Pracovní právo
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 9
Dotaz zda do šikany na pracovišti patří ignorace při přerozdělování lépe placené práce, většinový přísun práce s menším výdělkem, nemožnost si vydělat víc, protože lepší práci dostávají jiní? Děkuji za odpověď. Patricie
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Výpověď, ukončení pracovního poměru
- Zobrazení: 15
10.1.2025 mi můj vedoucí naznačil, že firma bude mít záměr k datumu mého odchodu na mateřskou dovolenou (03/25) ukončit můj pracovní poměr. Víc se zatím nechtěl rozšiřovat, protože změny budou rozsáhlejší a zatím nejsou komunikovány do firmy. Dle mého, jediný způsob jak to udělat je dát mi podepsat Dohodu o ukončení pracovního poměru PP s odstupným nebo mě propustit pro nadbytečnost. Obě verze jsou možné, protože proběhnou strukturální změny ve firmě. Jak je to s nárokem na mateřskou dovolenou při těchto variantách ukončení? Jaký druh ukončení PP by pro mě byl nejvýhodnější a případně kdy jej podepsat? V současné době mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou, nastupovala jsem 02.01.2024, takže nárok na mateřskou mi vznikl. Moc děkuji za radu.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
- Zobrazení: 21
Týdenní pracovní doba 35 hodin týdně, nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, pracovní doba 12-22 hod. Vyrovnávací období máme 26 týdnů. Počet směn vychází každý měsíc jinak. Pracujeme krátký týden 2 dny a dlouhý týden 5 dní, s tím, že musíme splnit fond vyrovnávacího období (leden- červen). 903 hodin i se svátky za období leden - červen. Pracovní doba je 9,5 hodiny denně. 1.1. Státní svátek nemám plánovanou směnu. Bude měsíční fond odpracované doby 154 hodin nebo připočtu i svátek a fond je 161? Všeobecně se ptám, zda v případě nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, pokud není plánována směna na státní svátek, zda se musí připočíst do fondu i ten státní svátek. Další příklad v květnu mam 1 směnu ve svátek a druhý svátek nemám plánovanou směnu. Bude fond 140,147, nebo 154 hodin. Firma používá plánovací kalendář na 35 hodin týdně (5 denní pracovní doba po 7 hodinách). Dotaz zda se dá vytvořit přímo plánovací kalendář směn na 9,5 hodiny denně, krátký dlouhý týden, pracovní doba 35 hodin týdně? A pokud ano lze tento kalendář najít na internetu? Děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu (pracovní právo)
- Zobrazení: 18
Otázku ohledně vztahu OSVČ a externí účetní. Předtím si dovolím nastínit situaci, která k otázce vedla. Pár let jsem dělala jako OSVČ a přitom zaměstnávala lidi, většinou na dohody, ale našlo se i pár zaměstnanců na smlouvu na zkrácený úvazek. Protože se úplně neorientuji v personalistice a mzdách, na tohle jsem si najala externí účetní (bohužel bez smlouvy, ale práci mi fakturovala), většinu času vše vypadalo a probíhalo bez problémů, aspoň mi to tak přišlo. Na konci roku 2023 jsem živnost přerušovala a zaměstnanci odešli. Od paní účetní jsem dostala složku, kde si vedla dokumenty tištěné k zaměstnancům od smluv po hlášenky na úřady apod. Složku jsem vzala a s dalšími svými dokumenty ji uložila, kdyby náhodou se ozval někdo na kontrolu (bohužel jsem ji nekontrolovala tehdy), a on se taky v listopadu 2024 ozval. Napsalo mi VZP, že chce provést kontrolu dokladů a odvedeného zdravotního v domnění, že mám vše v pořádku jsem všechny požadované dokumenty včas doložila. Bohužel jsem už před touto kontrolou musela psát paní účetní, protože některé z těchto dokumentů ve složce chyběli, ok stát se může. No kontrola nakonec zjistila, že u jedné zaměstnankyně v roce 2022 jsem v jednom měsíci měla špatně odvedenou částku, rozdíl dělal pár korun (penále za to asi 163,-). To účetní za svou chybu uznala, protože do výkazu plateb institucím, mi špatně napsala tu částku ona.
No větší problém se ukázal u jedné zaměstnankyně na PP na zkrácený úvazek, kdy ji měla účetní zadanou špatně v systému a nedopočítávali se odvody do minima 5 měsíců v roce 2023. Tohle účetní odmítla uznat jako svou chybu a v podstatě mi napsala, že za to může daná zaměstnankyně, nebo já, protože se jí informace, že jsem jediný zaměstnavatel nepředala. Já v mailech dohledala, že jsem jí posílala před začátkem PP zprávu s vyplněným osobním dotazníkem této zaměstnankyně, kde je na otázku ohledně dalších zaměstnavatelů jasně označeno, že jiní nejsou (účetní tvrdí, že jej nedostala). Kromě toho jsem jí dotazníky a jiné dokumenty předávala v tištěné podobě, v obálkách do schránky (mohu to doložit zprávami a maily na informování účetní, bohužel nebylo vždy vypsáno, které přesně to dokumenty jsou, jen že tam jsou). V rukou dotazník této zaměstnankyně prokazatelně mít musela, protože by jinak nevěděla, kam mě jako zaměstnavatele přihlásit. Na tyto mé argumenty přestala reagovat a začala až v momentě, kdy jsem ji upozornila na to, že se pokusím o osobní schůzku, kterou bych nahrávala. Nahrávání odmítla, že se dá zfalšovat a do složky od ní jsem si prý mohla přidat jakýkoliv dokument a u jiné zaměstnankyně, kterou jsme přihlašovali půl roku předtím je to v pořádku, protože tam se to prý řešilo ústně a na tohle mě upozorňovala. Nevím, že by vyloženě tuto informaci chtěla vždy ústně a předešlá pracovnice se řešila osobně kvůli tomu, že to byl takovýto první PP. V podstatě mi napsala, že když jsem jí to výslovně neřekla, necítí se za chybu odpovědná a chyba je na mé straně a odmítá to se mnou dále řešit jako ukončené. Má otázka tedy, zní je skutečně v tomto případě chyba jen na mé straně, nebo když jí informace byla předána, byť v listinné podobě a důkazy mohu doložit, že jí nemohl být předán žádný jiný osobní dotazník (mailem, který údajně nedostala), na její? Případně neseme odpovědnost obě na půl? Vím, že vůči úřadům jsem vnímána já, jakož to zaměstnavatel, ta zodpovědná, ale jak je to v případě s účetní by mě moc zajímalo, kvůli tomu, zda mám nárok od ní žádat i zbytek penále, nebo aspoň část, i když se jedná o poměrně malou částku.
Předem moc děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Neplatné ukončení pracovního poměru
- Zobrazení: 61
Byla jsem propuštěna ze zaměstnání podle paragrafu §52c zákona číslo 262/2006 pro nadbytečnost. (pokles zakázek)
Po dvou měsících jsem zjistila, že si firma cca po 25 dnech od mého propuštění dala inzerát (na Facebooku mimo oficiální weby) že shání na mojí pozici nové zaměstnance. Firma už nové zaměstnance nabrala. Pracovala jsem na pozici montážní dělník/dělnice. Lze toto rozhodnutí zaměstnavatele zpětně napadnout. Děkuji.
Jak se bránit proti vytýkacímu dopisu zaměstnavatele, hrozba výpovědi dle 52 písm. f) Zákoníku práce
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
- Zobrazení: 146
Měla bych dotaz ohledně možné výpovědi ze strany zaměstnavatele dle paragrafu 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb. Personální oddělení na schůzce 3.12.2024 s nadřízenými mně předalo vytýkací dopis, kde jsem byla obviněna z několika záležitostí, se kterými nesouhlasím. Poslala jsem proto oficiální dopis na personální oddělení s důkazy z emailů a potvrzeními od spolupracujících kolegů, abych některé věci vyvrátila, že nejsou pravda, přestože tento dopis by měl mít váhu až v případě podání soudní žaloby na zaměstnavatele. Má nadřízená mně dlouhodobě šikanuje a hledá evidentně způsob, jak se mně zbavit, abych zaměstnání opustila. Pracuji ve firmě již 3 roky. Jeden bod je, že jsem v červnu 2024 neoprávněně pracovala z domova bez souhlasu nadřízených dle vnitřní směrnice. Další bod byl např. že jsem neoprávněně 1.7.2024 opustila ve 13:13 hodin pracoviště, když pevný kmen je do 14 hodin. K oběma obviněním jsem doložila emaily, které toto vyvrací. Třetí bod byl pracovní, že jsem správně nespočítala nějaké podklady v říjnu 2024, na kterých spolupracuje mnoho kolegů, které v té době osobně i pracovně postihly povodně. Důvody ztížené situace při přípravě dat jsem vysvětlovala osobně i vyššímu nadřízenému, který mé odůvodnění přijal a nadřízené posílala email s vysvětlením. Ve vytýkacím dopise je uvedeno, že mám do 30 dnů splnit x dalších bodů a pokud je nesplním, tak je uvedeno, že zváží rozvázání pracovního poměru. Jsou tam body, které ostatní kolegové v oddělení plnit nemusí. Jedním z bodů na odstranění je, že jsem neměla pravidelné schůzky s vybranými kolegy z jiného oddělení a neprojednávala jsem s nimi řádně nutné pracovní podklady. Kolegy jsem požádala o oficiální potvrzení zaslané emailem, jsem se s nimi scházela. Další schůzku naplánovali na 9.1.2025, kde se bude kontrolovat, zda jsem požadované body splnila. Většinu uvedených jsem mechanicky nastavila, abych splnila. Jeden z bodů na splnění, ale je velmi subjektivní, proto očekávám od své nadřízené, že oficiálně informuje, že jsem s ní řádně nekomunikovala a nesplnila ho tak. Můj dotaz je, zda mohu rovnou na této schůzce následně obdržet výpověď ze strany zaměstnavatele dle paragrafu 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., že jsem požadované do 30 dnů nesplnila. Zda procesně i z hlediska práva si to mohou dovolit, přestože je to účelově sepsané, aby se mně nadřízená tímto neslušným způsobem zbavila. Nebo mně například budou nutit, abych místo této výpovědi podepsala dohodu o ukončení pracovního poměru. Znamená to, že v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele dle paragrafu 52 písm. f) nedostanu ani odstupné ani žádnou podporu na Úřadu práce? Děkuji za odpověď. Zdenka.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 99
Již cca 18 let (2006-2024) pracuji jako strojník kompresorové stanice v rizikové kategorii 3 za hluk na pracovišti. Za všechny roky mi zaměstnavatel vyplácí příplatek za škodlivé a rizikové prostředí (hluk), pouze za polovinu odpracovaných hodin, s tím, že prý nejsem celou směnu ve strojovně u strojů, kde je největší hluk a polovinu pracovní doby jsem v ovládacím velíně. Ptám se, zda má zaměstnavatel na toto právo, když jsem veden ve třetí kategorii a zda mi náleží příplatek za hluk za všechny odpracované hodiny. Případně, jestli je povinen doplatit příplatek zpětně? Děkuji, Miloš
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Výpověď, ukončení pracovního poměru
- Zobrazení: 108
