Právní slovník

Sociální začlenění označuje zapojení osoby do běžného života společnosti, respektive existenci dostatečných předpokladů a možností pro takové její zapojení v různých oblastech života (např. zdravotní stav, vzdělání, pracovní kompetence a pracovní příležitosti, bydlení, výše příjmu, sociální postavení apod.). Sociální začlenění je protikladem sociálního vyloučení, při kterém se osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo osoby sociálně vyloučené ocitají mimo běžný život společnosti. Pomoc a podpora poskytovaná těmto osobám (s cílem umožnit jejich sociální začlenění) je označována jako sociální začleňování. V případě osob sociálně vyloučených a ohrožených sociálním vyloučením tak sociální začlenění představuje žádoucí cílový stav a pojem sociální začleňování odkazuje na postupy nebo činnosti přispívající k dosažení tohoto cíle, jejich poskytování, okolnosti provázející jejich poskytování, průběh změn v životní situaci osoby apod. Sociální začlenění představuje společně s ochranou před vznikem nepříznivé sociální situace nebo jejím překonáním a ochranou před sociálním vyloučením hlavní cíl sociálních služeb. Jednotlivé druhy sociálních služeb podporují sociální začleňování osob, jež jsou ohroženy nebo se ocitly v nepříznivé sociální situaci, různými činnostmi při poskytování sociálních služeb.