Počet stránek ve webu: 48507

    1 1 1 1 1
    Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

    Řeším níže uvedenou problematiku k pozemku: pozemek na katastrálním úřadu ČR, tedy KÚ vedený jako ovocný sad. Obec nemá územní plán, jen vymezené zastavěné území, nachází se mimo tzv. intravilán, splňuje podmínku společné hranice s více než jedním pozemkem v zastavěném území.

    Vydáno platné stavební povolení pro stavbu rodinného domu z roku cca 2012, průběžně platně stavební povolení prodlužováno.
    1.) Lze na pozemku jako první postavit a zkolaudovat "vedlejší stavby" typu - chata, bazén, kůlna a následně třeba za dva roky rodinný dům? Jaké velikosti mohou být "vedlejší stavby"?
    2.) Ráda bych tento pozemek katastrálně rozdělila ještě než cokoliv postavím a zkolauduji. Řekněme na pozemek A - rodinný dům, pozemek B - "vedlejší stavby", vlastník zůstává stejný. Přístupová cesta by vedla přes pozemek A. S tím, že pozemek A, by dal věcné břemeno chůze a jízdy pro pozemek B. Existují nějaká úskalí pro stavbu "vedlejších staveb" a rodinného domu, bylo by to možné? K bodu 1.) mi bylo stav. úř. sděleno, že to není možné. Zdůvodnění se zde nevejde. Prosím o objasnění. O jaké zákony se mohu opřít, kde je uvedena problematika k bodu 1.) Děkuji. Ivana

    Odpověď:

    Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
    1/ Vybudování vedlejších staveb:
    Vybudování vedlejších staveb před výstavbou rodinného domu je samozřejmě možné, v tomto ohledu není pořadí realizovaných staveb rozhodující (samozřejmě za předpokladu, že není pořadí realizace jednotlivých staveb dáno ze stavebně-technických důvodů).
    Jedním dechem je však nutné dodat, že k vybudování některých vedlejších staveb je zapotřebí získat předchozí přivolení stavebního úřadu. Pokud Vám stavební úřad povolil vystavět pouze rodinný dům, bude zapotřebí získat další přivolení k realizaci vedlejších staveb (typ tohoto přivolení pak bude odvislý od rozměrů a umístění jednotlivých vedlejších staveb).
    Pro Vaší představu uvádím níže stručný přehled vedlejších staveb, které je možné realizovat ve „volném režimu“ (tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu) a vedlejších staveb, které určitý typ přivolení stavebního úřadu vyžadují:

    a/ Volný režim:
    Do této kategorie lze zařadit:
    - skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
    - stavbu do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci (může se jednat např. o zahradní domek či kůlnu),
    - bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku
    (jak vyplývá z § 79/2 písm. n), o) a p) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).

    b/ Územní souhlas:
    Získání územního souhlasu je pak zapotřebí k vybudování např. těchto vedlejších staveb:
    - stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderné zařízení,
    - oplocení
    (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) body 1. a 14. stavebního zákona).

    2/ Rozdělení pozemku:
    Rovněž rozdělení pozemku je možné. K tomuto kroku bude zapotřebí získat od stavebního úřadu územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (§ 82 stavebního zákona).
    Rozdělení pozemku však může mít zcela zásadní vliv na platnost povolení k výstavbě rodinného domu, které jste již získala. Je totiž nutné si uvědomit, že povolení k výstavbě rodinného domu je vázáno na konkrétní pozemek (označený parcelním číslem), přičemž předcházejícího stavebního řízení se účastnili, jak předpokládám, vlastníci sousedních pozemků. Rozdělením Vašeho pozemku by došlo ke změně skladby vlastníků sousedních pozemků. Dále by mohlo mít rozdělení pozemku vliv na celkové umístění rodinného domu na pozemku, neboť při povolování výstavby rodinného domu bylo vycházeno z velikosti a rozměrů konkrétního pozemku (rozdělením pozemků by mohlo dojít k ovlivnění povinných odstupových vzdáleností stavby od hranic pozemků). Z tohoto důvodu Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde, jaké dopady na platnost povolení k výstavbě rodinného domu by mělo případné rozdělení Vašeho pozemku.

    _______________________
    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
    zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

    Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
    https://portal.gov.cz/app/zakony/

    Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.

    Komentáře vytvořeny pomocí CComment

    Společný majetek manželů
    Rozvod manželství
    Vše o dědění a vydědění
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Výživné, alimenty - nejčastější dotazy

    Vymáhání dluhů, směnky

    Strašák jménem exekuce
    Osobní bankrot (konkurz), oddlužení (insolvence) - informace
    Trvalé bydliště
    Omezení, zbavení svéprávnosti
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Na co nezapomenout při stěhování