Jsem od 1.8.2024 zaměstnaná a jsem ve tříměsíční zkušební době a vypadá to, že mě k 31.10.2024 propustí. Pokud obdržím "dnes" výpověď ze strany zaměstnavatele k 31.10.2024 a mezitím si najdu práci, kde budu potřebovat nastoupit hned, mohu já naopak podat výpověď ve zkušební době a odejít ze dne na den? Nebo už to nejde, protože zaměstnavatel byl rychlejší a já musím vydržet do 31.10.2024? Jak dlouho dopředu mě musí zaměstnavatel informovat o tom, že mě chce propustit ve zkušební době? Moc Vám děkuji za radu. Simona
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Výpověď, ukončení pracovního poměru
- Zobrazení: 197
U stávajícího zaměstnavatele jsem v pracovním poměru od 1.12.2015, nejprve na dobu určitou do 30.11.2016, poté mně byla změněna pracovní smlouva ještě jedenkrát na dobu určitou a to do 31.12.2018. Od 1.1.2019 došlo k poslední změně pracovní smlouvy a to již na dobu neurčitou. S pracovním úvazkem 100%, s funkcí "Referent hospodářské správy - provozář". Dne 25.11.2024 jsem byla telefonicky (v 8,43 hodin) zavolána na personální oddělení, ať se dostavím v 9,00 hodin. Zde mi byl předložen dokument "Odvolání z vedoucího pracovního místa" podle 73 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ke dni 30.11.2024. Byla mi nabídnuta práce: pracovnice úklidu - uklízečka (pracovníkům úklidu jsem dělala devět let vedoucí). Toto jsem si měla rozmyslet do pátku 29.11.2024. V pátek 29.11.2024 jsem se dostavila na personální oddělení, kde jsem tuto pracovní nabídku nepřijala. Obdržela jsem již připravenou "Výpověď z pracovního poměru" ke dni 31.1.2025 a k jejímu podpisu jsem byla ústně přesvědčována, že jde už pouze o formalitu a již nelze nic změnit. Ve výpovědi bylo uvedeno, že jsem od 1.12.2024 do 31.1.2025 na překážkách ze strany zaměstnavatele. Ještě podotýkám, že jsem na pozici vedoucí nebyla jmenována, pracovní smlouva se mnou byla sepsána na základě úspěšného absolvování výběrového řízení. Předem děkuji za Vaše posouzení mé situace. S pozdravem Jitka Pojmanová.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Pracovní doba, řád, kázeň, náplň práce
- Zobrazení: 190
Pracuji ve škole jako vychovatelka ve školní družině. Součástí této práce jsou také dělené směny. Naštěstí nám to vychází tak, že se s kolegyněmi střídáme a lichý týden máme každá jednu dělenou směnu a sudý týden máme dvě dělené směny za týden. Mám dotaz ohledně přestávek během těchto směn. V práci jsem na 6 hodin, poté 7:40 odvádím žáky do tříd a následně mám do 8 hodin dozor v šatně. Pak nastává přestávka, která trvá do 11:40, kdy přebíráme děti po vyučování. Už při nástupu mi bylo sděleno, že během této pauzy nesmím opustit budovu školy (ani si zajít na oběd, pro svačinu nebo cokoliv), že musím být k dispozici a zaměstnavatel musí vědět, kde se během pauzy nacházím. Vím, že na jiných školách to takto nebývá a během této přestávky mohou zaměstnanci i mimo budovu školy (Např. se vrátit domů a zpět). Teď nám ale nastala situace, kdy jedna paní uklízečka odešla na mateřskou a druhá si zlomila nohu. Máme tedy podstav. Náhradu se pan ředitel najít nechystá. Uklízečky sedí během dopoledne na vrátnici, teď ale kvůli dvěma chybějícím z nějakého důvodu být na vrátnici nemůžou a ředitel nařídil, že na vrátnici budeme sedět během přestávky u dělených směn my, vychovatelky. Pochybuju, že mám něco takového ve smlouvě, mohla by to být maximálně nepřímá pedagogická činnost, ale tu přeci může pedagog trávit kde chce dle svého uvážení. Mám tedy dva navazující dotazy.
1. Musím zůstávat během přestávek v budově školy, když si to zaměstnavatel přeje nebo nemá právo mi nařizovat, kde mám trávit tento čas?
2. Má zaměstnavatel právo nás takto bez našeho souhlasu "usadit" na vrátnici během těchto přestávek?
Předem děkuji za odpověď.