Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Po rodičích jsem spolu s bratrem zdědila chatu. Já 17/24 a bratr 7/24. Bratr zemřel, jeho podíl zdědila jeho dcera. Já nyní potřebuji dostat na zahradu těžkou techniku k odstranění velké hromady hlíny a též tam místo rezavých, rozbitých vrátek chci dát vrata pro vjezd auta. Ona si pořídila karavan a postavila ho hned za plot a zakázala mi s ním hýbat.

Jsem majitelkou příjezdové komunikace k mému areálu. Jedná se o komunikaci účelovou neveřejnou, není v pasportu obce. Pro okolní nemovitosti neslouží jako příjezdová cesta, protože všichni mají příjezd po obecní komunikaci. Cesta je historicky osazená z jedné strany zákazem vjezdu, který je umístěn na mém pozemku. Z druhé strany (v ulici) byl zákaz vjezdu odejmut obecním úřadem - byl na veřejném místě.

Soused má přidělanou bránu na stěně mého rodinného domu. Můžu ho žádat, aby jí odstranil? Děkuji.

Jsme majiteli třetiny pozemku v podílovém spoluvlastnictví. Soused vlastní druhou třetinu. Třetí třetinu získali dědictvím dva dědicové v poměru 4/15 a 1/15. Pozemek je rozdělen na čtyři části, zapsané na katastru nemovitostí i s uvedením skutečně užívaných výměr. Výměra zapsaných pozemků neodpovídá 1/3 celého pozemku, ale je takto užívána přes 100 let.

Podélný příkop podél krajské komunikace je již 7 roků (2017-2024) nefunkční. Voda z krajské komunikace stéká pod můj dům do podzákladí. Propustky jsou neprůtočné. SÚS tvrdí, sjezdy jsou ve vlastnictví majitelů jednotlivých nemovitostí. Pokud je sjezd vybudován v místě silničního příkopu je nedílnou součástí sjezdu i propustek. Vlastník sjezdu je povinen udržovat propustek v průtočném stavu.

Chtěl bych zjistit, zda máme nějakou možnost se právně bránit, když jsme neustále obtěžováni pohledy sousedky, hlasitostí hudby a pokřiky na mou rodinu při pobytu na naší zahradě za domem. Před léty jsme sousednímu vlastníkovi domu odsouhlasili vybudování podkrovního bytu, v němž naplánoval 2 štítová okna směrem sice na naši střechu, ale při vyklonění z okna je možné pozorovat náš pozemek, kde máme umístěný bazén a pergolu.

K soukromým pozemkům jako jsou trávníky (např. trávník u domu/garáží, louka). Pokud vím, jsou rozdíly mezi takovým pozemkem oploceným a neoploceným. Z neoploceného se například nemusí platit daně (pokud chápu správně). Je na takový (neoplocený) pozemek nějak omezen vstup osoby, která není jeho majitelem (vstupem nemyslím přístup k vlastní nemovitosti přes cizí pozemek, ale třeba jen procházku)?

Jsem spolu s bratrem spoluvlastník neveřejné komunikace. U této komunikace máme každý svůj vlastní stavební pozemek, na kterých máme umístěný RD. Oba pozemky mají samozřejmě veškerá věcná břemena k té komunikaci (ukládání IS, chůze…). Nedávno došlo k tomu, že bratr svůj pozemek rozdělil na 2 a tu druhou část prodal.

Po smrti mého otce se rozdělilo dědictví po otci mezi mamku, sestru a mě. Nemovitost a peníze. Notářka řekla, že ostatní věci po otci se máme domluvit sami mezi sebou. Otec byl sběratel mincí a dalších cenných předmětů a taky vlastnil spoustu pracovního nářadí. Já vlastním 1/6 nemovitosti tj. rodinného domu, tedy RD. Mamka její podíl darovala sestře.

Chtěla bych se zeptat na právní záležitost týkající se darování nemovitosti. Před zhruba 2 a půl lety mi babička darovala byt. Nyní, zhruba před měsícem, babička zemřela. Moje otázka je, zda po mně může strejda chtít peníze nebo napadnout darovací smlouvu. Slyšel jsem různé názory - někteří říkají, že může, jiní, že ne. Nejsem si jistý, co od strejdy očekávat. Darovací smlouva je notářsky ověřená.   Děkuji za odpověď a radu. S pozdravem Přemysl.