Stavby, stavební řízení a právo

Vjezd do našeho domu máme přes obecní příjezdovou cestu. Dle přílohy pak máme společnou příjezdovou cestu (cca 20 m2) spolu se sousedem - červená barva. Za touto příjezdovou cestou je již náš soukromý pozemek zeleně značený. Cestu do garáže máme skrze žlutou barvu, cesta bohužel není zpevněná - jsou tam položeny jen betonové dlaždice a to jen na stranách, abychom aspoň pneumatikami nezapadli cestou do bahna.

Na základě ohlášení drobné stavby jsem 1990 nechala postavit na našem oploceném pozemku zděnou drobnou stavbu na zahradní nářadí. Stavba byla postavena na geodety zaměřeném pozemku. 2008 se při novém měření geodety zjistilo, že hranice našeho pozemku a pozemků dalších čtyř sousedů je posunuta o 1,8 m na pozemek statutárního města.

Jsme majitelé zahrady od roku 1945 mimo zastavěnou plochu, kterou již oplotil předchozí majitel. Podle ní teče potok nevýznamného toku. Měli jsme zde cca 35 let chov ovcí. Po ukončení chovu plot postupně chátral, tak jsme ho 2010 z bezpečnostních důvodů zvětší části odstranili. 2015 jsme požádali stavební úřad o povolení k obnově plotu.

Od města jsme koupili pozemek na stavbu rodinného domu. Nad naším pozemkem jsou ještě dva pozemky města, které zatím město neprodalo. Při koupi pozemku bylo v zápise z veřejného zastupitelstva uvedeno, že inženýrské sítě a příjezdovou cestu vybudujeme a pak povrch i sítě předáme městu.

V územním opatření o stavební uzávěře nejsou uvedeny podmínky, co má být obsahem smlouvy o spolupráci ani v obecných obrysech. Podala jsem žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/199 Sb. o svobodném přístupu k informacím, kde jsem město žádala o obsah smlouvy, na základě které nám nebyla schválena výjimka ze stavební uzávěry.

Na danou lokalitu, ve které chceme stavět rodinný dům zanikla k 1.1.2017 územní studie z důvodu marného uplynutí lhůty pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti. V srpnu 2016 jsme koupili od města stavební pozemek v dané lokalitě, v říjnu 2017 jsme podali žádost o vydání povolení stavby.

Vlastním pozemek 209 m2, přibližně obdélníkového tvaru cca 16 x 13 m. Ráda bych na něj umístila dřevěnou chatku cca do 30 m2 (nezáleží mi na poměru stran), postavenou svépomocí. Info o parcele z katastru: způsob využití: neplodná půda; druh pozemku: ostatní plocha; parcela nemá ev. BPEJ; žádná břemena apod. 2015 nám na životním prostředí ústně sdělili, že proti umístění chatky nemají de facto námitky.

Manžel ještě před svatbou získal pozemek, který mu darovali rodiče. Jedná se o zahradu s výměrou několik tisíc m2, která je v územním plánu vedena jako stavební pozemek. Nyní bychom na pozemku rádi společně postavili rodinný dům, tedy RD. Naše představa byla, že pozemek zůstane ve vlastnictví manžela a nově postavený dům budou součástí SJM, tudíž vlastníci domu budeme oba.

2014 jsme podepsali sousedovi souhlas s rekonstrukcí domu. Soused je majitelem dvou sousedících domů v naší ulici – č. 4 a č. 6. Náš dům sousedí s číslem 6. Rekonstrukce byla určena na účely bydlení. Během rekonstrukce si soused do domu č. 6 přihlásil šest různých s. r. o. firem a do domu začali docházet zaměstnanci i klienti, ačkoli stále probíhala stavba.

Soused nás požádal o podpis dokumentace na stavbu dřevníku. Stavbu už začal vybetonováním „patek“ z nichž jedna leží přesně na hranici našich pozemků (zahrad souvisejících s RD). Podepsat jsem mu dokumentaci odmítl. Konstatoval jsem pouze to, že pokud mu to stavební úřad schválí, tak můj souhlas ani potřebovat nebude.