Právní slovník

Pravděpodobný příjem se používá v některých případech pro stanovení denního vyměřovacího základu zaměstnance. Denní vyměřovací základ se vypočítává z pravděpodobné výše příjmu, pokud zaměstnanec v rozhodném období kratším 12 měsíců (tj. pokud od vzniku pojištění do měsíce, který předchází měsíci vzniku sociální události, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, popř. sociální událost vznikla v měsíci vzniku pojištění) nemá započitatelný příjem nebo v rozhodném období není alespoň sedm kalendářních dnů, kterými se dělí vyměřovací základ. Dále se pravděpodobný příjem použije, není-li v rozhodném období, kterým má být první kalendářní rok před vznikem sociální události s alespoň 30 započitatelnými dny, žádný kalendářní rok s 30 započitatelnými dny. Pravděpodobný příjem se určí jako 1/30 z pravděpodobné výše příjmu, kterého by zaměstnanec dosáhl v měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pro stanovení pravděpodobného příjmu není dán jednotný postup, volí jej zaměstnavatel tak, aby co nejlépe odpovídal skutečnosti. U zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce se pravděpodobný příjem nestanovuje. Za denní vyměřovací základ se v tomto případě považuje 1/30 vyměřovacího základu dosaženého v měsíci, v němž sociální událost vznikla.