Žádný právní předpis odstupovou vzdálenost elektrického ohradníku od ostatních pozemků či staveb výslovně nestanoví. Vámi popsaná situace je nicméně řešitelná v zásadě dvěma způsoby:
1/ Veřejnoprávní varianta:
V obecné rovině dle § 18/5 stavebního zákona platí, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření mimo jiné pro zemědělství. Tyto stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Povinnost oplotit pozemek z důvodu zamezení volnému pohybu zvířat je zakotvena v § 24c písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění).
Co se týče otázky, zda je k instalaci elektrického ohradníku zapotřebí nějaké přivolení stavebního úřadu, platí dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona, že pro výstavbu oplocení (za které lze bezpochyby považovat i elektrický ohradník) je zapotřebí územní souhlas (v tomto případě územní souhlas s umístěním stavby). Pro vydání územního souhlasu je pak mimo jiné zapotřebí získat souhlasy všech dotčených sousedů.
Před vydáním územního souhlasu je stavební úřad povinen vzít v úvahu rovněž obecná pravidla pro odstupy staveb, zakotvená v § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Dle tohoto ustanovení musí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí.
V současné chvíli proto můžete navštívit místně příslušný stavební úřad a informovat se zde, zda byl pro výstavbu elektrického ohradníku vydán územní souhlas (a pakliže ano, jak je možné, že nebyl před vydáním územního souhlasu získán Váš souhlas, resp. souhlasy všech dotčených sousedů).
Zjistí-li stavební úřad na Váš podnět, že došlo k výstavbě elektrického ohradníku bez předchozího vydání územního souhlasu, zahájí řízení o odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona. V rámci tohoto řízení bude stavebník elektrického ohradníku oprávněn požádat stavební úřad o tzv. dodatečné povolení stavby (k čemuž bude opět zapotřebí Váš souhlas). V rámci řízení o dodatečném povolení stavby pak bude možné, abyste vznesli např. požadavek na zachování větší odstupové vzdálenosti elektrického ohradníku od Vašich pozemků a staveb.
2/ Soukromoprávní varianta:
V tomto ohledu se Vám nabízí několik institutů občanského zákoníku, s jejichž pomocí se můžete domáhat přerušení stavby elektrického ohradníku či jeho změny:
- dle § 1004 občanského zákoníku platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (k tomu více níže) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (ve Vašem případě však předpokládám, že ke správnímu, tedy územnímu, řízení vůbec nedošlo) ; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla;
- dle § 1013 občanského zákoníku je vlastník (nutno tedy aplikovat na vlastníka, nikoli na nájemce pozemku) povinen zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo (ve Vašem případě však žádné úřední povolení chovu dobytka, jako provozu závodu, nepředpokládám) ;
- dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků (co se míní „těsnou blízkostí společné hranice pozemků“ občanský zákoník nestanoví, bude proto vždy záležet na konkrétních podmínkách).
S odkazem na některé ze shora uvedených ustanovení občanského zákoníku se proto můžete po vlastníkovi sousedního pozemku, resp. po nájemci tohoto pozemku domáhat, aby byl elektrický ohradník např. posunut dále od Vašich pozemků a staveb. Nebude-li v této věci dohoda možná, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Komentáře vytvořeny pomocí CComment