Stavby, stavební řízení a právo

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Když pozemek rozdělím na 2, znamená to, že na jedné i druhé parcele bude možno postavit také stavbu do 20m2?
Pakliže na místě Vašeho současného pozemku vzniknou dva nové (menší) pozemky, měla by se na oba vztahovat stejná pravidla dle platného územního plánu - tzn. že na každém z těchto pozemků by mělo být možné vybudovat Vámi popisovanou drobnou stavbu pro skladování výpěstků, zahradního nářadí apod.
V této souvislosti Vám doporučuji ověřit, zda je v územním plánu nějak limitována maximální zastavěnost těchto pozemků (obvykle udávaná v %) - tímto způsobem bývá zamezováno přílišnému rozdrobování pozemků a jejich nadměrnému zastavování. Před rozdělením Vašeho pozemku je vhodné ověřit, že vybudování předmětné drobné stavby na každém z nově vzniklých pozemků bude možné i s ohledem na případně limitovanou zastavěnost (tzn. že oba nově vzniklé pozemky budou natolik velké, aby na nich mohla být tato drobná stavba zřízena).
2/ Je nějak regulováno, jak musí být tyto stavby daleko od sebe?
Obecná odstupová vzdálenost staveb od hranice pozemků činí dva metry. Z tohoto pravidla však může být stavebním úřadem (v odůvodněných případech) udělena výjimka.
3/ Mohou mi zamítnout plot?
V určitých případech je možné zřídit oplocení ve "volném režimu" - tedy bez nutnosti získat od stavebního úřadu jakékoli veřejnoprávní přivolení (stejně jako není nutné si opatřovat souhlas sousedů). Konkrétně dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona není žádné přivolení stavebního úřadu zapotřebí, jsou-li současně splněny tyto podmínky:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- toto oplocení se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše.
Nebude-li některá z těchto podmínek splněna, bude pro výstavbu oplocení nutné získat od stavebního úřadu územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Určitá limitace pro zřízení oplocení může být zakotvena rovněž v územním plánu či může vyplývat z jiných právních předpisů (například na úseku ochrany proti povodním).
4/ Lze pro "krátkodobý úkryt před nepřízní počasí" mít v té stavbě zázemí jako záchod, sprchový kout, kuchyňku a postel na nouzové přespání?
Domnívám se, že nikoli. Zejména proto, že Vámi popsané zázemí ve své podstatě umožňuje bydlení (či alespoň pobyt) a pojmově se tak v podstatě vylučuje s krátkodobým (tedy v řádu několika hodin) úkrytem.
Lze předpokládat, že v územním plánu je počítáno spíše se stavbami srovnatelnými s těmi, které jsou uvedené v § 103/1 písm. e) bodu 1. stavebního zákona:
"stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení"
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj záměr (rozdělení pozemku, zřízení více drobných staveb, zbudování oplocení, vybavení drobných staveb sociálním zařízením, kuchyní apod.) s ním konzultovat. Právní názor stavebního úřadu pro Vás totiž bude určující.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)