Roztříděné dotazy

Pakliže byl požár založen bývalou nájemkyní sousedního bytu (např. v důsledku její neopatrnosti při manipulaci s nedopalkem), je nezbytné, abyste požadovala náhradu vzniklé škody právě po ní. Vlastník sousedního bytu (bývalý pronajímatel zakladatelky požáru) nenese za vzniklou škodu odpovědnost, neboť samotná skutečnost existence jeho vlastnického práva k sousednímu bytu pro takový závěr nepostačuje.
V současné chvíli Vám doporučuji konzultovat Vaší situaci rovněž s bytovým družstvem, neboť lze předpokládat, že řeší stejný problém jako Vy (neboť požárem byl poškozen Vámi obývaný byt, který je vlastnictvím bytového družstva). Společný postup Vás i bytového družstva by pak mohl být při vymáhání vzniklé škody účinnější.
Nebude-li možné získat od bývalé nájemkyně sousedního bytu náhradu vzniklé škody smírnou cestou, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www. advokatikomora.cz
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že právní stanovisko pojišťovny bývalé nájemkyně sousedního bytu je zcela irelevantní. Je ostatně obvyklou snahou každé pojišťovny vyhnout se výplatě pojistného plnění.
Právo na náhradu škody se promlčí po 3 letech od okamžiku, kdy jste se dozvěděla o tom, že a/ škoda vznikla a b/ kdo za tuto škodu odpovídá. Nejpozději se pak právo na náhradu škody promlčí po 10 letech od okamžiku, kdy škoda vznikla (§ 620/1, § 629/1 a § 636/1 občanského zákoníku). I přesto, že na podání žaloby na náhradu škody máte tedy ještě cca 2 roky, doporučuji Vám s činěním dalších právních kroků neotálet.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Shromáždění vlastníků SVJ a nový občanský zákoník
- Svolání shromáždění členů SVJ - je možné dle Zákona o vlastnictví bytů nebo již dle NOZ (pokud nejsou ještě stanovy dle NOZ)?
- Svolání shromáždění SVJ dle ZoVB - je možné nebo již jen podle NOZ?
- Shromáždění SVJ dle NOZ a ZoVB
- Shromáždění společnství vlastníků bytových jednotek dle nového občanského zákoníku a zákona o vlastnictví bytů - rozdíl

Shromáždění vlastníků jednotek SVJ. Pověřený vlastník odstoupil a já se pustil do přípravy shromáždění SVJ pro novou volbu členů výboru. Stanovy máme stále ještě dle ZoVB (Stanovy dle NOZ se připravují a budou se schvalovat na konci roku 2016) tak mě zajímá, zda shromáždění můžeme svolat dle ZoVB nebo už musíme dle NOZ. Rozdíl vidím hlavně u manželů kde je SJM. Dle ZoVB stačilo, aby přišel jeden z manželů, dle NOZ již musí manželé předložit zmocnění společného zástupce. Pak je tam jiná lhůta doručení pozvánky (15 dní/30 dní) a v některých věcech se liší i podíly souhlasu z většiny při hlasování.
Dále jaké doklady pro zápis do rejstříku budou potřeba a hlavně které v originále. Předpokládám, že je zapotřebí:
- oznámení o odstoupení z funkce Pověřený vlastník (kopie)
- zápis ze shromáždění vlastníků jednotek kde se budou volit členy výboru (kopie)
- zápis ze schůze výboru kde se bude volit předseda a místopředseda (kopie)
- formulář stažený z www.justice.cz (ověřené podpisy předsedy a místopředsedy)
- čestné prohlášení a souhlas s výkonem funkce a zápisem do rejstříku SVJ všech členů (ověřené podpisy).
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Podle výkladového stanoviska Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnost mohou společenství vlastníků jednotek i po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku nadále vycházet ze vzorových stanov vydaných nařízením vlády č. 371/2004 Sb. , i když byl tento právní předpis nabytím účinnosti nového občanského zákoníku zrušen. Z tohoto vyplývá, že shromáždění můžete svolat dle pravidel stanovených v původních stanovách. Nic ovšem nebrání tomu, abyste jej svolali podle NOZ. Závěrem tedy k tomuto lze říct, že shromáždění můžete svolat podle staré i nové úpravy. Pokud jde o listiny potřebné k zápisu do rejstříku, výčet, který uvádíte, je konečný. Praxe rejstříkových soudů se někdy liší, proto se může stát, že některou z listin, kterou dodáte v obyčejné kopii, bude chtít rejstřík doplnit ověřenou kopií. Pokud k návrhu dodáte kopii a ta rejstříkovému soudu stačit nebude, není to důvod pro zamítnutí návrhu, soud vás vyzve k doplnění. Takže doporučuji podat listiny tak, jak uvádíte, pokud by soud něco chtěl doplnit, vyzve vás a stanoví lhůtu k doplnění.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník komplikuje užívání nemovitosti nájemci, nájemníkovi - jak se bránit?
- Omezování nájemníka, nájemce spolumajitelem, spoluvlastníkem pronajaté nemovitosti - jak se bránit?
- Omezování práv nájemce, nájemníka spoluvlastníkem pronajaté nemovitosti (bytu, domu, pozemku, nemovitosti) - jak se bránit?

Bydlíme v rodinném době o třech patrech se zahradou. Dům patří třem spolumajitelům se stejným majetkovým podílem 1/3, není oficiálně rozdělen na bytové jednotky, ale spolumajitelé mají sepsanou smlouvu notářsky ověřenou, kde vymezují jakou část domu může kdo využívat. Smlouva obsahuje dodatek, že každý spolumajitel může svou třetinu pronajímat a ostatní s tím souhlasí, pokud je to nebude omezovat v užívání části domu. Jeden z majitelů nám svojí třetinu pronajímá. Máme veliký problém s jedním z majitelů. Ano, udělali jsme chyby v minulosti obě strany, že jsme se rozkmotřili, ale všechny závady na naší straně jsme odstranili, nevšímáme si ho, nemluvíme na něj, nijak ho neomezujeme, spíše se ho straníme. Jenže on nám dělá naschváli, snaží se nás vyprovokovat, abysme udělali chybu a majitel nás musel vystěhovat. Máme smlouvu vždy na rok, a po roce nám ji náš domácí prodlužuje, čemuž chc
e spolumajitel zabránit. Smírčí řešení odmítá, nechce si vyříkat, co mu vadí. Pohoda bydlení je přeci právnický termín, že? On nám ji výrazně omezuje, neustálé pře nás omezují v bydlení.
DETAILY:
Soused si nárokuje si dle našeho propočtu větší než třetinový podíl zahrady, ovšem odmítá se o ní starat. Všechny záhony si přivlastňuje, stejně tak stromy a keře, které odmítá stříhat, takže jsou 5m vysoké, sousedi si stěžují. Cesty nechává zarůstat, trávník neseká, na keře a stromy nikdo nesmí sahat, spolumajitelé - bratři se mu bojí něco říct. Ze stromů, které odmítá řezat, padají snilá jablka, kolem létají vosy. Pro Vaši představu - jeho nejnovější provokace spočívala v tom, že ze záhonu, který využíváme (nárokuje si ho taktéž on, a představuje si, že mu budeme líbat nohy za to, že nám ho půjčuje) si vzal polovinu dlaždic, které tvoří cestičku v záhonu. Takže jsem mu druhou polovinu vrátila ke dveřím a udělala jsem si vlastní cestu v záhonu. Udělal velikou scénu, že jsme mu je vrátili, a že je chce zase zpět na cestičku. Prostě chce, abychom chodili polovinou cesty na hlíně a polovinou na dlažbě, aby si připadal jako veliký majitel a my "podlidi", kteří ho musí poslouchat. Úplný kocourkov tu panuje. Podle mě nám vzal dlaždice jen proto, aby čekal co uděláme. Před časem nám dokonce řekl, že se nám může vyprázdnit přede dveřmi, a my mu nesmíme nic říct, protože on je majitel. Celkově chce, abychom se před ním plazili, protože my jsme jen podnájemníci. Bohužel nemáme nahrávky, ale máme svědectví od jeho bratrů, kteří nyní tvrdí, že se nás zastanou. Znají poměry, jaké tu panují. Ani jeden z nich rozhodně nechtějí, abychom se odstěhovali, hlavně proto, že se staráme o jejich starou maminku, která bydlí s jedním z bratrů, v době jejich nepřítomnosti. Ale máme strach, že pokud půjde do tuhého, budou se bratra bát, a raději se vzdají svědectví.
Již před časem bratři chtěli rozdělit dům na bytové jednotky, ale problémový spolumajitel stojí proti, neboť vlastní část domu s nejnižší peněžní hodnotou (suterén). Nyní vlastní ideální třetinu prodělal by na tom. Velice nás obtěžují neustálé hádky a provokace z jeho strany. Dávno jsme ztratili naději na nějaké dobré vztahy s ním, ale chceme žít v klidu, navzájem se ignorovat, a ne čekat, kdy ho napadne další věc, kterou by se nás snažil vyprovokovat. Jsme rodina s dětmi, chceme mít zkrátka klid a jistotu bydlení do budoucna. Majitel by nám chtěl dát smlouvu na dobu neurčitou, ale bojí se, že by jednal protiprávně, když s tím jeho bratr nesouhlasí.
Děkujeme, Zdena

ODPOVĚĎ:
Předem své odpovědi jsem nucen (poněkud skepticky) konstatovat, že učinění jakéhokoli právního kroku (o kterých pojednávám níže) Vaše nedobré vztahy se spoluvlastníkem nezlepší (ba spíše naopak). Právo je sice nástrojem určeným primárně k regulaci lidského počínání, veškeré mezilidské vztahy však právní cestou napravit nelze (tzn. že žádný právní krok nepřiměje spoluvlastníka ke změně jeho smýšlení).
V zásadě přicházejí ve Vašem případě do úvahy 3 varianty řešení:
1/ Soukromoprávní cesta prostřednictvím pronajímatele:
V obecné rovině dle § 2205 písm. c) občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva zavazuje pronajímatele zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
Shora uvedené pravidlo je rozvedeno v § 2212 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- uplatňuje-li třetí osoba (zde problematický spoluvlastník) vlastnické nebo jiné právo k věci nebo žádá-li vydání nebo vyklizení věci, nájemce to pronajímateli oznámí; požádá-li o to, poskytne mu pronajímatel ochranu;
- neposkytne-li pronajímatel nájemci dostatečnou ochranu, může nájemce nájem vypovědět bez výpovědní doby;
- bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby (zde problematického spoluvlastníka), má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.
Pronajímatele proto můžete písemně upozornit na závadné počínání jeho bratra a vyzvat ho ke zjednání nápravy. Budete-li v užívání pronajatého domu a zahrady (resp. jejich části) i nadále rušeni, budete oprávněni uplatnit slevu z nájemného či nájemní vztah ukončit.
2/ Soukromoprávní cesta „na vlastní pěst“:
Dle § 2211 občanského zákoníku platí, že ohrozí-li třetí osoba (zde problematický spoluvlastník) nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.
Proti problematickému spoluvlastníkovi proto můžete zakročit i sami (např. podat k soudu žalobu, v níž se budete domáhat toho, aby tento spoluvlastník ve svém závadném počínání ustal, aby Vám poskytl přiměřené zadostiučinění apod.). Nutno však v této souvislosti uvést, že efektivita zahájení takového soudního řízení je značně sporná, nehledě k tomu, že Váš procesní úspěch by v tomto případě nebyl ani zdaleka jistý (minimálně z důvodu obtížné prokazatelnosti Vašich žalobních tvrzení).
Pro podání žaloby Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
3/ Zahájení přestupkového řízení:
Dle § 49/1 písm. a) a c) zákona o přestupcích se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo:
- jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
- úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním.
Za přestupek dle prvé odrážky lze uložit pokutu do 5.000,- Kč, za přestupek dle druhé odrážky hrozí pokuta do 20.000,- Kč.
Dle znění dotazu lze usuzovat, že problematický spoluvlastník se přestupku proti občanskému soužití skutečně dopustil. V této souvislosti se proto můžete obrátit na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a podat zde podnět k zahájení přestupkového řízení. Lze samozřejmě očekávat, že v reakci na tento Váš podnět učiní problematický spoluvlastník totéž (tzn. že Vás tzv. udá).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že je-li předmětný rodinný dům ve spoluvlastnictví tří spoluvlastníků, měli by jako pronajímatelé figurovat v nájemní smlouvě alespoň dva z nich (neboť při běžném nakládání se spoluvlastněnou věcí rozhodují spoluvlastníci prostou většinou). ,
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Promlčení stravného zahraničního pracovníka pracujícího u české firmy
- Promlčení stravného od zaměstnavatele - za kolik měsíců, let?

Kdy je nárok na zahraniční stravné popsaný níže promlčený? Tzn. za jak dlouhou dobu může příbuzný zpětně uplatnit nárok na zahraniční stravné? Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
Zahraniční stravné může zaměstnanec požadovat max. 3 roky zpětně.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak se počítá plocha bazénu - jen bazén nebo i chodník, obetonování okolo?
- Výpočet plocha bazénu - jen bazén nebo i chodník, obetonování okolo?
- Plocha bazénu - jen bazén nebo i chodník, obetonování okolo?
RŮZNÉ-STAVBY
- Zídka na uchycení bazénu - je nutné stavební povolení?
- Zídka na ukotvení bazénu - je nutné stavební povolení?
- Patří obetonování bazénu do zastavěny plochy bazénu?
- Obetonování bazénu - patří do zastavěné plochy bazénu?

Postavili jsem bazén, ale bohužel někdo napsal udání, že bazén jsme postavili bez povolení stavby. Z MěÚ chce přijít na kontrolu stavební úřad, aby bazén přeměřili zda-li je do 40 m2 a dva metry od hranice sousedova pozemku.
Jelikož bazén je ve svahu museli jsme ze dvou stran bazén obetonovat - postavit zídku-aby nám ze svahu pod tlakem vody neujel.
Bazén má rozměry 7x3,22m a hloubky 1,5m.
Prosím Vás o vysvětlení může být nějaký problém kvůli obetonování bazénu?
Také z důvodu dokoupení zastřešení, jsme vybetonovali pásy na které bude montované zastřešení na kolejnicích.
Takže se nám plocha i s dlažbou zvětšila na 50m2.
A proto prosím o radu.
Zastavěná plocha se počítá pouze plocha zastavěná pod bazénem nebo se do těch 40 m2 musíme vejít i s dlažbou. Ptala jsem se projektanta a ten říkal, že zastavěné - zpevněné plochy se bez ohlášení může stavět do 300 m2 a zídky do výšky 1,5 m. Nevím jak mám postupovat. Zda počkat co zjistí kontrola ze stavebního úřadu nebo raději již teď urychleně podat papíry - např. nějaké ohlášení stavby než kontrola přijede?
Děkuji, Jolana

ODPOVĚĎ:
Bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, obdobně také opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím. Tyto stavby nepotřebují ani stavební povolení či ohlášení.
Problémy tedy mohou teoreticky nastat se zídkou, pokud přesahuje výše zmíněný rozměr 1m.
Zastavěná plocha pozemku je definována v ust. § 2 odst. 7 stavebního zákona a je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených
staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
U bazénu se pro výpočet vychází z obrysů bazénu (tedy bez další navazující dlažby), nicméně v okamžiku, kdy dojde k zastřešení takového bazénu (včetně dlažby), přichází zde v úvahu (záleží ovšem na povaze/vzhledu daného přístřešku) povinnost získat územní rozhodnutí/souhlas, jelikož ten je vyžadován pro stavby překračující meze uvedené ve výňatku níže:
stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo
výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části
pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

__

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace skryté vady zakoupené chaty, chalupy - rozpadlé trámy
- Rozpadlé trámy koupené chaty, chalupy - reklamace
- Reklamace skryté vady nemovitosti - rozpadlé trámy roubenky, roubené chalupy

Nedávno jsem koupil nemovitost - roubenou chalupu. Chalupa byla ve stavu spíše k rekonstrukci, tj. byl jsem smířen s tím, že se bude dělat rekonstrukce střechy, podlahy, elektřiny apod. Jenomže po tom co jsem rekonstrukci začal a sundal obložení a malbu na roubení chalupy tak jsem zjistil, že jedna stěna je napadená mravenci a to do té míry, že trámy, včetně nosných byly totálně rozežrány. To, že roubenka bude napadená červotoči apod. to se dalo očekávat ale stav trámů po mravencích byl devastující, prostě na výměnu, přičemž to už bohužel znamená zásah do konstrukce domu - bourání části patra, zdiva apod. Chci se zeptat jaká je šance na reklamaci, respektive finanční kompenzaci když tento stav jsem nebyl schopen zjistit při prohlídce ale až při rekonstrukčních pracích?
Nemovitost jsem koupil přes realitní společnost, která do kupní smlouvy dala:
Strana kupující prohlašuje, že se seznámila se stavem předmětu převodu, jakož i s přístupem k němu a se stavem vybavení již před podpisem této smlouvy a v tomto stavu předmět převodu přebírá.
Nicméně, nedovedu si představit, že by někdo při prohlídce mohl na toto přijít. Dále se chci zeptat jak eventuelně v takových případech nejlépe postupovat a s kým jednat, přímo s prodávajícím nebo i s realitní společností?
s pozdravem
Honza

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o skrytou vadu nemovitosti. Takovou vadu je nutné dle ust. § 2129 odst. 2 občanského zákoníku oznámit prodávajícímu nejpozději do 5 let od nabytí chalupy.
Se svými nároky se obracejte přímo na prodávajícího, který je odpovědný. Vůči realitní kanceláři nebudete mít v souvislosti s vadami chalupy žádné nároky.
Ustanovení, že jste se seznámil se stavem předmětu převodu je standardní v kupní smlouvě a odpovědnost prodávajícího za vady nevylučuje.
K posouzení závažnosti skryté vady doporučuji získat posudek odborníka, který Vám může napomoci při vyjednávání a také případném soudním sporu. V posudku by mělo být mimo jiné uvedeno, o jakou vadu se jedná, že tato vada nemohla být zjištěna bez odstranění obložení a zdiva a rozsah této vady. Rovněž by bylo vhodné vyčíslit cenu, na kterou by vyšla oprava této vady.
Předpokládám, že si chalupu přesto chcete ponechat. V tomto případě máte možnost požadovat opravu, což bude poměrně nepraktické, proto Vám doporučuji požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny dle ust. § 2106, resp. ust. § 2107 občanského zákoníku. Pro Vaše nároky má rovněž vliv posouzení, zda vada je podstatným porušením smlouvy či nepodstatným, tzn. zda byste smlouvu uzavřel, kdybyste o vadě věděl, nicméně v obou případech máte právo požadovat slevu z kupní ceny.
Doporučuji Vám obrátit se neprodleně přímo na prodejce doporučeným dopisem, případně také emailem, pokud jej na něj máte, s tím, že se vyskytla tato vada a že požadujete slevu z kupní ceny. V dopise uveďte, že se jedná o podstatné porušení smlouvy, a i kdyby se jednalo o nepodstatné porušení smlouvy, měl byste i tak nárok na slevu z kupní ceny. Na prodejce se obraťte i v případě, že nebudete mít ještě posudek s vyčíslením předpokládané ceny za opravu. V tomto případě v dopise uveďte, že výši požadované slevy vyčíslíte následně podle předpokládané ceny opravy. Pokud budete s oznámením otálet, může se stát, že by Vám soud v případě soudního sporu nemusel vyhovět. Slevu požadujte ve výši předpokládané ceny za opravu za reklamovanou vadu.
Jelikož se může jednat o vyšší částku a formulace reklamace nemusí být zcela jednoduchá, zvažte pomoc advokáta.
Občanský zákoník je dostupný např. zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89

__

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Poplatek za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu - 2015, 2016 (zákon 41/2015 a 184/2016, Sb.)

Společný souhlas se stavbou domu vydán 9.11.2015, tedy v době kdy platil zákon 41/2015 Sb. (s účinností od 01.04.2015). Tento zákon nám stanovil částku za odnětí půdy 36.000 Kč. Dne 28.6.2016 vstoupil v platnost zákon č. 184/2016 Sb. , kterým je novelizován zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, kde se tyto poplatky výrazně snižují (v našem případě je výsledná částka méně než desetinová). Novela sice výrazně snižuje poplatky za odvod, ale jen pro nová stavební povolení a nebere v úvahu mezidobí zhruba jednoho roku, kdy platily vyšší odvody. Jelikož je náš souhlas vydaný v tomto mezidobí, musíme dle vyjádření úředníků zaplatit částku vyšší. Předpis pro platbu jsme od úřadu ještě neobdrželi. Výstavba domu již probíhá od 06/2016. Zajímalo by mě, jestli neexistuje nějaká možnost, jak se vysokému odvodu vyhnout a použít současná pravidla odvodu. Děkuji. Adam

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě byl souhlas s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu vydán v listopadu 2015, přičemž s realizací Vašeho stavebního záměru bylo započato v červnu 2016, bude klíčový zákon o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 41/2015 Sb. (tedy ve znění do 27. 6. 2016).
Je nutné vycházet především z § 11/2 a 3 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, dle něhož platí, že:
- o výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru (bylo-li s realizací záměru započato ještě v červnu 2016, je aplikovatelná verze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu platná v tomto období) ;
- při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního rozhodnutí vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu.
Poslední novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, tedy zákon č. 184/2016 Sb. , neobsahuje žádné přechodné ustanovení, na jehož základě by bylo možné Vám vyměřit odvod za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu dle právní úpravy, která nebyla v době započetí realizace stavebního záměru, ani v době nabytí právní moci příslušného rozhodnutí, dosud účinná.
V jediném přechodném ustanovení zákona č. 184/2016 Sb. , obsaženém v jeho čl. II, je pamatováno pouze na neudílení souhlasu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu za účelem výstavby rodinných domů.
Rodinné domy jsou v kontextu výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zmiňovány dále v části D bodu 2 přílohy zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž novelizace však nabyla účinnosti až ke dni 28. 6. 2016 (aniž by bylo na toto ustanovení pamatováno v přechodných ustanoveních).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
zákon č. 41/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb. , o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 184/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Žádost o stavbu pro rodinnou rekreaci a § 69 pražských stavebních předpisů

Podle § 69 Pražských stavebních předpisů se týká staveb pro rodinnou rekreaci, jak to, že platný územní plán (bude končit asi v r. 2020) s touto kategorií nepočítal. Jak tedy mám postupovat při žádostech o stavbu pro rodinnou rekreaci na zahradě v zastavěném území, když ji chci nyní realizovat? Proč bych měl čekat do r. 2020, když předpisy platí od srpna a podle nich to možné je? Děkuji, Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Za této situace, pokud aktuálně účinný územní plán nedovoluje Vámi uvedenou výstavbu, můžete podat návrh na změnu územního plánu co do Vámi požadovaného rozsahu.
Skutečnost, že je pořizován nový územní plán, není důvodem pro to, aby stavební úřad nemohl přistoupit ke změně současného územního plánu.
Komplikací v této situace je skutečnost, že na změnu územního plánu není právní nárok, tedy záleží na obci, zda změnu připustí či nikoliv.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ, RENTY
- Zastavení renty horníka pro obecnou nemoc
- Obecná nemoc horníka a zastavení výplaty renty z tohoto důvodu

Pobírám rentu. Tato mi byla zastavena pro zjištěnou obecní nemoc hypertenze (hypertenzní choroba) 1 stupně. Jak se bránit? Žalobou? Bude to mít úspěch? Mám odpracováno v hlubinném dole 22 let. Je mi 60 let. Děkuji za odpověď.
Leopold.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec totiž může následně onemocnět jiným onemocněním, které nesouvisí s důvodem původního vyplácení renty. Mluvíme o tzv. obecném onemocnění. Často bývá tato skutečnost hodnocena na základě aktuálního lékařského posudku jako změna poměrů na straně zaměstnance a je i přehodnoceno vyplácení renty.
Pokud Vám bylo zastaveno vyplácení renty, mělo by rozhodnutí obsahovat i odůvodnění. Pokud s daným rozhodnutím nesouhlasíte, můžete podat žalobu k soudu. Rozhodující je Váš zdravotní stav, který nedokážu z této pozice posoudit.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Jak se vyhnout penále za pozdní splacení faktury od dodavatele energie, energií
- Pozdní splacení faktury od dodavatele energie - jak se vyhnout penále za pozdní zaplacení dluhu?
- Je možné požádat věřitele o fakturu s novým datem splatnosti pokud v minulosti nebyla doručena faktura?
- Nedoručení faktury věřitelem a oprava data splatnosti - může to dlužník chtít po věřiteli?

Koncem roku 2015 jsem přešel k novému dodavateli energie. 04/2016 jsem obdržel od starého dodavatele ještě nedoplatek faktury z roku 2015 a tu jsem uhradil. Zároveň jsem se zeptal jestli jsou to všechny faktury a paní tam našla ještě jednu fakturu z 2014. Tuto fakturu jsem nikdy neobdržel, ale nemám problém s jejím uhrazením. Jen se bojím, že když ji uhradím se starým datem splatnosti a vystavení tak si můžou kdykoliv vzpomenout, že jim dlužím penále za dva roky. Když jsem je poprosil o znovu vystavení faktury nebo úpravu faktury s novým datem splatnosti tak mě odmítli. Došlo to tak daleko, že řekli že to buď zaplatím nebo to předají na pohledávky i když jsem celou dobu opakoval, že chci zaplatit.
Chtěl bych radu jak pokračovat, jestli zaplatit s tím, že mě žádné penále nehrozí nebo dál pokračovat v požadavku na úpravu faktury. Jak jsem již napsal nemám problém s úhradou faktury.
Děkuji Pavel

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že v případě opožděného plnění může věřitel požadovat zákonný úrok z prodlení, který činí 8,05% ročně. Pokud byste fakturu nyní uhradil a oni požadovali úrok z prodlení, nastanou možná i soudní tahanice ohledně prokazování, zda Vám faktura byla doručena či nikoliv. Za situace, kdy odmítají vystavit novou fakturu bych doporučovala starou zaplatit a zároveň zaslat doporučený dopis, že na základě aktuální informace, dle které dlužíte za fakturu - uvést její popis- hradíte tuto fakturu s tím, že upozorňujete, že Vám tato faktura nikdy nebyla doručena a o nedoplatku jste se dozvěděl až dne. Toto by mělo stačit v případě, že by se věřitel rozhodl požadovat i úrok z prodlení, jako důkaz, že úrok z prodlení vůbec běžet nezačal.

__

FINANCE-DANĚ
- Elektronická evidence tržeb EET - je možné napsat na zboží "zboží není určeno pro spotřebu na místě" a tím se vyhnout nutnosti mít registrační pokladnu?
- Jak se vyhnout povinnosti mít registrační pokladnu - nápis "zboží není určeno pro spotřebu v místě prodeje" (obchodník poskytující služby)
- Jak se může obchodník poskytující služby vyhnout nutnosti zřídit registrační pokladu pro EET, elektronickou evidenci tržeb

Jsem majitelkou dámského fitness klubu a řeším, kdy pro mě začne platit elektronická evidence tržeb EET. Fitness klub funguje na bázi, že si klientka koupí např. roční členství a může přijít kdykoliv cvičit, případně si lze koupit permamentku na 12 vstupů. Prodej zboží je spíše doplňková aktivita (zisk z ní zanedbatelný).
1) Plánuji od 1.12.16 na zboží (tyčinky, vody) v provozovně dát ceduli: "Zboží není určeno pro spotřebu na místě". Kávu u nás nepodáváme. Tím se podle mě vyhnu spadnutí do kategorie: Hostinská činnost a prosincový termín se mě týkat nebude. Ano?
2) Od 1.3.17 začne pravidlo fungovat i pro: Maloobchod a velkoobchod. Pokud bych zrušila úplně prodej jakéhokoli zboží a prodávala pouze službu: členství ve fitness, tak by se mě podle mě neměla týkat ani druhá vlna (a spadala bych až do třetí vlny společně s kadeřnicemi a řemeslníky). Je to tak?
V podstatě pokud srovnám náklady na zavedení a údržbu EET a zisk ze zboží, tak je pro mě výhodnější žádné zboží neprodávat, jen si nejsem jistá, že se zrušením zboží vyhnu EET 2017.
Předem děkuji za odpověd a přeji pěkný den. Iveta

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné uvést, že nápisem "Zboží není určeno pro spotřebu na místě" byste se nevyhnula povinnosti EET, pokud by se na Vás skutečně vztahovala. Rozhodující však není, zda Vy sama určíte, že jídlo/nápoje je určené pro spotřebu na místě, ale skutečný charakter prodávaných potravin. Nicméně pro větší jistotu lze i zmíněnou ceduli doporučit.
Tak např. budete-li prodávat namíchané proteinové nápoje, pak by ani zmíněná cedule nic nevyřešila a povinnost evidence by se na Vás vztahovala. Dle Vašeho popisu jsem však toho názoru, že prodej tyčinek a vod bude spadat pod maloobchod, NACE kód 47, tedy evidence tržeb by se na Vás ohledně tohoto zboží měla vztahovat až od 1.3.2017. Pokud byste tento sortiment následně vyřadila, pak byste opravdu byla povinna evidovat tržby až od 1.3.2018. Kadeřníci a řemeslníci však budou spadat až do 4. vlny od 1.6.2018.
Také máte možnost požádat finanční úřad o posouzení, zda jsou tržby za Vaše zboží evidovanými tržbami ve smyslu EET. Za posouzení je však nutné uhradit správní poplatek ve výši 1.000,- Kč.
K porovnání nákladů je také třeba zohlednit slevu na dani, neboť při užívání EET máte jako fyzická osoba nárok na slevu až 5 tis. Kč ročně.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění majetku v ČR a Německu - zůstavitel s českou a německou státní příslušností

1. moje dcera má českou a německou státní příslušnost, její manžel je Němec, žijí v Německu. Majetek má v obou zemích.
- může sepsat poslední vůli dle českého zákona?
- muže svého manžela z dědictví zcela vyloučit (musí udat důvod)?
- jak je situace ohledně dědické daně?
2. já mám českou státní příslušnost, manžel je Němec, zdržují se jak v Čechách tak i v Německu
- mužů sepsat poslední vůli dle českého zákona?
- mužů svého manžela z dědictví zcela vyloučit (musím udat důvod)?
- jaká je situace ohledně dědické daně?
Děkuji. Hana

ODPOVĚĎ:
1. pro Vaši dceru je nyní rozhodné právo německé, protože trvale žije v Německu. Protože má ale české státní občanství, může sepsat závěť v českém jazyce, ale musí v závěti provést tzv. volbu práva, tedy uvést, že volí český právní řád jako právo rozhodné pro průběh dědického řízení a pro rozhodnutí o dědictví tak, aby dědické řízení probíhalo v ČR, nikoliv v Německu. Doporučuji, aby jí závěť pomohl sepsat český notář. V dědickém řízení v ČR se tak dle nového nařízení Evropské unie bude řešit jak majetek v ČR, tak i majetek v Německu a rozhodnutí vydané českým soudem bude mít platnost a použitelnost i na majetek v Německu.
Dle českých zákonů lze manžela vyloučit z dědění i bez uvedení důvodu – stačí pouze napsat, že z dědictví nic nenabude. Manžel však dle českých zákonů má nárok na vypořádaní společného jmění manželů (dále jen SJM) v rámci dědického řízení. Tedy majetek nabytý manžely za trvání manželství ze společných finančních prostředků spadá do SJM a na polovinu tohoto majetku má manžel nárok tak jako tak, i když není dědicem.
Dědická daň podle českého práva byla od 1.1.2014 zrušena, zdědění majetku nad 5.000.000 Kč podléhá pouze oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu.
2. u Vás je rozhodným právem právo té země, kde máte tzv. domicil, tj. kde se trvale zdržujete. Pokud jste na půl v ČR a napůl v Německu, pak je to nejisté a je tedy také vhodnější provést volbu práva na právo české. Vše ostatní je stejné, jak jsem uvedla výše u Vaší dcery.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní spor s ČSSZ - kdo hradí náklady soudního řízení pokud vyhraje žalobce?
- Žalobce vyhrál soud s ČSSZ - kdo platí právníka, advokáta žalobce a soudní poplatek?

Dobrý den. Podal jsem u KS žalobu na ČSSZ, ve věci nepřiznaného invalidního důchodu. Ač má diagnóza přiznání dle příslušné vyhlášky splňuje, posudek se jí vyhýbá (tak jako p předchozích řízeních), jako bych ji odborným lékařem stanovenou neměl. Soud mi posudek doručil, mimo jiné s tím, že se k němu mohu vyjádřit. Toto jsem učinil a požádal ve věci o posouzení znalcem. Chtěl bych si přibrat advokáta. Toho zřejmě budu muset zaplatit. Pokud bych v řízení uspěl mám nárok na úhradu těchto nákladů odpůrcem? A jak je to prosím s případným odvoláním při neúspěchu, je též soudní řízení na druhém stupni o invaliditě bezplatné? Děkuji. Richard

ODPOVĚĎ:
Pokud si zvolíte advokáta na plnou moc, budete muset jeho služby uhradit. V případě, že byste byl ve sporu úspěšný, všechny náklady na advokáta Vám bude muset neúspěšná strana sporu uhradit (dle advokátního tarifu). Máte ovšem právo požádat o ustanovení advokáta přímo soud, který v případě, že nazná, že Vaše finanční poměry jsou takové, že nemáte možnost si advokáta uhradit, Vám advokáta může ustanovit, pro Vás bezplatně a tohoto advokáta uhradí soud ze státních prostředků. Bude ovšem požadovat prokázání Vaší finanční situace.
Z hlediska soudního poplatku je i odvolací řízení bezplatné, pokud byste ale zvolil advokáta, jeho služby musíte uhradit i v odvolacím řízení.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nevyúčtování nákladů SVJ předsedou SVJ - jak se bránit?
- Jak donutit SVJ aby vedlo řádné účetnictví?
- Jak donutit SVJ k předložení dokladů o nákladech na opravy bytového domu
- Předseda SVJ nedovoluje nahlédnout do účetnictví SVJ - jak ho donutit?

Jsem vlastníkem bytu v bytovém domě se 6 byty, máme SVJ. Předseda vybírá peníze na drobné opravy bez příjmových dokladů a nepředkládá vyúčtování dle sbírky listin k připomínkování. Předložení vyúčtování a účtenek za nakoupené věci požadováno několikrát, ale bezúspěšně. 2 sousedé mě urážejí a slovně napadají, z nichž 1 je předsedou, který mě 03/2015 slovně i fyzicky napadl na schůzi vlastníků ve sklepních prostorech domu. Na schůzi byli přítomni všichni vlastníci, ale jsou na straně předsedy. Řešeno se starostou obce, výsledek: bez důkazů a svědků neuspěji. Mám strach účastnit se schůzí a chodit do sklepních prostorů domu. V činnosti společenství píše předseda, že za neúčast na schůzi nebude vyplacen přeplatek za vyúčtování tepla a zůstane na účtu společenství, to může? Nevím jak se mám bránit, prosím Vás o radu a děkuji za odpověď, Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Dle § 1179 občanského zákoníku má vlastník bytové jednotky (tedy i Vy) právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu (zde předseda SVJ) hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník bytové jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.
Dle § 1181 občanského zákoníku dále platí, že:
- vlastník bytové jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu tyto zálohy včas vyúčtovala (zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období),
- není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v předchozí odrážce.
Právo nahlížet do účetních dokladů SVJ a právo na vyúčtování nedoplatků či přeplatků záloh na služby je Vám tedy přiznáno samým občanským zákoníkem. Předseda SVJ je tedy povinen:
- umožnit Vám nahlížení do účetních dokladů SVJ, a to na základě Vaší žádosti,
- vrátit Vám případný přeplatek záloh za služby, přičemž vrácení tohoto přeplatku nemůže být v žádném případě předsedou SVJ podmiňováno Vaší účastí na shromáždění SVJ (účast na shromáždění SVJ je totiž právem, nikoli povinností vlastníka bytové jednotky).
Nebude-li dohoda s předsedou SVJ možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud a domáhat se zde toho, aby byla SVJ uložena povinnost umožnit Vám nahlížení do účetních záznamů SVJ a vrátit Vám přeplatky záloh za služby. Pro učinění tohoto právního kroku můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Budete-li napříště předsedou SVJ (či kýmkoli jiným) fyzicky napadena, obraťte se okamžitě na Policii ČR.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se zbavit nemovitosti bez čísla popisného - je možné darování státu?
- Darování státu nemovitosti nevyužívané majitelem - postup
- Nájemné za nevyužívanou soukromou stavbu umístěnou na cizím pozemku

Zakoupili jsme kravíny s pozemkem. K těmto kravínům patří vodárna bez čísla popisného na cizím pozemku 4 m2. Nevyužíváme ji. Nabídli jsme ji majiteli pozemku na kterém je darem, pak jsme chtěli pozemek odkoupit, vše odmítá, ale vyžaduje platit nájemné. Je možno tuto vodárnu darovat státu, pokud možno, jakým způsobem.
Děkuji, Kristýna

ODPOVĚĎ:
Státu můžete Vámi vlastněnou stavbu samozřejmě nabídnout, k tomu, aby došlo k uzavření darovací smlouvy však musí stát s převodem vlastnického práva k předmětné stavbě souhlasit. V tomto ohledu se obraťte na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových:
http://www.uzsvm.cz/
který Vám sdělí, zda má stát o darování Vaší stavby zájem či nikoli.
Další možností, jak "převést" vlastnické právo k předmětné stavbě na stát, je opuštění této stavby. Dle § 1050/2 občanského zákoníku platí, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu (§ 1045/2 občanského zákoníku). K tématu opuštění nemovité věci více např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/jak-opustit-nemovitost-85638.html
S ohledem na poměrně dlouhou dobu, která musí uplynout, aby byla nemovitá věc (např. stavba) považována za opuštěnou (a kdy se tedy stane vlastnictvím státu) a s ohledem na to, že není zcela zřejmé, co musí vlastník nemovité věci dělat (resp. nedělat), aby nemovitou věc skutečně opustil, Vám tuto variantu spíše nedoporučuji.
Nebude-li mít stát o Vaší stavbu zájem, zbývá vždy možnost stavbu odstranit (zdemolovat).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vlastník pozemku pod Vaší stavbou má k Vaší stavbě předkupní právo, stejně jako Vy máte předkupní právo k pozemku pod Vaší stavbou (§ 3056/1 občanského zákoníku). Budete-li tedy v budoucnu Vaší stavbu zcizovat, bude nutné jí přednostně nabídnout vlastníkovi pozemku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při zkráceném pracovním úvazku
- Jak se počítá dovolená u zkráceného pracovního úvazku
- Zkrácený úvazek a výpočet dovolené - postup

Rád bych se dotázal jak počítat dovolenou při částečném úvazku. Jsme zaměstnán na poloviční úvazek. Pracuje se nepřetržitě v letním období 7dnů v týdnu pouze ranní směna, v zimním období 7dnů v týdnu dvě směny ranní - odpolední. Bežný úvazek pro výkon této práce je 7,75 směna = 38,75 týdně.
Já mám plánované směny vždy na středu a neděli a zřídka na čtvrtek. Odpracuji vždy celou směnu ne tedy 4 hodiny, ale středa většinou 9 hodin v neděli 6,75 hodin. V červenci jsem si bral 9 dnů dovolené.
Na výplatní pásce mám uvedeno cituji:
Platová složka
dovolená hodiny 4 dny 1
dovolená hodiny 8 dny 2
dovolená hodiny 8 dny 2
dovolená hodiny 4 dny 1
dovolená hodiny 12 dny 3
Netuším kde zaměstnavatel dospěl právě k tomu, že dovolená je 4 hodiny? Při tomto modelu mi připadá, že mne vlastně zaměstnavatel okrádá a to tím, že doplňuje chybějící hodiny do fondu hodin z přesčasů. Takže si vlastně dovolenou v podstatě z části nadělávám.
Neboli to nechápu a proto se obracím na vás.
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Pokud čerpá dovolenou zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, pak celková výměra jeho dovolené za kalendářní rok činí dle § 213 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění činí tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Jeden den dovolené zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se shoduje s jednou pracovní směnou (dle rozpisu pracovních směn), tj. se v tomto případě nepřihlíží ke skutečné délce takové směny.
Zaměstnavatel může při proplácení dovolené použít dva způsoby.
Může se řídit ustanovením § 222 odst. 1 ZP, kdy se náhrada mzdy nebo platu za dovolenou poskytuje ve výši průměrného výdělku odpovídající průměrné délce směny.
Nebo může zaměstnanec proplácet náhradu mzdy ve výši odpovídající délce té pracovní směny, která připadala na den, kdy si vzal zaměstnanec dovolenou. Tento postup zákoník práce přímo neupravuje, ale také nezakazuje.
Pokud máte však pracovní dobu rozvrženu na 2, max. 3 dny v týdnu, pak by Vám měl zaměstnavatel přepočítat dovolenou za kalendářní rok podle výše uvedeného ustanovení § 213 odst. 4 ZP a dovolenou Vám určit pouze na dny, kdy máte mít naplánovanou směnu, tj. středa, neděle, popř. čtvrtek. Náhrada mzdy za dovolenou by měla být také pouze za tyto dny.
Z vámi uváděných informací nevyplývá, zda jste v červenci čerpal dovolenou jen za dny, kdy jste měl mít naplánovanou směnu, tzn. že byste prakticky v červenci nechodil do zaměstnání, nebo jste si vzal 9 dní dovolenou v kuse a zaměstnavatel vám je takto proplatil. Domnívám se, že se pravděpodobně jednalo o druhou možnost, v tomto případě zaměstnavatel nepostupuje správně dle zákoníku práce při určování a proplácení dovolené zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Na druhou stranu Vám proplatil sice méně hodin za den, ale více dní, než měl.
Můžete se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s podnětem k šetření.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyrovnání z nemovitosti po rozvodu - aktuální nacenění nemovitosti
- Ohodnocení nemovitosti pro vyrovnání po rozvodu manželství
- Odečtení nákladu na údržbu nemovitosti při vyrovnání při rozvodu manželství
- Vyrovnání z bytu, domu po rozvodu - aktuální nacenění nemovitosti
- Ohodnocení bytu, domu pro vyrovnání po rozvodu manželství
- Odečtení nákladu na údržbu bytu, domu při vyrovnání při rozvodu manželství

Vyrovnání z nemovitosti: po rozvodu jsem zůstal s dětmi v domě. Je možné znovu požádat o vyměření splatné částky za dům pro aktuální cenu po cca 16ti letech od nacenění?
Měly by být také odečteny náklady na údržbu domu. Kdo vypočítá tuto částku? Za jaké práce/věci lze odečty získat? Jak a kde tento nárok uplatním?
Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
Pokud již došlo k rozvodu, pak by ohledně vypořádání společného jmění manželů (SJM) měla být primární dohoda s Vaší bývalou manželkou. V této dohodě bude určeno, komu připadne konkrétní majetek a konkrétní dluhy, včetně případného peněžitého vyrovnání.
Pokud nedojde k dohodě, pak je možné se obrátit za účelem vypořádání SJM na soud.
Pokud nebude do 3 let uzavřena dohoda, ani se jeden z bývalých manželů neobrátí do 3 let po rozvodu manželství na soud za účelem vypořádání manželství, pak dojde k vypořádání společného jmění ze zákona, a to takto:
a) hmotné věci movité budou vlastnictví toho, který je pro potřebu svou, své rodiny výlučně jako vlastník užívá,
b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.
Pokud tedy po rozvodu uplynuly 3 roky, pak každému náleží 50% podíl, a to jak na nemovitosti, tak i na případných dluzích (hypotéka). Pokud ještě 3 roky neuplynuly, obraťte se s návrhem na vypořádání SJM na soud, který rozhodoval o rozvodu manželství. Zde bude nutné vyčíslit zbývající dluh ke dni rozvodu a případně též určit hodnotu nemovitosti.
Ohledně nákladů na údržbu domu. Pokud jste tyto náklady hradil ze SJM (např. z výplat získaných za trvání manželství), pak by Vám náhrada nákladů nenáležela, neboť jste z prostředků SJM hradil opět na SJM. Pokud byste však hradil náklady ze svého výlučného majetku (např. z peněz získaných darem, dědictvím, získaných před uzavřením manželství), pak máte právo žádat, aby Vám bylo nahrazeno, co jste ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Tyto výdaje budete povinen prokázat, např. účtenkami, výpisy z účtu apod. Nárok vznesete u soudu spolu s návrhem na vypořádání společného jmění manželů.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Staticky nevyhovující střecha pro poddimenzovaný průřez nárožní krokve - reklamace práce projektanta a výpočtu statika
- Nevyhovující průhyb krokví a velký přesah střechy - reklamace projektu a výpočtu statika
- Reklamace projektu a výpočtu statika - nevyhovující průhyb krokví a velký přesah střechy

Staticky nevyhovující střecha pro poddimenzovaný průřez nárožní krokve. Novostavba, projekt na stavební povolení od akreditovaného projektanta byl dokončený 09/2013, včetně výkresu s popisem průřezu krokví. Byl vyhotovený včetně statických výpočtů od statika. Projekt byl dodán investorovi.
Hrubá stavba (včetně střechy) provedena stavební firmou 01/2015. Smlouva o dílo uzavřena 04/2014 mezi investorem a zhotovitelem.
Hrubá stavba převzata stavebním dozorem 03/2015.
Zhotovitel stavěl dle projektu na stavební povolení.
Smlouva na dokončení domu uzavřena s jinou dodavatelskou firmou. 09/2015 zjištěn nevyhovující průhyb krokví - velký přesah střechy.
Zhotovitel si nechal udělat vlastní statiký výpočet s výsledkem, že naprojektováný průřez nárožních krokví nevyhovuje.
Projektant a jeho statik odmítají zodpovědnost, ikdyž uznávají svoji chybu. Tvrdí, že jsme neměli podle projektu na SP stavět a měli vyžadovat realizační projekt.
Zhotovitel odmítá zodpovědnost, chyba je prý v projektu. Mám šanci na úspěch při reklamaci? Koho žalovat? Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Reklamaci vadně vybudovaného krovu směřujte vůči tomu subjektu, se kterým jste měl smluvní vztah (jehož předmětem bylo vyhotovení krovu), předpokládám tedy, že ve Vámi popsaném případě se bude jednat o zhotovitele.
Dle § 2630/1 písm. b) občanského zákoníku platí, že bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně, kdo dodal stavební dokumentaci (ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci)
Zhotovitel by se mohl zprostit povinnosti z vady stavby, pokud by prokázal, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel (Vy) zvolil (§ 2630/2 občanského zákoníku). Pakliže je tedy příčinou vadnosti krovu skutečně pouze chybný výpočet v projektu, bude hrát podstatnou roli, zda byl projekt zvolen Vámi či zda byl dodán zhotovitelem (což nelze ze znění dotazu jednoznačně určit).
Pakliže zhotovitel vybudoval vadný krov z důvodu vadného projektu, který pro stavbu sám opatřil, bude odpovědnost spočívat na zhotoviteli (tzn. že reklamaci i případnou žalobu bude nutné směrovat na zhotovitele). Pokud však zhotovitel vycházel z vadného projektu, který mu byl dodán Vámi, bude nutné se s reklamací a případnou žalobou obrátit přímo na projektanta.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních (§ 2629/1 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Připojení na obecní kanalizaci s podmínkou poskytnutí daru obci - je postup správný?
- Pokuta za nepřipojení ke kanalizaci a podmínka daru obci za připojení - je to právně v pořádku?

V obci Velký Osek, kde máme dům, na nás obec žádala pod sankcemi, abychom se připojili na vybudovanou veřejnou kanalizaci. Ovšem podmínkou zapojení je dar obci ve výši 18 000, - složený v hotovosti na OÚ. Prováděcí firma připojení neprovede bez potvrzení o složeném daru. Jak se můžeme připojit bez darování peněz, které obec používá na cokoliv dle jejího uvážení? Obec vyžaduje dar od všech obyvatel obce, viz obecní časopis OSEČAN 1/2015, volně dostupný na Internetu. Děkuji, Adriana.

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že obec Velký Osek je vlastníkem předmětné kanalizace a tuto kanalizaci rovněž provozuje (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet). Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 5 částí:
1/ Nařízení připojení stavby/pozemku k obecní kanalizaci:
Dle § 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích může obecní úřad (v přenesené působnosti) rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Obec (resp. její obecní úřad) tedy skutečně může nařídit vlastníku stavby či pozemku, aby se ke kanalizaci připojil.
V této souvislosti připomínám, že připojení ke kanalizaci může být nařízeno pouze každému vlastníkovi pozemku či stavby zvlášť, a to ve formě individuálního správního rozhodnutí (toto nařízení tedy nemůže být vydáno hromadně), tzn. že obecní úřad musí v případě každého vlastníka pozemku či obce zahájit správní řízení, v jehož rámci bude zkoumat, zda jsou splněny podmínky pro nařízení připojení ke kanalizaci (tzn. zda je připojení technicky možné). Každému vlastníku pozemku či stavby musí být obecním úřadem samozřejmě umožněno v rámci takového správního řízení aktivně vystupovat (např. předkládat vlastní vyjádření, navrhovat důkazy, nahlížet do spisu apod.).
Jsou-li podmínky pro nařízení připojení ke kanalizaci dány a vlastník pozemku či stavby vydané nařízení nerespektuje, mohou mu být uloženy určité sankce.
2/ Podmiňování připojení složením peněžního daru:
Pakliže obec Velký Osek podmiňuje připojení pozemku či stavby ke kanalizaci darováním určitého obnosu obci, dopouští se jednoznačně protiprávního jednání. V této souvislosti upozorňuji na § 8/5 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
vlastník kanalizace (popř. její provozovatel) je povinen umožnit připojení na kanalizaci a odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti kanalizace;
- připojení kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění;
- náklady na realizaci kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení;
- materiál na odbočení přípojek hradí vlastník kanalizace.
Porušování shora uvedeného ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích nemůže být samozřejmě ospravedlněno jakýmsi "principem solidarity s první etapou", jak obecní úřad ve Vámi odkazovaném časopise činí.
Jelikož obec Velký Osek požaduje za realizaci připojení ke kanalizaci finanční plnění (a porušuje tedy § 8/5 zákona o vodovodech a kanalizacích), dopouští se tím správního deliktu dle § 33/3 písm. a)
zákona o vodovodech a kanalizacích, za který jí může být uložena pokuta do 100.000,- Kč (jak vyplývá z § 33/9 písm. c) zákona o vodovodech a kanalizacích).
3/ Neplatnost darovacích smluv:
Vzhledem k tomu, že uzavření darovacích smluv je ze strany obce Velký Osek vynucováno pod pohrůžkou nepřipojení ke kanalizaci, je možné uvažovat o neplatnosti těch darovacích smluv, které již byly mezi jednotlivými vlastníky pozemků či staveb a obcí Velký Osek uzavřeny (tyto darovací smlouvy mohly být uzavřeny samozřejmě i pouze ústně či mlčky, tzn. pouhým složením požadované finanční částky). Jelikož rozhodnutí k uzavření darovacích smluv nebylo na straně jednotlivých vlastníků pozemků či staveb učiněno svobodně, bylo by možné, aby se tito vlastníci obrátili na obec Velký Osek s výzvou k vrácení daru, a to z důvodu neplatnosti uzavřené darovací smlouvy (vrácení daru je samozřejmě možné se domáhat i soudní cestou).
4/ Na koho se obrátit:
K projednání správního deliktu (o kterém pojednávám v odpovědi ad 2/ výše) je příslušný krajský úřad, v jehož obvodu ke spáchání tohoto správního deliktu došlo. Ve Vašem případě tedy můžete kontaktovat Krajský úřad Středočeského kraje:
https://www.kr-stredocesky.cz/web/urad
a upozornit ho na protiprávní počínání obce Velký Osek.
Neboť při nařizování připojení ke kanalizaci jedná obecní úřad v přenesené působnosti, můžete se v této věci obrátit rovněž na místně příslušný vodoprávní úřad (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností). Ve Vašem případě se jedná o Městský úřad Kolín:
http://www.mukolin.cz/cz/obcan/mestsky-urad/
V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz
Jako velmi účinný prostředek obrany Vám může posloužit rovněž medializace tohoto případu.
5/ Doplněk:
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že je-li stavební pozemek zhodnocen tím, že je jeho vlastníkovi umožněno připojit tento pozemek na obcí vybudovanou kanalizaci, může být takové zhodnocení stavebního pozemku obcí zpoplatněno, a to ve formě místního poplatku dle § 10c zákona o místních poplatcích. Touto (legální) cestou se však obec Velký Osek evidentně nevydala.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Dohoda u mediátora - kdo platí náklady mediace?
- Kdo hradí náklady mediace - žalovaný nebo žalobce?
- Kdo platí mediátora mediace - žalovaný nebo žalobce?

Soudní spor, kdy žalobce inicioval žalobu o vyklizení stavby na jeho pozemku. Z důvodu určité předešlé dohody se žalobcem, soudce naznal, že celý spor lze vyřešit prostředníkem - mediátorem. Tato schůzka proběhla, obě strany se dohodly a mediátor tedy požadoval platbu za své služby. Tu požadoval od obou stran stejně.
Přestože jsme my jako majitelé stavby na pozemku nepodali žalobu, musíme i my zaplatit mediátorovi částku za strávený čas při jednání? Nebo žalobce jako žalující strana by měl celou částku uhradit, protože vlastně vlivem důkazů i tlaku mediátora přistoupil na určité ústupky, které pak vedly k dohodě? Děkuji za odpověď. Adam

ODPOVĚĎ:
Problematiku odměny mediátora upravuje zákon č. 202/2012, o mediaci. Ten v ust. § 10 a níže uvedených odstavcích uvádí:
(2) Není-li ve smlouvě o provedení mediace sjednáno jinak, hradí strany konfliktu sjednanou odměnu mediátora za provedenou mediaci a náhradu jeho sjednaných hotových výdajů rovným dílem.
(3) Nařídil-li soud účastníkům řízení první setkání s mediátorem a nedohodnou-li se účastníci řízení s mediátorem jinak, náleží mediátorovi odměna stanovená prováděcím právním předpisem. Tuto odměnu hradí strany konfliktu rovným dílem.
Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud nebylo výslovně sjednáno před zahájením mediace jinak, musíte odměnu mediátora hradit s protistranou rovným dílem.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Odstěhování zletilého potomka od matky a požadavek zvýšení výživného od otce - uspěje návrh u soudu?
- Odstěhování dospělého potomka od matky a požadavek zvýšení výživného od otce - uspěje návrh u soudu?
- Ukončení školy a čekání na začátek školního roku - nárok na výživné, alimenty
- Výživné, alimenty po ukončení studia a čekání na nový školní rok

Přítel má zletilého syna (23 let), který v lednu 2016 ukončil bakalářský program a od září 2016 je přijat k navazujícímu magisterskému. Požaduje zvýšení výživného, které odůvodňuje mimo jiné tím, že má vyšší náklady na bydlení. Z jiných zdrojů víme, že se odstěhoval od matky a bydlí v bytě s přítelkyní. Kdyby byly vyšší náklady protože by zdražila kolej, ale tohle by se příteli jevilo jako důvod proč má platit víc. Také neví, co dělá těch 7 měsíců mezi studiem, slyšel, že pracuje, ale nemá jak si to ověřit. Když je mezi studiem prodleva je tím zaručena soustavnost? Od něj se nic nedozví, sdělí jen to, že to dá právníkovi. Když podá návrh na zvýšení výživného, zjišťuje si soud i tyto skutečnosti (jestli je zaměstnaný apod.), proč nebydlí u matky, kde by měl pravděpodobně bydlení buď zadarmo nebo jen za symbolický příspěvek. Přítel nemá problém prokázat své příjmy, ale má je nízké, musel vzít místo hůř placené, aby nebyl nezaměstnaný a musela bych prokazovat příjmy i já jako přítelkyně, když u mě bydlí? Děkuji moc za odpověď. Kateřina.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže je mezi dvěma navazujícími studii (nebo mezi studiem a nástupem do zaměstnání) přetržka, záleží na tom, zda je dítě schopné se během této přetržky samo živit. Pokud tomu tak není, může vyživovací povinnost trvat, i když dítě během této doby nestuduje.
Pokud u přítelova syna v souvislosti se změnou bydlení dojde ke zvýšení jeho životních nákladů, může požadovat vyšší výživné. Jestliže už ale nebydlí se svou matkou, měla by mu výživné poskytovat i ona. Pokud Váš přítel považuje zvýšení výživného za neopodstatněné a nesouhlasí s ním, doporučuji hradit výživné v původně dohodnuté (soudem stanovené) výši a nechat syna, aby se obrátil na soud. Soud bude posuzovat celou řadu skutečností – životní náklady a příjmy přítelova syna, ale i příjmy jeho rodičů a jejich celkovou životní úroveň. V rámci posuzování celkové životní úrovně rodičů může soud přihlédnout i k Vašemu příjmu, ale to neznamená, že stanoví výši výživného na základě Vašeho příjmu. Stejně tak by měl soud posuzovat skutečné životní náklady – pokud je zřejmé, že náklady na bydlení jsou vysoké a syn si vydělává nebo mu na bydlení přispívá jeho přítelkyně, měl by k tomu soud rovněž přihlédnout a vzít v úvahu pouze ty náklady, které skutečně hradí syn. Na základě posouzení všech skutečnosti pak soud buď návrhu na zvýšení výživného vyhoví, nebo jej zamítne. Jestliže váš přítel nebude s rozhodnutím soudu souhlasit, může se proti němu v zákonné lhůtě odvolat. Odvolání ale v tomto případě nemá odkladný účinek, takže bude zapotřebí hradit výživné v soudem stanovené výši.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Koupě nemovitosti před manželstvím a splácení úvěru v manželství - nároky druhého z manželů
- Splácení bytu, domu jednoho z manželů v manželství a rozvod - kdo má na co právo?
- Splácení nemovitosti jednoho z manželů v manželství a rozvod - kdo má na co právo?

Chystám se kupovat byt. Mám něco našetřeno, ale také budu brát hypoteční úvěr. Po uzavření smlouvy s bankou plánuji cca za 1/2 roku se oženit (splácet úvěr budu já). Mám jeden dotaz - bude mít manželka nárok na nemovitost (kterou jsem si koupil před svatbou, ale ještě v období výplaty úvěru bance, nebo po výplatě) při rozvodu? Jak by mohla vypádat smlouva s bankou, ve které bude tato záležitost uvedena. Předem děkuji za odpověď Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
Součástí společného jmění manželů není majetek, který nabudete před uzavřením sňatku, tedy pokud budete ke dni svatby zapsán v katastru jako vlastník bytu, nevznikne budoucí manželce žádný nárok na jakýkoliv podíl z něj.
V případě splátek úvěru by ale manželka mohla při rozvodu požadovat náhradu. Hypoteční úvěr také není součástí SJM, vznikl totiž před manželstvím. Mzda, plat, výdělek a podobně ovšem součástí SJM jsou. Budete-li splátky hradit ze svého příjmu, vynakládáte ze společného prostředky na svůj výhradní majetek a manželka při rozvodu může požadovat, abyste prostředky použité na svůj výhradní majetek nahradil.
Lze doporučit dohodu o manželském majetkovém právu, která toto bude řešit a která v případě rozvodu nesmírně usnadní majetkové vypořádání.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace kočky - má jiné pohlaví než bylo deklarováno prodávajícím kupujícímu
- Reklamace kočky - prodávající tvrdí, že jde o jinou kočku než byla prodána, jak se bránit?
- Reklamace kočky - prodávající zpochybňuje že jde o kočku kterou prodal kupujícímu

08/2015 koupeno kotě britské stříbrné kočky bez papírů, tedy průkazu původu, tj. PP; 09/2015 reklamováno pohlaví (kočka místo kocoura) – chovatelka nabízí vrácení kotěte, což vzhledem k citové vazbě odmítám; 07/2016 – vychází najevo, že se ani vzdáleně nejedná o britskou kočku (potvrzeno chovateli), chovatelka tvrdí, že je to jiná kočka, než mi prodala, žádám část kupní ceny zpět, opět odmítnuto. 25.7.2016 kontakt společností DAS a oznámení, že nemám na nic právní nárok a vše proběhlo v pořádku, kotě jsem mohla vrátit 09/2015 (to jsem si ještě myslela, že je britské).
Prosím, je opravdu situace tak beznadějná? Dle mého názoru mě chovatelka jasně podvedla tím, že jsem kupovala britské stříbrné kotě (i když bez PP), ale nevyrostla z něho britská kočka. Mám na něco nárok? Děkuji. Denisa

ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině dle § 1916/1 písm. a) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, zejména poskytne-li předmět plnění (zde kotě), který nemá ujednané vlastnosti. V každém případě lze tedy uzavřít, že prodávající plnila svůj závazek z kupní smlouvy vadně, neboť Vám neprodala kotě, které by odpovídalo Vaší dohodě.
Ve Vašem případě je důležité, zda považujete prodej jiného kotěte za podstatné či nepodstatné porušení povinnosti dle kupní smlouvy. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (§ 2002/1 občanského zákoníku). Dle znění dotazu předpokládám, že prodej zcela jiného kotěte považujete za podstatné porušení kupní smlouvy.
Je-li vadné plnění podstatným porušením kupní smlouvy, má kupující (dle § 2106/1 občanského zákoníku) právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady (tedy dodáním nového kotěte, které bude odpovídat původní dohodě),
b/ na odstranění vady opravou věci (nepřichází samozřejmě v úvahu),
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.
Nezvolí-li kupující své právo (tedy jedno ze čtyř shora uvedených práv) včas, má práva podle § 2107 občanského zákoníku (kterým se věnuji níže).
Budete-li se naopak domnívat, že prodejem jiného kotěte došlo pouze k nepodstatnému porušení kupní smlouvy, budete mít dle § 2107/1 občanského zákoníku právo na:
a/ odstranění vady (tedy dodání nového kotěte), anebo
b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Vzhledem k tomu, že Vámi uplatněné právo z vady koupené kočky nebylo prodávající uznáno, nezbývá Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí zašlete prodávající tzv. předžalobní výzvu. Lze předpokládat, že předžalobní výzva psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (opatřená plnou mocí, kterou advokátovi udělíte) zapůsobí na prodávající mocnějším dojmem, přičemž prodávající se může rozhodnout pro smírné řešení nastalého sporu (a tedy k poskytnutí slevy z kupní ceny kočky, což lze považovat za ideální řešení).
Nepodaří-li se Vám s prodávající dohodnout mimosoudně, nelze vyloučit, že v rámci následného soudního řízení budete muset prokázat, že Vámi vlastněné kotě pochází skutečně od prodávající, což může být nesnadné.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat podnájemníka z družstevního bytu po vypršení smluveného období
- Vystěhování podnájemce, podnájemníka družstevního bytu po vypršení smlouvy - postup, návod, informace

Koupen podíl v družstvu. Po bývalém nájemci (od nějž odkoupen) zůstal v bytě podnájemník, kterému umožněno písemnou dohodou mezi mnou a bývalým nájemcem zůstat v bytě ještě 60 dní po převodu družstevních práv - kvůli vystěhování. Věcné břemeno smluvně ne. Převod družstevních práv proběhl 12.7.2016 Předání bytu má proběhnout za 60 dní od převodu práv. Bohužel, podnájemník se včas vystěhovat nestihne. Bývalý majitel dostal zaplaceno a věc neřeší. Jak podnájemníka z bytu dostat bez žaloby o vystěhování? Mezi námi není smluvní vztah, pronajímatelem bytu je bytové družstvo, papírově tedy podnájem skončil ukončením nájmu minulého majitele a převodem jeho družstevních práv na mě.
Od bytu stále nemám klíč (protokolární předání má teprve proběhnout), lze očekávat, že kvůli existující přízni mezi minulým nájemcem a současným podnájemníkem předání klíčů neproběhne k plánovanému termínu a bude se mu vyhýbat.
Vím, že podnájem není zákonem tolik chráněný jako nájem, jaká tedy existuje cesta "černého pasažéra" z bytu rychle odstranit? A jak zatlačit na bývalého nájemce, aby spolupracoval? Pomůže Policie?
Děkuji, Libor

ODPOVĚĎ:
Nemáte-li zájem o soudní řešení nastalé situace (které může být zdlouhavé a s nejistým výsledkem), doporučuji Vám angažovat do věci bytové družstvo (neboť je jak vlastníkem předmětného bytu, tak především Vaším pronajímatelem).
V tomto ohledu je totiž nutné si uvědomit, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje (§ 2205 písm. a) a c) občanského zákoníku) :
- přenechat věc (zde byt) nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
- zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
Bytové družstvo je tedy povinno zajistit, aby Vám byl zpřístupněn prázdný byt k nastěhování (§ 2242/1 občanského zákoníku). Shora uvedené pravidlo je rozvedeno v § 2212 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- uplatňuje-li třetí osoba (zde bývalý podnájemce) vlastnické nebo jiné právo k věci nebo žádá-li vydání nebo vyklizení věci, nájemce to pronajímateli oznámí; požádá-li o to, poskytne mu pronajímatel ochranu;
- neposkytne-li pronajímatel nájemci dostatečnou ochranu, může nájemce nájem vypovědět bez výpovědní doby;
- bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.
Dle § 2211 občanského zákoníku platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.
Bytové družstvo se může obrátit na bývalého podnájemce s výzvou k okamžitému vyklizení bytu, neboť tento byt je bývalým podnájemcem užíván bez právního důvodu (tzn. že na straně bývalého podnájemce vzniká bezdůvodné obohacení, které je povinen vrátit). Nelze vyloučit, že protiprávním obýváním předmětného bytu podnájemce spáchal trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru (§ 208/1 trestního zákoníku), kterého se dopustí ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného (za spáchání tohoto trestného činu hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest). Případné přivolání Policie ČR (ideálně ze strany bytového družstva) proto není rovněž od věci.
Všechny shora uvedené právní kroky Vám nicméně doporučuji učinit až ve chvíli, kdy bývalý podnájemce předmětný byt nevyklidí a nepředá Vám podle vaší původní dohody.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Primářka oddělení odmítá dávat informace o pacientovi všem členům rodiny - může to udělat?
- Může primářka sdělit informace jen členům rodiny které si vybere?
- Sdělení informací o stavu pacienta jen primářkou vybraným členům rodiny - je takový postup správný?

Teta je velmi nemocná a hrozí jí ochrnutí pokud neproběhne včas vyšetření a operace. Vznesli jsme jako rodina dotaz na primářku neurologického oddělení co můžeme udělat abychom urychlili postup, ale primářka se s rodinou odmítla bavit, pokud všichni nemají souhlas tety pacientky. Tento souhlas teta - pacientka dala ústně před všemi přítomnými i primářkou. Primářka přesto sdělila, že informovány mohou být pouze dvě osoby, které si teta musí vybrat. V rodině jsou různé profese a odbornosti a z důvodu nezkreslování informací myslím, že primářka měla podat vysvětlení a návrh pomoci tetě pro všechny osoby (vždyť jde o dobrou věc a pomoc nemocnému), zvláště když byl jasně pacientkou udělen souhlas. Trošku to zavání i porušením lékařské etiky - dost mne to rozzlobilo. Jaké jsou teda přesné pravomoce ohledně informování příbuzných ohledně stavu rodinných pacientů. Je pravda, že si pacient musí vybrat pouze dva zástupce, které pacient může změnit pouze jednou a pak už nikdy, jak nám to řekla primářka? Je možné podat stížnost řediteli nemocnice nebo krajskému úřadu - zřizovateli nemocnice či České lékařské komoře? Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz dává § 33/1 zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že:
- pacient může při přijetí do péče určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a současně může určit, zda tyto osoby mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů a zda mohou vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb (pro případ, že by toho pacient sám nebyl s ohledem na svůj zdravotní stav schopen, jedná se o tzv. zástupný souhlas) ;
- pacient může určit osoby (nebo vyslovit zákaz poskytovat informace o svém zdravotním stavu kterékoliv osobě) kdykoliv po přijetí do péče, rovněž může určení osoby (nebo vyslovení zákazu poskytovat informace o jeho zdravotním stavu) kdykoliv odvolat;
- záznam o vyjádření pacienta je součástí zdravotnické dokumentace o něm vedené; tento záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník; součástí záznamu je rovněž sdělení pacienta, jakým způsobem mohou být informace o jeho zdravotním stavu sdělovány.
Ve Vašem případě se tedy paní primářka mýlí, Vaše teta může k získávání informací o jejím zdravotním stavu oprávnit celou svou (jakkoli širokou) rodinu (přičemž své rozhodnutí může kdykoli modifikovat či zcela odvolat). Není pravdou, že by si pacient mohl k poskytování informací zvolit pouze dvě osoby, přičemž možnosti jejich změny by byly omezené.
V každém případě pak musí být rozhodnutí Vaší tety pečlivě zaznamenáno do zdravotnické dokumentace, která je o ní v nemocnici vedena.
Vaše teta může podat proti chování paní primářky stížnost (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách), přičemž tuto stížnost je vhodné adresovat řediteli předmětné nemocnice. Pokud by Vaše teta nebyla s vyřízením své stížnosti spokojena, může se "odvolat" k místně příslušnému krajskému úřadu.
Adresování stížnosti zřizovateli nemocnice, České lékařské komoře, Ministerstvu zdravotnictví, ani zdravotní pojišťovně Vaší tety nepovažuji v tomto případě za vhodné.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Odpovědnost nadřízeného za účetní a její manko kvůli proplácení fiktivních faktur
- Manko účetní (fiktivní faktury) - odpovědnost nadřízeného účetní
- Odpovídá nadřízený za manko účetní?

11/2013 ukončen pracovní poměr, vedena jako účetní, podepsaná hmotná odpovědnost za pokladnu v 09/2003. V 12/2004 nastoupila má kolegyně a podepsala hmotnou odpovědnost za pokladnu, kterou měla od té doby na starosti. Já jen případný zástup v době dovolených.
06/2016 bývalá kolegyně dostala výpověď pro podvody s vyplácením fiktivních faktur atd. , fyzicky v kase peníze nechyběly. Kontrola pokračuje hlouběji. Cifra přes 1.000.000 Kč. Po mém odchodu měla nad sebou hlavní účetní, ta není zodpovědná za jednání své podřízené? Nevím jak do hloubky časové probíhá kontrola a zda se nedotkne i doby, kdy já byla zaměstnaná v této firmě. Kolegyně, která měla hmotnou zodpovědnost za kasu nebyla v té době mou podřízenou. Do účetnictví účtovala přijaté faktury, jsem i já zodpovědná za její popř. chybné (podvodné) účtování. Našim nadřízeným byl společně EKONOM. Nejedná se u mě o promlčení vůči bývalému zaměstnanci? Prozatím o všech skutečnostech vím od mé bývalé kolegyně, nikdo mě neinformoval o jiných skutečnostech. Děkuji, Linda

ODPOVĚĎ:
Pakliže jste s bývalým zaměstnavatelem uzavřela dohodu o tzv. hmotné odpovědnosti, byla jste odpovědná za případný schodek na svěřených hodnotách (peníze, zásoby, zboží apod.), přičemž povinnosti nahradit schodek jste se mohla zprostit, jestliže byste prokázala, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez Vašeho zavinění (§ 252/1 a 5 zákoníku práce).
Ve Vašem případě je podstatný § 253/2 zákoníku práce, dle něhož platí, že závazek z dohody o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru. V současné době tedy vůči bývalému zaměstnavateli hmotně odpovědná nejste. Za případnou škodu byste svému bývalému zaměstnavateli odpovídala pouze v případě, pokud byste vznik nějaké škody zavinila (úmyslně či v důsledku nedbalosti). Pakliže byla Vašemu bývalému zaměstnavateli škoda způsobena protiprávním počínáním Vaší bývalé kolegyně, lze o vzniku Vaší odpovědnosti za tuto škodu pochybovat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že vše shora uvedené platilo i dle starého zákoníku práce (za jehož účinnosti jste dohodu o hmotné odpovědnosti uzavřela), konkrétně se jednalo o § 176/1 a 3 a § 177/2 starého zákoníku práce.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudce zakázal vyjadřovat se žalovanému v soudním řízení - jde o správný postup?
- Může soudce zakázat žalovanému vyjadřovat se u soudu (jen přes svého právního zástupce)?
- Soudce uznal jako důkaz kopii listiny místo originálu - lze to napadnout?
- Napadení důkazu u soudu - soudce uznal jako důkaz kopii listiny místo originálu

V soudním sporu právnické osoby (žalobce) a fyzické osoby (obžalovaného) žalobce tvrdil, že má ověřenou smlouvy mezi stranami na obci. Na dotaz žalovaného matrikářka prohlásila, že kniha podpisů je skartována.
Po mnoha dotazech (krajský úřad a obec) a až na žádosti základě žádosti podle z. 106/1999 obec potvrdila, že skartace nebyla a smlouvy nebyly v danou dobu (před 11 lety ověřeny). Mezitím ale matrikářka ověřila "předložené smlouvy" a to těsně před soudem. Tyto smlouvy (vč. jedné zpochybněné) soudkyně uznala přestože před tím vyzvala strany k předložení originálů. Originál žalovaného nevzala v potaz a kopii žalobce vzala jako věrohodný důkaz.
Porušila notářka a soudkyně zákon?
Je důvod k obnově řízení po dvou letech. Soudkyně navíc nedovolila žalovanému se k vyjadřovat k jednání s tím, že může jednat pouze prostřednictvím obhájce, který se ale v dané problematice dobře neorientoval a nebyla možnost dalšího jednání (zvukový záznam a svědci z publika). Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že předmětné soudní řízení bylo již pravomocně skončeno, a to cca před dvěma lety.
K tomu, aby bylo možné říci, zda soudkyně postupovala v souladu s právní úpravou, nebo zda se dostala do rozporu se zákonem, by bylo nutné seznámit se podrobně s příslušným spisem (který byl v dané věci u soudu veden). Na základě dosti kusých informací, které v dotazu uvádíte, není skutečně možné postup soudkyně jakkoli hodnotit.
Co se týče nakládání soudkyně s předloženými důkazy, je nutné si uvědomit, že hodnocení důkazů představuje zcela výsostnou pravomoc soudce. Dle § 132 Občanského soudního řádu hodnotí soudce důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pakliže ve Vámi popsaném případě soudkyně některý z předložených důkazů uznala, zatímco jiný nikoli, nemusela se tím ještě dopustit porušení zákona (mohla tím pouze hodnotit důkazy podle své úvahy).
Vzhledem k tomu, že postup soudkyně není možné pouze ze znění Vašeho dotazu posoudit, vyjádřím se níže k možnosti podat žalobu na obnovu řízení (o které se v dotazu zmiňujete). Dle § 228/1 Občanského soudního řádu platí, že žalobou na obnovu řízení může účastník napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:
- jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;
- lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
V dotazu si nicméně toliko stěžujete na nesprávný postup soudkyně, z dotazu nevyplývá, že byste měl k dispozici nějaké rozhodnutí či důkaz, které nebylo možné provést v původním soudním řízení, a které by pro Vás mohlo přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Z tohoto důvodu se domnívám, že žaloba na obnovu řízení by byla ve Vašem případě pravděpodobně zamítnuta (jako nedůvodná). Pokud jste nesouhlasil s postupem soudkyně, bylo namístě se proti rozhodnutí soudu odvolat (z dotazu nicméně nevyplývá, zda jste tak učinil).
Máte-li zájem o detailnější posouzení Vašich šancí na obnovu řízení, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
který může nahlédnout do příslušného spisu u soudu a získat tak o věci objektivní informace.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Sourozenec opravil z peněz zůstavitele svůj hrob - jak napadnout dědické řízení?
- Obnovení dědického řízení - vypravitel pohřbu opravil svůj hrob z peněz zůstavitele

Nežiji v ČR, bohužel umřela nám maminka. Šetřila si na pohřeb, každý z rodiny měl informace, kdo má co udělat. Bohužel měla i dvě chamtivé dcery, ta horší vzala hned po smrti peníze a dala je do dědictví. Problém je v tom, že jsem byl já a jedna z dalších dcer obelhán lží a to i s p. notářkou Kondrovou. Sestra si za maminčiny peníze nechala opravit hrob, kde je její manžel, na hrob připsala jen naše příjmení. Notářka mi tvrdila, že se jedná jen o pohřebné, což činilo 55 tisíc. To se mi nějak nezdálo, snažil jsem se pátrat a vypátral to, že si nechala opravit svůj hrob z maminčiných peněz. Bohužel to bylo cca 2 dny po uplynuté lhůtě na odvolání, to jsem podal, bohužel český soud nebral do úvahy že zde nežiji a měl jsem to komplikovanější. Dá se podat na tento problém obnovení sporu? Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Dědické řízení lze znovu zahájit jen v případě, že se dohledá nový majetek zůstavitele, navíc dědické řízení je řízení nesporné, tudíž jakékoli spory soudní komisař vždy neřeší a odkáže dědice na civilní soud k podání žaloby. Jsou-li mezi dědici spory (i když pramení z řízení o pozůstalosti), tak je dědicové musí mezi sebou řešit buď mimosoudně anebo jak jsem již uvedla, podáním žaloby k civilnímu soudu, kde žalobce musí prokázat např. to, že se žalovaný bezdůvodně obohatil tím, že určité peníze byly využity na opravu hrobu zůstavitele, avšak ve skutečnosti z těchto peněz bylo hrazeno něco jiného. Soud si v případě potřeby může pro rozhodování o žalobě dědický spis zapůjčit, případně ho nebo některé listiny ze spisu může použít i jako důkaz. V řízení o žalobě však musí žalobce prokázat, že skutečně došlo k využití peněz k jinému účelu, než bylo v řízení o dědictví uváděno (důkazní břemeno spočívá na žalobci).

__

RODINA-STYK, STEKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Styk dítěte s otcem v době mezi rozhodnutím soudu a odvoláním u odvolacího soudu
- Odvolání proti rozsudku soudu o styku otce s dítětem - jaký režim platí v době mezi rozhodnutím a odvoláním?
- Setkávání, styk otce s dítětem mezi rozhodnutím soudu a odvoláním u odvolacího soudu - jaký režim platí?

Soudím se s bývalým manželem ohledně návštěv dcery u otce. Dcera je mi svěřena do péče. Doposud probíhaly návštěvy dle mediační dohody, ale otec podal žalobu k soudu k rozšíření návštěv v takovém rozsahu, s jakým jsem nemohla souhlasit vzhledem k potřebám sedmileté dcery, která navštěvuje první ročník základní školy. Vzhledem k tomu, že pociťuji podjatost soudu, podala jsem proti rozsudku odvolání. V současné době mé odvolání proti rozsudku řeší krajský soud a není dáno, jak budou návštěvy probíhat od září tohoto roku. Otci jsem navrhla návštěvy, které by probíhaly ve stejném režimu jako doposud (sudý týden ve středu od 13,30 až 17,00, od pátku 16,15 do neděle 17,00, v lichý týden ve středu od 13,30 do 17,00 + prázdniny - pravidelné střídání). Otec však s mým návrhem nesouhlasí a trvá na návštěvách, které byly určeny rozhodnutím okresního soudu.
Během soudního vyjednávání již dvakrát otec podal návrh na předběžné opatření, které krajský soud zamítl jako neopodstatněné a nepodložené důvody.
Nevím, jak by návštěvy od září měly probíhat, pokud se s otcem nelze dohodnout. Děkuji za odpověď.
Milada

ODPOVĚĎ:
Pokud již ve věci rozhodl okresní soud, pak i když rozhodnutí nenabylo právní moci z důvodu, že jste podala odvolání, musíte se tímto rozhodnutím řídit, jelikož ve věcech nezletilých dětí jsou rozsudky tzv. předběžně vykonatelné, tedy i když nenabyly právní moci, je dána povinnost se jimi řídit až do okamžiku, kdy je odvolacím soudem rozhodnuto jinak. Pokud je tedy rozsudkem okresního soudu určen rozsah styku, musíte se jím řídit, dokud ve věci nerozhodne krajský soud.

_

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Spor s ČTÚ a náhrada nákladů pokud se ukáže, že byl občan v právu
- Náklady za nahlédnutí do spisu při sporu s ČTÚ - může je poškozený občan požadovat?
- Náhrady za nahlédnutí do spisu při sporu s ČTÚ - může je poškozený občan požadovat?
- Je možné požadovat po navrhovateli sporného řízení úhradu nákladů na nahlédnutí do spisu (cestovné, ušlý zisk, ztracený čas)
- Je možné požadovat po odpůrci sporného řízení úhradu nákladů na nahlédnutí do spisu (cestovné, ušlý zisk, ztracený čas)
- Náhrada cestovného, ušlého zisku od odpůrce sporu
- Náhrada cestovného, ušlého zisku od navrhovatele sporu

Když vedu sporné řízení u ČTÚ a přijde mi výzva na nahlédnutí do spisu před vydáním rozhodnutí, mohu si uplatňovat náhrady za toto nahlédnutí do spisu (cestovné, ušlý zisk apod.)? A to když jsem v roli navrhovatele či odpůrce. Jedno řízení je námitka a druhé je dluh. Děkuji, Naďa.

ODPOVĚĎ:
Výzva k nahlédnutí do spisu informuje účastníka řízení o tom, že může (má právo) nahlédnout do spisu. Zda tohoto práva využije či nikoliv záleží na daném účastníkovi, ovšem vždy je lepší mít přehled o obsahu spisu a obsahu jednotlivých listin v něm založených.
Právní předpisy nespojují s tímto úkonem (současně)
právo žádat náhradu vzniklých nákladů (ihned), nicméně je zde možnost tyto náklady uplatnit za situace, kdy dané řízení pro Vás dopadne příznivě, tedy bude rozhodnuto ve Váš prospěch – o náhradě by bylo rozhodnuto v samotném rozhodnutí (jeho výroku).

__

RŮZNÉ-HYGIENA, ZDRAVÍ
- Chybné měření hluku KHS - stížnost
- Krajská hygienická stanice provedla nesprávně měření hluku - jak se bránit?
- Obrana proti nesprávnému změření hluku KHS (krajskou hygienickou stanicí) - postup, informace
- Ministerstvo neodpovědělo ve lhůtě 1 měsíce - je to dle zákona?
- Do kolika dnů musí ministerstvo odpovědět na stížnost občana na podřízený orgán ministerstva?

Podali jsme stížnost pracovišti KHS, které provedlo profesně naprosto chybné měření úrovně hluku, na jehož základě byl pak zkolaudován 24hodinový provoz myčky aut, bezprostředně sousedící s naším obydlím. V odpovědi nebyla o chybě ani zmínka, regulérní měření, provedené následně akreditovanou firmou nebylo bráno v potaz pro neúčast státního kontrolního orgánu a bylo nám navrhnuto nové měření za úplně jiných, pro nás evidentně nevýhodných podmínek. Nadřízený orgán (krajská KHS) reagovala na naši opakovanou stížnost úplně stejně, ještě s větší arogancí a zřejmou snahou chránit své podřízené a o fatální chybě měření se vůbec nezmiňovat. Adresovali jsme tedy stížnost "výše" na Ministerstvo zdravotnictví. To pro jednoduchost neodpovědělo vůbec (uplynuly více než 3 měsíce od podání) a jen nám tím potvrdilo, že arogance, přezírání občana a ochrana postů podřízených zaměstnanců nezná mezí. Lhůty odpovědí, pokud k nim vůbec došlo, byly vždy úzkostlivě dodrženy až do posledního zákonného termínu. Dokonalá hra na únavu stěžovatele! Máme ještě nějakou šanci? Pochybilo ministerstvo zdravotnictví tím, že neodpovědělo ani 3 měsíce po podání doporučeného dopisu?
Děkuji, Vavřinec

ODPOVĚĎ:
Můžete urgovat podanou stížnost na Ministerstvo zdravotnictví, je zde totiž možnost, že dosud probíhá případné šetření.
Ministerstvo v této věci nemá stanovenou lhůtu pro odpovědi, jedná se totiž o stížnosti (podněty), tedy zde neprobíhá žádné řízení a nejsou zde žádné lhůty.
Dále je zde možnost postupu cestou soukromého práva, kdy můžete vyzvat vlastníka myčky, aby se zdržel všeho, co způsobuje, že jste nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžování hlukem a vibracemi. Pokud by i přes tuto výzvu nereagoval, můžete se ochrany domáhat u civilního soudu.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojištění na blbost - výluka pro věci které pojištěný používá
- Poškození věci používané pojištěným a pojištění na blbost - může jít o výluku?
- Pojištění na blbost - co není pojištěno?
- Pojištění odpovědnosti - výluka pro věci které pojištěný používá
- Poškození věci používané pojištěným a pojištění odpovědnosti - může jít o výluku?
- Pojištění odpovědnosti - co není pojištěno?
- Pojištění odpovědnosti - na co se nevztahúje?
- Pojištění odpovědnosti - výluka

Mám tzv. pojistku na blbost. Kolega mi podal mobilní telefon, ať ho vyfotím. Telefon mi upadl a rozbil se. Pojišťovna mi sdělila, že pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou na věcech, které pojištění užívá. Je možné se proti tomu nějak bránit. Sjednával jsem si pojistku pro případ, že někomu způsobím škodu.
Jde mi o to, že jsem si sjednával pojistku pro případ, že mohu způsobit škodu. Tato škoda mi přijde velice běžná a častá. Děkuji, Libor

ODPOVĚĎ:
Po pročtení Vámi postoupených všeobecných i doplňkových pojistných podmínek a související korespondence docházím k závěru, že výklad pojišťovny je nesprávný.
Je sice pravdou, že:
- dle čl. 6/1 písm. g) všeobecných pojistných podmínek se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou na věcech, které pojištěný užívá;
- dle čl. 17/5 všeobecných pojistných podmínek se užíváním věci rozumí stav, kdy pojištěný má věc movitou či nemovitou ve své moci a využívá její užitné vlastnosti;
současné stanovisko pojišťovny však spočívá na nepřípustně extenzivním výkladu sousloví „užívání věci“, které se pojišťovna snaží aplikovat rovněž na Váš případ.
Pakliže Vám Váš kolega podal svůj mobilní telefon, který jste nedopatřením upustil, lze stěží hovořit o tom, že byste využíval užitné vlastnosti tohoto mobilního telefonu. Shora uvedená ustanovení všeobecných pojistných podmínek směřují bezpochyby na situace, kdy pojištěný způsobí škodu na vlastních věcech, popř. na věcech, které z jiného právního důvodu používá. Za užívání věci (ve smyslu všeobecných pojistných podmínek) však rozhodně nelze považovat každý případ, kdy pojištěný určitou věc uchopí či se jí dotkne.
Pokud Vám Váš kolega podal svůj mobilní telefon, abyste ho vyfotografoval, nelze zároveň hovořit o tom, že byste měl tento telefon „… zapůjčený od poškozeného k dispozici k užívání …“ (jak pojišťovna tvrdí), neboť Váš kolega Vám mobilní telefon poskytl nikoli za účelem, abyste ho bezúplatně (pro své potřeby) užíval, nýbrž abyste tento mobilní telefon jednorázově použil dle pokynů a pro potřeby Vašeho kolegy.
Lze tedy uzavřít, že shora uvedená výluka z pojištění se na Váš případ nevztahuje; extenzivním výkladem všeobecných pojistných podmínek se pojišťovna toliko snaží zprostit se povinnosti k výplatě pojistného plnění.
V souvislosti se shora uvedeným lze odkázat na některá ustanovení občanského zákoníku, která se zabývají výkladem pojmů (obsažených např. ve smlouvách). Konkrétně jde o tato ustanovení:
- § 557 občanského zákoníku, dle něhož platí, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první (zde tedy k tíži pojišťovny, neboť předmětný výraz se vyskytuje ve všeobecných pojistných podmínkách, jejichž je pojišťovna autorkou) ;
- § 1812/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele (tedy pro Vás) nejpříznivější.
V současné chvíli se můžete obrátit na pojišťovnu s písemným nesouhlasem s jejím stanoviskem a výzvou k jeho přehodnocení. Nebude-li pojišťovna ochotna svůj názor změnit, nezbude Vám, než se výplaty pojistného plnění domáhat soudní cestou. Pro přípravu předžalobní výzvy a eventuálně i žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dlouhodobé užívání pozemku sousedem a vydržení vlastnictví
- Špatně umístěný plot, užívání ohraničeného pozemku sousedem a vydržení vlastnictví
- Dlouhodobé užívání pozemku v dobré víře a vydržení vlastnictví
- Soused špatně umístil plot a po 16 letech chce posunout plot nebo prodat ohraničený pozemek - má na to právo?
- Vydržení vlastnictví nemovitosti dlouhodobým užíváním (více než 16 let)

2000 zbudoval můj soused mezi mým a jeho pozemkem plot. Nyní přišel s tvrzením, že u něj byl geometr, který vyměřil, že kus mého pozemku ve skutečnosti patří jemu. Soused navrhuje buď posunout plot (čímž bych se prakticky nemohl dostat do svého domu) nebo navrhuje ať mu za daný kus pozemku zaplatím.
Je možné v mém případě aplikovat právo vydrženého věcného břemene? Pozemek užívám v dobré víře již více než 10 let, konkrétně 16 let. Soused za celých 16 let nikdy nic nenamítal. Je tedy pozemek již definitivně můj? Děkuji, Simon

ODPOVĚĎ:
Ano, v dané situaci jde skutečně o vydržení vlastnického práva (nikoliv vydržení věcného břemene), pokud jste daný pozemek užíval v dobré víře, což je dle popisu situace v tomto případě splněno. Abyste ale tento stav zlegalizoval, nezbude, než podat žalobu o určení vlastnického práva, kterou se budete domáhat, že jste vlastníkem dané části pozemku z titulu vydržení.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Nesporný rozvod bez vypořádání SJM a vypřádání fikcí po 3 letech od rozvodu
- Zadlužení manžela před vypořádáním SJM fikcí - hrozí exekuce na manželku?

Chtěli bychom se s manželem rozvést, ovšem máme byt, na který jsme si půjčili z několika zdrojů (ČMSS, hypotéka, SFRB). V tomto bytě bych nadále bydlela s dcerou (6 let) a na splácení bychom se podíleli oba s manželem jako dosud. Na péči o dceru bychom se také dokázali domluvit. Je možné podat žádost o nesporný rozvod a neřešit v něm vypořádání SJM (nechat ho vypořádat po třech letech fikcí - tj. každému co používá a byt do podílového spoluvlastnictví)? Připadá mi to jednodušší než obíhat banky a katastr, ale nevím, jestli je to možné. Také by mě zajímalo, jestli by mi v tomto případě nehrozilo nějaké riziko (např. pokud by se manžel zadlužil a ještě nebylo vypořádáno SJM). Děkuji. Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
V případě nesporného rozvodu (§ 757 o. z.), soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, pokud
a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
Dohody manželů vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Vypořádání majetkových poměrů je právě jedním z požadavků zákona na nesporný rozvod.
Dluhy spadají do SJM jen vzniknou-li za trvání manželství. Není-li vypořádáno SJM při zániku manželství, tak se po třech letech stanou věci ze SJM podílovým spoluvlastnictvím. Pokud se nepostaráte o přepis v katastru sami, tak i po třech letech zde zůstane nemovitost zapsána jako SJM. Věci ve spoluvlastnictví mohou být postiženy exekucí. Před exekucí se můžete chránit jen tzv. vylučovací žalobou.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Školení zaměstnance - nárok na mzdu, výdělek
- Má zaměstnanec právo na mzdu v době školení?
- Má pracovník právo na mzdu v době školení?
- Má zaměstnanec právo na plat v době školení?
- Má pracovník právo na plat v době školení?
- Školení zaměstnance - nárok na plat, výdělek

Dobrý den,
12 dní jsem byl zaměstnán, ale absolvoval jsem pouze 14 denní školení, kde mi společnost Armex Energy, s. r. o. platila hotel. Přišel mi dokument, kde je "II. Údaj o výši průměrného výdělku, " kde je napsána částka 0 Kč. Původní smlouva o výměře platu byla na 16 000 Kč hrubého + prémie. Ve zkušební době, tedy po školení, na jejich popud jsme odstoupili od pracovní smlouvy. Mám nárok na proplacení alespoň úměrné částky za těch 12 dní? Děkuji za odpověď. S pozdravem, Kamil

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se účastnil školení u zaměstnavatele, se kterým jste měl pracovní smlouvu, tak účast na takovém školení je výkonem práce dle § 228 nebo § 230 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Zaměstnanci za tuto dobu náleží mzda, tudíž byste za tuto dobu měl obdržet mzdu.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí opravy územního plánu s chybným zákresem
- Chybný zákres na územním plánu - oprava (úřad zamítl opravu iniciovanou občanem)
- Text územního plánu nesouhlasí, neodpovídá grafické mapě - oprava územního plánu na iniciaci občana

Nevím si rady s úředním postupem, který nikam nevede. Z mé strany byla iniciována oprava územního plánu, jelikož došlo k chybnému zákresu, který je v rozporu s textovým zadáním. Úřady mi nemohou poskytnout žádné písemně podložené argumenty (proč k tomu došlo), ale tvrdí, že je to schváleno, projednáno správně. Na moje argumenty nereagují, ani se je nesnaží prozkoumat. Stále platný územní plán (od r. 1999, změna byla v r. 2008 schválena a projednána) a až v r. 2016 žádám o opravu grafiky, jinak s texem souhlasím, ale ten neodpovídá zákresu v plánu. Poradíte mi, jak mám postupovat? Irena

ODPOVĚĎ:
Můžete podat návrh na změnu územního plánu (právě co do změny=úpravy zákresu). Návrh je nutné adresovat obci, která územní plán vydala.
Dále je zde možnost obrátit se na krajský úřad s podnětem na zahájení přezkumného řízení dle správního řádu (konkrétně dle § 94 a násl. správního řádu, dostupný zde: portal. gov.cz). Ovšem na zahájení přezkumného řízení není právní nárok, což znamená, že záleží na daném krajském úřadu, zda toto řízení zahájí či nikoliv.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zrušení označení PS u soukromé zahrady (vinice, chmelnice) v katastru nemovitostí
- Umístění rekreační budovy na zahradě vinice, chmelnice, PS
- Zrušení označení PS na soukromé zahradě v katastru nemovitostí

Kde bych mohla najít paragraf, který zahradu jako soukromý majetek zbaví označení PS - pro vinice, chmelnice. Neboť zákon o zemědělství hovoří jasně o velkovýrobě na vinicích a chmelnicích. Jde mi v rámci pražských stavebních předpisů o umístění rekreační budovy na zahradě v intravilánu. Vedená v katastru jako zahrada. Jakou mám šanci podloženou zákonem na tuto realizaci. Děkuji, Linda.

ODPOVĚĎ:
Zde je potřeba docílit změny územního plánu. Proto se s návrhem na změnu územního plánu obraťte na obec. Nicméně na změnu územního plánu není právní nárok, tedy do značné míry závisí na obci, zda ke změně skutečně přistoupí či nikoliv. Je to postup do určité míry zdlouhavý, ale umístit stavbu (získat stavební povolení) bez dodržení tohoto postupu není možné.
Postup změny územního plánu upravuje stavební zákon, a to v § 44 a násl. stavebního zákona (dostupný zde: portal. gov.cz).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vypořádání nemovitého majetku druha a družky v případě úmrtí jednoho z nich - nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, druhý investoval do nemovitosti

Vlastním rodinný dům, který jsem získala darem 2006.2014-2016 žiji s přítelem, který u mě bydlí a chtěli by jsme si vzít půjčku a dům zrenovovat do budoucna. Mám dvě děti z prvního manželství, přítel rovněž. Kdyby se přítelovi něco stalo, na co by měly jeho děti nárok, počítala by se při dědění celková hodnota domu? Nebo jen investice vložená přítelem po dobu našeho soužití? A je nějaký rozdíl v tom pokud spolu budeme jen žít nebo se vezmeme? Děkuji, Dana.

ODPOVĚĎ:
V případě úmrtí Vašeho přítele po něm budou dědit pouze jeho děti. Vy ani Vaše děti jeho dědici nebudete (ledaže by sepsal závěť). V jeho dědickém řízení se bude vyřizovat pouze jeho majetek, tedy Váš rodinný dům se do jeho dědictví zahrnovat nebude, přítelovi děti však mohou požadovat náhradu investic svého otce do Vašeho domu.
V případě, že byste se vzali, tak se situace změní. Po jeho smrti byste dědila Vy jako manželka a manželovi děti rovným dílem, každý 1/3. Rodinný dům by se v jeho dědictví opět neřešil, ale jeho vnosy do Vašeho majetku by se řešit mohly stejně, jak jsem uváděla výše.

__

FINANCE-DANĚ
- Duplicitní zdanění kupní ceny za nemovitost
- Dvojité zdanění kupní ceny za nemovitost
- Zdanění kupní ceny realitní kanceláří - je nutné zdanění ještě prodávajícím?

04/2016 maminka prodala dům přes realitní kancelář STING, realitní kancelář zajistila i zdanění peněz. Část peněz bylo posláno společností STING na účet maminky a část 175.000 na můj účet. Musím tyto peníze znovu zdanit, když už byly jednou zdaněné?
Děkuji, Jindřich.

ODPOVĚĎ:
Máte na mysli zřejmě daň z nabytí nemovitých věcí. Pokud realitní kancelář podala Vaše daňové přiznání a zaplatila daň, tak tuto daňovou povinnost máte vyřešenu. Nyní musíte zjistit, zda je prodej domu osvobozen od daně z příjmů. Pokud maminka nemovitost vlastnila více než 5 let, příp. v ní měla bydliště po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, je prodej osvobozený od daně z příjmů fyzických osob.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Přikázání výstupní lékařské kontroly zaměstnanci v kategorii administrativa - může to zaměstnavatel udělat?
- Nevystavení zápočtového listu z důvodu neabsolvování výstupní lékařské podmínky
- Odmítnutí vystavení zápočtového listu z důvodu neabsolvování lékařské prohlídky zaměstnancem

Může zaměstnavatel přikázat výstupní lékařskou prohlídku u zaměstnance, který je zařazen do první pracovní kategorie-administrativa. Bylo nám řečeno, že když nebudeme mít výstupní kontrolu nevystaví nám zápočtový list. Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec má povinnost absolvovat všechny pracovnělékařské prohlídky, na které ho zaměstnavatel vyšle, mezi ně patří i prohlídka výstupní při ukončení zaměstnání. Pokud by zaměstnanec prohlídku absolvovat odmítl, dopustil by se porušení svých povinností. Na druhou stranu, pokud zaměstnanec končí zaměstnání u zaměstnavatele, tak se sice dopustí porušení svých povinností, ale zaměstnavatel už nemá žádnou účinnou sankci, kterou by si absolvování takové prohlídky vynutil. Povinnost tedy máte, ale její porušení je prakticky bez sankce. Výdej zápočtového listu je povinností zaměstnavatele a není možné ji vázat na splnění povinnosti absolvovat výstupní prohlídku ze strany zaměstnance. To by bylo porušení zákoníku práce ze strany zaměstnavatele a inspektorát práce by zaměstnavateli mohl uložit pokutu.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Krachující firma a rodičovská dovolená - nechat si dát výpověď nebo přejít do nástupní firmy?
- Zaměstnavatel ukončuje činnost v době rodičovské dovolené zaměstnankyně - jak se zachovat?
- Krachující firma a rodičovská dovolená - nárok na odstupné
- Zaměstnavatel ukončuje činnost v době rodičovské dovolené zaměstnankyně - nárok na odstupné

Jsem na rodičovské dovolené (RD) u zaměstnavatele, který plánuje zánik firmy. Ostatní zaměstnanci ukončili pracovní poměry dohodou a uzavřeli pracovní smlouvy s novou firmou (se stejným majitelem). Nešlo ale o převedení zaměstnanců, ale o ukončení původního pracovního poměru a uzavření nového pracovního poměru. Nevím, jak se zachovat. Je zřejmé, že pokud neudělám totéž budu zaměstnána ve firmě, která zkrachuje v době mé rodičovské dovolené. Situace je o to komplikovanější, že jsem uvažovala o druhém dítěti v návaznosti na stávající RD. Vzhledem k tomu, že neznám časově, kdy přesně firma zanikne ani kdy bych případně nastupovala na další mateřskou dovolenou MD, bylo by pro mne více než vhodné, být zaměstnána (kvůli nároku na PPM). Mohu vůbec v době rodičovské dovolené RD měnit zaměstnavatele, aniž bych přišla o výhody a ochranu s rodičovskou dovolenou RD spojenou? Lze uzavřít smlouvu s novým zaměstnavatelem bez zkušební doby a rovnou s ním podepsat nástup na rodičovskou dovolenou RD? Měl by v takovém případě po rodičovské dovolené RD povinnost mě zaměstnat, případně poskytnout odstupné? Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Aby žena neztratila nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nesmí vykonávat stejnou práci, ze které se odvádí pojistné na nemocenské pojištění, a ze kterého se dávka vypočítává. Takže u stejného zaměstnavatele je možné vykonávat jen jiný druh práce. U jiného zaměstnavatele takové omezení neplatí, ale pokud by předmět činnosti současného a nového zaměstnavatele byl stejný, potřebovala byste k výkonu práce předchozí písemný souhlas současného zaměstnavatele. Pracovat je možno na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti či o provedení práce. Zkušební doba není podmínkou vzniku pracovního poměru, pokud strany nechtějí, nemusí být sjednána. Po skončení mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen ženu zařadit dle pracovní smlouvy, tzn. nemusí jít o stejné místo, ale musí odpovídat druhu práce ve smlouvě a ostatním ujednáním. V případě, že ji již nechce zaměstnat, zachází s ní jako s kterýmkoli jiným zaměstnancem, tzn. je třeba ukončit pracovní poměr dohodou či výpovědí za standartních podmínek.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné pro rodiče od dítěte, potomka - postup jak požádat u soudu
- Jak podat žalobu na výživné od dítěte, potomka pro rodiče - postup, návod, informace
- Soudní žaloba na určení výživného pro rodiče od dítěte, dětí, potomka, potomků - postup, informace

Mám dotaz ohledně vyživovací povinnosti dětí k nemocnému otci. Slyšela jsem že existuje zákon, který nařizuje dětem aby přispívali rodičům aby měli rodiče stejnou životní úrověň jako děti. Tak se chci zeptat, jestli je potřeba podat žalobu k soudu na děti. Je tato skutečnost upravena i v novém občanském zákoníku, který je účinný od 1.1.2014? Který §? Děkuji. Daniela

ODPOVĚĎ:
Vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí upravuje zákon o rodině a nový občanský zákoník platný od 1. 1. 2014. Ohledně vyživovací povinnosti děti vůči rodičům platí, že děti, které jsou schopny se samy živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu (§ 87 zákona o rodině a § 915, odst. 2 nového občanského zákoníku). Každé dítě pak plní tuto vyživovací povinnost takovým dílem, který odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí.
Děti jsou tedy povinny rodičům zajistit slušnou výživu, což ale neznamená, že rodiče mají právo na stejnou životní úroveň jako mají jejich děti. Ustanovení o právu na stejnou životní úroveň platí pro vyživovací povinnost rodičů vůči dětem, nikoliv naopak.
Je také zapotřebí zdůraznit, že vyživovací povinnost má v první řadě otcova manželka, a to i bývalá (vyživovací povinnost mají k sobě i manželé po rozvodu), vyživovací povinnost dětí nastupuje až v druhé řadě. Výživné také nelze podle zákona o rodině přiznat, jestliže by jeho přiznání bylo v rozporu s dobrými mravy. Pokud by se otec o své děti v době, kdy tak měl činit, nestaral, nebo by se o ně dlouhodobě nezajímal, mohly by děti namítat, že požadované výživné je v rozporu s dobrými mravy.
Jestliže se otec dětí domnívá, že má na výživné od dětí právo, doporučuji v první řadě pokusit se s dětmi na určité finanční částce dohodnout. Jestliže dohoda nebude možná, bude muset otec svůj nárok na výživné uplatňovat u soudu.
_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odvolání proti nesvěření do pěstounské péče - náležitosti, informace

Jaké jsou náležitosti odvolání ve věci nesvěření do pěstounské péče, která mi byla zamítnuta. Jedná se o mého vnuka, kterého se matka zřekla po porodu a já jsem jeho babička a mám o pěstounskou péči zájem, protože už mám jeho bratra. Soud v Jeseníku rozhodl zamítavě a já nevím ke kterému soudu mám odvoláni poslat (a kolikrát). Sod své rozhodnutí odůvodnil tím, že si to matka nepřeje, ale můj názor je že ze zákona mám já jako babička přednostní právo před jinými cizími pěstouny. Prosím o radu. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Z odvolání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká, musí být podepsáno a datováno. Jestliže je účastník řízení zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka. V odvolání musí být vedle těchto obecných náležitostí dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání je zapotřebí předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby každý účastník dostal jeden stejnopis.

Poučení o odvolání by mělo být součástí písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání je zapotřebí podat do 15 dní od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí k soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Neobsahuje-li rozhodnutí soudu poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení rozhodnutí. O případném prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Při podání odvolání každopádně doporučuji využít služeb advokáta se specializací na rodinné právo.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyplacení nemanželské dcery z družstevního bytu novým z manželů
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
- Družstevní byt psaný na manžele - čí bude byt po rozvodu manželství?

1992 jsem se stal jediným uživatelem družstevního bytu. 1995 jsem se oženil a žena se ke mně přistěhovala sama. Její dcera byla vdaná a měla svoji domácnost. 2007 začalo bytové družstvo BD převádět byty do osobního vlastnictví. Nechal jsem převést polovinu bytu do osobního vlastnictví na manželku. Aby se tak mohlo stát, stala se členkou bytového družstva 2007. Chtěl jsem ji zabezpečit, aby po mé smrti neměla problémy. Všechny poplatky spojené s bytem platím jen já.
Po převedení bytu se chování manželky změnilo a dává mi to dost najevo. Považuje se za trvalého majitele poloviny bytu. Má přítele a čekám co se stane.
1. Pokud bych ovdověl, musel bych její dceru vyplatit?
2. Po rozvodu manželství by polovina bytu zůstala manželce nebo by její polovina připadla mně?
Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Pokud by Vaše žena zemřela a nezanechala závěť, příp. list o vydědění dcery, tak platí, že jste s dcerou Vaší manželky v tzv. první dědické skupině a tudíž Vy i dcera budete po ní dědit stejným dílem.
Vaše manželka v současné době vlastní polovinu bytu. Pokud by tento stav zůstal i do její smrti, pak Vy i dcera byste každý v dědickém řízení dostali čtvrtinu bytu. Protože Vaše manželka je polovičním vlastníkem bytu, zůstalo by tomu tak i po Vašem rozvodu manželství. Zde přichází v úvahu otázka, jakým způsobem manželka polovinu bytu nabyla. Pokud by se tak stalo formou písemné darovací smlouvy, tak zde Občanský zákoník pamatuje na situaci, kdy se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Vrácení daru byste se musel domáhat u soudu a zároveň byste musel prokázat, že současné chování manželky právě oněm dobrým mravům odporuje. Domnívám se, že mimomanželský poměr by toto kritérium splňoval.
Vrácení daru při trestném činu směřovaném obdarovaným proti dárci:
V novém občanském zákoníku NOZ je změna, takže nyní platí, že "dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru."
STARÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (s účinností před 1.1.2014) :
Stará právní úprava platná do 31.12. 2013 upravovala darování pouze ve třech paragrafech. Ohledně vrácení daru platilo ustanovení, že "dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy". Konkrétně lhůtu, po kterou bylo možné akt navrácení daru uskutečnit, musíme hledat v obecné části týkající se promlčencích lhůt, kde stojí, že " promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé". Toto znamená, že od okamžiku, kdy se obdarovaný chová vůči dárci způsobem odporujícím dobrým mravům, má dárce 3 roky na to, aby se domáhal navrácení daru.
Naproti tomu nová právní úprava se darování věnuje o poznání šířeji a přímo stanovuje, že "dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru."
K Vašemu dotazu, pokud by platil příklad, který uvádíte a obdarovaný by se zachoval způsobem odporujícímu dobrým mravům podle starého občanského zákoníku, platí tříletá promlčecí lhůta běží právě od tohoto okamžiku, kdy došlo kupříkladu k úmyslnému trestnému činu proti dárci. Pokud by však trestný čin proti dárci obdarovaný spáchal až v lednu 2014, běží dárci od tohoto data roční promlčecí lhůta. Pokud by se ovšem o následcích trestného činu vůči své osobě dárce dozvěděl až později, běží roční promlčecí lhůta od doby, kdy se dárce o tomto dozvědět mohl. Například došlo k podvodům v obchodní společnosti a dárce byl dlouhodobě v zahraničí, jakmile by se vrátil a dozvěděl se o trestném činu, má rok na to, aby si dar nárokoval zpět.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po bezdětné manželce bez závěti - kdo dědí?
- Dědění po bezdětném manželovi bez závěti - kdo dědí?

Jsem vdaná, bezdětná, těžce nemocná. S manželem bydlím v domě, který jsem 2002 a 2009 zdědila po rodicích se dvěma sestrami. Mladší sestra se vzdala dědictví a já jí vyplatila podíl. Starší sestra darovala v 2011 svůj podíl své dceři, mé neteři. Ta svou část zatím neužívá.
Kdo bude dědit ze zákona mou část nemovitosti - tj. 2/3. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste bezdětná, bude se ze zákona dědit v druhé dědické třídě. Zde je Váš manžel, Vaši rodiče a osoba, se kterou máte společnost domácnost (se kterou společně hospodaříte). Váš manžel musí mezi těmito osobami získat alespoň polovinu pozůstalosti.
Pokud žijete pouze s manželem a Vaši rodiče již zemřeli, bude Váš manžel dědit všechen Vás majetek.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť bez data sepsání - neplatnost závěti
- Může být závěť neplatná, pokud nemá datum sepsání
- Závěť bez data - platnost závěti
- Stačí na závěti datum ověření napsaná ověřovatelem podpisu?

Strýček sepsal vlastní rukou závět a tuto závěť vlastnoručně podepsal na ÚMČ Praha 5 - občansko-správním odboru. Na závěti je uvedeno datum kdy k tomuto aktu na úřadu došlo. Je připojeno kulaté razítko úřadu a podpis úřednice.
Na závěti však není toto datum uvedeno vlastní rukou strýčka. Advokát tvrdí, že z tohoto důvodu je závěť neplatná.
Prosím jak mám postupovat, abych dokázal, že veškerý majetek má ze svobodné vůle strýčka připadnout mě a ne někomu jinému (např. dětem strýčkova bratra, kteří o něj nepečovali. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud není na závěti vlastní rukou Vašeho strýce datum, ale je tam pouze napsáno, kdy byl podpis na závěti ověřen na matrice úřadu, je tato závěť zcela neplatná a nedá se vůbec nic dělat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po dospělém synovi - započtení daru
- Je možné započíst dar při dědění po vlastním dítěti?
- Je možné započíst dar při dědění po vlastním potomkovi?
- Je možné započíst dar při dědění po vlastním synovi, dceři?

Jsem matka syna, který zahynul v 06/2013. Rodiče syna byli v roce 1988 rozvedeni a jsou jedinými dědici ze zákona. V roce 2003 jsem darovala synovi rodinný dům, který je odhadnut na 2 mil. Kč. Moji rodiče mu v roce 2007 darovali byt, který on následně prodal za 400.000 Kč. Budou tyto dary z mé strany zohledněny v můj prospěch při vypořádání dědictví? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Darování znamená bezúplatné převedení majetku. Žádat ho můžete zpět, jen, když obdarovaný hrubě porušuje dobré mravy vůči dárci nebo členům jeho rodiny. Započíst dar lze tehdy, když zemřelý něco daruje některému z dědiců. V tomto případě tedy nelze žádným způsobem Váš dar synovi započíst. Není tedy nárok na to, aby se tyto nemovitosti v rámci dědictví dostaly zpět Vám.

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Zadržení peněz na účtu Policí - jak účet odblokovat
- Zablokování peněz na účtu Policií - jak požádat o odblokování účtu a peněz?
- Jak je možné se bránit proti zajištění peněžních prostředků na účtu podle trestního řádu?
- Jaký orgán vyplácí peníze z účtu v případě finančních problémů bank a spořitelních družstev?

2013 jsem založila v Metropolitním spořitelním družstvu (MSD) termínovaný vklad na 6 měsíců. 1.8.2013 byly peníze z termínovaného vkladu dle „Smlouvy o termínovaném vkladu“ převedeny na můj běžný účet v MSD. Účty MSD však jsou od května 2013 blokovány Státním zastupitelstvím kvůli podezření z úvěrového podvodu. Dne 18.12. byla MSD odňata licence. Vklady by měly vypláceny Fondem pojištění vkladů (v zatím neurčeném termínu). V únoru 2013 manžel uzavřel s developerem Smlouvu o smlouvě budoucí na nákup bytu. Dle této smlouvy byla v říjnu 2013 splatná záloha, na jejíž platbu jsme hodlali použít peníze z MSD. Vzhledem k blokaci účtů jsme si museli vzít hypoteční úvěr. O uvolnění peněz jsem před podpisem úvěrové smlouvy marně žádala jak MSD, tak Státní zastupitelství. Nyní již splácím hypoteční úvěr a vznikají mi tak nemalé výdaje. Kde bych mohla uplatnit náhradu škody? Děkuji, Tamara

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě bylo státním zastupitelem přikročeno k zajištění peněžních prostředků na účtu dle § 79b trestního řádu.
V tomto ohledu je proto vhodné vědět, že dle § 79a/3 trestního řádu jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba (nebo není třeba ve stanovené výši), orgán činný v trestním řízení zajištění zruší (nebo je omezí). Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit příslušné finanční instituci (zde MSD) a majiteli účtu.
Současně máte právo kdykoli žádat o zrušení (nebo omezení) zajištění svých peněžních prostředků na účtu (§ 79a/4 trestního řádu). O takové žádosti musí státní zástupce neodkladně rozhodnout.
Byla-li již Vaše žádost v minulosti zamítnuta, můžete ji (neuvedete-li v ní nové důvody) opakovat až po uplynutí třiceti dnů od právní moci rozhodnutí.
V případě opakovaného zamítnutí Vaší nové žádosti Vám každopádně doporučuji podat proti takovému rozhodnutí stížnost, jak uvedeno v § 79a/5 trestního řádu.
Bližší informace k důvodům stížností v trestním řízení, lhůtám a pravidlům rozhodování o stížnostech naleznete v § 141 - § 150 trestního řádu. Ve Vašem případě je vhodné vědět, že při zajištění peněžních prostředků na účtu rozhoduje o stížnosti (zpravidla do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti) soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal (§ 146a/1 písm. c) trestního řádu).
Bude-li Vaše žádost (resp. později podaná stížnost) úspěšná a zajištěné peněžní prostředky Vám budou z účtu uvolněny, bude se tento proces přiměřeně řídit § 80 a § 81 trestního řádu.
Pokud bude zamítavé rozhodnutí státního zástupce na podnět Vaší stížnosti skutečně shledáno protiprávním, můžete se ve smyslu § 5 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zák. č. 82/1998 Sb.) obrátit na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o náhradu vzniklé škody (§ 6/2 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem).
Alternativním způsobem řešení Vašeho problému je pak kontaktování Fondu pojištění vkladů, kterého bylo MSD dle § 14/1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech povinně účastno. V tuto chvíli Vám pak svědčí postavení oprávněné osoby dle části třinácté zákona o bankách (§ 41a - § 41o). Pro získání podrobnějších informací o Vašich právech (s ohledem na aktuální stav MSD) Vám doporučuji kontaktovat Fond pojištění vkladů:
http://www.fpv.cz/cs/
(dle informací na webu Fondu pojištění vkladů by měly výplaty klientům MSD započít již k 27. 1. 2014)
či Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Trest od zaměstnavatele za upozornění na porušování Zákoníku práce - přeřazení na podřadnou práci
- Jak se bránit při přeřazení zaměstnance - trest od zaměstnavatele za upozornění za nedodržování Zákoníku práce

Upozornil jsem na závažné porušování zákoníku práce ze strany zaměstnavatele. Pracuji na pozici halového mistra a zaměstnavatel se rozhodl přeřadit mě na pozici manipulanta, s čímž nesouhlasím a trvám na vykonávání současné funkce halového mistra. Jak postupovat a bránit se neoprávněnému převedení na jinou práci. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Postup zaměstnavatele není zřejmě v souladu se zákoníkem práce.
Změnu pracovního poměru je možné uskutečnit buď
1. dohodou obou stran,
2. na základě zákonem předvídané skutečnosti v § 41 ZP. Z důvodů, pro které je možno převést zaměstnance bez jeho souhlasu jsou to hlavně zdravotní důvody (dlouhodobě ztratil způsobilost konat práci, nemoc z povolání), rizikové těhotenství, trestní řízení proti zaměstnanci…

Z toho, co uvádíte, se na Vás žádná skutečnost nevztahuje, proto horší práci přijmout nemusíte. Pokud nebudete s novým zařazením souhlasit, zaměstnavatel, pokud Vás odmítne zaměstnávat na Vaší původní pozici, je povinen Vám vyplácet náhradu mzdy, kterou můžete požadovat soudně.
Doporučuji zaměstnavatele písemně vyzvat k dodržování Vaší pracovní smlouvy s upozorněním, že jinak se obracíte na inspektorát práce.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti pokutě za stání v křižovatce - stání na asfaltovém pruhu mimo komunikaci

Chci podat odpor proti rozhodnutí, že mám zaplatit pokutu že jsem stál v křižovatce a důvodem k podání odporu je moje přesvědčení, že místo kde jsem stál není křižovatkou, protože místo na které se zde odbočuje je místo ležící mimo komunikaci (vyasfaltovaná parkovací plocha, která ale není nijak oddělená chodníkem nebo obrubníkem). Chci se zeptat, jaký dokument popisuje co ještě je a co není komunikací, jestli je závazný pro odbor dopravy a jak se k němu dostat. Můžu použít jako důkaz, mapu dopravních omezení uveřejněnou na stránkách magistrátu? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je nutné posoudit, zda uváděné místo je pozemní komunikací či nikoliv, a pokud se o pozemní komunikaci jedná, tak o jakou:
Podle zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, je křižovatkou místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci.
Podle zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací. Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy.
Podle vyhlášky č. 104/1997 Sb. , kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, není křižovatkou úrovňové připojení polní nebo lesní cesty; účelové komunikace, která není veřejně přístupná; zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky apod. ; sousední nemovitosti a na silnici nebo na místní komunikaci. Tvar křižovatky se volí podle intenzity křižujících se dopravních proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v terénu. Druh a typ křižovatky a její návrhové prvky obsahuje závazná ČSN 73 6102 (Projektování křižovatek na silničních komunikacích.). Při návrhu úrovňových křižovatek musí být zabezpečeny co nejlepší rozhledové poměry, geometrie křižovatky se řeší v souladu s její funkcí co nejjednodušeji, aby byla pro uživatele přehledná a pochopitelná a aby byly zvýrazněny hlavní a vedlejší směry z hlediska přednosti v jízdě.
Typ pozemní komunikace, jak je zřejmé stanovují právní předpisy a lze zjistit prostřednictvím místního silničního správního orgánu.
Mapa dopravních omezení nemusí vystihovat podstatu Vašeho problému, tedy přesnou typologii dané komunikace, pokud ano, bezpochyby se na ní můžete odkázat.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte v zahraničí neplatí výživné - jak postupovat?
- Vymáhání výživného po otci dítěte žijícím v zahraničí
- Vymáhání výživného po otci v zahraničí
- Otec dítěte v zahraničí neplatí alimenty - jak postupovat?
- Vymáhání alimentů po otci dítěte žijícím v zahraničí
- Vymáhání alimentů po otci v zahraničí
- Rodič žijící v zahraničí neplatí alimenty, výživné - vymáhání dluhu na výživném

Nemáme bohužel na právníka, proto se obracíme na vás. Dcera (1990) student VŠ, otec (1952) v době narození dcery občan NDR, nevzali jsme se, přestal jezdit a zajímat se, mám písemnou dohodu o alimentech jen mezi námi. Přestal platil 05/2011. 06/2012 jsme podaly trestní oznámení. 09/2012 státním zastupitelem Prahy 5 předáno do SRN, 02/2013 otec vyslechnut, je sám, zaměstnán, příjem 1200 Euro za měsíc, prý nemá peníze.
06/2013 náš dovýslech na policii zda otec již platí, 08/2013 telefon z policie, že se případ odkládá, pro uznání trestného činu by musela mít dcera německé občanství.
09/2013 telefon policie, znovu to dávají stát. zastupitelství, 11/2013 potvrzení, že dcera musí mít německé občanství. Dotazy: Myslíte že to tak je? Proč se tu informaci dozvím za tak dlouho? Platí pro vymáhání ze SRN české či německé zákony? Stačí pro soud
písemná dohoda, nemáme soudní rozhodndutí? Vyřízení občanství tvá dlouho, nebude nárok na zpětné vyplacení promlčen?
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale zatím se mi nepodařilo zjistit jiný závěr, než ten ke kterému dospělo státní zastupitelství a policie, tedy nutnost německého občanství Vaší dcery. Toto má ovšem vztah pouze k trestnímu řízení, nikoliv k vlastní občanské odpovědnosti otce dítěte za jeho výživu.
Pro soudní vymáhání výživného je nutné posoudit, který soud je oprávněn v této věci rozhodovat.
Domnívám se, že vztah se bude řídit ustanovením § 56 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, podle něhož platí, že: "Pokud pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti není upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie, je ve věcech výživy, výchovy a dalších věcech péče o nezletilé včetně opatření k ochraně jejich osoby a majetku dána pravomoc českých soudů, jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice, nebo jestliže je státním občanem České republiky, i když má obvyklý pobyt v cizině. Český soud nemusí řízení zahájit, stačí-li k ochraně práv a zájmů státního občana České republiky opatření učiněná v cizině."
V tomto ustanovení se zásadně stanoví pravomoc českých soudů ve věcech týkajících se nezletilých (věci výživy, výchovy a péče o nezletilé), jestliže nezletilý má obvyklý pobyt v České republice, a jestliže je českým občanem, i když má obvyklý pobyt v cizině. Z této zásady však platí významné výjimky stanovené v mezích předmětu jejich úpravy v Haagské úmluvě o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, č. 141/2001 Sb. m. s. , v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Haagská úmluva a nařízení č. 2201/2003 v podstatě vycházejí z obvyklého pobytu dítěte ve smluvním, popřípadě členském státě jako důvodu pro založení pravomoci jiného než výše soudu.
Podle popisu v dotazu se domnívám, že bude soudem místně příslušným soud na území České republiky podle obvyklého bydliště dítěte.
Vzhledem k tomu, že Vaše dcera je zletilá, bude v řízení o stanovení vyživovací povinnosti muset postupovat sama, tedy podat žalobu apod. Pro potřeby řízení se může nechat zastoupit advokátem a v řízeních s cizím prvkem to lze jenom doporučit. Dotaz na vymáhání výživného je poněkud předčasný, jelikož nejprve bude nutné zajistit rozhodnutí soudu o povinnosti platit výživné v určité výši. Vymáhání přeshraniční pohledávky je pak specifickou záležitostí, která je v této fázi věci nad rámec možného posouzení.
Jednotlivé částky výživného se promlčují ve dvouleté lhůtě od data splatnosti, běh promlčení se ovšem přerušuje, je-li nárok uplatněn v jiném (například trestním) řízení a toto řízení řádně vedeno; otázka promlčení nároku bude proto muset být podrobena posouzení s ohledem na podané trestní oznámení a charakter vyšetřování věci.
Vyživovací povinnost otce může být založena rozhodnutím soudu i přes vyšší věk dítěte, je ovšem nutné, aby otec dítěte byl zapsán v rodném listu nebo alespoň otcovství nerozporoval. Záležitost ovšem doporučuji konzultovat s advokátem, který se zabývá touto problematikou, jelikož je pravdou, že uvedený výdělek v Německu patří k těm nížším a výživné se stanovuje s ohledem na věk a samostatnost dítěte (a to nejen tu reálnou, ale i tu možnou) a s ohledem na výdělek rodiče.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kořeny stromů souseda poškozují společný plot - jak se bránit?
- Poškození plotu kořeny stromu souseda - jak postupovat?

Poškozený plot kořeny stromů stojících na sousedícím pozemku a náhrada škody majitelem pozemku. Vlastním zahradu, která sousedí se zahradou, která patří státu (v katastru nemovitostí je uveden jako majitel "Státní pozemkový úřad"). Pozemky jsou odděleny plaňkovým plotem. Dva stromy (jehličnany), které jsou vzrostlé cca 0,5m resp. 2m od plotu, poškodily kořeny tento plot. Na koho se mám obrátit s náhradou škody za zničený plot, popřípadě i se žádostí na odstranění těchto stromů? Je to přímo pozemkový úřad? Je povinnen vyhovět mému požadavku? Předpokládám, dle vyjádření předchozích majitelů, že vlastníkem plotu jsem já. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
S podnětem na odstranění stromů a s nárokem na náhradu škody za poškozený plot se obraťte písemně na státní pozemkový úřad, vlastníkem plotu je ten na koho pozemku se nachází, koho nemovitost ohraničuje, nebo kdo jej postavil, v případně že nelze určit, kdo je jeho vlastníkem, budete jeho spolumajitelem společně se SPÚ.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Žaloba na stát - nesložení zkoušky z maturity pro nedostatek času na přípravu k maturitě
- Žaloba na stát - neúspěšné absolvování maturity pro nedostatek času na přípravu k maturitě
- Odškodnění od státu za neúspěšné složení maturity dítětem - nedostatek času na přípravu k maturitě

Je možné žalovat stát, když nesloží naše dítě dílčí zkoušku státní maturity? Jde o to, že časová dotace na předměty neodpovídá tomu, co se žáci v odborné škole naučili a co po nich chtějí v maturitních testech. Zvažujeme, že podáme žalobu na stát, protože nepřihlíží k rozdílnosti v učivech na různých školách. Stát nabírá žáky ke studiu na střední školy s maturitou, ale přitom nemá zájem na tom, aby bylo nejvíc "odmaturujících", naopak musí je vytřídit. Ale kdo uhradí ušlý zisk rodičům, kteří denně posílají svoje děti do školy, čtyři roky je dotují, platí jim jízdné, školní pomůcky atd. , ale bez maturitní zkoušky je jim pak celé studium k ničemu? Rodiče pak totiž musí vynaložit další finance na doučování toho, co se na odborné škole neučí, resp. nestihne naučit. Klidně bychom mohli podat i hromadnou žalobu, je spousta dospělých dálkově studujících, kteří také nemají
šanci v těchto testech uspět.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Odhlédnuto od skutkových okolností Vašeho případu platí, že stát je možné žalovat na náhradu škody, která vznikne jako důsledek “nesprávného” právního předpisu.
Ve Vámi popsaném případě by pak bylo možné uvažovat o argumentaci směřující proti současnému nastavení rámcových vzdělávacích programů dle § 3/2 školského zákona (zák. č. 561/2004 Sb. , v platném znění).
V tomto ohledu si však dovolím podotknout, že přijetím ke studiu na střední škole, které má být zakončeno maturitní zkouškou, nevzniká žádnému ze studentů právní nárok na její úspěšné absolvování, kterážto skutečnost ostatně vyplývá ze samé podstaty každé zkoušky. Jste-li však přesvědčena, že nastavení příslušného rámcového vzdělávacího programu přímo vylučuje úspěšné složení maturitní zkoušky studenty některých středních škol, bude samozřejmě možné zahájit v této věci soudní řízení. Při přípravě žaloby Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost pronajímatele za věci odložené na chodbě bytového domu
- Povinnosti pronajímatele při udržování pořádku v bytovém domě
- Náhrada škody za věc ztracenou na chodbě nájemního domu (odpovědnost pronajímatele za odloženou věc)
- Náhrada škody za věc ukradenou na chodbě nájemního domu (odpovědnost pronajímatele za odloženou věc)
- Náhrada škody za věc odcizenou na chodbě nájemního domu (odpovědnost pronajímatele za odloženou věc)

Bydlím v bytovém domě (patří městu) - má 2 hlavní vchody pro 2 křídla – jsou propojená chodbou. Na začátku 04/2014 ukradli ve vedlejším křídle 3 kola – do domu se zloději dostali našimi vchodovými dveřmi - jsou na bzučák, zámek je opotřebovaný a tak stačí za dveře více zabrat a ty se otevřou. Okradená toto sdělila člověku z města (policie toto také věděla), který má byty na starosti.
Není zjednána náprava, 04/2014 se zloději vrátili pro mé kolo (51.550 Kč) - bylo ve 3. patře na chodbě před bytem a připoutáno k zábradlí cyklistickým zámkem. Zloději se dostali do domu stejným způsobem - nefunKčním zámkem.
O předešlé krádeži jsem věděl, ale nevěděl jsem o špatném zámku dveří, a že je dům "nechráněný" a bylo by tedy vhodné kolo přesunout do bytu.
Je možné po městě požadovat náhradu škody (případně jak postupovat)? Město o špatném stavu dveří vědělo, ale neopravilo je a proto je dům pro kohokoliv přístupný. "Sousední" vchodové dveře, které jsou také "na bzučák" jsou v pořádku.
Děkuji. Vilém

ODPOVĚĎ:
Mezi základní povinnosti pronajímatele bytu mimo jiné patří:
- zajistit nájemci nerušené užívání bytu po dobu nájmu (§ 2205 písm. c) nového občanského zákoníku),
- udržovat po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů (§ 2256/1 nového občanského zákoníku),
- udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání (§ 2257/1 nového občanského zákoníku).
Současně je vhodné vědět, že zjistí-li nájemce jinou vadu pronajatého bytu nebo jeho poškození (lze zajisté vztáhnout rovněž na vadu či poškození bytového domu), které brání obvyklému bydlení, oznámí to pronajímateli bez zbytečného odkladu, přičemž pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil (§ 2264/1 a § 2265/1 nového občanského zákoníku).
Pokud jste neměl o vadnosti vchodových dveří povědomí, nemůže se na Vás vztahovat povinnost k předejití vzniku dalších možných škod, které by byly zapříčiněny vadností, resp. poškozením bytového domu dle § 2264/2 nového občanského zákoníku.
Neprovedení včasné opravy vadných vchodových dveří bytového domu by tak bylo skutečně možné kvalifikovat jako porušení povinnosti pronajímatele, v jehož důsledku může na straně pronajímatele vzniknout odpovědnost za Vám způsobenou škodu.
Současně však upozorňuji, že dle § 2900 nového občanského zákoníku je každý povinen počínat si (vyžadují-li to zvyklosti soukromého života) při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného (přičemž toto pravidlo lze analogicky vztáhnout i na majetek vlastní). Argumentem pronajímatele by tak ve Vašem případě mohlo být porušení této tzv. generální prevenční povinnosti, neboť ponechání drahého jízdního kola (byť zamčeného) na chodbě bytového domu by bylo možné vnímat jako určitou neopatrnost (v tomto ohledu by však samozřejmě záleželo na dalších okolnostech a argumentaci stran případného sporu). Stejné ustanovení nového občanského zákoníku je však možné použít i v neprospěch pronajímatele (není pak vyloučena ani kombinace s § 2904 nového občanského zákoníku, upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou náhodou, a § 2911 a § 2912/1 nového občanského zákoníku, upravujícími nedbalostní zavinění).
V případě zahájení soudního sporu pak bude jednou z klíčových otázek prokázání příčinné souvislosti mezi vadností (a neopravením) vchodových dveří bytového domu a odcizením Vašeho jízdního kola, o jejíž existenci mám jisté pochybnosti.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
s jehož pomocí se můžete obrátit na pronajímatele s písemnou výzvou k náhradě vzniklé škody, popř. posléze (v případě negativní reakce pronajímatele) podat k soudu žalobu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pravomoci má vodoprávního úřadu při nakládání s povrchovými vodami?
- Je vlastník věci oprávněn s ní disponovat i v rozporu s dobrými mravy?
- Disponování s věcí v rozporu s dobrými mravy
- Nový majitel pozemku s vodovodní jímkou znemožnil přístup k vodě majitelům okolních pozemků a nemovitostí
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vydržení věcného břemene odběru vody ze studny, vodní jímky souseda

Vlastním chatu v Beskydech, která je napojena spolu s dvěma sousedními chatami na společnou jímku na vodu. Naše jímka leží na cizím pozemku
vedle jímky majitele onoho pozemku a je zásobována přebytečnou vodou z jímky majitele. Jímka byla vybudována vlastnoručně včetně rozvodů před
cca 40 lety. V posledních 10 letech (2006-2016) přešel pozemek s jímkami na nového majitele, který se letos (2016) nepohodl s naším sousedem
(jeden ze tří napojených) a za trest naši společnou jímku odřízl od přísunu vody (potrestal nás bez varování všechny najednou). Za předchozích
bezproblémových (kamarádských) vztahů nebylo bohužel zřízeno břemeno na přístup k vodě. Sousedka (taky potrestaná 1 ze 3) vlastní žádost o
výstavbu jímky, jež byla potvrzena na tehdejším národním výboru (před 40 lety), výstavba jímky tehdy byla pro naše 3 chaty povolena (včetně
popisu parametrů vydatnosti zdroje vody). Je prosím nějaká šance na kladné vyřešení této situace (jsme ochotni i platit za vodu, ale majitel se
s námi odmítá bavit)? Děkuji. Marie

ODPOVĚĎ:
1/ Soukromoprávní varianta:
Samozřejmý handicap představuje ve Vámi popsaném případě skutečnost, že přísun vody ze sousedovy jímky byl založen prostou výprosou, tzn. na
základě ústního svolení, které je kdykoli odvolatelné a Vašeho souseda de facto nijak nezavazuje.
Dle § 3/1 Občanského zákoníku nicméně platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu
zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, tzn. že např. výkon vlastnického práva v podobě zamezení
odtoku vody z vlastní do sousední jímky, motivovaný úmyslem majitele sousední jímky šikanovat, nemůže požívat právní ochrany.
V této souvislosti se můžete obrátit na místně příslušný obecní úřad s žádostí o ochranu proti zásahu do pokojného stavu (§ 5 Občanského
zákoníku). Obecní úřad je oprávněn předběžně zásah zakázat, nebo Vašemu sousedovi uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Jak k tomuto oprávnění
místně příslušný obecní úřad přistoupí však přirozeně nelze předjímat.
Vyloučena není ani soudní ochrana Vašich práv (a to zejména s poukazem na § 126/1 Občanského zákoníku), úspěch v případném soudním řízení by
však byl dle mého názoru poměrně nejistý.

2/ Veřejnoprávní varianta:
V první řadě předpokládám, že Vámi zmiňované jímky nepředstavují vodní díla ve smyslu § 55/3 zákona o vodách. Dle § 6/3 a 4 zákona o vodách
platí, že při obecném nakládání s povrchovými vodami nesmí být mimo jiné porušována práva a právem chráněné zájmy jiných osob, přičemž
vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě
zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování práv a právem chráněných zájmů jiných osob.

Se svým problémem se proto můžete obrátit rovněž na místně příslušný vodoprávní úřad (§ 104/2 zákona o vodách) a žádat zde sjednání nápravy.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Promlčecí doba poplatku za delší studium na veřejné vysoké škole?
- Je možné požádat rektora o prominutí poplatku za delší studium?
- Žádost o prominutí lektora o prominutí poplatku za prodloužené studium
- Promlčení poplatku za prodloužené studium na VŠ
- Poplatek za prodloužené studium na vysoké škole - prominutí, odpouštění, promlčení

Chtěla bych se zeptat na záležitost ohledně dluhu vůči Univerzitě Karlově na poplatku za delší studium. Povinnost uhradit poplatek mi vznikla v
III. a IX. 2008, jelikož jsem studovala po řádném ukončení studia další obor a tím přesáhla celkovou dobu studia. V době, kdy mi bylo
rozhodnutí doručováno, jsem měla jinou doručovací adresu a rozhodnutí (ze dne 15.2. a 22.8.2008) jsem fyzicky nepřevzala. Mezitím jsem studium
z rodinných důvodů (přijetí dětí do pěstounské péče) opustila a do nového semestru se nezapsala, považovala jsem studium za ukončené.
20.9. 2013 mě rektor Univerzity písemně vyzval k úhradě dlužného poplatku. Na námitku, že je dluh po třech letech promlčený, jsem obdržela
odpověď, že na poplatek za studium vztahuje jiný právní předpis a promlčecí doba je 10 let.
Vzhledem k tomu, že jsem na rodičovské dovolené se čtvrtým dítětem a celou rodinu včetně hypotéky živí manžel ze svého platu, je pro mne velmi
těžké zmíněný dluh uhradit. Existuje ještě nějaká možnost žádosti o prominutí či snížení (zmeškání odvolací lhůty ap.)?
V dopisu je uvedeno: „Poplatky byly vyměřeny dle §58, odst. 3 VŠZ a dle čl. 6, odst. 2 Přílohy č. 6 Statutu Univerzity Karlovy v Praze. “ A
dále „Poplatky byly vyměřeny pravomocným rozhodnutím rektora a promlčují se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno podle §
110 zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku. Povinnost hradit vyměřené poplatky je jednou z povinností stanovených zákonem o VŠ. Vysoká škola
má povinnost poplatky vyměřovat a vymáhat. Pokud fakulta poplatky nevymáhala, jedná se o pochybení ze strany fakulty. “
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se kloním k právnímu názoru UK, tzn. že právo UK na úhradu poplatku za delší studium se skutečně promlčuje v
desetileté promlčecí době.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že:
- studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním
programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium (§ 58/3 zákona o vysokých školách) ;
- rozhodnutí veřejné vysoké školy ve věcech vyměření poplatku za delší studium musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení
o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou; případný způsob náhradního doručení může stanovit
vnitřní předpis vysoké školy (§ 68/3 písm. f) zákona o vysokých školách) ;
- rozhodováním o povinnostech studentů uhradit poplatek za delší studium naplňuje veřejná vysoká škola svou pravomoc rozhodovat o veřejných
subjektivních právech fyzických osob (§ 6/1 písm. e) zákona o vysokých školách), tzn. že veřejná vysoká škola v tomto případě vystupuje ve
vztahu ke studentovi jako orgán veřejné moci.

Dle § 110/1 Občanského zákoníku pak platí, že bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu (myšleno orgánu veřejné
moci, kterým veřejná vysoká škola v tomto případě je), promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

V této souvislosti je pak nezbytné si uvědomit, že (neboť veřejná vysoká škola rozhoduje o poplatcích za delší studium jako orgán veřejné
moci) :
a/ jsou tato rozhodnutí veřejné vysoké školy přezkoumatelná ve správním soudnictví (proti rozhodnutí veřejné vysoké školy o vyměření poplatku
za delší studium lze tedy podat žalobu ke krajskému soudu),
b/ rozhodnutí veřejné vysoké školy o vyměření poplatku za delší studium je exekučním titulem (dle § 40/1 písm. e) exekučního řádu), tzn. že pro
vymožení poplatku za delší studium nemusí veřejná vysoká škola podávat k soudu žalobu, nýbrž může se obrátit přímo na exekutora.

Závěry ad a/ a b/ výše jsou pak předmětem ustálené judikatury Nejvyššího soudu, na tomto místě lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 20 Cdo 2386/2012).

Vaše současná situace může být dále řešena pomocí § 58/8 zákona o vysokých školách, dle něhož může rektor v rámci rozhodování o žádosti o
přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s
přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.
V tomto ohledu však představuje vcelku zásadní problém skutečnost, že proti vyměření poplatku jste nepodala včas žádost o přezkoumání, lze Vám
nicméně i přesto doporučit obrátit se na rektora UK s žádostí o přezkoumání rozhodnutí z roku 2008 (přičemž současně ve smyslu § 68/4 zákona o
vysokých školách požádáte o prominutí zmeškání stanovené lhůty, tuto žádost je samozřejmě také nutné odůvodnit, tzn. uvést, z jakého závažného
důvodu jste nepodala žádost o přezkoumání včas). Žádost o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku za delší studium pak samozřejmě odůvodněte
zejména svou nynější finanční situací.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak najít osobu o které nevím kde bydlí?
- Jak je možné zjistit kontakt na osobu neznámého pobytu?
- Je možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti bez souhlasu jejího vlastníka?
- Jak požádat úřad o dohledání mně známé osoby?
- Jak získat adresu občana z registru obyvatel ČR?
- Jak získat adresu občana z evidence obyvatel ČR?
- Jak dohledat osobu kterou znám ale nevím kde bydlí, kde má trvalé bydliště, pobyt?
- Žádost o zprostředkování kontaktu s jiným občanem neznámé adresy, bydliště
- Institut zprostředkování kontaktu - žádost na úřad

Jak získat zahradu parc. 1221 a garáž parc. 1222/2 do mého vlastnictví s příjezdovou cestou 1222/1. Parcely a garáž jsou ve Varnsdorfu a jsou
zapsány na katastrálním úřadu v Rumburku. 1988 mi paní X prodala rodinný dům č. p. 1338 na parcele 1219 a zahradu parc. 1220 ve Varnsdorfu.
Měla zřízeno právo osobního užívání parc. 1221, 1222/1 a 1222/2, na které stojí garáž. Chtěla jsem parcely 1221, 1222/1 a 1222/2 odkoupit, ale
zjistila jsem, že je již odkoupila paní X.
Dohodly jsme se, že parcelu č. 1221 mohu užívat ihned a garáž s příjezdovou cestou mně prodá později. Před nástupem do nemocnice mi paní
Pospíšilová dala k užívání garáž. Zemřela, zdědil syn Tomáš Pospíšil, jehož bydliště se mi nedaří zjistit. Podle všeho žije v zahraničí, kam
emigroval. Na katastru nemovitostí je zapsána úřední adresa MěÚ Prahy
úřední adresa MěÚ Prahy Lipence, Lipence, K Obci 47, 15531 Praha, kde si korespondenci nepřebírá.
O pozemek a garáž nejeví majitel zájem, neudržuje ho 15 let. Udržuji ho já již od 1988, je přímo napojen na můj pozemek. U garáže jsem opravila
střechu, dala nové svody, zatékalo do ní. Sekáme zahradu, udržujeme ovocné stromy. Přístupová cesta je jediná, kam mi mohou složit dřevo na
topení na zimu. Jak postupovat, abych získala pozemky s garáží do svého vlastnictví. Děkuji, Tea

ODPOVĚĎ:
1/ Kontaktování neznámé osoby:
Není-li Vám známa adresa současného pobytu vlastníka předmětných nemovitostí, doporučuji Vám využít institutu zprostředkování kontaktu dle § 8b
zákona o evidenci obyvatel. Dle tohoto ustanovení Vám Ministerstvo vnitra zprostředkuje kontakt s Vámi hledanou osobou, a to na základě Vaší
písemné žádosti (s úředně ověřeným podpisem), kterou můžete podat na kterémkoli matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností,
krajském úřadě či přímo na Ministerstvu vnitra. Tuto žádost můžete na některém ze shora uvedených úřadů podat rovněž osobně (po prokázání
totožnosti).
V žádosti jste povinna uvést své jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Ke
kontaktované osobě jste povinna uvést údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné
příjmení, datum narození a místo posledního Vám známého trvalého pobytu.
Na webových stránkách Ministerstva vnitra si pak můžete stáhnout rovněž formulář pro podání této žádosti:
http://www.mvcr.cz/
Na okraj pak pouze připomínám, že tato služba je samozřejmě zpoplatněna, správní poplatek činí dle sazebníku zákona o správních poplatcích
(část I položka 3 písm. e) sazebníku) 500, - Kč (a to bez ohledu na skutečnost, zda se podaří hledanou osobu kontaktovat či nikoli).
V případě, že Vámi hledaná osoba pobývá skutečně v zahraničí, bylo by nezbytné pátrat po ní s pomocí jednotlivých zastupitelských úřadů České
republiky. Tuto otázku Vám v každém případě doporučuji konzultovat s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí:
http://www.mzv.cz/jnp/

2/ Nabytí vlastnického práva k nemovitostem:
Je-li Vám známo, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, není bez souhlasu této osoby možné vlastnické právo k těmto nemovitostem nabýt.
V této souvislosti Vám nicméně doporučuji kontaktovat místně příslušný finanční úřad. V případě, že vlastník nehradí řádně daň z nemovitostí,
není vyloučeno, že bude na tyto nemovitosti provedena daňová exekuce, tzn. že v případné dražbě byste byla oprávněna tyto nemovitosti vydražit.

_

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Prodej nemovitosti rodinnému příslušníkovi - poplatky
- Prodej bytu, domu rodinnému příslušníkovi - poplatky
- Prodej pozemku rodinnému příslušníkovi - poplatky
FINANCE-DANĚ
- Prodej bytu, domu rodinnému příslušníkovi - je nutný odhad ceny nemovitosti?
- Prodej nemovitosti rodinnému příslušníkovi - je nutný odhad ceny nemovitosti?
- Prodej pozemku rodinnému příslušníkovi - je nutný odhad ceny nemovitosti?
- Prodej bytu, domu rodinnému příslušníkovi - daně, odvod daně, daňová povinnost
- Prodej nemovitosti rodinnému příslušníkovi - daně, odvod daně, daňová povinnost
- Prodej pozemku rodinnému příslušníkovi - daně, odvod daně, daňová povinnost

Chystám se prodat část zděděného domu společně se zděděnými pozemky (pole, louky) svému bratranci. Potřebovala bych poradit, jaké všechny
poplatky se budou muset zaplatit a komu. Budou se daně platit z odhadu nemovitosti anebo z peněz, které obdržím za prodej? Kdo má paltit tyto
poplatky - (já-prodávájící nebo on-kupující)? Kde a na jakém úřadě se má co nahlásit, zaznamenat?
Předem děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
V případě převodu nemovistostí platí, že převod nabývá právní moci okamžikem zanesenení této skutečnosti na katastr nemovitostí. Vpracujte tedy
kupní smlouvu pro Vás i pro kupujícího a jedno vyhotovení doneste také na tento úřad, kde provedete vkladem změnu vlastnictví.
Na katastru je potřeba vyplnit formulář, zaplatit poplatek 1000 Kč a přiložit originál kupní smlouvy s ověřenými podpisy.
Dále vzniká povinnost uhradit daň z nabytí nemovitých věcí, kterou platíte Vy jako prodávající, pokud se v kupní smlouvě nedohodnete s
kupujícím jinak. Daň činí 4% a základem daně je kupní cena nebo odhadní cena, a to ta, která je vyšší. Pokud byste nechtěla dělat odhad, můžete
do přiznání uvést pouze kupní cenu a popis nemovitostí a zaplatit zálohu na daň vypočtenou z kupní ceny, přičemž finanční úřad si sám následně
vypočte tzv. směrnou hodnotu nemovitosti podle Vašeho popisu nemovitostí a na základě této hodnoty určí daň (podobně jako by si sám dělal odhad
nemovitostí). Pokud bude jím určená daň vyšší než Vámi uhrazená záloha, pošle Vám FÚ výměr na doplatek daně.
Převod nemovitostí je rovněž předmětem daně z příjmů, kterou opět hradíte Vy. Prodej všech nemovitostí je od daně osvobozen, pokud nemovitosti
vlastníte déle než 5 let (sčítá se s dobou, po kterou nemovitosti vlastnil zůstavitel, byl-li to Váš přímý příbuzný či manžel). Dům a
související pozemek lze osvobodit dříve, a to v případě že jste v něm bezprostředně před prodejem měla po dobu alespoň dvou let své bydliště,
případně po dobu kratší, ale získané prostředky použijete pro uspokojení bytové potřeby. Více viz § 4 zákona o daních z příjmů.
Pokud podmínky osvobození nesplňujete, je potřeba podat daňové přiznání. Základem daně bude příjem z prodeje snížený o nabývací cenu
nemovitostí, což je cena určená znaleckým posudkem pro účely dědického řízení.
Do konce ledna roku následujícího po převodu má nový majitel nemovitostí povinnost podat přiznání k dani z nemovitostí a uhradit daň.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Obnovení vdovského důchodu

21.5.2013 jsem ovdověla, do 20.5.2014 je mi vyplácen vdovský důchod (manžel dat. nar. 21.8.1952). Narodila jsem se 13.4.1956,1 dítě (již
samostatné). Budu mít nárok na obnovení vdovského důchodu? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o důchodovém pojištění máte nárok na vdovský důchod po dobu jednoho roku od smrti manžela, tedy do května 2014. Po uplynutí této
doby máte nárok na vdovský důchod jestliže:
- pečujete o nezaopatřené dítě,
- pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV,
- pečujete o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s Vámi žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV,
- jste invalidní ve třetím stupni,
- jste dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk
nižší.
Nárok na vdovský důchod Vám vznikne znovu, jestliže některou z uvedených podmínek splníte do dvou let od zániku současného nároku na vdovský
důchod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk pro muže stejného data narození činí 63 let a 6 měsíců a Vy dosáhnete věku o 4 roky nižšího v říjnu
2015, tedy do dvou let od zániku nároku na současný vdovský důchod, měla byste mít od října 2015 na vdovský důchod opět nárok.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí návrhu na změnu územního plánu z důvodu urbanizace území podle § 18 a 19 Stavebního zákona
- Zamítnutí návrhu na změnu územního plánu ze zahrady na obytnou plochu - zamítnutí z důvodu nekoncepční urbanizace

Žádal jsem změnu územního plánu obce ze zahrady v intravilánu na obytnou plochu. Neprošlo - zdůvodnění nekoncepční urbanizace území podle § 18
a 19 stavebního zákona a politiky územního rozvoje, definované republikové priority územního plánování pro udržitelný rozvoj a nadřazenou
plánovací dokumentací. Připomínám, že mám zahradu (katastr nemovitostí) v intravilánu zapsán (v územním plánu). Mám právo se ohradit nebo jsou
zájmy vlastníka opravdu odsunuty na okraj? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Na změnu územního plánu není právní nárok, tzn. že záleží na obci, zda ke změně územního plánu přistoupí či nikoliv.
Při posuzování návrhu změny územního plánu je přihlíženo k několika hlediskům, mezi které patří např. i Vámi zmiňovaná „nadřazená“ plánovací
dokumentace.
Každý územní plán musí být v souladu s mj. politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Při případném pořizování
změny územního plánu je právě výslovně zkoumáno, zda tento soulad existuje. Pokud zde soulad není, pořizovatel návrhu změny územního plánu je
povinen podle stavebního zákona navrhnout jeho zamítnutí.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Určení ochranného pásma lesa - podle hranice pozemku nebo územního plánu?
- Ochranné pásmo lesa - určuje se podle hranice územního plánu nebo hranice pozemku?

Posuzuje se ochranné pásmo 50 m hranice lesa od pozemku vedeného v katastru jako lesní pozemek nebo se vymezuje podle územního plánu, kde je i
její zakreslení vidět? Který zákon o tom hovoří?
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Ochranné pásmo je vymezeno § 93 odst. 1 stavebního zákona, dle kterého rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před
negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky.
Dle § 13 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 503/2006 Sb. , rozhodnutí o ochranném pásmu obsahuje mj. i označení území, katastrální území, parcelní
čísla a druh pozemků podle katastru nemovitosti, na nichž se ochranné pásmo zřizuje.
Tedy přímo v rozhodnutí o ochranném pásmu naleznete rozsah ochranného pásma (na které pozemky zasahuje).

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Rodinná rekreace a územní plán Prahy
- Územní plán Prahy a rodinná rekreace (stavba chaty pro rodinnou rekreaci)

Nové stavební předpisy mají § 69 (stejné znění jako staré stavební předpisy) přesto mi stavební úřad doporučuje vyčkat asi do roku 2022,
protože současný Pražský územní plán s rodinnou rekreací nepočítá. Jak to, že v zákoně je uvedeno něco co nejde zrealizovat - chatu pro
rodinnou rekreaci (hendikepované dítě)?
Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že je pořizován nový územní plán, není důvodem pro to, aby stavební úřad nemohl přistoupit ke změně současného územního plánu.
Za této situace, pokud aktuálně účinný územní plán nedovoluje Vámi uvedenou výstavbu, můžete podat návrh na změnu územního plánu co do Vámi
požadovaného rozsahu.
Komplikací v této situace je skutečnost, že na změnu územního plánu není právní nárok, tedy záleží na obci, zda změnu připustí či nikoliv.

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podepsání výpovědi zaměstnancem bez data při nástupu do práce - zaměstnavatel ukončil pracovní poměr bez souhlasu a vědomí zaměstnance
- Podvod zaměstnavatele - nechal podepsat zaměstnance výpověď při nástupu do práce a datoval ji bez vědomí a souhlasu zaměstnankyně v době
těhotenství
- Neoprávněná výpověď zaměstnavatele v šestinedělí zaměstnankyně

Byla jsem zaměstnaná a smlouvu jsem měla na dobu neurčitou. Už při podpisu pracovní smlouvy jsem musela podepsat papír s mou výpovědi bez data,
jinak bych práci nedostala, prý pro jistotu. Byla jsem nezaměstnaná a evidovaná na úřadu práce Nymburk a tak zaměstnavatel na mě dostal dotaci.
Po zkušební době jsem zjistila, ze jsem těhotná a oznámila to zaměstnavateli, vše probíhalo v pořádku, v září 2015 jsem nastoupila na rizikové
těhotenství a poté na mateřskou, předčasně jsem porodila 26.12.2015. Když jsem žádala o potvrzení k daňovému přiznání, které jsem si podávala,
přišel email 21.3.2016. Potvrzeni se zápočtovým listem, kde je ukončení pracovního poměru stanoveno dnem 31.1.2016. V té době jsem byla v
šestinedělí. Já podepsanou výpověď nemám, po pravdě jsem v březnu 2016 koukala, když mi přišel z práce email, kde bylo vše uvedeno. Už
několikrát jsem zaměstnavatele žádala o kopii výpovědi ale bez výsledku. Jak se proti těmto praktikám bránit. Děkuji Iva

ODPOVĚĎ:
V dotazu zmiňujete, že zaměstnavateli jste podepsala blanketní výpověď. S ohledem na skutečnost, že zaměstnavatel vyžadoval Váš podpis,
předpokládám, že se nejednalo o výpověď (která je jednostranným právním jednáním a zaměstnavatel by Váš podpis tudíž nepotřeboval), nýbrž o
dohodu o rozvázání pracovního poměru (což je, stejně jako výpověď, jeden ze způsobů ukončení pracovního poměru).
Dle § 49 zákoníku práce platí, že:
- dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem (v tomto případě tedy může
dohoda ukončit pracovní poměr i „ze dne na den“, neběží tu žádná výpovědní doba, vše záleží na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele) ;
- dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná;
- každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.
Pokud Vám zaměstnavatel odmítá vydat jeden stejnopis dohody o rozvázání pracovního poměru, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný oblastní
inspektorát práce:
http://www.suip.cz/ 
který může zaměstnavatelův postup prověřit a udělit zaměstnavateli případně pokutu.
Vydání jednoho stejnopisu dohody o rozvázání pracovního poměru se můžete domáhat i soudní cestou.
Co se týče Vaší právní obrany proti rozvázání pracovního poměru, jsou klíčové § 71 a § 72 zákoníku práce, dle kterých platí, že:
- při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy nebo platu obdobně jako
při neplatné výpovědi dané zaměstnanci zaměstnavatelem (§ 69 zákoníku práce) ;
- neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr
skončit tímto rozvázáním.
Pokud měl Váš pracovní poměr skončit ke dni 31. 1. 2016, přičemž o tom víte od března 2016, zmeškala jste s vysokou pravděpodobností
dvouměsíční lhůtu, v níž bylo zapotřebí se proti neplatnému rozvázání pracovního poměru bránit. Z tohoto důvodu bude nyní na dohodu nahlíženo
jako na platně uzavřenou, tzn. že Váš pracovní poměr k zaměstnavateli skutečně platně skončil.
Shora uvedené však neznamená, že byste se po bývalém zaměstnavateli nemohla domáhat náhrady újmy (např. škody), kterou Vám svým protiprávním
postupem způsobil. Rozhodnete-li se podat na bývalého zaměstnavatele žalobu (ať už na vydání jednoho stejnopisu dohody o rozvázání pracovního
poměru, na náhradu újmy či na neplatnost rozvázání pracovního poměru, byť posledně jmenovaná žaloba by dle mého názoru patrně nebyla úspěšná),
doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Vypořádání SJM při rozvodu manželství - vypořádání nemovitosti

02/2012 jsme se s manželem brali po roční známosti, 04/2012 se nám narodila dcera. V 06/2015 jsme společně na hypotéku pořídili RD, ve kterém
dosud všichni žijeme. Manžel se nyní rozhodl, že se chce rozvést (našel si přítelkyni) a žít si po svém. Souhlasím s přepsáním domu výhradně na
manžela, dcera bude ve střídavé péči. Zajímalo by mě, jakou částku mohu po manželovi žádat, jako kompenzaci za moji polovinu domu. Hypotéka
byla na 1.275.000, - + 300.000,- úvěr na opravy, obojí psané na mě i manžela. Částka by byla použita na pořízení mého bytu. Děkuji, Kristýna

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 24.08.2016, dotaz č. 10087)

Při vypořádání SJM platí, že podíly manželů při vypořádání jsou v zásadě stejné. Dohodou, ale i soudním rozhodnutím lze dosáhnout tzv.
disparity, tj. přiznání většího či menšího podílu. Rozhodnými okolnostmi je například to, kdo se jak zasloužil o nabytí majetku, o jeho udržen,
jak pečoval o domácnost a podobně. Ve Vašem případě je základním údajem hodnota domu a aktuální výše závazků, které neuvádíte. Pouze teoreticky
tedy, bude-li např. hodnota domu 1,5 mil. Kč a hodnota úvěrů 1 mil. Kč a v SJM není žádný další hodnotný majetek a manželovi zůstane dům, pak
by mu měla zůstat také celá hypotéka.
POZOR! Tady je ale nutná dohoda s bankou o Vašem vyvázání ze smlouvy. Dohoda manželů totiž nemá bez dalšího vliv na věřitele, tedy pokud se
nedohodnete s bankou a manžel by neplatil, může banka dluh z hypotéky i navzdory Vaší dohodě s manželem vymáhat po Vás.
K vypořádání pak zbývá 500 tis. Kč a vzhledem k rovnosti podílů by Vám měl vyplatit 250 tis. Kč

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na vyřízení žádosti na změnu územního plánu
- Žádost o změnu územního plánu - do kdy musí obec rozhodnout?
- Žádost o změnu územního plánu - do kdy musí město rozhodnout?
- Do kdy musí město vyřídit žádost o změnu územního plánu?
- Do kdy musí obec vyřídit žádost o změnu územního plánu?

11/2015 jsem podala žádost na změnu územního plánu. Když se informuji, je mi sděleno, že je v projednávání, ale uběhl už skoro rok od podání a
žádost stále leží na Radnici městské části. Co na to říká zákon? Děkuji, Hana.

ODPOVĚĎ:
Stavební zákon v tomto případě nestanovuje lhůtu. Resp. lhůty jsou stanoveny pro předávání různých podkladů, připomínek, námitek apod. ,
nicméně samotné zpracování návrhu změny územního plánu, pořízení zadání územního plánu, následně vyhotovení samotného návrhu územního plánu a
jeho konečné vydání není lhůtově stavebním zákonem omezeno, vždy se vychází z konkrétních okolností – jiná lhůta bude v případě územního plánu
obce s malým územím a malým počtem dotčených osob a orgánů, jiná (delší) bude lhůta v případě změny územního plánu velkého města.
Jen pro ilustraci např. změna územního plánu města Olomouc trvá dle vyjádření samotného města cca 1,5 roku.
Zde Vám doporučuji zjistit, v jaké fázi se nyní daná věc nachází. Nejdříve je posuzován návrh na pořízení změny územního plánu, následně je
vyhotovováno zadání změny územního plánu, pak samotný návrh změny územního plánu (konkrétní) a nakonec dochází ke schválení a vydání územního
plánu. Tak alespoň získáte přehled o skutečném stavu věci.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Odstěhování matky s dítětem v rámci ČR - může to bývalý manžel zakázat matce dítěte? (30 km)
- Odstěhování matky s dítětem v rámci ČR - může to otec dítěte zakázat matce dítěte? (30 km)
- Odstěhování matky s dětmi v rámci ČR - může to bývalý manžel zakázat matce dětí? (30 km)
- Odstěhování matky s dětmi v rámci ČR - může to otec dítěte zakázat matce dětí? (30 km)
- Jak daleko se může na území ČR přestěhovat matka s dítětem, dětmi aby to nebylo protiprávní
- Kolik km se může na území ČR přestěhovat matka s dítětem, dětmi aby to nebylo protiprávní

Jsem rozvedená v 05/2014, dcery (dnes 12 a 15 let) mi byly svěřeny do péče z rozhodnutí soudu v 02/2014. V návaznosti na vypořádání majetku při
rozvodu jsme prodali byt v SJM. Následně jsem byla nucena odejít s dcerami do podnájmu v Praze v blízkosti původního bydliště, aby pro dcery
došlo k co nejmenším změnám. V návaznosti na skutečnost, že po roce bydlení nám byl nájem zvýšen o 1 tis. Kč a navíc nám nyní, po 2 letech
bydlení v podnájmu, vznikly nedoplatky na energiích, jsem se rozhodla řešit vlastní bydlení z vlastních zdrojů z majetkového vypořádání a
hypotékou. Protože finance by mi stačily pouze na byt 2+kk v Praze, rozhodla jsem se pro koupi starší nemovitosti v Senohrabech (okres Praha –
východ), kde budou mít obě dcery samostatný pokoj, zároveň jsem podala návrh na zvýšení výživného. Bývalý manžel však začal dělat problémy a k
soudu napsal, že se změnou bydliště dětí nesouhlasí. Za 14 dní se máme stěhovat. Může mi bývalý manžel zabránit, abych se s dcerami odstěhovala
cca 30 km za Prahu? Sám již v Praze nebydlí, loni (2015) se oženil a žije na Mělnicku.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se jedná o stěhování v rámci České republiky, otec nemá reálné možnosti, jak Vám ve stěhování zabránit. Pokud byste se
chtěla odstěhovat do zahraničí, byla by to jiná situace a souhlas otce dětí by byl zapotřebí. Při stěhování v rámci České republiky ale souhlas
otce dětí nepotřebujete a můžete se tak přestěhovat i bez jeho souhlasu.
Je ale zapotřebí dodat, že by měl být zachován pravidelný a soudem stanovený kontakt s dětmi. Pokud by Vaše stěhování vedlo k tomu, že otec
dětí bude mít v souvislosti s cestováním za dětmi vyšší náklady, může po Vás požadovat, abyste se na úhradě těchto nákladů podílela nebo abyste
se v přepravě dětí střídali a aby tak náklady na cestování nenesl pouze on. Ve stěhování Vám ale zabránit nemůže, takže se bez obav
přestěhujte.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Ubytování přes airBNB.com - je nutný živnostenský list?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Ubytování přes airBNB.com a lázeňský poplatek

Jaké právní povinosti plynou z ubytovávání přes portal airBNB.com?
Jaké povinosti jsou vůči majitelům sousedních bytů? (v domě neni společenství vlastníků).
Je potřeba mít zřízený živnostenský list, platit lázenský poplatek? Našel jsem na toto téma více odlišných názorů.
Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 6 částí:
1/ Živnostenské oprávnění:
V první řadě považuji za nezbytné připomenout, že živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní
odpovědnost, za účelem dosažení zisku (jak stanoví § 2 živnostenského zákona).
V příloze č. 4 živnostenského zákona (která vymezuje obory volných živností) je zakotvena rovněž položka č. 55, nazvaná „ubytovací služby“.
Jaká činnost do této živnosti spadá, určuje nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností, a to následovně:
„Poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (například hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve
stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do
10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní ubytovaným hostům. “
Je nepochybné, že ubytovávání přes portál airBNB.com je vlastníky bytů (či jiných nemovitých věcí) vykonáváno samostatně, vlastním jménem, na
vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku (tzn. že téměř všechny znaky živnosti dle § 2 živnostenského zákona jsou naplněny, poslednímu
znaku, soustavnosti činnosti, se věnuji v následujícím odstavci).
Co se týče soustavnosti výkonu činnosti (tedy jednoho ze znaků, který musí být naplněn, aby se jednalo o živnost), nenabízí živnostenský zákon
žádnou bližší definici tohoto pojmu. Soustavností není pouze stav, kdy je činnost vykonávána trvale a nepřerušovaně; o soustavnou činnost se
totiž jedná i v případech, kdy je činnost provozována jen v určitém období roku (sezóna), nebo lze-li z jednorázové činnosti usuzovat, že bude
opakována. Za soustavnou činnost je některými živnostenskými úřady považována taková činnost, která je během jednoho roku třikrát (a více)
opakována (jedná se však toliko o názor některých živnostenských úřadů, nikoli o dikci zákona).
Aby byla situace ještě o něco složitější, stanoví živnostenský zákon ve svém § 3/3 písm. ah), že pronájem nemovitostí, bytů a nebytových
prostor není živností.
Při určení, zda je ubytovávání přes portál airBNB.com živností či nikoli, tedy hraje nezanedbatelnou roli typ občanskoprávní smlouvy, který je
v rámci tohoto ubytovávání uzavírán (resp. předmět takové smlouvy).
Dle občanského zákoníku přichází do úvahy 3 typy nájemních smluv:
a/ „Klasická“ smlouva o nájmu (§ 2201 a násl. občanského zákoníku), na jejímž základě přenechává pronajímatel nájemci určitou věc (např. byt či
jeho část) k dočasnému úplatnému užívání.
b/ Smlouva o nájmu bytu nebo domu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku), na jejímž základě přenechává pronajímatel nájemci (za účelem uspokojení
nájemcových bytových potřeb) byt nebo dům k dočasnému úplatnému užívání.
c/ Smlouva o ubytování, resp. smlouva o přechodném nájmu (§ 2326 a násl. občanského zákoníku), na jejímž základě se ubytovatel zavazuje
poskytnout ubytovanému úplatně přechodně ubytování na ujednanou dobu v zařízení k tomu určeném.
S ohledem na skutečnost, že ubytování přes portál airBNB.com využívají nejčastěji zahraniční turisté, kteří tím uspokojují svou potřebu
dočasného (přechodného) ubytování (neboť jejich bytová potřeba je zpravidla uspokojena v místě jejich skutečného bydliště), zastávám názor, že
v rámci ubytovávání přes portál airBNB.com je uzavírána smlouva o ubytování (tedy smlouva o přechodném nájmu).
Je-li pak toto ubytovávání realizováno soustavně (jak vymezuji výše), samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost ubytovatele, přičemž
ubytovatel tím hodlá dosáhnout zisku, bude pro takové ubytovávání zapotřebí získat živnostenské oprávnění (a to k živnosti volné č. 55, tedy
ubytovací služby).
Pro získání živnostenského oprávnění k živnosti volné musí být dle § 6/1 ve spojení s § 25/1 živnostenského zákona splněny toliko dvě podmínky,
a to bezúhonnost a plná svéprávnost.
Pro získání právního názoru, který bude ve Vašem případě určující, Vám doporučuji kontaktovat se stejným dotazem i místně příslušný
živnostenský úřad:
http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0056
2/ Vztah k vlastníkům sousedních bytů:
Přestože to ze znění dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že jste vlastníkem bytu, v němž hodláte ubytovávat přes portál airBNB.com.
Pakliže nikoli, bude zapotřebí, abyste předem získal souhlas vlastníka předmětného bytu.
Dle § 1177/2 občanského zákoníku je vlastník bytové jednotky povinen oznámit bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v
počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i
tehdy, přenechal-li vlastník bytové jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.
S ohledem na skutečnost, že ubytování turisty prostřednictvím portálu airBNB.com zpravidla netrvá déle než 3 měsíce v jednom kalendářním roce,
nebudete mít povinnost oznamovat správci bytového domu, že byt bude dočasně užívat jiná osoba.
Ve vztahu k vlastníkům sousedních bytů Vám občanský zákoník nestanoví žádné zvláštní povinnosti.
3/ Místní poplatek:
Ve Vašem případě přicházejí do úvahy dva typy místních poplatků, a to poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatek z ubytovací
kapacity. V této souvislosti Vám doporučuji dotazem na obecním/městském úřadě ověřit, zda obec/město (kde se Váš byt nachází) některý z těchto
místních poplatků vybírá.
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech
soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu (§ 3/1 zákona o místních
poplatcích).
Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybere a obci odvede ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která
přechodné ubytování poskytla. Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15, -Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-
li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.
Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa
trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování
poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska.
Evidenční knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.
Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu (§ 7/1 zákona o místních
poplatcích).
Tento poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel je povinen vést
evidenční knihu obdobně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, s výjimkou údaje o účelu pobytu.
Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 6 Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční
paušální částkou.
4/ Hygienická stránka:
Dle § 21a zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské
živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby, s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve
stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád.
Vzhledem k tomu, že ubytování hodláte realizovat v bytě (resp. v bytovém domě), povinnost vytvořit provozní řád se na Vás nevztahuje.
5/ Ubytovávání cizinců:
Pakliže budete prostřednictvím portálu airBNB.com ubytovávat cizince (což je v tomto případě pravidlem), budete považován za ubytovatele ve
smyslu § 99 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.
Z tohoto důvodu se na Vás budou vztahovat povinnosti vyjmenované v § 100 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, a to především:
a/ oznamovací povinnost (§ 102 zákona o pobytu cizinců na území České republiky), kdy je ubytovatel povinen oznámit ubytování cizince do 3
pracovních dnů po jeho ubytování; oznámení učiní příslušnému útvaru Policie ČR;
b/ povinnost vést domovní knihu (§ 101 zákona o pobytu cizinců na území České republiky).
6/ Daňové konsekvence:
Příjem z ubytovávání prostřednictvím portálu airBNB.com je samozřejmě zapotřebí řádně danit (dle zákona o daních z příjmů).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Navýšení ceny bytu při převodu z družstva do osobního vlastnictví
- Družstvo nepřevedlo byt bezúplatně do osobního vlastnictví - jak se bránit?
- Nepřevedení družstevního bytu do osobního vlastnictví bezúplatně - jak se bránit?
- Může družstvo navýšit cenu bytu při převodu do osobního vlastnictví bez důvodu?
- Nezdanění výdělku družstva při převodu bytů do osobního vlastnictví - trestný čin nebo přečin?

Koupě bytu do OV od stavebního bytového družstva (SBD), cena po splacení anuity navýšena o 15 % obvyklé ceny určené odhadcem družstva. Později
zjištěno, že dle zákona č. 311/2013 je možné tímto typem SBD uskutečnit převod pouze bezúplatně, vyjma adminastrivních nákladů spojených. SBD
tak nad rámec anuity a nákladů převodu a navzdory ze zákona plynoucí bezúplatnosti přilepšilo o stovky tisíc korun.
Jak se bránit a co podniknout, aby SBD tyto nezákonně získané prostředky vrátilo, a aby byt zůstal v mém vlastnictví - tedy aby převod zpětně
byl narovnán tak, jako kdyby proběhl bezúplatně jak měl?
Kam se obrátit, pokud družstvo obchází zákon, aby se tomuto počínání nadále zamezilo?
Co mu za to hrozí?
Kdo nese v tomto případě odpovědnost (družstvo, nebo konkrétní jedinci - např. sdružení delegátů, které tyto úplatné převody schvalovali a
odhlasovali i Zásady hospodaření, které 15% přirážku zavádějí)?
Pokud družstvo takto realizované úplatné převody nedanilo, je možné ho vystavit postihu i za tento přečin?
Děkuji, Kristýna

ODPOVĚĎ:
Máte-li zájem o vrácení patnáctiprocentní přirážky, kterou jste bytovému družstvu zaplatila za převod bytu do osobního vlastnictví, je nutné
řešit věc soudně (samozřejmě v případě, že bytové družstvo nebude ochotno vyřešit věc smírnou cestou).
Pakliže si bytové družstvo vyúčtovalo patnáctiprocentní přirážku, na kterou nemělo dle platné právní úpravy nárok, vzniklo na jeho straně
bezdůvodné obohacení, k jehož vrácení je povinno (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).
Budete-li se po bytovém družstvu domáhat vrácení bezdůvodného obohacení, nebude mít probíhající soudní řízení (ani jeho výsledek) vliv na
platnost uskutečněného převodu, tzn. že po vrácení bezdůvodného obohacení (v případě Vašeho procesního úspěchu) ze strany bytového družstva,
zůstanete i nadále výlučnou vlastnicí bytu.
Převod vlastnického práva k družstevním bytům z bytového družstva na členy tohoto bytového družstva (nájemce družstevních bytů) je řešen v
zákoně o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev, který ve svém § 3 a násl. výslovně
počítá s bezúplatností takového převodu (což ostatně vyplývá i z důvodové zprávy k tomuto zákonu).
Pakliže ve Vámi popsaném případě byly splněny všechny podmínky pro bezúplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu z bytového družstva
na jeho člena (zakotvená v § 3 a násl. zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových
družstev), nebylo bytové družstvo skutečně oprávněno postupovat tak, jak v dotazu uvádíte (v tomto ohledu by bylo samozřejmě zapotřebí znát i
právní názor dotyčného bytového družstva).
V rámci soudního řízení o vrácení bezdůvodného obohacení však bude řešen pouze Váš případ. Máte-li zároveň zájem o vykořenění popsaného nešvaru
jako takového, bude nutné postupovat dle § 663 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že:
- každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle
ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (konkrétně se jedná o
§ 258 a násl. občanského zákoníku) ;
- nebylo-li právo podle předchozí odrážky uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze
platnost usnesení členské schůze již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak;
- neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů družstva se mohou osoby uvedené v prvé odrážce dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v
působnosti členské schůze; prvá a druhá odrážka se v takovém případě použijí přiměřeně;
- důvodem neplatnosti usnesení členské schůze je i jeho rozpor s dobrými mravy.
Pro přípravu žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení i žaloby na neplatnost konkrétního rozhodnutí členské schůze (resp. shromáždění delegátů)
bytového družstva, Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Za protiprávní postup odpovídá v zásadě bytové družstvo (neboť je samostatnou právnickou osobou). Pakliže bytovému družstvu vznikne újma (např.
škoda) v důsledku nesprávného postupu (tedy postupu v rozporu s péčí dobrého hospodáře) členů jeho orgánů, bude možné, aby se bytové družstvo
po těchto osobách domáhalo náhrady.
V této věci se můžete samozřejmě obrátit rovněž na místně příslušný finanční úřad s podnětem k prověření skutečnosti, zda byly protiprávně
inkasované příjmy bytovým družstvem daněny.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 311/2013 Sb. , o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých
zákonů
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
OBČAN-DLUHY
- Dlužník výživného nepracuje a nemá majetek - jak vymáhat dluh?
- Dlužník alimentů nepracuje a nemá majetek - jak vymáhat dluh?
- Otec dítěte nezaplatil náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím - postup vymáhání dluhu (otec nepracuje, nemá majetek)
- Vymáhání dluhu po otci dítěte - náklady s těhotenstvím a slehnutím (otec nepracuje, nemá majetek)

27.07.2016 nabyl právní moci rozsudek o výživném na neprovdanou matku a o úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Dle rozsudku mi
byla přiznána celková částka ve výši 16.000 Kč. Jedná se o jednorázovou částku za období 12/2013-12/2015, žalobu jsem podávala krátce před 2.
narozeninami dcery a soud byl až v létě 2016. Otec dcery měl částku zaplatit do 3 dnů od nabytí právní moci. Neučinil tak. Podle Policie na něj
nemůžu podat trestní oznámení, jelikož se žádného trestního činu ani přestupku nedopustil. Na radu Policie jsem kontaktovala soud - exekuční
oddělení, kde mi bylo poraděno, že nemůžu na otce podat ani exekuci, jelikož nepracuje, není v evidenci ÚP, nepobírá žádné dávky, nic
nevlastní, nežije s nikým ve společné domácnosti. Že nemůžu na vymožení dané částky podniknout žádné kroky. Je tomu tak? Není možné dlužníka
nijakým způsobem popotahovat? Předpokládám, že otec dcery nezaplatí ani dlužné výživné ve výši 58.000 Kč, které jí bylo přiznáno, ale dosud
čekám na rozsudek s právní mocí a dle exekučního oddělení na tohle také nemůžu exekuci ze stejných důvodů podat. Děkuji za radu, Ivana.

ODPOVĚĎ:
Zdravím Vás, to co popisujete je bohužel velmi častá praxe, kdy oprávněný má sice pravomocný a vykonatelný exekuční titul, ale fakticky by mu v
případě neprodleného nařízení exekuce byl málo platný, neboť povinný nepracuje, nemá účet ani majetek z jehož zpeněžení by bylo možné uspokojit
pohledávku oprávněného. A tak oprávněnému bohužel nezbývá než čekat až si povinný najde práci nebo založí účet, prostě až bude mít majetek z
něhož by bylo možné uhradit pohledávku oprávněného.
Vím, že se Vám v tuto chvíli situace zdá jako ztracená, ale vězte, že dle ust. § 640 nového občanského zákoníku (zákon 89/2012 Sb, dále jen
NOZ), právo máte jako oprávněná 10 let od doby kdy mělo být poprvé plněno, tj. 3 dny od právní moci rozsudku + 10 let, na to, abyste na
povinného podala návrh na nařízení exekuce a vězte, že nová právní úprava ustanovuje rovněž ust. § 648 NOZ, které výslovně stanoví, že pokud
byste podala v oné promlčecí době návrh na nařízení exekuce (např. po 5 letech po právní moci) a v řízení (exekučním) byste řádně pokračovala,
tak promlčecí doba by po dobu trvání exekuce neběžela a Vy byste tedy i po ukončení exekuce měla dalších 5 let z původní promlčecí doby, na to
abyste mohla opět podat návrh na nařízení exekuce a tuto pohledávku vymáhat.
Osobně Vám doporučuji chvíli počkat, dokud povinný nebude pracovat a poté podat návrh na nařízení exekuce, neboť je vysoce pravděpodobné, že
bude dluh i na výživném. Návrh na nařízení exekuce bych podala k soudnímu exekutorovi, neboť exekutor na rozdíl od soudu může pohledávku po
povinném vymáhat všemi způsoby provedení exekuce (srážky ze mzdy, blokace účtu, exekuce prodejem věcí movitých, exekuce prodejem nemovitostí a
v případě dlužného výživného pro nezletilé dítě může exekutor dokonce i zadržet řidičský průkaz povinného), což soud nemůže. Soud je totiž
vázán návrhem oprávněného a může provést exekuci jen tím či těmi způsoby provedení exekuce jaké uvede oprávněný v návrhu na nařízení exekuce a
již žádnými jinými.
Chvíli počkat Vám doporučuji proto, abyste v případě bezúspěšného exekučního vymáhání pohledávky po povinném nemusela ještě hradit náklady
exekuce. Přeji Vám hodně štěstí a pevné nervy. Mám za to, že ani povinný nebude chtít žít tak dlouhou dobu bez práce či jiného příjmu. Navíc
dodávám, že kdyby byl povinnému vyplácen důchod (invalidní) je možné provádět srážky i z něj.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zadržovací právo věcí nájemce, nájemníka při neplacení nájmu, nájemného
- Nájemník se nevystěhoval, pronajímatel jeho věci vyhodil - je to problém?
- Nájemce se nevystěhoval, pronajímatel jeho věci vyhodil - je to problém?
- Nevyklizení bytu nájemníkem a nepředání bytu - může pronajímatel byt vyklidit a věměnit zámek?
- Výměna zámku při nevystěhování věcí nájemníka po ukončení nájemní smlouvy
- Nevystěhování nájemníka, nepředání bytu - právo pronajímatele vystěhovat byt a vyměnit zámek bytu

