Jak daleko od žluté čáry na silnici je možné parkovat?

Úpravu stání vozidla na pozemní komunikaci nalezneme v zákoně č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Dle ust. § 25 odst. 1 zákona o silničním provozu smí řidič stát jen vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a musí stát v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace, přičemž nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.
Nicméně vždy musí při stání vozidla zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy (ust. § 25 odst. 3 zákona o silničním provozu).
Tedy jako řidič vozidla musíte vždy dodržet v případě stání vozidla (parkování na delší dobu jak na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu) pravidlo, že každý jízdní pruh dané pozemní komunikace musí zůstat volný v šířce min. 3 metry.
Co se týká Vaší otázky, jak daleko může vozidlo stát od žluté čáry na silnici:
Žlutá vodorovná značka přerušovaná značí zákaz stání. Vzhledem k tomu, že dle výše uvedeného ust. § 25 odst. 1 zákona o silničním provozu musí vozidlo stát co nejblíže k okraji pozemní komunikace, není možné, aby vozidlo stálo tam, kde je vyznačena tato přerušovaná žlutá čára. V tomto místě je možné pouze zastavit vozidlo na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu.
Kolem elektrické stanice platí tzv. ochranné pásmo. Dle ust. § 46 odst. 6 energetického zákona je ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění.
Dle ust. § 46 odst. 12 energetického zákona v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
Tedy každý je v ochranném pásmu mj. povinen se zdržet jednání, které by mohlo omezit či ohrozit bezpečný a spolehlivý provoz elektrifikační soustavy. Vzhledem k tomuto by tak parkování vozidla v ochranném pásmu elektrické stanice mohlo být za určitých okolností považováno jako jednání, které právě omezuje bezpečný a spolehlivý provoz elektrifikační soustavy.