Počet stránek ve webu: 48507

    1 1 1 1 1
    Hodnocení 1.00 (1 hlas)
    Ochranné pásmo silnice a povinnost zřídit odtokovou strouhu, povolení strouhy na soukromém pozemku
    Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

    Ráda bych se zeptala, zda silnice v obci (které jsou v jejím vlastnictví) mají nějaká ochranná pásma. Musí být ze zákona součástí podél takovéto silnice strouha i kdyby byla vyhloubená na soukromém pozemeku? Je k tomu potřeba nějaké povolení? Jak je to s umisťováním dopravních značek?

    Lze tyto také zasadit na soukromý pozemek? Vztahuje se k tomu nějaký zákon nebo vyhláška? Kdo ochranné pásmo silnice vyhlašuje nebo rozhoduje o velikosti pásma? Děkuji  Daniela.

     

    Odpověď:

    Ve Vámi popsaném případě je klíčové, o jakou kategorii pozemní komunikace se jedná (ve smyslu § 2/2 zákona o pozemních komunikacích), s ohledem na Vámi uváděné skutečnosti předpokládám, že se jedná o místní komunikaci ve smyslu § 6 a § 9/1 zákona o pozemních komunikacích (která dále náleží do třídy dle § 6/3 zákona o pozemních komunikacích). Tuto informaci možno samozřejmě ověřit např. u místně příslušného silničního správního úřadu (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích). Na dotazy pak odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
    1/ Ochranná pásma pozemních komunikací:
    Dle § 30/1 zákona o pozemních komunikacích slouží tzv. silniční ochranná pásma toliko k ochraně:
    a/ dálnice,
    b/ silnice, nebo
    c/ místní komunikace I. nebo II. Třídy,
    přičemž silniční ochranné pásmo může být zřízeno pouze mimo souvisle zastavěné území obcí.
    Vymezení pojmů „silniční ochranné pásmo“ a „souvisle zastavěné území obcí“ je pak zakotveno v § 30/2 a 3 zákona o pozemních komunikacích. Vyjasnění otázky, o jakou kategorii a třídu místní komunikace se jedná, a zda se tato nachází v souvisle zastavěném území obce je tudíž pro právní kvalifikaci Vašeho případu klíčové.
    2/ Přítomnost strouhy na soukromém pozemku:
    V tomto ohledu je podstatný § 12/1 písm. c) zákona o pozemních komunikacích, dle něhož představují součást místní komunikace mimo jiné i příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, přičemž dle odst. 3 téhož ustanovení je kanalizace (včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nádrží) součástí místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu.
    S ohledem na výše uvedené Vám proto doporučuji kontaktovat opět místně příslušný silniční správní úřad s dotazem na stavebně-technický charakter strouhy na Vašem pozemku, tzn. zda se z hlediska zákona o pozemních komunikacích jedná o součást místní komunikace či nikoli (netýká se samozřejmě Vašeho vlastnického práva k pozemku, nýbrž práv ke „stavbě“, resp. terénní úpravě v podobě strouhy).
    Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že dle § 35/2 zákona o pozemních komunikacích zjišťuje silniční správní úřad zdroje ohrožování místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich, přičemž zjistí-li takový zdroj ohrožení, nařídí silniční správní úřad jeho vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li vlastník zdroje ohrožení, silniční správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. Předpokládám však, že prostá existence strouhy v blízkosti místní komunikace nemůže být jako zdroj jejího ohrožení kvalifikována.
    Oprávnění vlastníka místní komunikace ke vstupu na pozemky sousedící s touto komunikací na nezbytnou dobu a v nezbytné míře za účelem její údržby je pak zakotveno v § 34/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích. V tomto případě není rozhodné, zda se předmětný sousedící pozemek nachází v silničním ochranném pásmu či nikoli.
    3/ Dopravní značení:
    Dle § 35/3 zákona o pozemních komunikacích je vlastník nemovitosti sousedící s místní komunikací v zastavěném území obce v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní úřad u dopravních značek a zařízení na základě stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích (v podrobnostech dle zákona o provozu na pozemních komunikacích).
    Pokud byly na Vašem pozemku instalovány dopravní značky (za trvání Vašeho vlastnického práva k takovému pozemku) a současně jste nebyla kontaktována místně příslušným silničním správním úřadem ve věci zřízení věcného břemene, je opět vhodné se na tento úřad obrátit s dotazem na důvod takového postupu.
    Zcela na závěr pak pouze připomínám, že rovněž dopravní značení představuje součást místní komunikace (§ 12/1 písm. d) zákona o pozemních komunikacích).


    ► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

    • Je kolem každé pozemní komunikace vymezeno ochranné pásmo?
    • Je vlastník povinen strpět na svém pozemku instalaci dopravního značení?

    Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.

    Komentáře vytvořeny pomocí CComment

    Společný majetek manželů
    Rozvod manželství
    Vše o dědění a vydědění
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Výživné, alimenty - nejčastější dotazy

    Vymáhání dluhů, směnky

    Strašák jménem exekuce
    Osobní bankrot (konkurz), oddlužení (insolvence) - informace
    Trvalé bydliště
    Omezení, zbavení svéprávnosti
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Na co nezapomenout při stěhování