Minimální vzdálenost inženýrské sítě od hranice pozemku souseda

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Stavební zákon a stavby; Zveřejněno: 10. listopad 2014; Zobrazení: 7553

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Soused se rozhodl na svém pozemku postavit rodinný dům. Inženýrské sítě bez našeho souhlasu částečně vede blíž, než 2 metry od hranice našeho pozemku. Mohu se nějak bránit a v jaké lhůtě? Děkuji, Martina

Odpověď:

V první řadě Vám lze doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde, zda bylo ve věci stavebního záměru Vašeho souseda již zahájeno územní řízení, popř. zda bylo v rámci tohoto řízení již vydáno příslušné rozhodnutí.

Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 10 stavebního zákona platí, že vydání územního souhlasu (který je zjednodušenou variantou územního rozhodnutí) postačí mimo jiné v případech energetických přípojek, včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu. Pro vydání územního souhlasu však Váš soused v každém případě musel získat Váš souhlas.

Realizuje-li Váš soused svůj stavební záměr v rozporu s vydaným územním souhlasem (popř. územním rozhodnutím), je samozřejmě možné, abyste na tuto skutečnost stavební úřad upozornila.

Pokud jste se o konání územního řízení vůbec nedozvěděla (přestože jste účastnicí takového řízení), lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad a domáhat se "přibrání" do probíhajícího územního řízení. Nebude-li stavební úřad ochoten Vaše účastenství uznat, budete oprávněna bránit se podáním odvolání.

Pokud již v rámci územního řízení došlo k vydání rozhodnutí, a toto rozhodnutí Vám nebylo doručeno, jste (jako tzv. opomenutá účastnice) oprávněna podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvíte. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již v územním řízení.

Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).

Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že územní rozhodnutí je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:
http://www.msblegal.cz/pravo-240/k-pravni-moci-spravniho-rozhodnuti-%E2%80%93-dusledky-neoznameni-rozhodnuti-ucastnikovi-rizeni.html

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.