Matka je 15 měsíců po vážné nemoci s trvalými následky mozku a pohybového ústrojí. Je odkázána na pomoc jiné fyzické osoby. Pobírá příspěvek na péči. Její manžel ji od počátku vztahu izoluje od všech přímých blízkých. Snadné pro manžela manipulovat strachem, ultimáty a výhrůžkami. Ty adresuje i nám blízkým.
Byli jsme dospělí a respektovali její nový život a téměř žádnou komunikaci s námi. Manžel - nesnášenlivý člověk, hledající vinu ve všech ostatních. Byla zdravá, žili jsme každý své životy. Nyní, matka - osoba s postižením, volá S. O. S. Může volat, když je doma sama, je částečně imobilní, na invalidním vozíku. Její manžel stále trvá na svých ultimátech, nedovoluje styk s námi. Poskytuje jen základní péči, nechce s ní nikam jezdit a zajistit odbornou rehabilitační péči. Často jí vyhrožuje slovním vulgárním způsobem, uráží, snižuje důstojnost, zakazuje pobyt v jiném zdravotnickém zařízení. Varování, výhrůžky a ultimáta vysílá i nám blízkým osobám, kteří chtějí pomoci. Jsme rozhodnuti nerespektovat další sociální izolaci. Máme nějaká práva, coby vlastní dospělé děti? Děkuji
Komentáře vytvořeny pomocí CComment