05/2016 jsem dal nájemníku mého bytu v osobním vlastnictví okamžitou výpověď nájmu pro pět měsíců trvající neplacení nájemného a další závažná
porušení nájemní smlouvy (nenahlášení dalších nájemníků, falšování mého podpisu a podvodné jednání s úřady). Byl s tím srozuměn a přislíbil
vystěhování v zákonné lhůtě 30 dnů a uvedení bytu do původního stavu. Odnesl si svou televizi, pračku, drahou elektroniku a věci osobní
potřeby, zanechal polorozpadlý nábytek a změť dalších věcí zanedbatelné hodnoty včetně zbytků kazícího se jídla (mám svědky a stav je
zdokumentován). Na výzvy k odstranění svého majetku reagoval jen sliby, ani v prodloužené lhůtě téměř tří týdnů byt neuvedl do pořádku a
neodevzdal, takže jsem přistoupil k výměně klíčů a úklidu. Nyní vyhrožuje trestním oznámením, protože jsem mu údajně jeho majetek odcizil.
Mám dvě otázky:
Patří mu ještě věci, které neodstěhoval z prostoru, k jehož užívání již neměl právo? Je možné v tomto případě aplikovat tzv. zadržovací právo a
v případě řešení sporu soudní cestou (žaloby na vydání platebního rozkazu) použít na pokrytí alespoň zlomku dluhu? Leoš

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vlastnické právo bývalého nájemce k věcem ponechaným v bytě:
V tomto případě je klíčový § 2296 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- je-li v bytě věc, o které lze mít za to, že patří nájemci (nebo členu jeho domácnosti), postará se pronajímatel o věc ve prospěch nájemce a
na jeho účet;
- nepřevezme-li nájemce tuto věc bez zbytečného odkladu, vzniká pronajímateli právo věc po předchozím upozornění nájemce na jeho účet vhodným
způsobem prodat poté, co poskytne nájemci dodatečnou přiměřenou lhůtu k převzetí této věci;
- shora uvedené se nepoužije, jedná-li se o věc, kterou nájemce (nebo člen jeho domácnosti) zjevně opustil.
Tím, že bývalý nájemce zanechal ve Vašem bytě některé své věci (byť malé hodnoty), nedošlo ke změně vlastnického práva k těmto věcem, tzn. že
tyto věci patří stále bývalému nájemci.
Co se týče třetí odrážky (výše), považuji za vhodné doplnit, že ve Vámi popsaném případě nelze uvažovat o tom, že by nájemce věci, které
zanechal ve Vašem bytě, zjevně opustil. Dle § 1045/1 občanského zákoníku platí, že movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako
svou držet, nikomu nepatří; takovou věc si každý může přivlastnit. Dle znění dotazu však předpokládám, že bývalý nájemce neprojevil vůli své
věci opustit (to dovozuji z jeho příslibu si věci odvézt i z následného zájmu o tyto věci). Doporučuji Vám tedy na tyto věci hledět jako na
vlastnictví bývalého nájemce, tzn. že není vhodné si tyto věci přivlastnit (jednalo by se o protiprávní postup).
Vámi popsaná situace je řešitelná postupem dle druhé odrážky (výše). Vzhledem k tomu, že nájemce si své věci bez zbytečného odkladu nepřevzal,
a to ani po uplynutí dodatečné přiměřené lhůty, kterou jste mu stanovil, jste oprávněn tyto věci vhodným způsobem prodat. Realizace tohoto
prodeje není občanským zákoníkem (ani jiným právním předpisem) nijak blíže upravena, věci proto můžete např. prodat do bazaru s nábytkem,
nabídnout na internetovém inzertním serveru apod.
V tomto ohledu je však nutné upozornit na skutečnost, že prodej nájemcových věcí realizujete na účet nájemce, tzn. že výnos z prodeje náleží
nájemci (neboť se prodávaly jeho věci). Od tohoto výnosu si můžete odečíst náklady, které jste v souvislosti s prodejem věcí nutně vynaložil.
I shora uvedené má však své řešení. Vzhledem k tomu, že:
- máte za bývalým nájemcem pohledávku z titulu dlužného nájemného,
- nájemce má za Vámi pohledávku na vyplacení toho, co jste utržil za prodej jeho věcí (samozřejmě až poté, co nájemcovy věci vhodným způsobem
prodáte),
můžete svou pohledávku vůči nájemcově pohledávce jednostranně započíst. Dle § 1982 občanského zákoníku konkrétně platí, že:
- dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti
pohledávce druhé strany;
- započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí.
Po prodeji věcí bývalého nájemce mu proto můžete písemně sdělit, že jste provedl prodej jeho věcí (které budete přesně specifikovat), přičemž
zároveň bývalému nájemci sdělíte, jakým způsobem jste tyto věci prodal a kolik jste stržil. Dále bývalému nájemci sdělte, kolik si ponecháváte
z titulu nutných nákladů, které jste vynaložil na prodej, přičemž zbývající sumu si ponecháváte z důvodu jejího jednostranného započtení proti
Vaší pohledávce, kterou máte za bývalým nájemcem z titulu dlužného nájemného. Pokud by výnos z prodeje věcí převýšil Vámi vynaložené náklady i
dlužné nájemné, budete samozřejmě povinen zbývající částku bývalému nájemci bezodkladně vrátit (dle znění dotazu o tom však pochybuji).
2/ Realizace zadržovacího práva:
Dle § 1395/1 občanského zákoníku platí, že kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění
splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. O realizaci zadržovacího práva je zapotřebí vlastníka věci vyrozumět (ideálně samozřejmě
písemně).
Realizací zadržovacího práva k věci však nezískává zadržující osoba oprávnění tuto věc prodat. Dle § 1398 občanského zákoníku má věřitel
(zadržující dlužníkovu věc) právo na přednostní uspokojení své pohledávky v případě, kdy bude zadržená věc zpeněžena (např. v rámci probíhající
exekuce).
Věci bývalého nájemce můžete zadržet do doby, kdy:
- Vám bývalý nájemce dluh na nájemném splatí,
- bude vydán platební rozkaz (rozsudek) na dlužné nájemné, přičemž bývalý nájemce tento platební rozkaz (rozsudek) nesplní; v takovém případě
bude možné zahájit exekuční řízení, v jehož rámci bude možné věci bývalého nájemce zpeněžit (což provede exekutor).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Respektování územního plánu - hranicí pozemku nebo mapou územního plánu?

Přeposílám znění, které vydal orgán ochrany prostředí "… Změna rozsahu měněného území vzešla z požadavku odboru životního prostředí Magistrátu
hl. m. Prahy v rámci projednávání návrhu zadání změny, a jakožto podmínka dotčeného orgánu hájícího veřejné zájmy, jejichž ochrana mu byla dána
zvláštním zákonem, musela být respektována… " Prosím, posuzuje se to vzhledem k zápisu v katastru nemovitostí nebo územnímu plánu a dané
funkční ploše? Co mohu použít na svoji obranu, když jsem v zastavěném území? Děkuji, Naďa.

ODPOVĚĎ:
Daný úryvek se vztahuje k územnímu plánu, resp. k jeho změně, ke které bylo přistoupeno (k jejímu vypracování) na základě podnětu odboru
životního prostředí.
Odbor životního prostředí je oprávněn vydat stanovisko k otázce změny územního plánu či podat podnět na změnu územního plánu, přičemž toto
stanovisko je do určité míry závazné pro vydání změny územního plánu.
Z Vámi uvedeného úryvku jednoznačně nevyplývá, zda byla změna územního plánu již přijata, pokud ano, můžete podat podnět k zahájení přezkumného
řízení dle správního řádu, nicméně záleží na příslušném správním orgánu, zda toto řízení zahájí či nikoliv.
Pokud ještě nedošlo k přijetí změny územního plánu, je zde možnost podat námitky, popř. připomínky, ovšem zde jsou pro podání
námitek/připomínek stavebním zákonem stanovené lhůty, které jsou návazné na jednotlivé části vypracování a schvalování změny územního plánu.
Zde by tedy záleželo, v jaké fázi by se projednávání takové změny územního plánu nacházelo.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak vystěhovat sourozencovy věci z mé garáže - postup, návod
- Jak vystěhovat bratrovy, sestřiny věci z mé garáže - postup, návod
- Jak vystěhovat sourozencovy věci z mého bytu, domu, nemovitosti - postup, návod
- Jak vystěhovat bratrovy, sestřiny věci z mého bytu, domu, nemovitosti - postup, návod
- Bratr se odmítá vystěhovat z nemovitosti ve vlastnictví sourozence - jak postupovat?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak zrušit trvalé bydliště sourozenci - majitel nemovitosti je sourozenec
- Jak zrušit trvalý pobyt sourozenci - majitel nemovitosti je sourozenec
- Jak zrušit sourozenci živnost v nemovitosti vlastněné sourozencem
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zrušení místa živnosti - postup, návod

06/2012 jsem zdědil rodinný dům v kterém žiji společně s matkou, která zde má právo doživotního užívání určených prostor formou věcného břemene
- služebnosti. K domu náleží také garáž. Dříve zde v domě bydlel také můj bratr, se kterým jsem se po ukončeném dědickém řízení ústně dohodl,
že mu dám nějaký čas na vystěhování jeho věcí, ať již ze společných prostor tak z ním využívané garáže. Dohoda zněla, že nepospíchám, avšak po
více než čtyřech letech a několika připomenutích se stále nic nezměnilo, spíše naopak a jeho harampádí v domě přibývá. Zároveň se zvyšuje
četnost tzv. návštěv, které jsou pouze za účelem výdělečné činnosti v předmětné garáži. Zajímalo by mě proto, jaké mám možnosti z právního
hlediska, protože s metodou domluvy jsem se vzhledem k jeho přístupu již rozloučil.
Na upřesnění dodávám že bratr má na předmětné adrese hlášené trvalé bydliště ještě z doby kdy žil u rodičů. Taktéž má na této adrese hlášenu
živnostenskou činnost. Toto mi samozřejmě pak komplikuje případné získání dotací a půjček na nutnou opravu domu.
Mohu bratrovi zrušit trvalý pobyt a místo podnikání ve výlučně mé nemovitosti? Mám využít institut předžalobní výzvy? Prosím o nastín řešení,
děkuji. Roman

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Trvalý pobyt a adresa provozovny živnostníka:
Dle § 12/1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel rozhodne ohlašovna (obecní úřad) o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, zaniklo-li užívací
právo občana k objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt.
Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu jen na návrh vlastníka objektu (tedy na Váš návrh). Navrhovatel je v takovém případě
povinen existenci zákonných důvodů ohlašovně prokázat.
Na místním obecním úřadě proto můžete podat návrh na zrušení údaje o místě trvalého pobytu Vašeho bratra na adrese Vašeho domu. Obecnímu úřadu
musíte prokázat, že:
- Vašemu bratrovi zaniklo užívací právo k Vašemu domu (to lze učinit např. čestným prohlášením o tom, že svůj souhlas s užíváním Vašeho domu
jste vzal zpět) ;
- Váš bratr Váš dům fyzicky neužívá, tzn. že tam nebydlí (to lze učinit např. čestným prohlášením Vás či Vaší matky).
Dle § 17/3 živnostenského zákona musí mít podnikatel (živnostník) právní důvod k užívání nemovité věci (např. stavby), kterou používá jako svou
provozovnu. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovny.
V této souvislosti se můžete písemně obrátit na místně příslušný živnostenský úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností), přičemž tomuto
úřadu sdělte, že nesouhlasíte s tím, aby Váš bratr nadále užíval Váš dům jako provozovnu v rámci výkonu jeho živnostenské činnosti. V reakci na
toto oznámení by se měl živnostenský úřad obrátit na Vašeho bratra s výzvou k tomu, aby prokázal právní důvod užívání Vašeho domu, čehož Váš
bratr nebude (s ohledem na Váš nesouhlas) schopen (a bude tudíž nucen přestěhovat svou provozovnu jinam).
2/ Vyklizení prostor:
Není-li Váš bratr ochoten vyklidit část Vašeho domu, nezbývá Vám než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V první řadě doručte svému
bratrovi písemnou předžalobní výzvu, v níž mu stanovíte k vyklizení části Vašeho domu přiměřenou lhůtu (a zároveň ho upozorníte na svou
připravenost řešit věc soudně).
Neuposlechne-li bratr Vaší předžalobní výzvy, budete moci podat k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu na vyklizení. Dle § 1042 občanského
zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím,
že mu věc zadržuje. Pro přípravu žaloby na vyklizení (popř. i předžalobní výzvy) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Příjem nových členů do výboru členské schůze - stanovy to neřeší
- Schválení dokumentu - je nutné svolat celou členskou schůzi?

Aktuálně řešíme, zda v situaci, kdy je nejvyšším orgánem členská schůze a výkonným orgánem 3členný výbor, zda musíme před podpisem každého
dokumentu svolávat členskou schůzi? A zda může výbor přijímat nové členy, když to nemá ve stanovách explicitně stanoveno? Díky za odpověď. Text
stanov ráda zašlu.
Děkuji, Markéta.

ODPOVĚĎ:
Byť to z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, předpokládám, že se dotazujete na uspořádání ve spolku (do konce roku 2013 se jednalo o občanské
sdružení). Standardně bude nejvyšším orgánem členská schůze, nestanoví-li stanovy jinak.
O přijetí nového člena spolku rozhoduje orgán určený stanovami. Pokud však přijímání členů stanovy neupravují, pak o přijetí rozhoduje nejvyšší
orgán, tedy ve Vašem případě to bude nejpravděpodobněji členská schůze.
Ohledně podepisování dokumentů je třeba říci, že za spolek jedná statutární orgán. Tím bude ve Vašem případě nejspíše výbor. Výbor, resp. jeho
člen by tak podepisoval jednotlivé dokumenty, např. smlouvy, objednávky apod. , a nebude nutné před podpisem svolávat členskou schůzi.
Samozřejmě také bude záležet na úpravě stanov, kdy např. může být určité jednání podmíněné souhlasem členské schůze, nicméně ani nevydání
tohoto souhlasu by nemělo vliv na platnost daného jednání výboru a bylo by možné pouze požadovat náhradu škody po členovi výboru, který jednal
bez souhlasu členské schůze

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak získat stanovisko odvolací orgánu před vydáním rozhodnutí ve správním řízení?

Jsem účastníkem správního řízení, nahlédla jsem do spisu, kde na konci dopisu je "Rozdělovník: adresát … (osobně) " z toho usuzuji, že ti to
orgány mezi sebou předaly a jistě došlo i na ústní jednání. Jelikož jsem nebyla přizvaná - musím žádat nebo to má být automatické? Ráda bych
znala stanovisko nadřízeného orgánu, ještě před rozhodnutím, je to možné? Mám na to právo? Děkuji, Hana.

ODPOVĚĎ:
Uvedení u rozdělovníku „osobně“ neznamená, že proběhlo ústní jednání. Rozdělovník se používá pro doručování. Tedy „osobně“ znamená, že bylo
pouze osobně předáno, neproběhlo však žádné ústní jednání.
Jako účastník řízení máte právo být informována o nařízení ústního jednání ve věci a takového jednání se zúčastnit.
Obecně platí, že v dané věci rozhoduje příslušný správní orgán, přičemž k nadřízenému orgánu se věc dostane za situace, kdy je proti vydanému
rozhodnutí podán opravný prostředek.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Hluk, řezání dřeva u sousedů - žaloba pro omezování v užívání nemovitosti
- Hluk od sousedů - negatorní žaloba k soudu
- Jak se bránit hluku ze sousedního pozemku (řezání dřeva o víkendu a státním svátku)

2004 zakoupen pozemek od města a postaven RD, nová zástavba RD. Na všech postaveny RD, jen pozemek vedle nás nezastavěn (také koupili v roce
2004) mezi námi je plot a živý plot z tújí, naše terasa od tohoto pozemku vzdálena 10 m. 2012 jeho majitelé (SJM) pronajali tento pozemek 2
našim sousedům (jedna rodina), kteří na tento pozemek vždy během léta navezou min. 20 vzrostlých stromů, poté během léta nepravidelně
(dopoledne - odpoledne, pracovní dny - víkendy, státní svátky) řežou pilou a následně štípou na štípačce. Nám nezbývá nic jiného, než se během
této doby zavřít v domě, protože se venku v takovém hluku a zápachu nedá pobývat, prostě náš osobní život a využití zahrady/terasy se musí
řídit podle jejich "provozní doby". Náš soused je na jejich jednání v minulosti upozornil, byl arogantně odbyt, dohoda není možná. Řešit přes
město také nemá smysl. Mám mnoho důkazních materiálů. Z důvodu zaměstnání plánujeme prodej RD, nevím, kdo by jej koupil. S tímto v sousedství.
Prosím, jaký typ žaloby podat na majitele pozemku - negatorní žaloba? Znehodnocení nemovitosti? Je šance tento spor vyhrát? Děkuji. Karolína

ODPOVĚĎ:
Nejprve sousedy (i vlastníka pozemku) vyzvěte (písemně), aby se zdrželi tohoto nežádoucího chování (nutno popsat). Pokud by z jejich strany,
ani ze strany vlastníka pozemku nebyly učiněny žádoucí kroky k tomu, abyste nebyli na svých vlastnických právech garantovaných právním řádem
omezování nad míru přípustnou místním poměrům, je nutné se ve věci obrátit na soud.
Půjde o žalobu negatorní, jak správně uvádíte. Vzhledem k tomu, že žaloba musí být co do náležitostí a především petitu (toho, co žádáte)
určitá, doporučuji Vám se obrátit na advokáta (kontakt zde: www.advokatikomora.cz), který je schopen náležitě hájit Vaše práva.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zatajení majetku v dědickém řízení před notářem
- Zatajení dědiců notáři

Prosím poraďte, kde můžeme hledat pozůstalé, když notáři byli zřejmě zatajeni. Jedná se o dědické řízení, které proběhlo a nebyl tam kromě
vdovy žádný potomek z tohoto manželství. Jelikož vím, že měli dceru a dvě vnučky bylo mi to dost podezřelé. Podařilo se mi sehnat parte a na
něm je jedna vnučka a dvě pravnučky. Jsem dcera zemřelého (nemanželská) a jsem přesvědčena, že byl zatajen majetek, aby nezbylo téměř nic.
Zajímalo by mne co si o tom myslíte Vy, případně jak mám postupovat dále. Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
V případě, že byl nahlášen majetek v hodnotě pouze cca. do 30.000,- Kč, tak bylo dědické řízení zastaveno, a tento nepatrný majetek byl vydán
tomu, kdo uhradil pohřeb na úhradu pohřbu. V takovém případě klasické dědické řízení neběží a potomci, případně další dědicové nejsou
předvoláni ani se nezjišťují.
Pokud se domníváte, že byl zatajen majetek, můžete dát podnět k dodatečnému projednání dědictví u Okresního soudu, kde bylo dědické řízení
vedeno a tento majetek nahlásit. Pokud se však na tomto majetku (zda byl ve vlastnictví zůstavitele či nebyl) neshodnete, budete odkázání na
sporné řízení u soudu, tedy budete se muset mezi sebou soudit. Je tedy nejvhodnější se na toto zeptat přímo vdovy a domluvit se mezi sebou,
neboť dědické řízení Vás může stát spoustu času a peněz.

_

FINANCE-DANĚ
- Zrychlený odpis nemovitosti v daních v podnikání - možnost odpisů v dědictví
- Možnost odpisů majetku fimry po smrti majitele firmy

Podnikám v ubytování od roku 1995. Z budovy využívám zrychlený odpis. Zbývá mi odepsat ještě 10 let z 28. Odepisované částky bohužel ani
nevyčerpávám. Je mi 71 let a zřejmě nepořídím odepsat celý objekt. Jaké mám možnosti a jaký dopad to bude mít na dědictví (syn). Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
V případě, že podnikáte a máte různorodý majetek v podnikání, pokladu, případně zaměstnance, bude potřeba Váš podnik v dědickém řízení ocenit
znalcem. Znalec vždy oceňuje tržní cenu věcí, nikoli tabulkovou, domnívám se tedy, že odpisy apod. nehrají v dědickém řízení roli. U
nemovitosti se vždy zjišťuje její tržní cena, tedy cena, za kterou by ji bylo možno v daném místě ke dni úmrtí prodat. Pokud podnikáte pouze
drobně a nemáte zaměstnance, zásoby na skladě, ale máte pouze majetek, který jsou dědicové schopni sepsat sami (tedy např. pár strojů, drobná
hotovost), tak se obecně znalecký posudek na podnik nevyžaduje a postačí seznam věcí sloužících k podnikání. Ocenění nemovitosti (znalecký
posudek, případně sdělení realitní kanceláře o ceně v dědickém řízení postačí) je však vyžadováno.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru v dědictví, dědickém řízení - příklad z praxe
- Započtení daru rodiče, rodičů potomkovi, dítěti v dědictví, dědickém řízení - příklad z praxe

Potřebovala bych poradit, mamka mi darovala 1/2 bytu. Mám další 2 sourozence. Chtěla jsem se zeptat, jak by se to řešilo pak v dědictví,
slyšela jsem o započtení darů v řízení o dědictví, tím padám bych už po mamce nedědila nic a musela bych vyplatit 2 sourozence ze zbylého 1/2
podílu po mamce? Musela bych jim ještě něco doplácet z mé poloviny, kterou jsem již dostala? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení by skutečně mohlo dojít k započtení daru, pokud v dědickém řízení notáři někdo z účastníků sdělí, že k tomuto daru za života
došlo. Avšak nebudete sourozencům nic vyplácet. K daru už došlo, za života si každý s majetkem může naložit dle svého uvážení. Jediné, co se
může maximálně stát, že v dědickém řízení po Vaší matce již nic nenabudete. Z důvodu, že jste za života matky od ní obdržela dar, Vám nemůže
být stanovena povinnost vyplatit část daru Vašim sourozencům.

_

RODINA-SJM
- Převod majetku manželů před rozvodem manželství mezi sebou - postup, daně
- Převod nemovitostí manželů před rozvodem manželství mezi sebou - postup, daně

Budeme se s manželkou rozvádět a vlastníme 2 byty v SJM - každý napůl, jeden v hodnotě cca 600.000 Kč, druhý 1,7 milionu Kč. Dohodli jsme se na
vypořádání majetku bezúplatným převodem, mělo by dojít k převodům polovin bytů na mne a manželku. Je možné převést majetkové podíly před
rozsudkem? Jakým způsobem se to dělá? A bude se z převodu platit daň?
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Převod o kterém mluvíte je možný pouze jediným způsobem a to formou zúžení společného jmění manželů formou notářského zápisu. Jiná možnost je
vyloučena. Smlouva sepsaná doma, nebo u advokáta v době, dokud manželství ještě trvá by nebyla platná. Navštivte tedy kteréhokoli notáře, který
za úplatu tuto smlouvu sepíše. Jeho odměna se bude počítat z ceny majetku, který má být předmětem zúžení s tím, že není vyžadován znalecký
posudek. V takové, případě daň z převodu platit nebudete.
_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Kolaudace provozovny podle živnostenského zákona
- Náležitosti provozovny dle živnostenského zákona
- Kolaudace učebny pro výuku jazyků - informace

Od roku 2008 pracuji na živnostenský list jako lektorka jazyků. Doma mám k tomu účelu jednu místnost. Když jsem se ptala (na dvou
živnostenských úřadech), zda je nutné tuto místnost zkolaudovat, dostala jsem pokaždé nejasnou odpověď, že by to asi bylo vhodné, ale že tak
učí spousta lidí, a ti určitě zkolaudováno nemají, zvláště když si tak třeba jen přivydělávají.
Je nutné mou učebnu zkolaudovat a nahlásit jako provozovnu. Pokud ano, kde najdu přesný seznam náležitostí, které musí splňovat místnost pro
výuku cizích jazyků? V živnostenském zákoně jsem našla jen obecné informace.
Hrozí mi nějaké sankce, pokud učebna měla být zkolaudována již dříve, popř. jestli je možné se jim nějak vyhnout. Moc děkuji! Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pro svou odpověď budu předpokládat, že Vámi zmiňovanou živností je živnost volná dle přílohy č. 4 živnostenského zákona, a to její položka 72
(„Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“).
S ohledem na shora uvedené dále předpokládám, že živnostenskému úřadu jste svou provozovnu označila v rámci ohlášení živnosti, jak vyplývá z §
45/2 písm. g) živnostenského zákona (a nevztahuje se na Vás tudíž oznamovací povinnost dle § 17/3 a 5 živnostenského zákona).
Dle § 17/4 živnostenského zákona je podnikatel povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních
právních předpisů (kterými je míněn zejména stavební zákon a zákon o ochraně spotřebitele).
Dle § 126/1 stavebního zákona lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v
kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci (podle § 119/1 stavebního zákona), lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.
V současné chvíli Vám lze proto doporučit seznámit se s účelem Vaší stavby, jak je vymezen v jejím povolení (popř. účelem, za kterým byla
stavba kolaudována). Nebude-li možné zde specifikovaný účel vztáhnout rovněž na pořádání jazykových kurzů, nabízí se Vám možnost oznámit místně
příslušnému stavebnímu úřadu změnu v účelu užívání Vaší stavby (§ 126/2 stavebního zákona), přičemž budete povinna splnit podmínky vymezené v §
127 stavebního zákona. V každém případě Vám v tomto ohledu doporučuji konzultovat případnou „rekolaudaci“ Vaší stavby přímo na stavebním úřadě.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že určitou roli mohou při změně účelu užívání Vaší stavby hrát rovněž hygienické předpisy, pořádáte-
li jazykové kurzy např. i pro děti či mladistvé, bude pro Vás podstatná vyhláška č. 410/2005 Sb. , o hygienických požadavcích na prostory a
provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
Co se týče hrozících sankcí, je vhodné upozornit na § 62/1 písm. e) bod 2 a písm. g) živnostenského zákona, dle něhož se správního deliktu
dopustí podnikající fyzická osoba, která neoznámí živnostenskému úřadu předem zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně či
neoznačí provozovnu podle § 17 odst. 7, 8 nebo 9 živnostenského zákona. Za tyto správní delikty může být podnikateli uložena pokuta do 100.000,
- Kč (§ 62/4 písm. b) živnostenského zákona), pokuta (do výše 5.000, - Kč) však může být uložena rovněž v blokovém řízení. Nebyla-li však po
Vás „rekolaudace“ stavby živnostenským úřadem přímo vyžadována, lze pochybovat, že případná změna v účelu užívání stavby by byla příčinou
udělení pokuty (o této změně se navíc živnostenský úřad nemusí prakticky vůbec dozvědět).