat nápravu, nebo je nutné zahájit právní řízení, případně jiný postup, jakým by se problém mohl vyřešit mimosoudně? Jaký je proces, pokud soused odmítne uznat naše nároky a neudělá žádné kroky k vyřešení tohoto problému? Dalším problémem, který se týká našeho pozemku, je umístění hlavního uzávěru vody. Tento uzávěr je zakopaný v zemi na našem pozemku a nachází se v těsné blízkosti hranice s pozemkem souseda. Zajímalo by nás, jakým způsobem bychom měli tuto situaci řešit. Jaké máme právo na tuto infrastrukturu a jaké povinnosti vůči ní máme? Měli bychom si vyžádat nějaké povolení na případné stavební úpravy pozemku v okolí tohoto uzávěru, nebo je možné tento problém nějakým způsobem řešit s vodárenskou společností, která spravuje tuto infrastrukturu? Kromě těchto problémů nás rovněž trápí situace, kdy hranice našeho pozemku končí přímo v asfaltové cestě, která patří městu. Tento problém nás zajímá z hlediska právního, neboť asfaltová cesta nám zasahuje do pozemku a může nám tím ubírat jeho hodnotu. Rádi bychom věděli, zda máme právo požadovat odstranění této cesty nebo její přeložení do jiného místa. Zároveň nás zajímá, zda máme nárok na finanční náhradu za to, že cesta zasahuje do našeho pozemku, a jakým způsobem bychom takovou náhradu mohli žádat. Jaký je právní rámec pro odstranění veřejné komunikace, která zasahuje na náš pozemek? Jaké šance máme, že nám město umožní odstranit tuto část cesty, nebo bychom se měli obrátit na jiný typ náhrady? Jaké by byly další kroky, pokud město na naši žádost nebude reagovat nebo ji odmítne? Pokud by město odmítlo naše požadavky na odstranění cesty, zajímá nás, zda existuje možnost, jak s městem vyjednat nějakou kompenzaci za tento zásah do našeho pozemku. Jsme ochotni přistoupit na varianty, jako je například finanční náhrada, a rádi bychom věděli, jakým způsobem takové jednání probíhá a jaké máme šance na úspěch. Je třeba se obrátit na právníka, který by nám pomohl vyjednávat s městem, nebo máme možnost obrátit se na konkrétní úřady a instituce? V souvislosti s výše uvedenými problémy bychom se také rádi informovali o tom, jaké kroky bychom měli podniknout, abychom měli všechny kroky v pořádku a abychom se vyhnuli možným právním komplikacím. Pokud bychom museli jednat s městem nebo se sousedem ohledně výše uvedených problémů, jaká pravidla nebo zákony bychom měli mít na paměti? Je možné v těchto případech uplatnit nějaká speciální pravidla pro vyjednávání a jaká jsou naše práva, pokud by došlo k neúspěchu při jednání? Děkujeme vám za vaše odborné poradenství a doporučení, jak bychom měli postupovat. Vaše odpověď nám pomůže rozhodnout, jakým způsobem bychom měli dál jednat, abychom zajistili, že naše právní nároky budou řádně uplatněny. S pozdravem.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Nezařazené dotazy (různé)
- Zobrazení: 32
Čestné prohlášení (přiloženo). Na základě čeho a jakým způsobem je možné vymáhat splnění? Je platnost stanovena zákonem?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zobrazení: 33
Obracím se na Vás s dotazem ohledně podávání léků v sociálních službách. Pracuji v domově pro seniory, kde momentálně řešíme kdo a za jakých okolností může podávat léky. Vzhledem k nedostatku zdravotních sester je nereálné, aby se léky pro všechny klienty připravovaly 3-4x denně a tak jsou léky připravovány na celý týden do dávkovačů na léky, které jsou řádně označeny jménem a příjmením daného klienta. Léky do dávkovačů jsou připravovány dle ordinací lékaře všeobecnou/praktickou sestrou. Je samozřejmostí, že pečovatelka není kompetentní k tomu, aby léky vyndala z platíčka a následně je klientovy podala. Můj dotaz spočívá v tom, zda může pečovatelka podat léky z dávkovače, který předem připravila zdravotní sestra dle ordinací lékaře? Předem děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena
- Zobrazení: 44
2023 jsem zahájila léčbu foliovými rovnátky. Před zahájením léčby mi udělali rentgen a vyšetření, aby zhodnotili možnosti léčby. Vše vyhodnotili, že je v pořádku a můžeme začít. Po roce léčby se mi začal viklat zub. Lékařka zkoumala můj první rentgen a řekla, že tam nic nevidí a že si mám zajít na vyšetření, že to vypadá na paradontózu. A pozastavila léčbu. Šla jsem ke svému lékaři a ten mi řekl, že paradontóza tam není a udělal mi rentgen. Na rentgenu je vidět, že zub nemá kořen. Výsledek rentgenu je shodný s rentgenem, který mi dělali před zahájením léčby. O chybějícím kořenu se nikdo nikdy nezmínil. Jelikož mi léčbu zastavili a zuby nijak nezafixovali, došlo opět k posunu zubů. Nyní to vypadá jako bych rovnátka nikdy nenosila a hrozí mi ztráta zubu. Je možné po klinice požadovat vrácení peněz za to, že jsem nebyla upozorněna na to, že tlakem rovnátek může dojít ke ztrátě zubu? Kdyby mi to řekli, léčbu bych vůbec nepodstupovala. Cena za rovnátka a nový zub je opravdu vysoká. Děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 59
Co nelze změnit v dodatečné změně projektu před dostavbou? Je možné např. změnit zeď z cihlové na dřevostavbu?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 71
Již 2 roky (2023-2025) řeším sběrný a stavební dvůr zřízený Magistrátem města Olomouc a provozovatelem Technických služeb města Olomouce (MO). Tento dvůr se nachází 50-100 m od obytné zóny. Schůzka se zápisem Hygiena a TSMO vše je v zápisu. A tak jsem oslovil v Olomouci několik osob, které od toho problému daly ruce pryč s odůvodněním technické služby města Olomouce zabraňuji černým skládkám. Z mého pohledu je to má zbytečná ztráta času a financí. Oslovil jsem i advokáta, zda jít čí nejít do sporu, na dotaz podání hromadné žaloby občanů bydlící v těsné blízkosti mi bylo řečeno, že naše legislativa to neumožňuje. Mám provedeno měření hluku na místě, ale vše je nedostačující. A tak kdo nám pomůže? Platíme daně z nemovitosti a skoro bydlíme na sběrném dvoře města Olomouce, který je provozován 7dní v týdnu. Děkuji odpověď za občany ulice Andělská Olomouc.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Nezařazené dotazy (různé)
- Zobrazení: 100
Pracuji jako řidička kamionu v posádce se svým manželem jako "dvojka". Chtěla jsem se zeptat, jestli firma, do které jsme přijeli vyložit zboží může udělat to, že mi nebylo dovoleno jet s manželem do areálu firmy, i když jsem také řidič a musela jsem čekat venku na parkovišti kde byla teplota jen 4 stupně. Děkuji za Vaši odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Právo ve školství
- Zobrazení: 78
Momentálně vypracovávám na VŠ kvalifikační práci a z osobních důvodů bych chtěl žádat o odložení jejího online zveřejnění, což ze zákona možné je, a to až na tři roky. Předpokládám ale, že když na žádost jednoduše uvedu "z osobních důvodů", tak mi uznána nebude, pravé důvody přitom rozebírat nechci. Jak takovou žádost odůvodnit, abych měl co největší šanci, že mi bude uznána? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Evžen.