Dotační podvod - stavba bez stavebního povolení - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Trestné činy a přestupky; Zveřejněno: 3. březen 2017; Zobrazení: 1290

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Investor (soukromá společnost) na dopravní stavbu o velikosti 60 m2 nezažádal o územní řízení místní stavební úřad, přestože se na tuto dopravní stavbu územní řízení vztahuje. Přestože investor byl informován, že se na stavbu vztahuje územní řízení, neřešil to, pokračoval ve výstavbě a požádal speciální stavební úřad o kolaudační souhlas (speciální stavební úřad se ze zákona územním řízením nezabývá, tedy ho neřešil).

Následně investor na tuto stavbu požádal o vyplacení dotace z regionálního operačního programu, která mu byla poskytnuta. Jedná se o podvod dle § 209 trestního zákoníku, když investor vědomě porušil stavební zákon i smlouvu s ROP regionální operační program (ve které se v souvislosti s výstavbou zavázal postupovat dle zákonů a právních předpisů ČR a EU) a požádal o vyplacení dotace? V souvislosti s tímto investor také poskytovatele dotace neinformoval o tom, že kolaudační souhlas byl vydán na jiné stavební povolení, než které bylo v souvislosti se stavbou vydáno, neinformoval ho o zrušení stavebního povolení a zahájení nového stavebního řízení a vydání nového stavebního povolení (stavební povolení bylo zrušeno z důvodu porušení zákona ze strany správního orgánu). Na toto druhé stavební řízení investor opět nazažádal o územní řízení. Naplňuje výše uvedené chování skutkovou podstatu dotačního podvodu? Děkuji, Romana

Odpověď:

Trestný čin dotačního podvodu je upraven v § 212 trestního zákoníku a obsahuje dvě skutkové podstaty tohoto trestného činu – jsou tedy dva základní způsoby, jakými je možné tento trestný čin spáchat.

První skutková podstat je upravena v odst. 1: Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Druhá skutková podstata je uvedena v odst. 2: Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.

První skutková podstata vyžaduje, aby zde bylo úmyslné jednání, a to na počátku samotné dotace, tedy v žádosti o ni. Skutkovou podstatu naplní ten, kdo již v žádosti o poskytnutí dotace uvede nepravdivé či hrubě zkreslené údaje či podstatné údaje zamlčí. Pokud již v žádosti o dotaci byly uvedeny takové údaje, je pravděpodobné, že opravdu došlo k naplnění této skutkové podstaty (se závazností toto stanoví až soud).

Druhá skutková podstata vyžaduje, aby poté, co je přiznána dotace, byly tyto dotační prostředky použity v rozporu s jejich účelem.

Určitě je pak zde možný (vedle výše uvedeného) postih ze strany subjektu, který dotaci poskytl, a to jak z důvodů porušení povinností stanovených smlouvou, tak i např. porušení rozpočtových pravidel.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.