Stavby, stavební řízení a právo

Koupil jsem pozemek - 4000 m2, oplocený, zatravněný s mnoha stromy (žádné ovocné). Na pozemku je chata s pevným základem, 3x4m - chata není nikde uvedena. Pozemek je na okraji chatařské oblasti (pouze na druhé straně přístupové cesty) a v katastru nemovitostí ČR je veden jako orná půda. Aktuální územní plán schválený 2018 nepočítá s danou parcelou k zastavění. Na pozemku nejsou žádné inženýrské sítě.

Naše stavba přesahuje střechou cca 2 m2 nad sousední pozemek, který je obecní. Obec s tím nesouhlasí a žádá odstranění přesahu. Obec se stavbou souhlasila s podmínkou, že postavíme kolem stavby chodník a dešťovou kanalizaci. Část chodníku je zase na našem pozemku, jinak by se tam nevešel. Žádali jsme obec o směnu pozemků a obec s tím nesouhlasila.

Sousedé přes ulici mají rodinný dům s vjezdem do garáže. Vedle domu byl průchod - proluka, na jejich pozemek a byla tam branka pro vcházení. Parkování pro jejich i můj dům je řešeno na ulici na straně jejich domu. Potýkáme se s nedostatkem parkovacích míst. Tito sousedé se rozhodli a vybudovali nový vjezd v místě zmiňované branky. Kvitovali jsme to, poněvadž jsme předpokládali, že umístí svá vozidla do této proluky a tím se uleví parkování. Nestalo se tak.

Dá se bránit proti nechtěným kontrolám starosty obce (do 500 obyvatel) při stavebním řízení:
1) Při kolaudaci domu - dříve jsem na jiných místech nezažila, ani neslyšela, že by starosta měl být u kolaudace každé nemovitosti v obci, zde je to "zvykem". Je to i jeho oprávnění?

Jsem vlastníkem pozemku s garáží o celkové ploše cca 500 m2. Pozemek se nachází ve Znojmě v průmyslové zóně na ulici Průmyslová, v těsné blízkosti komunikace. Jelikož je nedaleko hřbitov a spousta firem, je pravidlem, že mi na pozemku stojí stále auta i kamióny čekající na vstup do firem.

Od rodičů jsem 2013 dostal část pozemku, kde stál hospodářský objekt a garáž (cca polovina objektu je z roku 1920 a druhá polovina byla postavena cca v roce 1995) o rozloze cca 120 m2. 2014 jsem nechal vytvořit pasport stavby, stavební úřad mi ho potvrdil a na jeho základě jsem stavbu zapsal do katastru nemovitostí ČR. Dále jsem zažádal o stavební povolení na přestavbu objektu na rodinný dům, tedy RD.

Můj dům stojí téměř na hranici pozemku souseda, konkrétně nejdále 80 cm nejméně zhruba 40 cm, chystá se tam stavět plot, který tam nikdy nebyl, mám tam umístěnou skříň s elektroměrem a budu muset tuto zeď i vykopat k základům kvůli vlhnutí. Je nějaká ochranná vzdálenost, aby jsem se já dostal k domu a případně k jeho údržbě.

Zakoupili jsme dům, u kterého byla započata výstavba terasy, na kterou je vstup z obýváku. Na terasu nebylo vydáno stavební povolení. Stavba byla bez vědomí stavebního úřadu. My jsme z důvodu bezpečnosti vyměnili shnilé trámy a dodělali podlahu. Nyní probíhá výstavba domu na sousední zahradě a majitel stavební firmy chce, abychom terasu zbourali, protože by noví majitelé měli narušeno soukromí.

Chtěl bych Vás požádat o radu, jak postupovat v případě, že odbor územního plánování a Hasičský záchranný sbor prosazují svůj výklad práva. Jsem projektantem pozemních staveb a pro klienta jsem zpracoval dokumentaci pro dodatečné povolení rozestavěné stavby. Přesněji řečeno jsem zpracoval dokumentaci dle § 1d odst. 1 vyhl. č. 499/2006 Sb. , tzn. dokumentaci pro společné povolení (umístění stavby a stavební povolení).

Máme problém s rodinou naší dcery. Jelikož byli nuceni né svou vinou opustit byt ve kterém bydleli, nastěhovali se k nám do bytu 2+1 na dobu než jim postaví jejich dům. Jelikož dům je již skoro postaven, chceme s manželem aby se již co nejdřív od nás z bytu vystěhovali. Myslíme si, že pokud v novém domě jde elektrická energie a teče voda, že by mohli obývat alespoň jeden pokoj i před kolaudací. Nyní nás je v našem dvojpokojovém bytě 6 téměř dospělých lidí a je to už moc.