Nezkolaudování stavby včas a promlčení státního příspěvku na bydlení

Dle mého názoru je právo státu uplatňované ÚZSVM promlčeno. Dle judikatury by se toto právo mělo promlčovat za deset let.
např. 33 Cdo 1288/2010: Právo na vrácení příspěvku na individuální bytovou výstavbu poskytnutého podle vyhlášky č. 136/1985 Sb. , o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví ve znění pozdějších předpisů, se v souladu s ustanovením § 874 obč. zák. promlčuje v desetileté promlčecí době podle § 109, věty první, obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 1991. Odlišný výklad přechodných ustanovení zákona č. 509/1991 Sb. by vedl k závěrům, které by byly z hlediska ochrany práv věřitele nepřijatelné, tj. že by k (očekávanému a předpokládanému) zániku omezení převodu nemovitosti, tedy k zániku práv a povinností z něj vyplývajících, došlo – v rozporu s dříve projevenou vůlí smluvních stran – v době podstatně kratší.
Druhou otázkou pak je, od kdy tato doba běží, dle judikatury by to mělo být první den od data, do kterého měly být naplněny podmínky pro poskytnutí příspěvku. Ve Vašem případě, pokud tam nebyly podmínky jiné, zřejmě po uplynutí 3 let od uzavření smlouvy. I kdybychom však brali za bernou minci až datum faktické kolaudace domu dne 18.5.1998, lhůta již taktéž uplynula, tudíž požadavek státu lze u soudu úspěšně napadnout námitkou promlčení.
Např. 33 Odo 905/2005: Bylo-li ve smlouvě ujednáno, že do 10 let od uzavření smlouvy má žalovaný získat pravomocné kolaudační rozhodnutí, nemohl se jeho závazek vrátit poskytnutý příspěvek stát splatným v průběhu této desetileté lhůty, ale až jejím marným uplynutím. Jelikož poslední den desetileté lhůty připadl na 3. září 2000, byl dnem, kdy podle § 101 obč. zák. mohlo být právo vykonáno poprvé (podáním žaloby u soudu), den 4. září 2000 (§ 122 odst. 2 obč. zák).