NOZ se navrací k úpravě institutu osvojení, adopce dospělé osoby, který byl u nás znám do roku 1949. Osvojení zletilé osoby upravuje § 846 - § 854 Nového občanského zákoníku. Osvojení zletilého je významné především z hlediska dědění, kdy osvojenec dědí v první zákonné třídě dědiců a zároveň nevstupuje v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám.
O osvojení rozhodne (§ 796 odst. 2 NOZ) soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit. K návrhu se zletilý připojí. Osvojení má právní následky pro osvojencovy potomky jen pokud se narodili později.
Osvojenec si ponechává své dosavadní příjmení, ale se souhlasem osvojitele může k svému příjmení připojit i příjmení osvojitele.
Má-li již osvojenec nebo osvojitel připojované příjmení, nemůže dojít připojením příjmení na základě osvojení k jeho ztrojení.
Osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého | Osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého |
---|---|
Zletilého lze osvojit, jestliže:
Dnes by mohly být společně osvojeny pouze nezletilé děti, nikoli jejich dospělí sourozenci, což by vedlo k rozdělení rodiny. |
K osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého bude docházet výjimečně. Osvojovat si zletilého budou často osoby, které nemají potomky (pokrevní nebo právní), nemají pokračovatele ve svém díle nebo jimž jejich potomci neposkytují náležitou pomoc v nemoci nebo ve stáří, jsou nedosažitelní, pobývají neznámo kde atd. |
Komentáře vytvořeny pomocí CComment