Ve Vašem případě je důležité vyjasnit otázku, zda se na předmětnou kanalizaci vztahuje zákon o vodovodech a kanalizacích či nikoli. Dle § 1/4 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích se tento zákon nevztahuje na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod. Naproti tomu však tentýž zákon ve svém § 2/2 definuje pojem "kanalizace" jako provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující (mimo jiné) kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci.
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě se jedná o kanalizaci, na kterou se zákon o vodovodech a kanalizacích vztahuje (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Na Vaše dotazy lze stručně odpovědět následovně:
- rovněž obecní dešťová kanalizace podléhá právní úpravě, a to především zákonu o vodovodech a kanalizacích,
- tato kanalizace má dle platné právní úpravy ochranné pásmo (mělo by se skutečně jednat o ochranné pásmo v šířce 1,5 metru, jak vyplývá z § 23/3 písm. a) zákona o vodovodech a kanalizacích),
- o výjimku z ochranného pásma je možné zažádat, ato v první řadě vlastníka kanalizace (popř. jejího provozovatele), v druhé řadě pak místně příslušný vodoprávní úřad. K tématu žádosti o výjimku z ochranného pásma podrobněji:
Dle § 23/5 písm. a) a d) zákona o vodovodech a kanalizacích je možné v ochranném pásmu kanalizační stoky:
- provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup ke kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit její technický stav nebo plynulé provozování,
- provádět terénní úpravy,
jen s písemným souhlasem vlastníka kanalizace, popřípadě provozovatele kanalizace (pokud to vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi vlastníkem a provozovatelem kanalizace).
Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené výše, souhlas vlastníka, popř. provozovatelel kanalizace, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení (§ 23/6 zákona o vodovodech a kanalizacích).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný vodoprávní úřad (městský úřad), kde byste se měl dozvědět: 1/ zda předmětná kanalizace podléhá skutečně zákonu o vodovodech a kanalizacích a 2/ za jakých podmínek by dle názoru vodoprávního úřadu bylo možné Vám udělit výjimku pro stavební činnost v ochranném pásmu kanalizační stoky. Současně se můžete obrátit na obecní úřad obce, které kanalizace patří, s žádostí o vyslovení souhlasu se stavební čiností v ochranném pásmu kanalizační stoky a s výstavbou rodinného domu zasahujícího částečně do tohoto ochranného pásma.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Zasáhnutí stavbou do ochranného pásma kanalizace města, obce z důvodu špatného vytyčení hranice pracovníky měsa, obce
Komentáře vytvořeny pomocí CComment