Potřebuji k soudu obhájit právní zájem vedlejšího účastníka. Podle procházení internetu "právní zájem" téměř nikdo nechápe, neboť jsou ve výsledku nejvyššími soudy všechny žádosti (odvolání, dovolání atp.) zamítnuty právě z tohoto důvodu. To je to tak složité pochopit a jednoduše vysvětlit?
Můžete mi prosím zkusit poradit, jak právní zájem soudu popsat, aby nebyl vedlejší účastník právě z tohoto důvodu nepřipuštěn? Uvítám i odkazy na rozsudky, kde právní zájem "prošel". Děkuji.
Odpověď:
V tomto ohledu je klíčový § 93/1 a 2 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že:
„Jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku.
Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. “
Vzhledem k tomu, že ve svém dotazu píšete: „Potřebuji k soudu obhájit právní zájem vedlejšího účastníka …“, předpokládám, že žalobcem či žalovaným byl vůči soudu vznesen návrh na to, aby rozhodl o přípustnosti Vašeho vedlejšího účastenství.
Vedlejší účastník vystupuje v občanském soudním řízení vždy na podporu strany, se kterou jej spojuje právní zájem na vítězství. Vaše postavení, jako vedlejšího účastníka, tedy nesmí sloužit pouze k ochraně Vašich vlastních zájmů, nýbrž k ochraně zájmů té procesní strany (žalobce či žalovaný), na jejíž podporu jste do řízení vstoupil.
Je dále důležité pamatovat na to, že právní zájem vedlejšího účastníka na vítězství jedné ze stran musí existovat alespoň v době, kdy vedlejší účastník vstupuje do soudního řízení. Jako právní zájem tudíž nemůže sloužit odkaz na zájem, který vznikne teprve v budoucnu.
Dále se musí jednat o zájem skutečně právní, tzn. že za právní zájem není možné označit zájem ryze hospodářský či například ryze morální.
O právním zájmu vedlejšího účastníka bude možné hovořit tehdy, jestliže výsledek soudního řízení (v podobě pravomocného rozsudku) může mít (zprostředkovaně) vliv na obsah či rozsah hmotněprávních oprávnění a povinností vedlejšího účastníka.
Nejčastějším případem právního zájmu vedlejšího účastníka (který bývá soudy běžně akceptován) je tzv. regres, tedy situace, kdy bude vedlejšímu účastníkovi hrozit (v případě procesního neúspěchu jím podporované strany soudního řízení), že uplatněním postihu bude zasaženo do jeho právního postavení.
Příklady vedlejšího účastenství, kde zajisté existuje právní zájem, jsou vztah více spoludlužníků (kdy mají ostatní spoludlužníci právní zájem na procesním úspěchu jiného spoludlužníka), vztah dlužníka a ručitele (kdy ručitel má právní zájem na procesním úspěchu dlužníka), vztah pojistitele a pojistníka (kdy pojistitel má právní zájem na procesním úspěchu pojistníka) či vztah subdodavatele a dodavatele v řízení o vady zboží či náhradu související škody (kdy subdodavatel má právní zájem na procesním úspěchu dodavatele).
Ve Vašem případě je tudíž klíčové, jaký je Váš právní vztah k té straně soudního řízení (žalobci či žalovanému), kterou hodláte svým vedlejším účastenstvím podporovat. V tomto ohledu není možné nabídnout žádnou univerzální argumentaci, neboť rozhodující bude, jaký dopad může mít procesní neúspěch jedné ze stran soudního řízení do právního postavení vedlejšího účastníka. Jelikož z dotazu nevyplývají žádné podrobnosti o Vašem právním vztahu k jedné ze stran soudního řízení, není možné posoudit, jaká argumentace by mohla u soudu uspět.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Komentáře vytvořeny pomocí CComment