Pro začátek své odpovědi uvádím, že skutečnost ne/zanesení předmětné dílny do katastru nemovitostí není pro případné stavební řízení rozhodná, neboť příslušná ustanovení stavebního zákona se vztahují na stavební činnost jako takovou, tzn. bez ohledu na to, zda je tato činnost prováděna na stavbě, která se dle katastrálního zákona do katastru nemovitostí zanáší či nikoli.
Dle § 2/3 a 4 stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Stavební zákon pak pod pojmem stavba rozumí podle okolností i její část nebo změnu dokončené stavby.
V případě rekonstrukce dílny by se mohlo s největší pravděpodobností jednat o změnu dokončené stavby, kterou je dle § 2/5 stavebního zákona:
a/ nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b/ přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c/ stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Dle § 103/1 písm. c), d) a e) bod 1 stavebního zákona nejsou vydání stavebního povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případě:
- staveb o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepených, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení,
- udržovacích prací, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
- stavebních úprav, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.
Dle § 104/1 písm. d) a j) stavebního zákona vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu mimo jiné:
- stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
- udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103/1 písm. c) stavebního zákona.
Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují samozřejmě i veškeré změny dokončených staveb (uvedených v § 104/1 stavebního zákona), pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.
Stavební povolení je pak dle § 108/1 stavebního zákona vyžadováno ve všech případech, v nichž není možné aplikovat § 103 nebo § 104 stavebního zákona, přičemž stavební povolení je zapotřebí i při změnách staveb uvedených v § 104 stavebního zákona (ohlašované stavby), jejichž provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.
Jelikož pro aplikaci správného ustanovení stavebního zákona je zapotřebí zejména prostudovat dostupnou stavebně-technickou dokumentaci stavby, doporučuji Vám konzultovat stavební záměr předem s místně příslušným stavebním úřadem, který by Vám měl v souladu s vlastní rozhodovací praxí (která se napříč různými stavebními úřady může i značně lišit) doporučit optimální typ stavebního řízení.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment