Je nutné stavební povolení na podzemní vsakovací zařízení?

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Stavební zákon a stavby; Zveřejněno: 19. leden 2013; Zobrazení: 6665

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Máme problém s sousedem. Ze střechy naší stodoly stéká voda do odpadu a vyúsťuje na cestu souseda. Kanalizace dešťové vody ve vesnici není a voda při dešti odtéká po cestě z této stodoly od počátku a nikdy se žádným sousedem nebylo sporů, kam má dešťová voda odtékat.

Dnes nový majitel soustavně odtok ucpává a voda se shromažďuje za poměrně vysokým tarasem a narušuje jeho stabilitu a za nějaký čas dojde k jeho zřícení. Soused tvrdí, že voda musí stékat jen na vlastní pozemek, což v tomto případě není v žádném případě možné. Myslíme si, že sousedův požadavek je nesmyslný, když vedle tarasu vede sousedova svahová cesta, po které teče voda, která mu nevadí a s našim odpadem odtéká dolů do obecního potoka. Prosíme o odpověď zda existuje nějaký předpis, nebo nařízení, že dešťová voda musí odtékat jen na vlastní pozemek a nikam jinam. Děkujeme, Stanislav

Odpověď:

Právní předpis regulující odtok/vsakování srážkových vod skutečně existuje, je jím vyhláška č. 501/2006 Sb.
Dle této právní úpravy je vsakování srážkové vody obecně upřednostněno před jejím odváděním pomocí veřejné srážkové či jednotné kanalizace. Vsakování srážkové vody musí však na předmětném pozemku umožňovat hydrogeologické poměry pozemku, jeho velikost a využití (v celoročním horizontu). Za předpokladu, že tím nedojde ke způsobení škod na okolních stavbách či pozemcích je samozřejmě možná i akumulace srážkových vod a jejich následné využití.
Dle § 20/5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. se stavební pozemek vymezuje vždy tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití (např. jejich zadržováním v podzemní nádrži). Dle § 21/3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. je pak vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a/ samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4 nebo b/ řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.
Zároveň je však nutné vědět, že pro eventuální výstavbu podzemního vsakovacího zařízení je zapotřebí stavební povolení (se současným posudkem hydrogeologa). Při určování parametrů podzemního vsakovacího zařízení zohledňuje stavební úřad vždy tzv. návrhový (přívalový) déšť, jehož intenzita a délka trvání je určena dle místních klimatických a terénních podmínek, přičemž konkrétní požadavky mohou být zároveň zpřesněny v obecně závazné vyhlášce.
S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že vsakování nebo odtok srážkové vody ze staveb na určitém pozemku musí být řešeny pouze na tomto pozemku. Toto pravidlo je pak výslovně uvedeno v § 25/6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., dle něhož je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.
Po dohodě s Vaším sousedem by bylo možné uvažovat např. o smluvním zřízení věcného břemene (§ 151n a násl. Občanského zákoníku), spočívajícím v závazku Vašeho souseda strpět odtok srážkové vody z Vaší stavby přes cestu na jeho pozemku, věcné břemeno může být zřízeno samozřejmě i za úplatu (v tomto případě doporučuji situaci konzultovat rovněž s místně příslušným stavebním úřadem).
Pro získání dalších informací odkazuji např. zde:
http://www.ceskestavby.cz/clanky/vsakovani-deste-vyzaduje-posudek-19032.html

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.