Stavby, stavební řízení a právo

Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, stavební úřad není povinen informovat kohokoli (pouze na základě jeho předchozí žádosti) o zahájení jakéhokoli územního či stavebního řízení v určité lokalitě.
V této souvislosti je nezbytné si v první řadě uvědomit, že okruh účastníků územního a stavebního řízení je vymezen ve stavebním zákoně, tzn. že účastníkem územního a stavebního řízení nemůže být zcela kdokoli.
Konkrétně dle § 85 stavebního zákona platí, že účastníky územního řízení jsou
- žadatel (tzn. žadatel o vydání územního rozhodnutí),
- obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,
- vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
- osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno (nejedná se pouze o přímé sousedy, nýbrž o sousedy v širším slova smyslu, tedy všechny, jejichž vlastnická práva mohou být stavebním záměrem dotčena),
- osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (těmito osobami mohou být právě spolky, dříve občanská sdružení, předmětem jejichž činnosti je např. ochrana životního prostředí, k tomu více níže).

Dle § 109 stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení pouze:
- stavebník,
- vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
- vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno,
- vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
- vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí (jedná se opět o spolky chránící životní prostředí).

Možnost ovlivnit určitým způsobem probíhající řízení se Vám naskýtá v případě řízení územních (např. řízení o vydání rozhodnutí o změně využití území, řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby apod.), kterých se můžete účastnit nikoli jako účastník (kterým byste byl pouze pokud by bylo možné zařadit Vás do některé z kategorií účastníků územního řízení dle shora uvedeného § 85 stavebního zákona), nýbrž jako veřejnost. V tomto ohledu je však důležité si uvědomit, že veřejnost je o zahajovaných územních řízeních (resp. ještě před tím o řízeních o posuzování vlivu na životní prostředí) v zásadě informována prostřednictvím veřejné vyhlášky. Chcete-li proto být informován o aktuálním stavebním dění ve Vaší lokalitě, nezbývá Vám, než pravidelně sledovat veřejnou vyhlášku stavebního úřadu. Svou odpověď dále rozdělím do 2 částí: 1/ řízení o posuzování vlivů na životní prostředí, (tzv. EIA) a 2/ územní řízení.

1/ Řízení o posuzování vlivů na životní prostředí:
Toto řízení se zahajuje pouze v případech takových stavebních (resp. územních) záměrů, které mohou mít podstatný vliv na životní prostředí či veřejné zdraví a předchází tudíž řízení územnímu i stavebnímu. Klíčovým právním předpisem je v této souvislosti zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (zák. č. 100/2001 Sb. , v platném znění). Předmětem tohoto zákona je konkrétně posuzování vymezených záměrů a koncepcí, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí; dle tohoto zákona se posuzují pouze vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

Tento zákon vymezuje dále kategorii veřejnosti (kterou může být kdokoli) a kategorii dotčené veřejnosti, kterou může být:
- osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení (tzn. územním či stavebním řízení) dotčena ve svých právech nebo povinnostech,
- právnická osoba soukromého práva (nejčastěji tedy spolky, dříve občanská sdružení, nadace či obecně prospěšné společnosti), jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost.

Subjekt, jehož stavební záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí, je povinen zaslat o tom příslušnému úřadu oznámení. Dle § 6/6 a 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dále platí, že:
- pokud toto oznámení splňuje předepsané náležitosti, zajistí příslušný úřad do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení zveřejnění informace o oznámení a na internetu vždy zveřejní alespoň textovou část oznámení;
- veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení; k vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nemusí (ovšem může) přihlížet.

Stavební úřad zveřejňuje v rámci tohoto řízení spolu s oznámením o zahájení řízení:
a/ žádost spolu s upozorněním, že se jedná o záměr posouzený podle tohoto zákona, případně záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, spolu s informací, kde lze nahlédnout do příslušné dokumentace pro navazující řízení,
b/ informace o předmětu a povaze rozhodnutí, které má být v navazujícím řízení vydáno,
c/ informace o tom, kde se lze seznámit s dokumenty pořízenými v průběhu posuzování, které byly zveřejněny,
d/ informace o podmínkách zapojení veřejnosti do řízení, kterými se rozumí především informace o místě a čase konání případného veřejného ústního jednání, o lhůtě pro uplatnění připomínek veřejnosti k záměru a o případných důsledcích zmeškání takové lhůty, informace o tom, zda a případně v jaké lhůtě může veřejnost nahlížet do podkladů rozhodnutí, o dotčených orgánech a informace o možnostech dotčené veřejnosti účastnit se navazujícího řízení.

Tyto informace musí být na úřední desce stavebního úřadu zveřejněny po dobu 30 dnů.

Dle § 9c zákona o posuzování vlivů na životní prostředí může veřejnost v navazujícím řízení (tzn. územním řízení) uplatňovat připomínky k záměru. Připomínky lze uplatnit ve lhůtě do 30 dnů od zveřejnění informací na úřední desce, nestanoví-li zvláštní právní předpis či správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení lhůtu delší. Správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí uvede i vypořádání připomínek veřejnosti.

Pro zveřejňování důležitých informací v rámci tohoto řízení je dále podstatný § 16/1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, dle něhož zajistí příslušný úřad zveřejnění informace o:
a/ oznámení a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
b/ místě a času konání veřejného projednání podle tohoto zákona,
c/ vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,
d/ dokumentaci a o tom, kdy a kde je možno do ní nahlížet,
e/ posudku a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
f/ oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
g/ návrhu koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,
h/ konzultaci při mezistátním posuzování.

Příslušný úřad zajistí zveřejnění informací a stanovisek:
a/ na úředních deskách dotčených územních samosprávných celků, a
b/ na internetu.

Příslušný úřad je povinen zveřejnit informaci o veřejném projednání podle § 16 nejméně 5 dnů před jeho konáním.

K tomuto tématu lze dále odkázat např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zmeny-v-pravni-uprave-posuzovani-vlivu-na-zivotni-prostredi-98114.html

2/ Územní řízení:
Co se týče územního řízení, je klíčový § 87/1 a 2 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- v případech záměrů a/ posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo b/ pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, anebo c/ záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, stavební úřad nařídí k projednání žádosti veřejné ústní jednání (kterého se tedy může zúčastnit veřejnost, tzn. kdokoli) ;
- konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou (§ 25/2 správního řádu), která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem; po tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí.

Dle § 89/1 stavebního zákona může veřejnost uplatnit své připomínky k projednávanému záměru nejpozději v rámci veřejného ústního jednání.

Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že v obecné rovině jsou dle § 27 správního řádu účastníky správního (tedy i územního a stavebního) řízení:
- v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;
- v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají;
- účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech;
- účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon (např. tedy stavební zákon, jak uvedeno výše).

Za účastníka správního řízení bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Jestliže osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání (§ 28 správního řádu).