24.5.09 zemřel tatínek, z prvního manželství měl dceru Hanu, u notářky jsem ji uvedla, ale nebyla nalezena. Notářka, dle svého vyjádření postupovala podle právních předpisů, majetek byl rozdělen mezi mě a mého bratra. Usnesení nabylo právní moci dne 12. 2. 10.
Náš tatínek o své dceři nemluvil a ani se s ní nestýkal, pouze babička se s ní několikrát setkala, cca před 30 lety. Mohla být osvojena a dědictví jsme přijali bez pochybností. Hance jsem poslala parte přes její sestřenici, na pohřeb přišla. Nenapadlo mě, že má na dědictví právo a přesto ho nežádá. 21.1.11 jsme obdrželi oznámení, že proti nám byla podána žaloba o vydání dědictví. Chápu, že má na dědictví právo. Ale také přiznávám, že skutečnost, že žádá třetinu mi dost vadí, protože taťkovi nikdy nepřinesla ani rohlík, natož aby se podílela na běžné správě majetku. Ptám se, zda je třetina jediným řešením? A prosím o radu, zda je nutné a vhodné řešit situaci žalobou? Domnívám se, že dědické řízení je možné a pro mě i výhodnější znovu otevřít za nějaký rozumný poplatek. Děkuji, Svatava
Komentáře vytvořeny pomocí CComment