Stavby, stavební řízení a právo

Váš soused bude oprávněn vybudovat na svém pozemku kůlnu, domek na nářadí apod. tehdy, budou-li splněny podmínky pro realizaci drobné stavby zakotvené v odst. 1 písm. a) bodu 1. přílohy č. 1 stavebního zákona. Konkrétně se musí jednat o tyto stavby:

„stavba do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci“

Při splnění všech těchto podmínek se bude jednat o drobnou stavbu, která dle § 171 stavebního zákona nevyžaduje povolení stavebního úřadu a soused ji proto bude moci na svém pozemku vybudovat.

Co se týče zastavěnosti pozemku, není zajisté možné, aby soused na svém pozemku vybudoval libovolné množství drobných staveb. Jednou z výše citovaných podmínek je totiž i požadavek, aby plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po umístění drobné stavby byla nejméně 50 % z celkové plochy pozemku – z toho vyplývá, že celý pozemek soused zastavět nemůže. Koeficient zastavěnosti může být rovněž regulován v aktuálně platném územním plánu.

V zásadě tedy platí, že soused je oprávněn vybudovat v odstupové vzdálenosti dvou metrů od hranice pozemků svou drobnou stavbu (dodrží-li zároveň zbývající – výše citované – podmínky).

Proti realizaci sousedova stavebního záměru (tedy proti vybudování drobné stavby) se můžete bránit buď veřejnoprávní cestou (tedy podáním podnětu k místně příslušnému stavebnímu úřadu, budete-li se domnívat, že sousedem budovaná stavba nesplňuje všechny výše citované podmínky), anebo přichází v úvahu soukromoprávní obrana.

Co se týče soukromoprávní obrany, lze odkázat na § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.“

Občanský zákoník nestanoví, co se míní „těsnou blízkostí hranice pozemků“ – v tomto ohledu bude především záležet na charakteru rozumného důvodu, který vlastníka vede k tomu, aby se po sousedovi domáhal nezřizování stavby.

Soukromoprávní obrana se může opírat rovněž o § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že … stín … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka … v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“

Pokud by soused na Vaší písemnou výzvu k nezřizování drobné stavby nereagoval, nezbývalo by Vám, než se (v rámci soukromoprávní obrany) obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:

www.advokatikomora.cz

(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník