Soused nesouhlasí se stavbou z důvodu blízkosti staveb, mezi pozemku je 5 metrů obecní pozemek - jak se bránit? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Stavební zákon a stavby; Zveřejněno: 19. březen 2020; Zobrazení: 3196

1 1 1 1 1

Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Řešíme stavební povolení pro novostavbu RD. Do stavebního řízení se nám přihlásil soused a začal si klást podmínky a odmítá nám udělit souhlas se stavbou. Důvod: budeme ho obtěžovat pohledem. Nejedná se přitom o přímého souseda. Mezi pozemky je cca 5m široký pás obecního pozemku.

Náš dům a sousedův mají v "protilehlých" stěnách okna do obytných místností. Vzdálenost tehto stěn je ale více než 10m. Stavební úřad nám oznámil, že tím že se soused na základě svého práva přihlásil do řízení, tak má právo vznášet námitky. Na základě skutečností, však dle vyjádření úřadu budou sousedovy námitky ohledně obtěžování pohledem považovány za nerelevantní a úřad stavbu povolí. Má soused právo se proti takovému rozhodnutí stavebního úřadu odvolat, když není přímým, ale dobrovolně přihlášeným, účastníkem řízení? V příloze přidávám výkres koordinační situace - problémový soused je pozemek č. 2130/2. Děkuji, Vratislav.

Odpověď:

Ve svém dotazu dělíte účastníky správního řízení do dvou kategorií, a to na „účastníky přímé“ a „účastníky dobrovolně přihlášené“. Toto dělení však nemá oporu v platné právní úpravě.
Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona platí, že účastníky územního řízení jsou:
„osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. “
Dle § 109 písm. e) stavebního zákona platí, že účastníkem stavebního řízení je:
„vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno“
V této souvislosti je vhodné poukázat na to, že stavební zákon ve výše citovaných ustanoveních nikde nehovoří o tom, že sousedním pozemkem je pouze pozemek hraniční (tedy ten, který má společnou hranici s pozemkem, kterého se má týkat stavební činnost). Za sousední pozemek lze proto považovat i pozemek vzdálenější (například oddělený jiným pozemkem), a to za předpokladu, že výkon vlastnického práva k takovému pozemku může být stavební činností nějak dotčen.
Rovněž správní řád (který je obecným procesním předpisem pro všechna správní řízení – tedy i pro územní a stavební řízení) účastníky správního řízení nijak nekategorizuje. Za účastníka správního řízení je tak považován ten, kdo může být dotčen ve svých právech, ten, o němž tak stanoví právní předpis, stejně jako ten, kdo se sám cítí být účastníkem tohoto správního řízení (§ 27/2 a 3 a § 28/1 správního řádu).
Neexistuje proto více kategorií účastníků řízení, nýbrž všichni účastníci jsou, lidově řečeno, házeni do jednoho pytle (a to i co se týče jejich procesních práv).
Stal-li se proto Váš soused účastníkem územního či stavebního řízení, svědčí mu všechna procesní práva, která má kterýkoli jiný účastník správního řízení – tedy i právo podat proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolání (jak to v obecné rovině vyplývá z § 81/1 správního řádu).
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.