Odpověď:
Klíčové pro posouzení, zda věc hlásit Policii ČR, či nikoliv, je, zda onen sexuální kontakt dívky s chlapcem lze již považovat za uzavřenou záležitost, anebo naopak zda tento sexuální život stále trvá, případně je dále plánován apod., i přesto, že dívce stále není 15 let.
Pokud se jedná o to první, tedy uzavřenou věc, dívka již dále s chlapcem sexuálně nežije apod., zde nemáte povinnost věc hlásit policii,
neboť v takovém případě trestní zákoník nestanoví povinnost takový trestný čin oznámit, jestliže se stal v minulosti a dále nepokračuje, netrvá, nepřipravuje se nějaké opakování apod. Trestný čin pohlavní zneužití totiž není uveden ve výčtu výslovně vyjmenovaných trestných činů v § 368 trestního zákoníku, které je třeba oznámit (tzn. staly se v čase minulém) i navzdory zákonem stanovené povinné mlčenlivosti.
Jestliže platí to druhé, pohlavní život dívky stále trvá, pokračuje, plánuje se dále apod., zde věc hlásit policii musíte, neboť pohlavní zneužití v tomto případě naopak je uvedeno ve výčtu výslovně vyjmenovaných trestných činů v § 367 trestního zákoníku (tedy u ustanovení dříve než v předchozím případě), podle kterého máte povinnost takový trestný čin tzv. překazit (tzn. právě probíhá v čase přítomném anebo se plánuje
či připravuje do budoucna). Na vaši zákonem stanovenou povinnou mlčenlivost lékaře se v tomto případě nelze odvolávat.
Nemáte povinnost nějak rozsáhle vyšetřovat, zda se jedná o první, či druhý případ, nesuplujete vyšetřovací práci jiných orgánů. Zjistit, o který případ se jedná, můžete de facto jedině dotazem na dívku, případně rodiče, jsou-li přítomni. Odpověď je pro vás klíčová, z ní budete vycházet a zachováte se podle toho, co vám bude dívkou či rodiči sděleno. Co se týče oznamovací povinnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) pověřeného obecního úřadu, zde ustanovení § 10 odst. 4 ve spojení s § 6 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, uvádí, že poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni oznámit OSPOD případy dětí, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění nebo je podezření ze spáchání takového činu (např. právě trestného činu pohlavní zneužití) – ovšem s důležitým dovětkem, že teprve pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Zákon k poskytnutí sociálně-právní ochrany nepředpokládá jednorázovou událost či krátkodobé působení, ale naopak to, že tyto skutečnosti trvají takovou dobu, že je třebasituaci vhodným způsobem řešit. Pokud by se jednalo o jednorázovou záležitost, musela by být takové intenzity, že by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte. Ani OSPOD tedy lékař nemusí oznámit věc za každou cenu, nýbrž pouze v případě, kdy usoudí, že skutečně pohlavním zneužitím dochází k nepříznivým následkům v souvislosti s vývojem dítěte anebo lze důvodně předpokládat, že tomu tak bude. Je možné si proto představit, že lékař může upustit od své signalizační povinnosti OSPOD např. v situaci, kdy dívka ze spořádané rodiny měla krátce před patnáctým rokem věku ojedinělý pohlavní styk, mezi rodiči dívky a lékařem funguje dobrá spolupráce a rodiče jsou schopni sami na dívku dále výchovně působit bez asistence OSPOD. Je tedy poté již na lékaři, aby citlivě vyhodnotil konkrétní situaci, své znalosti o pacientce, o sociálním prostředí a anamnéze této pacientky, stejně jako o všech dalších faktorech, které mohou hrát roli, a následně podle toho rozhodl, zda oznámení OSPOD učiní, či nikoliv. Ať už ovšem lékař v daném případě rozhodne jakkoliv, vždy doporučujeme pečlivě zaznamenat do zdravotnické dokumentace všechny důvody a úvahy, které lékaře k jednomu či druhému postupu vedly.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment