Na mém pozemku je vedena obecní kanalizace taktéž obecní vodovod. Z tohoto důvodu na této části pozemku nemohu provádět žádné stavební, či jiné úpravy. Je možné požadovat finanční kompenzaci vůči obci za užívání mého pozemku. Děkuji, Šimon
Stavby, stavební řízení a právo
Je možné stavět u vodovodu, kanalizace?
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 2705
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Odpověď:
Z Vašeho dotazu nevyplývá bohužel řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu (zejména není jasné, kdy byly kanalizační stoka a vodovodní řad na Vašem pozemku vybudovány, resp. zda jste v této době předmětný pozemek již vlastnil či byl vlastníkem Váš právní předchůdce). Svou odpověď proto pojmu obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.
Dle § 58/3 vodního zákona může vodoprávní úřad na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany stanovit ochranná pásma podél vodního díla a zakázat nebo omezit na nich (podle povahy vodního díla) umísťování a provádění některých staveb nebo činností, přičemž vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
Obdobná úprava je stanovena pro
a/ vstupování vlastníka vodovodu a kanalizace na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází a
b/ umísťování tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace na cizích pozemcích nebo stavbách. Dle § 7/4 a 5 zákona o vodovodech a kanalizacích musí být shora uvedená oprávnění vlastníka vodovodu a kanalizace prováděna se všemi ohledy na oprávněné zájmy vlastníka stavby či pozemku, přičemž vznikne-li vlastníkovi stavby či pozemku touto činností majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má právo na náhradu.
Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne vlastník vodovodu a kanalizace této osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku. Tato náhrada musí být vlastníkovi pozemku nebo stavby poskytnuta nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není samozřejmě dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu.
S ohledem na shora uvedené Vám proto doporučuji zahájit s poukazem na citované právní předpisy jednání s vlastníkem vodovodu a kanalizace o poskytnutí jednorázové náhrady za omezení Vašich vlastnických práv.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 23/4 zákona o vodovodech a kanalizacích může být na Vaší žádost vodoprávním úřadem povolena výjimka z obecného omezení činností v ochranném pásmu vodovodu a kanalizace. Dle § 23/5 zákona o vodovodech a kanalizacích jste oprávněn vykonávat zde vyjmenované činnosti pouze s předchozím písemným souhlasem vlastníka (či provozovatele) vodovodu a kanalizace, přičemž v případě nezískání takového souhlasu jste oprávněn obrátit se se stejnou žádostí na příslušný vodoprávní úřad.
Dle § 58/3 vodního zákona může vodoprávní úřad na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany stanovit ochranná pásma podél vodního díla a zakázat nebo omezit na nich (podle povahy vodního díla) umísťování a provádění některých staveb nebo činností, přičemž vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
Obdobná úprava je stanovena pro
a/ vstupování vlastníka vodovodu a kanalizace na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází a
b/ umísťování tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace na cizích pozemcích nebo stavbách. Dle § 7/4 a 5 zákona o vodovodech a kanalizacích musí být shora uvedená oprávnění vlastníka vodovodu a kanalizace prováděna se všemi ohledy na oprávněné zájmy vlastníka stavby či pozemku, přičemž vznikne-li vlastníkovi stavby či pozemku touto činností majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má právo na náhradu.
Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne vlastník vodovodu a kanalizace této osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku. Tato náhrada musí být vlastníkovi pozemku nebo stavby poskytnuta nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není samozřejmě dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu.
S ohledem na shora uvedené Vám proto doporučuji zahájit s poukazem na citované právní předpisy jednání s vlastníkem vodovodu a kanalizace o poskytnutí jednorázové náhrady za omezení Vašich vlastnických práv.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 23/4 zákona o vodovodech a kanalizacích může být na Vaší žádost vodoprávním úřadem povolena výjimka z obecného omezení činností v ochranném pásmu vodovodu a kanalizace. Dle § 23/5 zákona o vodovodech a kanalizacích jste oprávněn vykonávat zde vyjmenované činnosti pouze s předchozím písemným souhlasem vlastníka (či provozovatele) vodovodu a kanalizace, přičemž v případě nezískání takového souhlasu jste oprávněn obrátit se se stejnou žádostí na příslušný vodoprávní úřad.
Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment