Roztříděné dotazy

V první řadě Vám lze doporučit opatřit si nájemní smlouvu. Tím, že obýváte byt a platíte nájemné bez existence písemné nájemní smlouvy, dochází k protiprávnímu stavu; na Vaší straně i na straně pronajímatele tak de facto vzniká bezdůvodné obohacení.
Není-li dohoda s domovní správou možná, doporučuji Vám obrátit se přímo na vlastníka domu (jak z dotazu předpokládám, je jím město, obrátit se můžete zejména na majetkový či právní odbor městského úřadu). Mělo by být v zájmu vlastníka domu mít po právní stránce veškeré vztahy se svými nájemci v pořádku.
V případě přetrvávající neochoty s Vámi nájemní smlouvu uzavřít Vám lze rovněž doporučit Váš případ medializovat, plíseň v bytě, k němuž navíc jeho vlastník odmítá sepsat nájemní smlouvu představuje mediálně poměrně lákavé téma.
Pokud by naopak vlastník domu byl ochoten s Vámi právní vztahy narovnat, rozhodně Vám doporučuji nájemní smlouvu tzv. postdatovat, tzn. datovat podpis nájemní smlouvy do minulosti (tj. do roku 2009, kdy Váš původní nájemní vztah skončil).
Budete-li mít k dispozici platnou nájemní smlouvu, můžete po pronajímateli požadovat sjednání nápravy ve věci plísně. Dle § 687/1 Občanského zákoníku je pronajímatel povinen zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu (tj. mimo jiné zajistit i hygienicky nezávadné prostředí v bytě).
V případě, že by pronajímatel nebyl ochoten plíseň po Vaší výzvě (ideálně písemné) odstranit, můžete se o to pokusit sama (resp. například nechat plíseň na vlastní náklady odstranit specializovanou firmou) a vzniklé výlohy (které budete povinna doložit pak požadovat od pronajímatele (§ 691 Občanského zákoníku). Náklady spojené s odstraněním plísně budete povinna u pronajímatele uplatnit nejpozději do 6 měsíců od jejich vzniku.
Pokud by pronajímatel nebyl ochoten Vám vzniklé náklady uhradit, lze Vám doporučit domáhat se jejich uhrazení soudní cestou (pro tento případ je vhodné pořídit podrobnou fotodokumentaci bytu s plísní i po jejím odstranění, kopie veškerých Vašich výzev vůči pronajímateli, kopie veškerých faktur za odstranění plísně apod.).


PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Je fouknutí do balonku s trubičkou průkazné z požití alkoholu na pracovišti?
- Zbytkový alkohol v krvi a přistižení pod vlivem v práci, na pracovišti
- Může nadřízený nechat odpracovat směnu opilému zaměstnanci?
- Vliv svědectví kolegů v zaměstnání při testování na alkohol ve výdechu
- Následky přistižení zaměstnance pod vlivem alkoholu na pracovišti
- Trest pro opilého pracovníka, zaměstnance přistiženého nadřízeným

V práci mi dělala nadřízená namátkovou kontrolu na alkohol. Foukl jsem do balonku a trubička se trošku zazelenala. Byli u toho svědci (spolupracovníci). Navrhl jsem odběr krve na alkohol (muselo jít o zbytkový alkohol), to nadřízená odmítla a nechala mě dále pracovat (od té doby jsem odsloužil další 3 směny). Nadřízená mi říkala, že to budeme řešit až další týden - tedy v pondělí 30.7.2012.
Co mi hrozí? Nepochybila nadřízená tím, že mne v opilosti nechala dále pracovat? Můžu dostat okamžitou výpověď? Co když mi nadřízená dá něco podepsat (dohoda o ukončení PP, "důtka")? Nadřízená ale už těžko prokáže kolik jsem měl promile, nevím ani jak stará byla hadička balonku (zda byla expirovaná), ad. Děkuji, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 106 odst. 4 zákoníku práce (ZP) stanoví, že je zaměstnanec povinen nepoužívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době a mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, Výjimkou jsou pouze zaměstnanci pracující v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž je požívání těchto nápojů součástí plnění pracovních úkolů (např. sládek).
Zaměstnavatel (na písemné pověření zaměstnavatele vedoucí zaměstnanec) je oprávněn zjistit, zda je určitý zaměstnanec pod vlivem návykové látky.
Jak bylo výše uvedeno, i vstup na pracoviště se zbytkovým alkoholem je porušení povinností zaměstnance na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Vaší situaci příliš nesvědčí ani skutečnost, že tomuto „testu“ byli přítomni dva svědci (Vaši spolupracovníci) – dostáváte se do důkazní nouze, celá situace bude nejspíše slovo proti slovu a Vaše nadřízená se bude pravděpodobně dovolávat svědectví Vašich spolupracovníků ve vztahu k nadýchanému alkoholu.
V případě, že by se měla taková situace v budoucnu opakovat, navrhuji zkontrolovat datum expirace na hadičce balonku, případně trvat na krevní zkoušce, nebo si ji nechat udělat na vlastní náklady u závodního lékaře.
Sankce, které Vám za toto porušení povinností hrozí, se bude pravděpodobně odvíjet od dalších skutečností: např. Vaše pracovní zařazení, opakované porušení pracovněprávních povinností a podobně.
K pochybení pravděpodobně ze strany vedoucího zaměstnance nedošlo – záleží na míru nadýchaného alkoholu, dále například na Vaší pracovní pozici a podobně.
Co Vám tedy může v současné situaci hrozit:
-    výpověď ze strany zaměstnavatele pro závažné porušení pracovních povinností dle § 52 písmeno g) ZP
-    výpověď ze strany zaměstnavatele pro soustavné méně závažné opakované porušování pracovních povinností, pokud byl zaměstnanec v posledních 6 měsících na tato porušování písemně upozorněn v souvislosti s možností výpovědi dle § 52 písmeno g) ZP
-    dohoda o ukončení pracovního poměru
-    okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu porušení pracovněprávních povinností zvlášť hrubým způsobem - § 55 písmeno b) ZP
-    může Vám být dána důtka – upozornění, že pokud bude pokračováno v méně závažném porušování pracovněprávních povinností, bude možno dát zaměstnanci výpověď
-    pokud by v tomto stavu došlo ke škodě způsobené zaměstnavateli, odpovídal by zaměstnanec za takovou škodu v plné výši dle § 261 odst. 2 ZP.
-    patrně by mohlo dojít i ke snížení mzdy z důvodu porušení pracovněprávních povinností zaměstnance – tato možnost by měla vyplývat z vnitřích předpisů zaměstnavatele, případně mzdového předpisu
Pokud Vám Vaše nadřízená dá podepsat některý z výše uvedených listin (důtku, výpověď, dohodu, okamžité zrušení pracovního poměru…), je velmi pravděpodobné, že tomuto jednání budou opět přítomni svědci, v případě že odmítnete si listinu převzít bude patrně sepsán dodatek, že jste odmítl tuto listinu převzít a podepsat. Tento dodatek bude podepsána i výše uvedenými svědky. V takovém případě, se má obecně za to, že byla tato listina doručena.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Omluva ze soudního líčení z důvodu přijímacích zkoušek na vysokou školu
- Přijímací zkoušky na vysokou školu v den stání u soudu - omluva
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vedlejší černý příjem otce a svědectví rodiny u soudu o výši výživného, alimentů
- Stačí svědectví při dokazování vedlejšího příjmu otce povinného výživným, alimenty?

Bude soud o výši výživného, hlásím se na vysokou školu VŠ. Potřebuji vědět, pokud by se mi stalo, že by přijímací řízení na magisterské studium probíhalo v ten samý den a hodinu, kdy bude probíhat soudní řízení o snížení výživného, zda je možné z takto vážných důvodů (přijímací řízení - náhradní termín přijímacího řízení není) se ze soudního jednání omluvit a pokud to lze, jak mám postupovat a v jaké lhůtě.

Také potřebuji vědět, až dojde k soudnímu jednání o snížení vyživovací povinnosti otce vůči mně, zda moje matka může být u soudu jako svědek, zda mi může u soudu dosvědčit, že můj otec pobírá od mého bratra "na černo" nájemné (můj bratr se mé matce a mně o tom, že otci platí nájemné zmínil) a tím bych prokázala, že otec má další příjem rozhodný při určení výše vyživovací povinnosti vůči mě. Prosím, pokud je možné, aby má matka u soudu svědčila, jak stará informace od bratra o tom, že otci platí nájemné může být, aby bylo toto svědectví vzato v potaz (např. týden, měsíc nebo déle?). Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Pokud se termín soudního líčení a datum přijímacích zkoušek na vysokou školu budou vzájemně překrývat, můžete se ze soudního jednání buď omluvit (písemně s prokazatelným doložením existence překážky - kopie pozvánky apod.) nebo se neúčastnit, ale to pouze za podmínky, že jste zastoupena a na jednání dorazí Váš zástupce (právník, advokát).
Příjem otce v této podobě je v podstatě neprokazatelný. Matka tuto skutečnost dosvědčit může, stejně tak může svědčit bratr. Otázka je proč bratr otci "nájemné" platí - tedy zda se jedná o ziskový příjem či nikoliv a zda otec v návrhu na snížení výživného uvádí náklady spojené s danou nemovitostí jako důvod, proč není schopen platit výživné ve stanovené výši.
"Stáří" dosvědčované informace není důležité, nicméně lze doporučit, aby "nájemní" vztah otce a bratra (nejde o nájemní vztah v právním pojetí) trval a informace nebyla stará více jak rok. Svědectví matky bude mít v každém případě nižší váhu než svědectví bratra.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může rodina používat automobil zemřelého majitele (zůstavitele)
- Může potomek používat automobil zesnulého k podnikání před uzavřením dědictví?
- Mohou potomci využívat auto, automobil zesnulého otce, matky?
- Který potomek může používat automobil zůstavitele před uzavřením dědictví?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo platí povinné ručení po smrti majitele, vlastníka automobilu?
DANĚ-DANĚ
- Kdo hradí silniční daň po smrti, úmrtí majitele, vlastníka auta?

Jak lze užívat automobil v neukončeném dědickém řízení (čeká se na soudní rozhodnutí). Může dědic takové auto používat v podnikání? Vlastníkem je dědic okamžikem úmrtí, nesmí s ním nakládat (tzn. přehlásit v evidenci)? Povinnosti přecházejí dnem úmrtí na dědice (povinné ručení apod.), snad tedy i práva?
Ad užívání k podnikání:
- Poplatníkem silniční daně je fyzická osoba, která
b) užívá vozidlo v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, K podnikání lze užívat vlastní nebo zapůjčené vozidlo. (výdajový paušál na pohonné hmoty)
Status automobilu v dědickém řízení je zřejmě jako vlastní vozidlo?
Lze tedy takové auto zahrnout do obchodního majetku nebo jen jako soukromé, užívané pro podnikání? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Dědictví se podle § 460 občanského zákoníku nabývá dnem smrti zůstavitele, toto ustanovení má ovšem jiný význam než je přímý vstup do práv a povinností zůstavitele. Toto ustanovení určuje okamžik, ke kterému soud dědicům (kteří jsou způsobilí dědit a z dědictví nebyli vyloučeni) potvrdí nabytí dědictví či ke kterému soud schválí dohodu dědiců.
Do tohoto usnesení soudu nemohou dědici s pozůstalostí či jejími jednotlivými součástmi hospodařit jinak než společně a nerozdílně všichni.
S tímto pravidlem nesouvisí ustanovení o pojištění vozidla (součásti pozůstalosti), které zakládá povinnost přímo dědicům. Tato povinnost dědicům nevzniká v důsledku vstupu do práv a povinností zůstavitele, ale je konstitutivně založena zákonem a je adresována přímo dědicům (bez ohledu na skutečnost, zda se všichni stanou spoluvlastníky vozidla). Důvodem tohoto přímého založení povinnosti je ochrana veřejného zájmu (tedy blíže neurčitého okruhu potenciálně poškozených). Tuto povinnost jsou taktéž povinni splnit dědici společně a nerozdílně.
Zápis do registru vozidel je možný až na základě usnesení, jímž dědické řízení bude skončeno.
K silniční dani: Přestože ustanovení, na které odkazujete, bylo novelizováno v roce 1996 (doplněním části o zemřelém, zrušeném či zaniklém provozovateli) v praxi správců daně je postup podle § 4 odst. 1 písm. b) téměř neužíván.
Ustanovení o poplatníkovi silniční daně, na které odkazujete, bylo zaměřeno především na situace, kdy užívací právo k vozidlu poplatníkovi vzniklo před smrtí provozovatele (a bylo prokazatelné např. smlouvou).
Ryze teoreticky by mělo být možné, abyste vozidlo používal k podnikání a byl poplatníkem daně podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o silniční dani. Silniční daň je daní přímou a poplatník nejenom nese daňové břemeno, ale i podává daňové přiznání, proto není v tomto případě na překážku, že provozovatel zemřel. Nicméně k takovému užívání budete muset mít minimálně souhlas všech dědiců (jež jsou způsobilými dědici a nebyli z dědictví vyloučeni) a musím taktéž doporučit abyste se obrátil na Vašeho správce daně, který Vám sdělí, jaké vyjádření k daňovému přiznání připojit.
Do obchodního majetku společnost nelze vozidlo před skončením dědického řízení vložit, je možné jej pouze užívat pro účely podnikání, a to se souhlasem všech dědiců (jež jsou způsobilými dědici a nebyli z dědictví vyloučeni).


OBČAN-BYLDENÍ
- Převod členství v bytovém družstvu na nečlena družstva
- Smlouvu o převodu práv a povinností - členství v bytovém družstvu
- Smlouva o převodu členství v bytovém družstvu - vzor

Bydlíme s přítelem a naší 2,5 letou dcerou v družstevním bytě. Členem družstva a právo na užívání bytu má přítel, já s dcerou tam máme trvalý pobyt. Družstvo bude v nejbližší době (podzim 2012) převádět bytu do osobního vlastnictví (žádosti na převod už můžeme družstvu zasílat). Přítel ale chce ještě před převodem do osobního vlastnictví převést družstevní byt na mě. Co pro to musíme udělat? Budeme něco platit za převod? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Pokud chce Váš přítel převést své členství v družstvu na Vás (abyste vy mohla následně nabýt družstevní byt do osobního vlastnictví) je třeba uzavřít smlouvu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu. Převod přitom není podmíněn souhlasem družstva, ani nijak zpoplatněn. K převodu členských práv dojde okamžikem předložení smlouvy představenstvu družstva převodcem a nabyvatelem. Vzor potřebné smlouvy naleznete např. zde: http://www.penize.cz/investice/17169-dohoda-o-prevodu-clenskych-prav-a-povinnosti-clena-bytoveho-druzstva, nebo zde http://obcanske.juristic.cz/544602/index.html.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se bránit proti obtěžování včelami od spolumajitele nemovitosti
- Spoluvlastník nemovitosti pěstuje včely - jak se bránit obtěžování?
- Je nutný souhlas spolumajitele s pěstováním včel na pozemku?
- Dodatečné povolení černé stavby - včelína
- Odstranění černé stavby - včelína s včelami
- Alergie na včely a odstranění černé stavby - včelína s včelami

Jsme spolumajitelé ideální poloviny nemovitosti a pozemku. Spolumajitelé dostali povolení na stavbu garáže na společném pozemku. Avšak na střechu garáže si dodatečně bez našeho souhlasu umístili stavbu včelína s 12 úly. Žádali jsme je, ať stavbu odstraní. Tuto naši žádost ignorují, a proto jsme se už před rokem obrátili na stavební úřad. Tento stavební úřad jim doporučil, ať si zažádají o dodatečné povolení stavby i bez našeho souhlasu spolumajitelů. Úřadu nevadí, že nás včely neustále napadají. Nemůžeme sedět na terase, mít otevřená okna do bytu ani sekat trávu na zahradách a nádvoří. Navíc jsem alergická na včelí bodnutí, a proto neustále navštěvuji lékaře. Stavební úřad nám po roce sdělil, že stavba včelína je dodatečně povolena a my s tím nic nenaděláme.
Je možné, aby nás včely neustále omezovaly v denních činnostech a žití? Žádáme vás o radu, na koho se máme s tímto problémem obrátit a jak daný problém řešit dál. Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu není zřejmé, jakým způsobem se stavební úřad vypořádal v rozhodnutí o dodatečném povolení stavby včelína se skutečností, že stavebníci jsou pouze podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, nebudu se otázkou možného brojení proti tomuto rozhodnutí prozatím zabývat (přestože tento krok není samozřejmě vyloučen).
Dle § 139/2 Občanského zákoníku platí, že o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Pokud ve Vašem případě nebylo toto pravidlo respektováno, bylo by možné uvažovat o možnosti obrátit se na soud s žalobou z důvodu porušení Vašich spoluvlastnických práv, tj. požadovat odstranění neoprávněné stavby ve smyslu § 135c/1 Občanského zákoníku.
Další možností je soudní ochrana výkonu vlastnických práv ve smyslu § 126/1 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení má vlastník (samozřejmě též podílový spoluvlastník) právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.
Problematikou obtěžování včelami se opakovaně zabývaly rovněž soudy; přestože se nejčastěji jednalo o řešení tzv. sousedských sporů (§ 127/1 Občanského zákoníku), což není zcela Váš případ, jsou dle mého názoru závěry soudů použitelné i zde.
Dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto nesmí mimo jiné nad míru přiměřenou poměrům nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek. V této souvislosti odkazuji na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 8. 1998, sp. zn. 19 Co 740/97, a především na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1421/2003.
Z důvodu Vaší alergie na včelí bodnutí je možné využít také § 417 Občanského zákoníku, dle něhož jde-li o vážné ohrožení (zde ohrožení Vašeho zdraví, popř. života), má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.
V případě přetrvávající neochoty vlastníků včelína k jednání Vám doporučuji kontaktovat advokáta a jeho prostřednictvím hájit své zájmy soudní cestou.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přeplatek zůstavitele a výše notářského poplatku za dodatečné dědické řízení
- Nevypořádaný nalezený přeplatek zůstavitele a výše notářského poplatku

Matka mých dcer zemřela 7.12.2006. Proběhlo dědické řízení, za něž moje dcery zaplatily notářce určený poplatek.
V pátek 13. 10. 2012 moje dcery obdržely přiložený dopis. V telefonickém rozhovoru s notářskou koncipientkou se dověděla, že se jedná o projednání přeplatku, který měla jejich matka u Severočeských kanalizací ve výši 1.200 Kč.
Musí dcery platit poplatek 2.000 Kč za přeplatek 1200 Kč? Předem muselo být jasné, že dcery o takto ztrátové vyřízení dědictví stát nebudou. Už teď trnou, že se příště objeví přeplatek ve výši např. 500 Kč a ony budou muset notářce opět zaplatit 2000 Kč. Prosím o radu, jak se dá tato situace řešit. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale tohle se bohužel stává a poplatku se nelze vyhnout.

Podle § 12 vyhlášky č. 196/2001 Sb., o náhradách a odměnách správců dědictví a notářů platí, že provádí-li se řízení o dědictví o zůstavitelově majetku, který se objevil po právní moci usnesení, jímž bylo původní řízení skončeno, je základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v tomto řízení obvyklá cena tohoto majetku; přičemž platí § 13 vyhlášky, podle nějž je odměna ve výši 2 000 Kč.


OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Platí závazek ve formě notářského zápisu po darování věci?
- Finanční kompenzace za zrušení závazku v podobě notářského zápisu
- Darování nemovitosti se závazkem třetí osobě - zaniká závazek?

Moje sestra získala darem od našich rodičů náš rodinný dům, rodiče si ponechali právo na užívání ve formě věcného břemene (nyní jsou však po smrti a břemeno bylo tudíž zrušeno) a já jsem získal právo na užívání jednoho patra a polovinu výpěstků ze zahrady. Toto právo na užívání však nemělo podobu věcného břemene, ale bylo ustanoveno formou závazku v notářském zápisu.
Nyní moje sestra darovala dům svému synovi a dům již nevlastní. Tvrdí, že tím zaniklo mé právo na užívání patra domu a nemám nárok na adekvátní náhradu, propř. finanční kompenzaci. Je tomu skutečně tak? Zaniklo změnou vlastníka domu mé právo na užívání domu, které bylo zakotveno v notářském zápisu? Mohu se nějak bránit a žádat kompenzaci za nesplnění závazku? Předem děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je nutné analyzovat text daného notářského zápisu, protože je možné, že závazek je spjat nikoliv s nemovitostí, ale s povinnosti obdarovaného.
Takový závazek by zanikal tím, že obdarovaný jej nebude schopen plnit (tedy např. v důsledku převodu nemovitosti).
Závazky tohoto typu není obvyklé sepisovat a jsou-li sepsány jedná se o velmi individuální akt, jehož důsledky nelze stanovit bez znalosti tohoto aktu.
Z kapacitních důvodů není v rámci poradny možné analyzovat písemnosti. Ve Vašem případě mohu učinit výjimku, jelikož bez seznámení se s touto písemností nemohu odpovědět na Váš dotaz a to ani v obecné rovině. Pokud byste měla zájem, můžete anonymizovaný scan dokumentu poslat k hlubší analýze.


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Preventivní lékařská prohlídka - musím jít ke smluvnímu lékaři zaměstnavatele?
- Musí jít na preventivní lékařskou prohlídku k závodnímu lékaři nebo svému praktickému?
- Pracovnělékařské prohlídky 2012 - zákon č. 373/2011 Sb.
- Nový zákoník práce 2012 a pracovnělékařské prohlídky
- Novela zákoníku práce 2012 a závodní lékařská péče o zaměstnance
- Zdravotní způsobilost, nezpůsobilost uchazeče o zaměstnání a zákoník práce 2012

Jsem povinna jít na preventivní lékařskou prohlídku k lékaři, kterého má firma nasmlouvaného, nebo zda si můžu prohlídku zařídit u svého praktického lékaře. Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Záleží na dohodě se zaměstnavatelem, zda Vám vyjde vstříc s Vaší žádostí zařídit si prevtivní lékařskou prohlídku u svého obvodního lékaře. Dle zákoníku práce zajišťuje preventivní zdravotní péči smluvní lékař/zařízení.
Přičemž náklady na prohlídky u uchazečů, se kterými dojde k uzavření pracovního vztahu, hradí zaměstnavatel. Stejně tak hradí zaměstnavatel i preventivní periodické prohlídky stávajících zaměstnanců.
Nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na novou právní úpravu zákona č. 373/2011 Sb., účinného od 1. dubna 2012,který se věnuje mimo jiné i otázkám posuzování zdravotního stavu a také posuzování nemocí z povolání, ale hlavně pracovnělékařským prohlídkám. Nově je výchozím stavem uchazeče o zaměstnání to, že je zdravotně nezpůsobilý (viz § 59, odst. 2 zákona) a teprve na základě zjištění z provedené prohlídky je možné tento stav zvrátit a prokázat způsobilost k práci.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody na zdraví - zakopnutí o nerovnost na cestě
- Uklouznutí na sněhu a náhrada škody na zdraví - náležitosti žádosti
- Náležitosti žádosti o náhradu škody na zdraví - zakopnutí, uklouznutí na cestě
- Promlčecí lhůta na náhradu škody na zdraví (úraz na ulici)
- Náhrada škody na zdraví - úraz na ulici (zakopnutí, uklouznutí)

Můj otec (83 let) zakopl dne 10.10.2012 na parkovišti cestou k autu o vyvýšený ostrůvek, který tam zůstal po odstraněné dopravní značce. Ostrůvek nebyl nijak označen (dnes je již natřen žlutou barvou). Utrpěl zlomeninu čéšky v koleni a zlomeninu v lokti. Koleno mu bylo operováno a hospitalizace trvala 9 dnů. Stále je ještě v léčení.
Prosím o radu jakým způsobem a kdy je možno uplatnit náhradu škody na zdraví. Parkoviště je v majetku města. Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Stát (město) v občanskoprávních sporech, jakými je i uplatnění náhrady škody na zdraví, vystupuje jako právnická osoba ve smyslu § 21 občanského zákoníku.
Vaše žádost o náhradu škody na zdraví by měla být adresována městskému úřadu, případně pokud víte, že má Vaše město samostatné právní oddělení, je vhodné Vaši žádost adresovat jemu. Žádost Vašeho otce by měla obsahovat: jeho jméno a příjmení, datum narození a bydliště případně další kontaktní údaje (telefon, e-mailovou adresu na Vás a podobně), dále by měla obsahovat vylíčení, jak se celá událost stala, bylo by vhodné uvést, kdy se úraz stal, přesnou adresu místa (nebo GPS pozici místa), a dále že nebyl ostrůvek nijak označen – vhodné by kdybyste měla fotografii z té doby (nebo aktuální fotografii již žlutě označeného ostrůvku), případně například zprávu z technických služeb, kdy bylo realizováno označení ostrůvku reflexní barvou. Pokud nic takového neseženete, budete si muset vystačit s Vaším svědectvím (předpokládám, že jste byla u toho). Přílohou k této žádosti by samozřejmě měly být i kopie lékařských zpráv.
Níže uvádím pro ilustraci stránky Technické správy komunikací hl. m. Prahy, na nichž jsou vedeny požadavky: klik zde .
Ohledně Vašeho druhého dotazu, kdy je možné náhradu škody na zdraví uplatnit. Ve smyslu § 106 odstavec 1 občanského zákoníku, se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Promlčecí doba tedy začala běžet dne 10.10.2012 a skončí 10.10.2014. Váš otec může uplatnit svůj nárok už nyní, pokud ale léčba stále probíhá, navrhovala bych počkat na případné další lékařské zprávy, kdyby se o průběh léčby Vašeho otce zkomplikoval a podobně.
Nad rámec Vašeho dotazu si dovolím navrhnout, abyste celou záležitost řešila Vy (na základě plné moci) místo Vašeho otce. Plná moc je dostupná na stránkách klik zde .
Na závěr bych ráda upozornila, že podobným způsobem lze řešit i škodu na zdraví při uklouznutí na sněhu apod.


OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamační lhůta na zboží zakoupené na firmu
- Lhůta na vyřízení reklamace - zboží zakoupené na IČ, firmu
- Platí 30denní lhůta i při nákupu zboží na firmu s IČ?
- Maximální lhůta na reklamaci u zboží koupeného na firmu s IČ

Reklamoval jsem notebook, který jsem zakoupil na firmu s IČ a na příjemce reklamace je napsáno: "Reklamace zboží prodávající vyřizuje bez zbytečného odkladu, maximalně však do 30 dní od dne následujícího po uplatnění reklamace kupujícím. Tato lhůta není závazná ke kupujícímu na IČ.".
Otázka:
Neměla by být 30 denní lhůta ze zákona stejná pro všechny? A jak je dlouhá lhůta na vyřízení reklamace mezi podnikatelskými subjekty podle Obchodního zákoníku? Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Třicetidenní lhůta je dána ze zákona o ochraně spotřebitele, tím obchodní subjekt není.
Pro obchodní smlouvy - tedy nároky z vad - není dána lhůta k vyřízení reklamace. Nicméně platí, že pokud nebyla vada považována za podstatné porušení smlouvy (§ 345 odst. 2 obchodního zákoníku), má se za to, že se jedná o nepodstatné porušení smlouvy a tedy má kupující nárok na dodání chybějícího zboží a odstranění ostatních vad zboží, nebo slevu z kupní ceny. K odstranění vad je kupující povinen prodávajícímu poskytnout přiměřenou lhůtu. V řádně uzavřených obchodních smlouvách je nutné tyto podmínky specifikovat, jinak vznikají spory o tom, co je pro který výrobek a jeho opravu přiměřená lhůta.
v tomto případě se tedy doporučuji dohodnout s prodávajícím na lhůtě k odstranění vad a pokud je nebude možné odstranit, tak na vrácení kupní ceny. Pokud s prodávajícím dohoda nebude možná, stanovte mu přiměřenou lhůtu k odstranění vady (přiměřenost lhůty nezávisí na době, která uběhla od uplatnění reklamace k okamžiku stanovení lhůty) ve smyslu § 437 obchodního zákoníku a doufejte, že spor o "přiměřenost" lhůty nevznikne.


RŮZNÉ-STAVBA
- Je majitel pozemku povinen strpět výkop kvůli vodovodní přípojce souseda?
- Mohu odmítnout výkop a připojení k vodovodu svého souseda na svém pozemku
- Je možné zakázat výkopové práce na svém pozemku - připojení k vodovodu, plynovodu
- Mohu odmítnout vstup na soukromý pozemek pokud se chce soused připojit na vodovod?
- Mohu zakázat výkop na mém pozemku - připojení souseda na vodovod, plynovod

Na soukromém pozemku uprostřed zahrady je umístěný hydrant a končí zde u hydrantu veřejný vodovod. Je majitel pozemku (zahrady) povinen si nechat rozkopat zahradu, když se chce na vodovod napojit další soused? To znamená, že částí zahrady by se vedlo-prodlužovalo nové vodovodní potrubí. Děkuji, Darina

ODPOVĚĎ:
Doporučuji se obrátit primárně na stavební a vodoprávní úřad, protože se jedná o poměrně nestandardní situaci. Odpověď vyžaduje poměrně detailní znalost skutkových okolností.
Vlastníkem vodovodu může být obec, v horším případě stát. Majitel zahrady není povinen strpět zásahy do zahrady. Mohlo by tomu tak být pouze v případě, že bych již věcné břemeno související s touto sítí měl s vlastníkem vodovodu vytvořené. V takovém případě existuje možnost vzniku (resp. rozšíření) věcného břemena rozhodnutím správního orgánu.
Lze doporučit, abyste se se sousedem pokusili o dohodu, protože v krajním případě by také mohlo dojít k situaci, že abyste se mohli k vodovodu připojit, muselo by dojít k přeložce vodovodu zcela mimo sousedům pozemek. Soudní rozhodnutí nemůže dát vznik věcnému břemenu.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může být předseda či člen předsednictva občanského sdružení cizinec bez trvalého pobytu na území ČR?
- Může být cizinec bez trvalého pobytu v ČR členem předsednictva OS?
- Omezení kandidatury předsednictva OS volebním řádem
- Může volební řád zakázat některým osobám stát se předsedou občanského sdružení?
- Je možná korespondenční formoa volba předsedy občanského sdružení?
- Může být předsedou občanského sdružení jen člen jedné rodiny?

1. Může v předsednictvu občanského sdružení vzniklého v ČR být cizí státní příslušník, který nemá v ČR trvalý pobyt?
2. Pokud je v obč.sdružení několik příslušníků jedné rodiny, může být ve volebním řádu požadavek, že kandidovat do předsednictva může jen jeden z rodiny? Může se jednat o omezování osobních práv?
3. Je možné provést volby do předsednictva korespondenčně,když v ČR toto není uzákoněno? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
1/ Předsednictví cizince:
Ano, v předsednictvu občanského sdružení může zasedat i cizinec bez trvalého pobytu v ČR. Zákon o sdružování občanů sice hovoří pouze o občanech, právo na svobodné sdružování je však Listinou základních práv a svobod přiznáno v čl. 20/1 každému (tedy i cizinci). Ve spojení s čl. 42 Listiny základních práv a svobod pak nemůže být pochyb o tom, že jakákoli aktivita cizinců v občanských sdruženích (tedy i účast a eventuální předsednictví) je výkonem jejich základních práv a svobod.
2/ Kandidatura jediného člena rodiny:
Domnívám se, že klauzule volebního řádu, povolující kandidaturu do předsednictva občanského sdružení pouze jednomu členu rodiny by byla v zásadním rozporu s čl. 3/1 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje základní práva a svobody (tedy i právo se svobodně sdružovat, resp. kandidovat do předsednictva občanského sdružení) všem a to mimo jiné bez rozdílu rodu nebo jiného postavení. Toto ustanovení volebního řádu občanského sdružení je proto dle mého názoru nutné považovat za neplatné (čehož se lze domoci i soudní cestou).
3/ Korespondenční volby:
Domnívám se, že volby do předsednictva občanského sdružení mohou být realizovány i korespondenční formou. V této souvislosti není podstatné, že tento způsob voleb není v ČR „uzákoněn“, ale že korespondenční volby nejsou v případě občanských sdružení výslovně zakázány (jedná se tedy o typický příklad aplikace zásady „co není zakázáno, je dovoleno“). Korespondenční volby představují rovněž v případě mnoha občanských sdružení běžnou praxi.


OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Kdo odpovídá za škodu způsobenou nezletilým?
- Škoda způsobená nezletilým - kdy rodiče za škodu neodpovídají?
- Kdy neodpovídají rodiče za škodu způsobenou nezletilým dítětem?
- Kdo platí škodu způsobenou dítětem, pokud jsou rodiče rozvodení
- Rozvedení rodiče a vliv odpovědnost za škodu způsobenou dítětem
- Odpovědnost otčíma, macechy za škodu způsobenou dítětem partnera

Moje přítelkyně Pavla se kterou žiji a mám s ní dvě malé děti má z prvního manželství 16letého syna Zbyňka, který též bydlí s námi.Ten s partou kamarádu vnikl do skladiště jednoho závodu a způsobil škodu za 100.000 Kč. Teď ho vyšetřuje kriminálka. Chci se zeptat, zda pro Pavlu jako zákoného zástupce a matku Zbyňka vyplývá škodu uhradit nebo zda, když už je Zbyněk trestně odpovědný, je odpovědnost za škodu jen na něm. Bude se na úhradě škody podílet i druhý rodič (otec Zbyňka)? Děkuji, Karel


ODPOVĚĎ:
Trestní odpovědnost syna Vaší přítelkyně nemá na jeho občanskoprávní odpovědnost za způsobenou škodu žádný vliv.
Dle § 422/1 Občanského zákoníku může za způsobenou škodu odpovídat:
a/ sám nezletilý, a to pouze je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. V daném případě je tak nutné posoudit osobnost nezletilého, tzn. zhodnotit míru jeho rozumové vyspělosti (zda je schopen rozpoznat protiprávnost svého jednání a uvědomit si jeho důsledky) a posoudit, zda je nezletilý schopen rozhodovat svou vlastní vůlí (zda bude jednat určitým způsobem nebo od určitého jednání upustí).
Obě podmínky (rozumová i volní stránka osobnosti nezletilého) musí být pro učinění závěru o jeho zavinění splněny současně. V případě, že nezletilému škůdci je již 16 let, bude dle mého názoru jeho odpovědnost za způsobenou škodu založena.
b/ nezletilý společně a nerozdílně s osobou, která je povinna vykonávat nad ním dohled (nejčastěji se jedná o zákonné zástupce). Nejvyšší soud zastává dlouhodobě stanovisko, že náležitý dohled rodičů nad nezletilým neznamená pouze bezprostřední zabránění či zákaz určitého škodlivého jednání, ale i celkový přístup rodičů k dosavadní výchově nezletilého a jejich výchovné působení k tomu, aby závadné jevy v jeho chováni byly odstraněny, tzn. že tento pojem nezahrnuje pouze přímý osobní dozor, ale též zájem o chování nezletilého, přehled o jeho činnostech a o trávení volného času, popř. zjištění o dosavadních výchovných opatřeních vůči nezletilému, který se již dříve dopustil závadného chování, a o tom, jak se účinky těchto opatření projevily v jeho dalším chování.
Bez znalosti podrobných výchovně-rodinných poměrů v rodině nezletilého škůdce není samozřejmě možné učinit definitivní závěr o založení odpovědnosti Vaší přítelkyně za způsobenou škodu z titulu zanedbání náležitého dohledu.
Nelze rovněž vyloučit, že za způsobenou škodu může odpovídat i otec syna Vaší přítelkyně (nebyl-li zbaven rodičovské zodpovědnosti), v tomto kontextu by však bylo opět nutné znát podrobněji všechny okolnosti výchovných vztahů ve Vaší rodině.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že jako osoba povinná vykonávat nad nezletilým škůdcem dohled byste mohl být hodnocen i Vy (tj. analogicky dle § 33 zákona o rodině).
c/ pouze osoba, která je povinna vykonávat nad nezletilým dohled. Toto odpovědnostní schéma připadá v úvahu, pokud rodiče nezletilého, popř. jiné odpovědné osoby, zanedbali náležitý dohled (viz bod b/) a nezletilý zároveň za škodu neodpovídá (nesplňuje-li tedy všechny podmínky dle bodu a/).
d/ nikdo. Tato varianta přichází v úvahu, pokud by se rodičům nezletilého, popř. jiným odpovědným osobám, podařilo prokázat, že náležitý dohled nezanedbali a nezletilý zároveň za způsobenou škodu neodpovídal.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 438 Občanského zákoníku způsobí-li škodu více škůdců (tzn. i nezletilých), odpovídají za ni společně a nerozdílně, přičemž v odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle míry své účasti na způsobení škody.


OBČAN-BYDLENÍ
- Musí pronajímatel na žádost nájemníka naistalovat vodoměr?
- Instalace vodoměru v nájemním bytě na žádost nájemníka
- Může nájemce bytu požadovat instalaci vodoměru v pronajatém bytě?
- Může nájemník nainstalovat vodoměr v pronajatém bytě?
- Může mít nájemník vlastní smlouvu s vodárnou?
- Může nájemník pronajatého bytu uzavřít smlouvu s vodárnou?
- Žaloba na instalaci vodoměru v nájemním bytě

Bydlím v obecním bytě s dalšími čtyřmi rodinami a máme společný vodoměr. Z důvodů stáří bytu a starých rozvodů,žádala jsem ozavedení svého vodoměru na své náklady, který mi byl zamítnut,je možné si zařídit svůj a udělat smlouvu s vodárnami bez souhlasu starosty,voda se ročně rozpočítává na osoby a mi platíme tisícové položky za vodu kterou jsme nespotřebovali, ostatní nájemníci nejsou ochotni souhlasit s vodoměry.
Je to bytový dům obývaný 5 rodinami s jedním vodoměrem,při vyůčtování se počet kubíků rozpočítá na osobu,krát počtem lidí v domácnosti.Pro přehled jsem zjištovala a tolik co s přítelem zaplatíme za rok,zaplatí pětičlená rodina a protože ceny vody ještě porostou a v září čekáme miminko,chtěla bych vědět co se dá podniknou.
Děkuji Petra

ODPOVĚĎ:
Dle § 686/1 Občanského zákoníku by měl být způsob výpočtu úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (tj. i náklady na dodávky teplé a studené vody) zakotven přímo v nájemní smlouvě. V případě, že Vámi podepsaná nájemní smlouva neobsahuje žádné ujednání o instalaci poměrového vodoměru (pro Vámi najímaný byt) na Vaši žádost, nejste oprávněna nechat tento vodoměr instalovat na základě vlastní dohody s dodavatelem teplé a studené vody. Jedinou možností tak zůstává dohoda (ideálně ve formě písemného dodatku k nájemní smlouvě) s pronajímatelem.
Shora uvedený závěr je potvrzen rovněž zněním § 17/8 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož je k osazení vnitřního vodovodu vlastním podružným vodoměrem (např. pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory) oprávněn pouze odběratel (a to na vlastní náklady), přičemž za odběratele může být ve Vašem případě považován pouze vlastník bytového domu, tj. pronajímatel (§ 2/5 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Otázkou povinné instalace poměrového vodoměru pronajímatelem na žádost nájemce se zabýval rovněž Nejvyšší soud, přičemž v usnesení sp. zn. 26 Cdo 79/2005, ze dne 14. 3. 2006, dospěl k závěru, že povinnost pronajímatele provést na žádost nájemce instalaci měřidel na dodávku teplé a studené vody z žádné právní normy nevyplývá. Jelikož takováto povinnost není stanovena zákonem, pak - pokud nevyplývá ani z dohody mezi účastníky nájemního vztahu - nemůže se žádný z účastníků tohoto závazkového vztahu úspěšně domáhat uložení takovéto povinnosti soudem. Toto usnesení je dostupné např. zde:
http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=81&id_article=240325&search=1&csum=b8be1827
V současné době Vám proto nezbývá, než se pokusit dohodnout s pronajímatelem na instalaci poměrového vodoměru na vodovodu Vámi obývaného bytu, popř. se pokusit tento případ (zajisté ne ojedinělý) určitým způsobem zviditelnit.


OBČAN-BYDLENÍ
- Prodej bytového domu - musí nájemníci podepsat nové nájemní smlouvy?
- Je nutné podepsat novou nájemní smlouvu pokud se změní majitel bytu
- Změna majitele bytového domu a nutnost podepsání nové nájemní smlouvy
- Může nový majitel bytového domu vypovědět nájemní smlouvy na neurčito?
- Prodej bytového domu s nájemníky a nová nájemní smlouva
- Změna majitele bytového domu a zvýšení nájemného
- Změna majitele bytu a vliv na výši nájemného

19.7.2012 jsme od MÚ dostali oznámení o prodeji našeho domu (12 bytových jednotek). Nový majitel zapsán na katastru 24.7. 2012 a od 1.srpna 2012 zvýšil nájem o 100%, smlouva na 1 rok. MÚ nás údajně prodal i s nájemními smlouvami, které však byly na dobu neurčitou. Souhlasíme s adekvátním navýšením nájmu, ale máme podepisovat novou smlouvu? A o kolik může zvýšit nájem? Bydlíme v oblasti Semily. Vybavení bytu (kuchyňská linka, bojler, Gamaty) je staré 30-35 let. Byty jsou o velikosti 38-55 m2. Na co si máme dávat především pozor. Děkuji. Miriam

ODPOVĚĎ:
Dle § 680/2 Občanského zákoníku dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci (zde bytového domu), vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele. Nový vlastník bytového domu se tedy s účinností od 25. 7. 2012 stal Vaším pronajímatelem, tzn. že „prodej domu i s nájemci“ naprosto odpovídá platné právní úpravě.
V současné situaci Vás nový pronajímatel nemůže v žádném případě nutit k uzavření nové nájemní smlouvy, dosavadní nájemní smlouvy zůstávají v platnosti (včetně výše nájemného a veškerých dalších smluvních ujednání). Namístě by bylo pouze uzavření dodatku ke stávajícím nájemním smlouvám, v němž by došlo (v záhlaví smlouvy) k nahrazení údajů o „starém“ pronajímateli údaji o pronajímateli novém.
Ke změně výše nájemného může dle § 696 Občanského zákoníku dojít pouze dohodou nájemce a pronajímatele. Nebudete-li ochotni se s pronajímatelem na výši nájemného dohodnout a nebudete-li reagovat ani na jeho písemnou výzvu, může se pronajímatel obrátit na soud s požadavkem na určení nájemného, jehož výše je v daném místě a čase obvyklá (nepřiměřeného zvýšení nájemného se tedy nemusíte obávat). Stejný mechanismus lze samozřejmě použít, bude-li se nájemce domáhat snížení nájemného.
Co se týče dalších navrhovaných změn nájemních smluv, lze Vám doporučit maximální obezřetnost. Není samozřejmě důvod, proč byste měli přistupovat na zkrácení doby nájmu na dobu určitou, pro poskytnutí podrobnější rady by však bylo zapotřebí seznámit se se zněním dosavadní nájemní smlouvy a pronajímatelem navrhovaných změn.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Povinnosti fyzické osoby dle zákona o požární ochraně?
- Může být nábytek na chodbě kvůli možnosti požáru?
- Požární ochrana a umístění nábytku na chodbě bytového domu
- Zákon o požární ochraně a umístění nábytku (botníku) na chodbě bytového domu
- Pokuta za umístění věcí a nábytku na chodbě - hrozba požáru

Bydlíme v třípatrové bytovém domě, který je v osobním vlastnictví. Ze 185 cm šíře chodby před vchodem do našeho bytu zabírá 30 cm malý nízký botník. Tento týden procházel dům s předsedou společenství nějaký zástupce hasičů a tvrdil, že v chodbě nemůže ani takto malý botník být. Že zákon nebo nějaký předpis nařizuje, aby chodby v bytových domech byly naprosto prázné. Zřejmě z důvodu úniku při požáru, ale naše chodba je stále tak široká, že tam projde několik lidí vedle sebe. Chci se zeptat, zda je tomu tak a o jaký jde zákon či předpis? Co se stane, když botník, na který jsme zvyklí, neodstraníme. Hrozí nám nějaké sankce? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Dle § 1/2 zákona o požární ochraně je každý povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek. Dle § 17/1 písm. f) zákona o požární ochraně je pak fyzická osoba povinna vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce. Dle mého názoru je pak možné tuto povinnost, byť není zákonem doslovně specifikována, vztáhnout rovněž na Váš případ. Při porušení shora uvedené povinnosti se může fyzická osoba dopustit přestupku dle § 78/1 písm. m) zákona o požární ochraně, za který jí může být uložena pokuta do výše 25.000,- Kč.
Výslovná povinnost udržovat trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce, je pak stanovena právnickým a podnikajícím fyzickým osobám v § 11/3 písm. b) vyhlášky o požární prevenci.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Musí student VOŠ uhradit školné pokud studuje jen část semestru?
- Postup ukončení studia na vyšší odborné škole (VOŠ)
- Co je to, co znamená fikce zanechání studiua

V září jsem nastoupila do Vyšší odborné školy. Ve škole jsem byla pouze týden. Školné na této škole činí za semestr 1500 Kč. Během září jsem se rozmyslela a potřebuji ukončit studium. Bylo mi však řečeno že školné musím zaplatit, jinak bude vymáháno soudně. Mají na to právo? Mám právo zůstat studentem do konce semestru, když jsem to zaplatila? Děkuji, Alexandra

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě lze dát VOŠ za pravdu, pokud jste nastoupila studium, jste povinna uhradit škole úplatu za vzdělávání (tedy tzv. školné) dle § 123 školského zákona, a to bez ohledu na délku studia.
Pokud jste dosud VOŠ písemně nesdělila, že ukončujete studium (§ 98/1 školského zákona), lze Vám doporučit tak nečinit a ponechat si status studenta co nejdéle, tzn. do doby nástupu fikce zanechání studia dle § 98/2 školského zákona (tato lhůta však s největší pravděpodobností do konce semestru nevystačí).


PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Maximální délka pracovní směny (pracovní doby)
- Může si domluvit zaměstnavatel se zaměstnancem směny delší než 12 hodin?
- Může zaměstnanec pracovat déle než 12 hodin, pokud s tím souhlasí?

Pracuji jako strážná, chtěli bychom dělat delší směny než 12ti hodinové. Je možné odchýlení od §83 Zák. práce na základě §4b a smluvně dohodnout delší směny a jak dlouhé max. Připomínám rozhodnutí Ústavního soudu z 12.3.2008. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel výslovně nevyplývá, jaký konkrétní nález Ústavního soudu máte na mysli, předpokládám však, že se jedná o rozhodnutí, dostupné např. zde:
http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/nalez-ustavniho-soudu-ze-dne-12-brezna-2008-ve-veci-navrhu-na-zruseni-nekterych-ustanoveni-zakona-c-2622006-sb-zakonik-prace-16509.html
S ohledem na skutečnost, že Vámi vzpomínaný § 4b byl do zákoníku práce zařazen s účinností k 1. 1. 2012 (zákonem č. 365/2011 Sb.) a fakt, že shora uvedený nález Ústavního soudu je data staršího, nelze dle mého názoru tento nález na současnou právní úpravu maximální délky pracovní směny dle § 83 zákoníku práce použít, tzn. že není možné se v pracovní smlouvě (byť by s tím souhlasil zaměstnanec i zaměstnavatel) dohodnout na delších pracovních směnách.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že § 4b/1 zákoníku práce umožňuje odchýlení od ustanovení zákoníku práce, jestliže:
a/ to zákoník práce výslovně nezakazuje nebo
b/ z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit.
Je-li pak v § 83 zákoníku práce stanoveno, že „délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin“, je nutné považovat tuto formulaci za výslovný zákaz (ad a/), od kterého tudíž není možné se smluvně odchýlit.
Pro potvrzení shora uvedeného uvádím níže příslušnou pasáž z důvodové zprávy k zákonu č. 365/2011 Sb., kterým byl § 4b do zákoníku práce zakotven:
„... Zákoník práce v § 4b odst. 1 nebude dovolovat odchylnou úpravu práv a povinností, pokud to výslovně zakazuje, nebo z povahy jeho ustanovení nebude vyplývat, že odchýlení není možné ... Zákonný zákaz bude v zákoníku práce vyjádřen kategorickými, zakazujícími právními normami, to je normami, které svým obsahem výslovně zakazují určité jednání účastníků. Tyto právní normy obsahují zákazový imperativ, reprezentovaný slovními spojeními jako např. "je zakázáno", "zakazuje se" nebo "nesmí se" ...“
Prodloužení pracovních směn je tak ve Vašem případě možné dosáhnout např. prací přesčas, s níž však nemůže být v rozvrhu pracovních směn stabilně počítáno, neboť může být zaměstnanci nařízena pouze výjimečně a v odůvodněných případech (§ 93 zákoníku práce).


RŮZNÉ-STAVBA
- Která ČSN řeší odvětrávání garáží?
- Jak musí být zajištěno odvětrávání garáže pro úspěšnou kolaudaci?
- Kolaudace rodinného domu a odvětrávání garáže
- Česká státní norma ČSN o odvětrávání garáže (garáží)

Je pro kolaudaci rodinný dům s garáží. Je nutné zajistit, odvětrávání garáže? V garáži jsou kromě vrat a dveří také dvě okna. Pokud ano, jaké jsou možnosti odvětrávání a která norma toto specifikuje. Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Problematice odvětrávání garáží se věnuje ČSN 73 60 58, dle níž musí být jednotlivé, řadové a hromadné garáže odvětrány každá zvlášť, a to buď přirozeně nebo nuceně. Pro přirozené odvětrání je nezbytné opatřit garáž volným neuzavíratelným otvorem (o stanovené velikosti), přičemž tímto otvorem nemohou být okna či dveře.
Umístění a velikost větracích otvorů by měla být vyřešena v projektu stavby, přičemž soulad projektu se skutečným provedením stavby bude předmětem kolaudace garáže. Pro získání bližších informací (či nahlédnutí do příslušné ČSN) Vám doporučuji kontaktovat projektanta či místně příslušný stavební úřad.


RODINA-PÉČE O DĚTI
- Může muž, otec dostat dítě, děti do své péče?
- Kdy svěří soud dítě, děti do péče otce?

Za jakých podmínek mohu dostat děti do své péče když jsem muž. A je to vůbec možné když všude vidím děti v matčině péči? Děkuji, Viktor

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě, že je možné získat dítě do vlastní nebo alespoň střídavé péče, i když české soudy ve většině případů svěřují děti do péče matek. Na svěření dětí do vlastní péče máte šanci tehdy, pokud s tím bude sama matka souhlasit, nebo pokud se ukáže, že jste výchovně způsobilejší než matka nebo že matka není schopná děti zabezpečit a řádně se o ně starat.

Ale ani střídavá péče není k zahození. Důležitým předpokaldem pro ni ale je, že jste s matkou dětí schopní se alespoň na zákaldních věcech dohodnout. Také záleží na věku dětí a třeba na tom jak daleko byste s matkou od sebe bydleli - střídání škol a školek není moc vhodné.


RODINA-PÉČE O DĚTI
- Matka vzala děti a odjela, co může otec dělat?
- Matka unesla děti k dědečkovi a babičce v ČR - postup otce
- Únos dětí matkou k prarodičům v ČR - jak má otec dětí postupovat?
- Únos, odvezení dětí bez souhlasu s otcem a návrh na předběžné opatření k soudu
- Předběžné opatření při únosu, odvezení matkou dětí k prarodičům v ČR

Žena bez varování vzala děti a odjela k dědečkovi 200 km daleko. Nechce se vrátit jak se mohu bránit? Děkuji, Čestmír

ODPOVĚĎ:
Pokud děti nejsou svěřeny do Vaší výhradní péče, máte oba dva na děti stejné právo a Vaše žena tedy klidně může udělat to, co udělala. Stejně tak to můžete udělat i Vy - přijet za ženou a odvézt děti třeba k sobě. Ale tento postup opravdu nedoporučuji - viděla jsem několik dětí, které takovéto - třeba i opakované - odvozy jedním i druhým rodičem zažili a nejvíc to odskákaly právě ty děti.
Nicméně máte právo na styk s dětmi - máte právo děti kdykoliv vidět. Pokud Vám žena bude ve styku s dětmi bránit, obraťte se na soud s návrhem na tzv. předběžné opatření, ve kterém navrhnete rozsah styku s dětmi. Pokud chcete děti do vlastní péče - soudím tak z Vašeho druhého dotazu - můžete samozřejmě podat také předběžné opatření na svěření dětí do vlastní péče - ale zde musí být pro svěření pádný důvod - například ohrožení zdraví či života dítěte.


RODINA-STYK
- Může si otec brát na víkend malá osmiměsíční dvojčata?
- Matka znemožňuje styk otci s několikamasíčním dítětem, dětmi - postup otce

Chtěla bych se zeptat jestli si přítel může brát na víkendy své 8 měsíční dvojčata? Normálně už jí, nekojí je máma, takže by už mohl ne? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Nejlepší je zkusit se samozřejmě s matkou dětí dohodnout. Pokud dohoda není možná, pak o situaci informovat příslušný OSPOD - mohou si matku pozvat a promluvit s ní. Jestliže matka bude Vašemu příteli styk s dětmi stále znemožňovat (na což nemá právo), potom už jen podat návrh na tzv. předběžné opatření ohledně styku s dětmi k okresnímu soudu v místě bydliště dětí.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdo posílá nemocenskou u neschopenky po ukončení výpovědní doby?
- Nárok na nemocenské dávky v době po ukončení pracovního poměru
- Nástup na nemocenskou těsně po ukončení pracovního poměru
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Neschopenka po ukončení pracovního poměru a zaevidování na úřadu práce
- Nevýhody neschopenky, nemocenské po ukončení pracovního poměru

Mám dvouměsíční výpovědní dobu a ihned po jejím uplynutí nastoupím na neschopenku. Bude mi ještě začátek neschopenky platit bývalý zaměstnavatel, i když už vlastně nejsem jeho zaměstnanec? Děkuji, Dominika

ODPOVĚĎ:
S nárokem na nemocenskou po ukončení pracovního poměru je to takto: Pokud nastoupíte na nemocenskou do 7 kalendářních dní po ukončení zaměstnání, nárok na nemocenskou Vám vzniká. Má to ale háček: první tři dny jste doma zadarmo - i v případě, že byste byla stále zaměstnaná. Od 4. do 21. dne nemoci by Vám při zaměstnání vyplácel náhradu mzdy zaměstnavatel. Jenže po skončení zaměstnání Vám zaměstnavatel už nic neplatí. Takže první tři týdny jste doma zadarmo. Během nemocenské se navíc nemůžete evidovat na úřadě práce a nikdo za Vás tudíž neplatí zdravotní pojištění, takže si ho ty první tři týdny musíte platit sama. Zdravotní pojištění za Vás stát začne hradit až tehdy, když Vám vznikne nárok na nemocenskou - tedy od 22. dne nemoci, kdy Vám nemocenskou začne vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Takže nastupovat na nemocenskou po ukončení pracovního poměru je finančně poměrně nevýhodné.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nestejná životní úroveň a výživné pro nerozvedenou manželku
- Právo na stejnou životní úroveň a dorovnání výživným na nerozvedenou manželku
- Vzor - žaloba o výživné pro nerozvedenou matku nezletilého dítěte
- Vzor - návrh na stanovení výživného pro nerozvedenou manželku

S manželem nejsme rozvedení, cca 3 roky naše manželství nefunguje. Vlastníme rodinný dům, který jsme spolu postavili. Děti s námi nežijí. Před 3 lety jsem dmítla manžela nadále "poslouchat". Důsledek: ukončil společné hospodaření, každý žije" za své". Cca před 1,5 rokem si našel milenku, občas se ukáže doma. Každý měsíc mi vyčíslí kolik peněz mu mám platit na náklady na bydlení (40% ze všeho), on mi nic nedává. Navíc splácím úvěr na naše auto, sekačku, hradím náklady na péči o psa a kočku (krmení, veterinární péče). S rostoucími životními náklady se dostávám do existenčních problémů - chybí mi peníze na lékaře, léky, oblečení, koníčky, záliby, dovolenou. Do zaměstnání dojíždím autem - benzín je drahý. Manel má 3x-4x vyšší měsíční příjem než já.
Životní úroveň manželů má být defacto stejná, ale jeho a moje není životní úroveň urečitě stejná. Bavím se o § 91, odst. 1 a 2 Zákona o rodině. Musím si půjčovat, dostávám se do finančních problémů. Mohu uspět se žalobou o stanovení výživného pro nerozvedenou manželku? Odkládala jsem ji, myslím na zlepšení vztahu. Vzhledem k mé situaci a manželově chování ji chci podat. Ve vzorech žalob jsem nenašla potřebný vzor. Můžete mi prosím pomoci při jejím sepsání a poradit,jak a kde ji podat? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud je manželova životní úroveň výrazně vyšší než Vaše, můžete žalobu o určení výživného pro nerozvedenou manželku podat. V žalobě uveďte okolnosti, na základě kterých se domníváte, že by Vám měl manžel výživné platit, uveďte, jaké máte výdaje, potřeby, jaké jsou Vaše příjmy a za jakého důvodu nemáte možnost si své příjmy zvýšit. Uveďte samozřejmě také to, jaké jsou příjmy a životní úroveň Vašeho manžela. Dále navrhněte, jakou výši výživného Vám má soud přiznat a od jaké doby - výživné lze přiznat nejdříve ode dne podání žaloby. Součástí žaloby může být návrh na předběžné opatření ohledně určení výživného, o kterém soud rozhoduje do jedno týdne. Pokud je Váš příjme nízký, můžete požádat o přidělení advokáta ex offo, který by Vás zastupoval bezplatně a pomohl by Vám se sepsáním žaloby. Žalobu o výživné podejte u okresního soudu v místě trvalého bydliště Vašeho manžela.
Vzory takovéto žaloby na stanovení výživného pro nerozvedenou ženu najdete na internetu, například zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/rodinne-pravo-vzory/zaloba-o-vyzivne-pro-nerozvedenou-matku-nezletileho-ditete-vzor-ke-stazeni-online-zdarma


RODINA-STYK S DĚTMI
- Odvolání proti rozhodnutí soudu o úpravě styku (setkávání) s dítětem, dětmi
- Sociální parcovnice nedoporučila rozšíření styku s dítětem - jak zjistit důvod?
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Může si dělat rodič kopie ze spisu ze sociálky (OSPOD)?
- Je možné náhlížet a dělat kopie ze spisu sociálky (OSPOD)?

Byl jsem teď u soudu, zažádal jsem o střídavou péči na dítě. Současně podala i bývalá manželka úpravu styku s dítětem. Předtím sem si dítě brával kdykoliv, jelikož jsme neměli stanoveno soudem kdy si jí můžu brávat. Než začal soud, soudkyně hned vyhověla matce a určila mi vídat dceru jen o víkendech, jak si to matka přála. Mé žadosti o střídaou péči zamítla s tím, že se řídila posudkem sociálky která nedopororučovala střídavou péči aniž by uvedla důvod, proč ji nedoporučuje.
Dále pak sociálka navrhla rozšířit styk dítěte s otcem, soudkyně to nebrala v úvahu. Určila mi vídat dcerku jen 3x za měsíc a to o víkendech. Dcerka se mě ptá, proč si ji už tak často neberu a jestli ji už nemám rád.
Malé se věnuju od narození brával jsem si jí každý víkend, i někdy na týden, kdy matka třeba byla v nemocnici. Platím sice alimenty, 2x jsem nezaplatil v plné výši kvůli neschopence. Matka mi hned dala exekuci do práce. Matka se mi mstí a uvadí lži. Hází na mě špínu, abych malou nedostal. Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Pokud s rozhodnutím soudu ohledně střídavé péče a frekvence styku s Vaší dcerou nesouhlasíte, můžete se proti němu odvolat. Odvolací řízení ale bývá zdlouhavé, proto zpravidla bývá rychlejší podat k soudu nový návrh. Bez podpory sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), ale pravděpodobně neuspějete.
Doporučuji tedy navštívit příslušnou sociální pracovnici a zeptat se jí na důvod, proč nedoporučuje střídavou péči. Sám můžete uvést Vaše argumenty pro střídavou péči nebo alespoň rozšíření styku s dcerou.
Trvejte na tom aby byla Vaše výpověď na OSPOD zaprotokolována a založena do spisu. Do spisu máte práv nahlížet a pořizovat si z něj kopie. Co se týče výživného, to jste povinen platit včas a ve stanovené výši. V případě, že k tomu nedojde, má Vaše bývalá manželka právo výživné vymáhat - například prostřednictvím exekuce.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdy má nárok na starobní důchod pracovník azbestocementové továrny?
- Snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod zákon č. 155/1995
- Důchodový věk u některých specifických zaměstnání - zákon č. 155/1995
- Kdy jde horník do starobního důchodu - zákon č. 155/1995 Sb.
- Horník, horníci a věk odchodu do starobního důchodu - zákon č. 155/1995

Kdy mám nárok na starobní důchod, pokud jsem pracoval v I. pracovní kategorii - 02 144 12 1B 25-3-02 - strojník v azbestocementové výrobě. Odpracoval jsem 5598 dnů v této kategorii. Splňuji tímto podmínku odpracování 15-ti let a dle mých informací mám nárok na odchod do důchodu v 59 letech, v případě, že je tato informace správná, prosím, o uvedení zákona, který toto umožňuje. OSSZ tvrdí, že zvýhodnění této pracovní kategorie pro snížení věkové hranice pro nárok na starobní důchod již neplatí. Prosím o vyjádření k tomuto problému spolu s uvedením zákona, který tuto výhodu případně ruší. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Rozdělení zaměstnání do pracovních kategorií pro účely důchodového zabezpečení sice bylo zrušeno zákonem č. 235/1992 Sb., ale zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění zakotvuje zachování nároků na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. 1. 1996 po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo I. (II.) kategorii funkcí, a to až do 31. 12. 2018.
Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk. Informace o stanovení věkové hranice u pojištěnců zařazených do I. pracovní kategorie je uvedena také na webu České správy sociálního zabezpečení zde:
http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm (pod tabulkou u písmene b) v sekci Důchodový věk).
Nižší důchodový věk mají někteří horníci podle nařízení vlády č. 557/1990 Sb., o poskytování starobního důchodu některým horníkům. Nárok na něj mají horníci, kteří byli zaměstnáni nejméně 25 roků, vykonávali vybraná zaměstnání v hornictví v hlubinných dolech se stálým pracovištěm pod zemí, byli zaměstnáni v těchto vybraných zaměstnáních nejméně 15 roků, dosáhli nejvyšší přípustné expozice, výkon takového zaměstnání skončil do 31. 12. 1992 a dosáhli věku 50 let nejpozději do 31. 12. 2005. Pokud splňujete uvedené podmínky, vznikne Vám nárok na odchod do důchodu v 59 letech.


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Je zaměstnanec povinen informovat zaměstnavatele o sňatku, svatbě?
- Je možná sankce, trest za nastoupení na rizikové těhotenství u zaměsnankyně?
- Může dát zaměstnvatel zaměstnanci trest že nastoupil na neschopenku?
- Rizikové těhotenství a neschopenka - je možný postih od zaměstnavatele?
- Do kdy musí zaměstnankyně oznámit zaměstnavateli, že je těhotná?
- Do kdy musí zaměstnankyně oznámit těhotenství nadřízenému, zaměstnavateli?
- Musí zaměstnanec informovat o zdravotní operaci zaměstnavatele?

Pracuji osmým rokem jako administrativní pracovnice s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Ráda bych se zpetala, pokud se chci vdát (podotýkám, že příprava svatby apod. nijak nenaruší můj pracovní poměr - speciální volno apod.), zda-li jsem povinna informovat svého zaměstnavatele předem? Pokud nejsem povinna informovat jej předem, jak dlouho ode dne oddání jej musím informovat?
Dále bych se ráda zeptala, když otěhotním a můj lékař mi nařídí nemocenskou např: z důvodu rizikového těhotenství, může mně za to čekat od zaměstnavatele nějaký postih, trest či sankce, že nestihl přijmout a zaučit za mně náhradu? V případě, že mi lekář nemocenskou nenařídí a do nástupu na mateřskou budu pokračovat v zaměstnání , kdy nejpozději musím svému zaměstnavateli oznámit, že jsem těhotná? Můžu např. až ve 4 nebo 5 měsíci? Jsem povinna informovat svého zaměstnavatele o tom, že jsem během 8let které pracuji ve firmě prodělala nějakou operaci a čeho? Moc děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Jestliže nebudete po zaměstnavateli požadovat poskytnutí volna, postačí, pokud mu vše oznámíte až po svatbě. Změna Vašeho příjmení se promítne do pracovněprávních dokumentů (pracovní smlouva apod.) a zaměstnavatel ji musí oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), případně dalším institucím.
Zaměstnavatel Vás rozhodně nemůže nijak postihnout za to, že za Vás nestihl před Vaším odchodem na nemocenskou najít náhradu. Žádná zákonná lhůta na to, kdy těhotenství zaměstnavateli oznámit, neexistuje - klidně tak můžete učinit až během čtvrtého či pátého měsíce těhotenství.
Pokud jste v souvislosti s operací nebyla na neschopence (což by zaměstnavatel věděl) a prodělaná operace či její následky neměly žádný vliv na Vaši schopnost vykonávat požadovanou práci, pak zaměstnavatele o operaci informovat nemusíte.


RODINA-PÉČE O DÍTĚ
- Do kolika dní soud rozhodne při předběžném opatření o svěření dítěte do péče
- Předběžné opatření svěření dítěte do péče - lhůta na vyřízení soudem
- Může podat návrh na svěření dítěte současně matka i otec dítěte?
- Otec cizinec zažádal svěření dítěte do péče, co má dělat matka?
- Podmínky pro schválení předběžného opatření o svěření dítěte do péče
- Svěření dítete do péče matky předběžným opatřením soudu
- OSPOD a sepsání předběžného opatřetření o svěření dítěte matce

Dcera je kojící matka, která nyní bydlí v ČR u rodičů. Otec jejího dítěte z Irska požádal o opatrovnictví, které mu dcera nechce povolit. Bojí se o sebe i dítě. Otec je alkoholik, hrubý a ulhaný. Posílal dceru do blázince, vyhrožoval jí, že příjde o dítě a nikdy se už nepodívá do ČR. Otec je nemanžel a nepartner, jen uveden v irském certifikátu o narození.
Podle irského zákona nemá v tuto chvíli žádná práva na dítě. V ČR byla na otce podána žaloba za jeho chování a zároveň žádost o vystavení rodného listu pro dítě jen s jedním jménem rodiče - matky. Zatím má dítě dočasný rodný list RL.
Otec je vychytralý - do telefonu je zlý a lže a na druhou stranu posílá SMS a emaily kde je jako spořádaný občan milý, věcný a laskavý.
Obáváme se, že z jeho strany jde jen o manipulaci. Otec dítěte nechce žít s matkou dítěte. Jen chce matku o dítě připravit.
Matka dítěte ráda umožní otci kontakt, ale až po protialkoholní léčbě a vyřešení neshod a událostí z minula viz žaloba matky. Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Jestliže si otec již zažádal o svěření dítěte do péče, může stejný postup použít i matka dítěte - i ona si může zažádat o svěření dítěte do péče zde v ČR. Může podat buď klasický návrh na svěření dítěte do péče nebo tzv. předběžné opatření. Jeho výhodou je to, že o něm soudy rozhodují rychle, zpravidla do 7 dní. Předběžné opatření ale bude schváleno jen tehdy, pokud by byl jeho neschválením ohrožen život či zdraví dítěte, hrozil by únos dítěte do zahraničí apod.
Důležité také je, zda bude mít předběžné opatření podporu sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dítěte. Doporučuji, aby matka dítěte zkonzultovala svoji situaci s příslušnou sociální pracovnicí, která jí může pomoci předběžné opatření či návrh na svěření dítěte do péče sepsat. Kromě OSPOD může matka dítěte svou situaci zkonzultovat také s Úřadem pro mezinárodně právní ochranu dětí se sídlem v Brně - kontakty a další informace najdete na www.umpod.cz.
Jestliže bude přítel podávat k soudu návrh na předběžné opatření, měl by být uveden v rodném listě jako otec. Ale pravděpodobně je, pokud byly prováděny testy DNA. Pokud by v rodném listě uveden nebyl, musel by nejprve podat
návrh na určení otcovství.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Může dluh na výživném zaplatit družka, přítelkyně za svého partnera
- Může za otce zaplatit dlužné výživné, alimenty, družka, přítelkyně?
- Neplacení výživného, alimentů - paragrafy a zákony
- Je možné zaplatit výživné, alimenty za jinou osobu?
- Zaplacení alimentů, výživného za jinou osobut - § 101 Zákona o rodině
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Neplacení alimentů a § 193 Trestního zákona odstavec 1 a 2
- Neplacení výživného a § 197 Trestního zákona (účinná lítost)
TRESTNÍ-TRESTY
- Zaplacení dluhu na výživném jinou osobu a vliv na předčasné propuštění z vězení

Můj přítel neplatil alimenty a nenastoupil na veřejně prospěšné práce. Nevyzvedával poštu a nenastoupil do výkonu trestu. Dá se mu nějak pomoci a dluh za něj doplatit? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Trestný čin zanedbání povinné výživy upravuje § 193 trestního zákona. Ten říká, že: "Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta".
Odstavec 2 téhož paragrafu pak uvádí, že: "Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta".
Trestní zákon poté v § 197 dále stanovuje, že: "Trestní odpovědnost za trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196) zaniká, jestliže trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek".
Pokud ale Váš přítel stanovené výživné neplatil a nevykonal ani uložené veřejně prospěšné práce a lhůta pro odvolání již uplynula, bude muset nyní do výkonu trestu nastoupit.
A konecně Zákon o rodině v § 101 stanoví, že: "Kdo zcela nebo zčásti splnil za jiného vyživovací povinnost, je oprávněn na něm požadovat úhradu tohoto plnění". Osobou povinnou plnit vyživovací povinnost je tedy Váš přítel jako rodič dítěte, tuto povinnost za něj ale můžete splnit i Vy. Uhrazení dlužného výživného nebude mít sice vliv na stanovenou délku trestu, ale může mít pozitivní vliv na posouzení žádosti o předčasné propuštění.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Má potomek nárok na výživné když se po škole nenahlásí na ÚP a nepracuje?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nárok na náhradu nákladů soudního řízení - ve věci výživné, alimenty
- Kdo platí soudní poplatky a právníky u soudu kvůli výživnému, alimentech

Má dcera ukončila v září 2011 střední školu SŠ (neúspěšným složením maturitních zkoušek). V listopadu 2011 jsem podával návrh na zrušení výživného a to od září 2011. Od ledna 2012 je dcera zaměstnána ve společnosti XXXYYY jako servírka. Od října do prosince 2011 zde pracovala buď brigádně, nebo "na černo" a požaduje ode mně výživné do onoho prosince 2011. Tvrdí, že nebyla výdělečně činná.
Na můj dotaz, zda byla registrována na Úřadu práce ohledně úhrady zdravotního pojištění mi vzkázala přes právní zástupkyni, že nebyla, protože si hledala práci sama. Vzhledem k tomu, že je pro mě neprokazatelné, že si za toto období již vydělávala, mám za to, že byla schopna se od ukončení školy sama živit. Nemá žádné zdravotní komplikace a bydlí v Praze, kde jsou pracovní příležitosti v jejím oboru. V tuto chvíli je asi na soudu, jak rozhodne, přesto prosím o Váš názor. Dále prosím o informaci, zda v tomto případě jsem povinen hradit náklady soudního řízení a jejich výši. Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dětem do doby, než jsou schopné se samy živit. Pokud však dítě po ukončení studia nenastoupí do zaměstnání, nebo se nepřihlásí do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadě práce a nepobírá vlastní příjem, ať už z pracovního poměru, nebo ze sociálního zabezpečení, na výživné již zpravidla nemá nárok. V takovém případě je totiž již považována za osobu, která je schopna sama se živit.
Nemohu předjímat rozhodnutí soudu, ale pokud Vaše dcera nebyla od ukončení studia evidována na úřadu práce ÚP, je pravděpodobné, že by jí soud nemusel nárok na výživné od října do prosince 2011 přiznat.
Co se týče nákladů na soudní řízení, pak základní zásadou, kterou se soudy řídí, je zásada úspěchu ve věci: Účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů protistranou, která v řízení úspěch neměla. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.


RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Podmínky nesporného rozvodu
- Postup při nesporném rozvodu manželství (manželů)
- Co musíme splnit aby proběhl nesporný rozvod manželství (manželů)
- Návod na nesporný rozvod manželství (manželů)

Dohodli jsme se s manželem na nesporném rozvodu a rádi bychom vše vyřešili rychle a "bezbolestně." Máme nezletilé dítě (3roky) a rádi bychom je vychovávali společně, případně střídavá péče. Jakým způsobem se v tomto případě postupuje -placení výživného apod. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste s manželem schopni se na všech podstatných věcech dohodnout, může být manželství ukončeno tzv. nesporným rozvodem. Pro nesporný rozvod je zapotřebí splnit následující podmínky:
- manželství trvalo alespoň 1 rok,
- manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a
- k návrhu na rozvod se připojí i druhý z manželů.

Soud v takovém případě nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, pokud mu předložíte:
- písemnou smlouvu o vypočítání vzájemných majetkových vztahů (SJM - společné jmění manželů) a
- soudem schválenou dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

Nejprve tedy musíte s manželem uzavřít dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu - její součástí bude úprava styku i otázka výživného - a nechat si ji schválit soudem. Poté, co se dohodnete také ohledně vypořádání SJM, můžete požádat soud o nesporný rozvod.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Na jaké dávky má nárok neprovdaná matka dítěte bez partnera, přítele
- Sociální dávky pro neprovdanou matku dítěte bez partnera
- Příjem podmácnosti a vliv na sociální dávky a příspěvky od státu
- Návod jak vypočítat životní minimum domácnosti - online kalkulačka
- Online kalkulačka na výpočet životního minima domácnosti
- Posuzování příjmů rodičů při stanovení výše sociální podpory
- Výhoda nebydlení s otcem dítěte při výpočtu výše sociálních dávek
- Jak dlouhá doba zpátky se posuzuje při výpočtu příspěvku na bydlení, dítě
- Příspěvek na dítě, bydlení a vliv příjmů v minulosti (kolik měsíců)

Rozešla jsem se s přítelem. Máme 13měsíční dceru. Na jaké sociální dávky a přídavky mám jako neprovdaná matka nárok? O výživném od otce dítěte na sebe a na dítě vím. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Kromě výživného na dítě a na Vás jako neprovdanou matku můžete žádat také o některou z dávek státní sociální podpory. Vzhledem k věku Vaší dcery lze předpokládat, že pobíráte alespoň rodičovský příspěvek a to minimálně ve čtyřleté variantě. Podstatný je tzv. příjem Vaší domácnosti - návod, jak spočítat životní minimu domácnosti, najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/11852 - můžete si zažádat o přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně.
Pokud je Váš bývalý přítel uveden v dceřině rodném listu jako její otec, budou jeho příjmy posuzovány společně s Vašimi. Aby byly Vaše příjmy posuzovány odděleně, musela byste dceru získat do vlastní péče nebo alespoň doložit čestné prohlášení, že s bývalým přítelem trvale nežijete a společně nehradíte náklady na své potřeby. Jestliže jste vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště a 30% (v Praze 35%) Vašich příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, můžete si zažádat také o příspěvek na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení stačí doložit příjmy za kalendářní čtvrtletí, u přídavku na dítě je zapotřebí doložit příjmy za uplynulý kalendářní rok.
Pokud by příjmy Vaší domácnosti nedosahovaly ani jejího životního minima, můžete si zažádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi. O všechny tyto dávky můžete požádat na úřadě práce v místě vašeho bydliště, kde Vám poskytnou potřebné formuláře a další informace.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Kontakt na právníka, advokáta věnujícího se rodinnému právu - Praha
- Advokát, právník - výživné, alimenty Praha
- Od kdy má zletilý nezaopatřený potomek nárok na zvýšené výživné?

Na vašem webu jsem vyrozuměl, že dospělý syn 25let, nemá nárok na zpětné výživné. Nárok by byl jen od doby, kdy výživné stanovil soud, což s zatím nestalo. Je to tak prosím? Syn studuje třetí vysokou školu, v minulosti se živil sám.
Prosím je někde paragrafově zapsáno, že nemá právo na zpětný nárok? Vím, že tam, kde již bylo vydáno soudní rozhodnutí, je zpětný nárok 3 roky zpětně vymahatelný, ale v mém případě žádné soudní rozhodnutí vydáno nebylo.
Podporoval jsem syna dlouho a vědomě a sám od sebe, nyní se rozvádím a jeho beru jako dospělého muže. Můžete mi prosím napsat, kde v paragrafech bych tento odkaz našel? Chtěl jsem vás moc požádat ještě o to, zda byste mi mohli doporučit někoho z Vašich kolegů, třeba naznačit kdo z Vás dělá rodinné právo atd. Jsem z Prahy. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Otázku výživného upravují § 85 - 103 zákona o rodině. Podle § 85, odst. 1 trvá vyživovací povinnost rodičů k dětem do té doby, dokud děti nejsou schopny se samy živit. Nárok na výživné však náleží ze zákona, nevzniká pouze na základě rozhodnutí soudu. To, že neexistuje soudní rozhodnutí stanovující výši výživného tedy neznamená, že vůči synovi žádnou vyživovací povinnost nemáte.

Podle § 98, odst. 1 je u nezletilých dětí možné žádat výživné až tři roky zpětně, v případě zletilého nezaopatřeného dítěte lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Právního zástupce se specializací na rodinné právo si můžete najít ve vyhledávači České advokátní komory zde:
http://www.advokatikomora.cz .


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Musí platit výživné otec při umístění dítěte do ústavu
- Dítě v ústavu - musí otec dítěte platit výživné, alimenty?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Musí rodič vrátit příspěvek na automobil pokud dítě umístí do ústavu?
- Vrácení příspěvku na zvláštní pomůcku při umístění dítěte do ústavu

Mám kamarádku, která nyní umístila dítě do ústavu pro těžkou mentální retardaci, Dítě je plně invalidita. Zároveň se rozešla s přítelem, otcem dítěte - uznáno i v rodném listě. Má nárok žádat o alimenty? Státní příspěvky jdou do ústavu, sama přispívá na stravu, oblečení, obutí, platí služby za bydlení.
Kamarádka dostala dotaci na auto pro přepravu mentálně retardovaného dítěte - má jej vrátit nebo jej může využívat na návštěvu lékařů, kteří nejsou v ústavu k dispozici, včetně občasných víkendů v domácnosti nezl. Každá úřednice na soc. dává jiné informace. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
I v případě, že je dítě Vaší kamarádky umístěno v ústavní péči z důvodu mentálního postižení, může Vaše kamarádka žádat po svém bývalém příteli výživné. Pokud se bývalý přítel na péči o dítě finančně nepodílel ani v minulosti, může Vaše kamarádka podle § 98, odst. 1 zákona o rodině žádat výživné na nezletilé dítě až tři roky zpětně. Pokud se Vaše kamarádka s bývalým přítelem na výši výživného nedohodne, může podat návrh (žalobu) o určení výživného k okresnímu soudu v místě bydliště nezletilého dítěte.
Co se týče Vámi zmiňované dotace na auto, podmínkou pro poskytnutí a čerpání příspěvku na zvláštní pomůcku (v tomto případě motorové vozidlo) je skutečnost, že je zdravotně postižená osoba schopna toto vozidlo řídit nebo v něm být převážena a že se osoba tímto vozidlem v kalendářním měsíci opakovaně dopravuje. Jestliže Vaše kamarádka uvedené podmínky splňuje a opakovaně své dítě automobilem převáží na různá vyšetření, pak nemusí příspěvek vracet.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nesložení maturity, opravný termín a vliv na výživné, alimenty

Platím na syna z prvního manželství výživné. Je mu 19 let. Nyní ukončil studium na střední škole, ale nesložil maturitu, ani nyní na opravný podzimní termín. Další možnost má až na jaře 2013. Původně měl v úmyslu pokračovat na vysoké škole. Nyní bude zřejmě pracovat nebo v evidenci Úřadu práce.
Je mou povinností po tuto dobu na něj stále platit výživné ? Tento školní rok určitě studovat nebude. Pokud by ovšem za rok složil maturitu a pokračoval po roce studiem na vysoké škole, výživné se obnoví? Nebo ho mám platit i během tohoto roku kdy nestuduje? Mám podávat návrh na soud? Nevím jak v tomto případě postupovat. Prosila bych o radu. Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Vaše vyživovací povinnost vůči synovi trvá do doby, dokud syn nebude schopen se sám živit. To, zda bude Vaše vyživovací povinnost trvat i po ukončení studia, záleží do značné míry na tom, zda bude syn po ukončení studia finančně zajištěn. Pokud se mu podaří najít práci, díky které si bude moci hradit své potřeby, pak Vaše vyživovací povinnost zaniká. Pokud ale syn skončí na úřadě práce, kde nebude jako absolvent pobírat žádnou finanční podporu, nebude mít z čeho hradit své potřeby a Vaše vyživovací povinnost vůči němu bude trvat. V případě, že bude syn pokračovat v dalším studiu, může být Vaše vyživovací povinnost opět obnovena.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv příspěvku na péči na výši výživného, alimentů
- Je příspěvek na péči považován za příjem nebo ne? (vliv na výživné, alimenty)

Starám se o postižené dítě a pobírám příspěvek na péči. Manžel má z předchozího vztahu dítě a při zvýšení jeho výživného nám bylo sděleno, že i příspěvek na péči (PnP) se počítá jako příjem naší rodiny pro výpočet výživného. Je to tak a v jaké výši nám může být příspěvek na péči PnP započítáván jako příjem pro výpočet výživného? Kdo chrání práva mých dětí? Děkuji, Miluše

ODPOVĚĎ:
Zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu v § 7, odst. 5 uvádí, že se příspěvek na péči za příjem nepovažuje. Nicméně rozhodovací praxe soudů je taková, že některé soudy při stanovování či změně výše výživného příspěvek na péči do příjmů rodiny započítávají. Pokud by tato situace nastala i ve Vašem případě, doporučuji argumentovat právě výše uvedeným ustanovením zákona o životním a existenčním minimu.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv náhrad zvýšených nákladů života v zahraničí na výši výživného, alimentů

Chci se zeptat, zda se při určování výživného na zletilé dítě započítávají či jinak zohledňují náhrady zvýšených nákladů života v zahraničí dle vládního nařízení 62/1994 Sb.? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Žádná jednoznačná zákonná úprava ohledně zohledňování náhrad zvýšených životních nákladů během práce v zahraničí při určení výše výživného neexistuje. Je pravděpodobné, že soud tyto náhrady nějakým způsobem zohlední, nicméně s nimi velmi pravděpodobně nebude nakládat jako s běžným mzdovým příjmem zaměstnance v ČR, nýbrž zohlední jejich zvláštní charakter a to, že mají sloužit k úhradě zvýšených životních nákladů. Pokud nebudete s rozhodnutím soudu o výši výživného spokojen, máte samozřejmě možnost se ve stanovené lhůtě proti rozsudku odvolat.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Bývalá manželka žádá o dorovnání výživného za dostudovaného syna
- Je platná dohoda o výživném na dítě, děti mezi bývalými manžely?

Jsem rozvedená, od roku 2003 mám soudem stanovené výživné na syny které mám svěřené do péče (výživné platí otec dětí), před rokem se starší syn odstěhoval k otci a tak jsme se dohodli ústně, že si nebudeme navzájem platit. Staršímu synovi bude 20 let, dostudoval a od října je zaměstnám, vyzvala jsem otce aby začal platit výživné na druhého syna a dnes mi došel dopis pokud chci aby platil výživné musím mu dorovnat rozdíl jelikož on měl loni velké výdaje u staršího syna s placením internátu a podobně. Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Existuje-li soudní rozhodnutí o svěření dětí do péče a stanovení výživného, mělo by toto rozhodnutí být oběma stranami respektováno a dodržováno. Pokud Vám toto rozhodnutí nevyhovovalo, měli jste zažádat o změnu úpravy poměrů soud nebo o této změně sepsat alespoň písemnou dohodu. Ústní dohoda je samozřejmě také platná, její existence se ale bude obtížně prokazovat - v případě popření existence dohody jedním z rodičů bude druhý rodič existenci dohody obtížně dokazovat - jde o tvrzení proti tvrzení.
Současně stále platí soudní usnesení, podle kterého máte právo požadovat po otci výživné na mladšího syna. Jestliže bude otec požadovat úhradu některých nákladů na staršího syna, bude se muset se svým požadavkem obrátit na soud (pokud mu nebudete chtít zaplatit dobrovolně).
U zletilých dětí navíc není možné žádat výživné zpětně, takže je možné, že otec se svou žádostí o dodatečnou úhradu nákladů neuspěje.


RODINA-OTCOVSTVÍ
- Je možné vymazat otce z rodného listu?
- Je možné vymazat z rodného listu partnera - není biologický otec dítěte?
- Vymazání otce z rodného listu kvůli sociálním příspěvkům a přídavkům
- Zrušení otcovství do 3 let věku dítěte bez přivolení soudu - je možné?
- Může matka popřít otcovství dítěte (syna, dcery)?
- Novela zákona o rodině 2012 - otcovství dítěte
- Do kdy může otec dítěte popřít otcovství?
- Do kdy může matka dítěte popřít otcovství domnělému otci?
- Kdy musí státní zástupce podat žalobu kvůli otcovství?

Smazání otce z rodného listu. Mám 2,5 letou dceru, v jejím rodném listu je zapsaný expřítel, který není jejím biologickým otcem - ví o tom. Bohužel náš vztah nevydržel a rozešli jsme se před půl rokem. Na alimentech jsme se dohodli slovně. Nechci ho tahat po soudech, když dcera není jeho.
Platil první 2 měsíce, pak dostal exekuci na plat, tak neplatí a teď si našel novou přítelkyni s dětmi. Přemýšlím, zda je pro mě výhodné ho vymazat z rodného listu RL, abych si mohla zažádat o příspěvky.
A jestli mo to schválí soud z finančního hlediska. Taky jsem četla, že nově v r. 2012 se může vymazat otec z rodného listu RL do 3 let dítěte bez rozhodnutí soudu. Je to tak? Expřítel nejeví o dceru zájem ale ani její pravý otec, takže mi nezbývá, než nechat jméno otce v rodném listu RL prázdné. Nese to s sebou nějaké nevýhody? Děkuji, Vojtěška

ODPOVĚĎ:
Otcovství nemusí popřít pouze otec dítěte, můžete tak učinit i Vy jako matka. Do tří let věku dítěte může podle novely zákona o rodině platné od března 2012 otcovství popřít pouze otec dítěte. Vy jako matka můžete otcovství popřít pouze do šesti měsíců od narození dítěte. Po uplynutí této lhůty může žalobu o popření otcovství podat jen nejvyšší státní zástupce.
Do března 2012 platilo, že nejvyšší státní zástupce může podat tuto žalobu pouze tehdy, je-li to v zájmu dítěte. Od března 2012 ale platí, že pokud je zřejmé, že muž uváděný jako otec není biologickým otcem dítěte, pak nejvyšší státní zástupce tuto žalobu podat musí. Nemusel by ji podávat jen tehdy, pokud zájem dítěte vyžaduje, aby k popření otcovství nedošlo (například situace, kdy se mezi dítětem a domnělým otcem vytvoří silné citové pouto a popření otcovství by tento vztah narušilo).
Pokud je zřejmé, že Váš bývalý přítel není nebo nemůže být skutečným otcem Vaší dcery, můžete se obrátit na nejvyššího státního zástupce. V opačném případě se žádostí o popření otcovství neuspějete.
Pokud bude otcovství Vašeho bývalého přítele popřeno, nebudete po něm moci sice žádat výživné, současně ale pro Vás bude snazší získat některé sociální dávky.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Posuzují se cestovní náhrady a kilometrovné u určení výše výživného
- Výše výživného, alimentů a vliv cestovních náhrad, kilometrovného

K výkonu povolání používám soukromé vozidlo. Zaměstnavatel mi vyplácí cestovní háhrady. Ty obsahují částku jen za opotřebování a faktické kilometrovné, ne diety. Je možné z této částky nárokovat zvýšení výživného na dítě? Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Návrh na zvýšení výživného je obvykle posuzován vzhledem k celkovým příjmům druhého rodiče, tedy i z cestovních náhrad. Předpokládám, že jde o pravidelnou platbu ze strany zaměstnavatele, a nikoliv o jednorázové platby. Předpokládám, že tyto cestovní náhrady jsou vypláceny spolu se mzdou.
Proto, aby soud vyhověl nároku na zvýšení výživného bude rozhodná i výše této pohyblivé části mzdy. Pokud dosahuje dlouhodobě určité výše, může soud ke zvýšení výživného přivolit.
Nicméně pokud namítnete, že jde o pohyblivou část mzdy spočívající v náhradě cestovních výdajů, která je závislá na faktickém kilometrovném, je možné, že soud zvýšení zamítne, případně uloží nižší zvýšení výživného.
Výše výživného by měla také odpovídat požadavkům a potřebám dítěte (například zájmové kroužky, dojíždění do školy) a podobně.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdy dědí druh, družka, partner, partnerka?
- Kolik let musí druh, družka žít s parnerem, aby dědil, dědila?
- Kolik let musí partner, partnerka žít s druhem, aby dědil, dědila?
- Kdo má přednost v dědění - syn, dcera nebo druh, družka?

Po kolika letech soužití s partnerem ve společné domácnosti bez manželského, ani jiného právního svazku, vzniká právo na část majetku při rozchodu partnerů nebo v dědictví (dědickém řízení), popř. na důchod atd.
Babička žila 18 let s dědou ve společné domácnosti a o vše se finančně dělili. Děda ale náhle zemřel a dědit dle zákona bude dcera. Zajímá mě, zda nemá i babička po tolika letech nárok alespoň na část majetku. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Osoby, které žijí podobu nejméně jednoho roku před smrtí zůstavitele ve společné domácnosti jsou oprávněni dědit ve druhé skupině dle zákonné dědické posloupnosti. Druhá dědická skupina je k dědění povolána v případě, pokud nedědí zůstavitelovi potomci.
S ohledem na tuto skutečnost je postup Vámi uvedený v dotazu správný – dědit má jeho dcera.


OBČAN-BYDLENÍ
- Odhlášení bývalého manžela, manželky z trvalého bydliště bez jeho souhlasu
- Rozvod manželství a změna trvalého bydliště manžela, manželky
- Zrušení trvalého bydliště v bytě exmanžela, exmanželky po rozvodu manželství
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Do kolika dní musí nechat osoba zapsat změny do občanského průkazu (bydliště, rozvod)

Je možné odhlásit bývalého manžela/manželku z bytu bez jeho souhlasu, pokud je nemovitost v mém výlučném vlastnictví? Bývalý manžel je výlučným vlastníkem jiné nemovitosti. Pokud to lze, jakým způsobem a za jakých podmínek je toto možné provést? Jaké doklady k tomu potřebuji?
Náš případ je specifický v tom, že vlastník nemovitosti potřebuje zamezit případným pokusům bývalé manželky o vstup do nemovitosti v jeho nepřítomnosti, například za pomoci zámečníka. Je tedy třeba, aby se změna trvalého bydliště projevila i v občanském průkazu OP bývalé manželky. Je i toto nějak možné v případě, kdy se bývalá manželka odstěhovat odmítá?
Děkuji, Roman

ODPOVĚĎ:
V závěru uvádíte, že se bývalá manželka odstěhovat odmítá. Je třeba vyřešit, co je podstatou otázky, zda odstěhování či změna trvalého pobytu bývalé manželky.
Bytovou situaci byste měli mít vyřešenou rozhodnutím soudu o rozvodu manželství, proto v této odpovědi s ohledem na její rozsah nebude bytová otázka zohledněna.
Ve smyslu § 12 zákona o evidenci obyvatel "ohlašovna (tedy příslušný úřad) provede o zrušení údaje o místu trvalého pobytu v případě, že zaniklo užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana"; k prokázání této skutečnosti Vám stačí doložit pravomocný rozsudek soudu o rozvedení manželství a vypořádání majetku. Zajistit změnu občanského průkazu ovšem nemůžete, to je povinností bývalé manželky (§ 14 odst. 1 písm d) zákona o občanských průkazech). V případě, že bývalá manželka do 15 dnů od zrušení nepožádá o nový občanský průkaz, dopouští se přestupku (podezření o spáchání přestupku ohlašte úřadu).
Zámečníkům obvykle nestačí prokázání se občanským průkazem, ale chtějí doklad o užívacím právu.


RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Podání odkladu u návrhu o úpravě poměru a svěření dítěte do péče matky
- Je možné svěření dítěte do péče když žije s oběma rodiči?
- Může matka požádat o svěření dítěte do péče když žije s otcem dítěte?
- Má otec bez vlastního bydlení šanci dostat malé dvouleté dítě do péče?
- Má otec s časově náročnou prací šanci dostat malé dvouleté dítě do péče?
- Stažení návrhu o svěření dítěte do péče matky
- Žádost o odročení u návrhu o svěření dítěte do péče matky
- Může jeden z rodičů odvést dítě, když není svěřeno jednomu z rodičů?
- Mohu požádat Policii, pokud otec unese dítě (bez svěření do péče)?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Důvody pro odročení soudního jednání, líčení
- Kdo rozhoduje o náhradním termínu soudního jednání, líčení?

Žiji s přítelem a otcem naší 2leté dcery v mém bytě, kde on nemá trvalý pobyt. Po opakovaných neshodách jsem se rozhodla podat návrh k soudu o úpravu poměru a svěření dcery do své péče. Stání máme v září 2012.
Poté co jsem podala žádost a oznámila to přítelovi se jeho chování razantně změnilo a slibuje mi, že vše napraví. Důvodem žádosti bylo omezování kontaktu s mou rodinou. Nepřál si, abych s dcerou jezdila k rodičům více jak 2x do roka, narušování soukromí doma a v neposlední řadě vyhrožování právníkem, že odejde i s dcerou. Ztratila jsem k němu úplně důvěru a nevěřím, že jeho momentální změna chování je upřímná. Tlačí mne, abych stáhla žádost, že nemám šanci dítě dostat do vlastní péče, že bude o ní bojovat.
Zkusili jsme zajít do psychologické poradny, kterou nám doporučil OPD (sociální úřad). Psycholog mi doporučil, ať odročím soud o 3 měsíce a pak se uvidí, jestli lze náš vztah udržet v zájmu dítěte. Také nesouhlasí s vystěhováním partnera.

Ptám se tedy:
- Pokud bych požádala soud o odklad, co to bude obnášet, jak se soud na mou žádost poté bude dívat? Mám obavy, aby se pak na mne nedívali, že nevím co chci a neztratila tak šanci, získat dítě. Abych mohla s partnerem žít, budu klidná, jen když budu mít jistotu, že mi nevezme dítě. Žádost jsem podala, jen abych se před ním chránila, nechci mu dítě brát.
- Jak by mohl soud nahlížel na skutečnost, kdyby jsme i během soudu stále bydleli ve společné domácnosti? Měla bych i tak šanci získat dítě a popř nějaké výživné na ně?
- Má vůbec on nějakou šanci získat dítě do své péče, když momentálně nemá vlastní bydlení, se svou rodinou nemá kontakt, takže by byl na dítě sám a má nestabilní plat jako číšník?
Děkuji, Vanda

ODPOVĚĎ:
Podle § 119 občanského soudního řádu může být jednání odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny - důležitým důvodem je například zdravotní indispozice, služební cesta, účast na jiném soudním jednání apod. O termínu dalšího jednání rozhoduje předseda senátu.
Komě žádosti o odročení můžete samozřejmě svůj návrh také zcela stáhnout.
I když požádáte o odročení nebo svůj návrh stáhnete, neznamená to, že byste v budoucnu neměla šanci dítě do vlastní péče získat.
Ani bydlení ve společné domácnosti není na překážku - i někteří rozvedení manželé zůstávají po rozvodu ve společné domácnosti, i když jejich vztahy s dětmi jsou již soudně upraveny.
Vaše dítě je poměrně malé, takto malé dítě soudy svěřují zpravidla matce, pokud je k výchově dítěte způsobilá (není alkoholik, nebere drogy, má kde bydlet, má přiměřený socio-ekonomický status).
Jestliže Váš partner nemá k výchově dítěte vhodné podmínky - zejména bytové - je spíše nepravděpodobné, že by soud svěřil dítě do jeho výlučné péče.
Ve svém dotazu uvádíte, že budete klidná jen tehdy, pokud budete mít jistotu, že Vám partner dítě nevezme. Dokud nebude dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z Vás, máte na něj jako rodiče oba stejné právo a může se klidně stát, že Váš partner dítě někam odveze. Policie Vám v takovém případě nepomůže, budete se muset obrátit na soud.
Jen pro úplnost dodávám, že Váš partner nemá právo omezovat styk dítěte s jeho prarodiči - i oni mají podle zákona na styk s dítětem právo a mohou se ho v krajním případě domáhat i soudní cestou.


RODINA-ROZVOD
RODINA-PÉČE O DĚTI
- Stačí při rozvodu dohoda o péči o děti nebo musí předtím rozhodnout soud?
- Nesporný rozvod - stačí přiložit dohodu o péči o děti nebo musí rozhodnout soud?

Podala jsem žalobu na rozvod manželství dohodou podle § 24a zákona o rodině (splňujeme zákonem dané podmínky), s manželem jsme se na všem domluvili a on připojil k návrhu svůj souhlas. Jako přílohu jsme doložili Smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu. Dále jsme k návrhu na rozvod přiložili dohodu o úpravě styku rodičů s dítětem (Dohoda rodičů o úpravě rodičovské odpovědnosti do rozvodu a po rozvodu – vzor jsem si stáhla z vašeho webu), o které jsem si myslela, že nemusí být soudem dopředu schválena.
Všechny smlouvy měly úředně ověřené podpisy.
Při podání žádosti o rozvod, mě na podatelně upozornili, že musím podat Žalobu – ohledně nezletilých dětí a ta, že musí být soudem schválená, jinak nás nerozvedou.
Myslela jsem, že žalobu nahradila dohoda o styku rodičů s dítětem. Ale nyní nevím, zda bych neměla podat ještě dohodu o rodičovské odpovědnosti, kterou musí schválit soud? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
K návrhu na tzv. nesporný rozvod podle § 24a zákona o rodině je kromě smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů zapotřebí přiložit pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí po dobu po rozvodu. Nestačí tedy přiložit dohodu uzavřenou mezi Vámi a manželem, je zapotřebí nejprve požádat o schválení této dohody soud a teprve poté podat k soudu návrh na nesporný rozvod.
Nejprve tedy požádejte soud o schválení dohody o péče o dítě po rozvodu a pravomocné rozhodnutí o schválení této dohody poté přiložte k návrhu na nesporný rozvod.


PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď matky po rodičovské dovolené pro nadbytečnost a nabídka jiné práce
- Musí zaměstnavatel nabídnout matce po RD jinou práci místo výpovědi?
- Může dát zaměstnavatel výpověď matce na rodičovské dovolené?
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Neplatná výpověď od zaměstnavatele pro matku na rodičovské dovolené
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Prodloužení rodičovské dovolené na 4 roky
- Kdo platí sociální a zdravotní za nezaměstnanou matku po rodičovské dovolené?
- Co je to náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod?
- Výše dobrovolného sociálního pojištění v roce 2012
- Jaký přivýdělek může mít nezaměstnaná matka po rodičovské dovolené?
- Maximální přivýdělek u nezaměstnané matky po rodičovské dovolené RD

V září 2012 mi končí rodičovská dovolená RD, zaměstnavatel mi dal výpověď pro nadbytečnost (v rámci organizačních změn). Chtěla jsem se zeptat zda není povinnen mi nabídnout jinou práci. Kdyby ne, tak existuje  varianta prodloužení rodičovské dovolené na 4 roky (neplacené), chtěla bych jí využít. Zajímá mě, kdo bude za mě platit sociální pojištění. Kdybych chtěla dítě dávat do školky celodenně. Zjistila jsem, že zdravotní pojištění za mne bude platit stát (pobírám částečný invalidní důchod), ale jak je to ze sociálním? Na úřadu práce mi řekli, že ho platit nemusím, ale potom by mi ten rok asi chyběl do důchodu? Popř.že ho budu platit já, tak jak se tato částka vypočte. Dá zaplatit zpětně např. za rok.
Od bytového družstva dostávám odměnu za správu domu 9600,- hrubého/ročně, nepůjde mi sociální pojištění z toho? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Během rodičovské dovolené Vám zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodu zrušení či přemístění zaměstnavatele nebo z důvodů, pro které by s Vámi mohl okamžitě ukončit pracovní poměr. Pokud Vám dal zaměstnavatel výpověď z jiného důvodu, měla byste ho písemně upozornit na to, že považujete výpověď za neplatnou a trváte na tom, aby Vás i nadále zaměstnával. Výpověď z důvodu nadbytečnosti Vám zaměstnavatel může dát až po ukončení Vaší rodičovské dovolené a návratu do zaměstnání.
Po skončení pracovního poměru se můžete zaevidovat na úřadě práce. I když do zaměstnání po rodičovské dovolené vůbec nenastoupíte, budete mít nárok alespoň na minimální podporu v nezaměstnanosti. Za příjemce částečného invalidního důchodu hradí skutečně zdravotní pojištění stát. Můžete ale také nahlásit Vaší zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě bydliště, že i nadále pečujete o dítě mladší čtyř let věku. Pak za Vás bude zdravotní pojištění i nadále hradit stát a doba péče o dítě se Vám bude započítávat jako tzv. náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod. Případně je možné přihlásit se na OSSZ k platbě dobrovolného sociálního pojištění - jeho minimální výše pro rok 2012 je 1.760 Kč měsíčně.
Co se týče odměny za správu domu, z té za Vás sociální pojištění odváděno není. Aby za Vás bylo odváděno sociální pojištění, musela byste tuto činnost vykonávat například na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním výdělkem 2.500 Kč a více nebo na dohodu o provedení práce s výdělkem vyšším než 10.000 Kč měsíčně.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Studium na vysoké škole a nárok na životní minimum
- Na jaké sociální dávky a přídavky má právo student vysoké školy
- Kdy má student nárok na příspěvek na bydlení od ČSSZ?
- Má osoba s podnájení smlouvou nárok na přídavek na bydlení?
- Kdy má student nárok na pomoc v hmotné nouzi

Bydlíme v Havířově, dcera studuje vyssokou školu v Praze, bydlí v podnájmu a trvalé bydliště má u nás (rodičů). Má prosím dcera nárok na životní minimum, když nemá možnost si vydělávat? Studium je denní. Pobírá pouze 700 Kč přídavky a my už jí finančně nemůžeme pomáhat. Jsem po operaci páteře a nemám výdělky a manželův nestačí. Prosím poraďte jak tuto situaci řešit? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Většina dávek státní sociální podpory se týká péče o nezaopatřené děti, což ještě není případ Vaší dcery. Kromě přídavku na dítě, který už Vaše dcera pobírá, by mohla mít nárok také na příspěvek na bydlení. Na ten by ale měla nárok pouze tehdy, pokud by byla vlastníkem či nájemce (podnájem nestačí) bytu či domu, ve kterém má trvalé bydliště. Jestliže žije v Praze v podnájmu a trvalé bydliště má jinde (u Vás) nárok na příspěvek jí nevznikne.
Dokud se dcera soustavně připravuje na budoucí povolání a není schopná se sama živit, máte vůči ní jako rodiče stále vyživovací povinnost.
Životní minimum jednotlivce je aktuálně (2012) vyjádřeno částkou 3.410 Kč - to je minimální příjem, na který by měla s pomocí sociálních dávek dosáhnout. Pokud si dcera půjde zažádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi, protože na jiné dávky nemá nárok, bude pravděpodobně dotázána na to, zda pobírá výživné a v jaké výši. Pokud od Vás výživné nedostává, bude jí doporučeno, aby si o něj zažádala. Požádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi může na úřadě práce v místě bydliště.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Propadnutí potomka, opravné zkoušky a nárok na výživné, alimenty
- Musí otec požádat o ukončení vyživovací povinnosti soud?
- Může otec přestat platit výživné na konci studia nebo musí požádat soud?
- Neúspěšné studium a placení výživného v rozporu s dobrými mravy
- Soudně stanovené výživné a konec placení výživného - kdo rozhoduje?

Synovi je 19 let, navštěvuje Střední odborné učiliště s maturitou. Bohužel na konci třetího ročníku propadl a vše nasvědčuje tomu, že neudělá ani opravné zkoušky. Bude-li tomu tak, jsem povinen platit výživné (dosud řádně hrazeno) pokud syn ročník bude opakovat? Někde jsem zaslechl, že pokud se nejedná o řádné studium, není moji povinností výživné platit. Mám za to, že propadnutí a následné opakování ročníku není řádné studium.
Dále by mne zajímalo, musím-li platit výživné pokud po nezdařených opravných zkouškách syn začne studovat jinou školu, popřípadě přejde-li z maturitního na nematuritní obor a ve studiu bude pokračovat.
Pokud syn ukončí studium, musím zažádat soud o ukončení platby výživného? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů k dětem do doby, dokud děti nejsou schopny se samy živit. Tato doba zpravidla končí ukončením soustavné přípravy na budoucí povolání (studia), ale neplatí to tak vždy.
Zákon o rodině však současně stanoví, že výživné nelze přiznat, pokud by jeho přiznání bylo v rozporu s dobrými mravy. Jednorázové opakování ročníku nejspíš nebude považováno za rozpor s dobrými mravy a tedy za důvod k ukončení vyživovací povinnosti. Pokud by ale Váš syn opakovaně ukončoval studium a opět začínal studovat různé, spolu navzájem nijak nesouvisející obory, bylo by možné uvažovat o ukončení vyživovací povinnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy.
Je-li výživné stanoveno soudně, nemůžete ho přestat platit sám z vlastní vůle, je zapotřebí o ukončení vyživovací povinnosti požádat soud.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Jak rychle snížit výživné když vím že přijdu o práci?
- Budoucí ztráta zaměstnání a rychlé snížení výživného, alimentů
- Dohoda o snížení výživného s potomkem - výpověď, nezaměstnanost otce
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Od kdy je platné předběžné opatření soudu
- Předběžné rozhodnutí soudu - od kdy je platné (vykonavatelné)?
- Vyknavatelnost, platnost předběžného opatření soudu

Jak mohu co nejrychleji dosáhnout snížení výživného, které platím na zletilé dítě, když vím, že za 2 měsíce mi podstatně poklesne příjem. Bojím se, že čekat na pravomocný rozsudek může trvat měsíce a spotřebované výživné se mi navrátí. Lze to řešit urychleně, např. předběžným opatřením?
Pokud využiji předběžného opatření, od kdy mohu platit nižší výživné - od doby vydání předběžného opatření nebo musím čekat na právní moc předběžného opatření? To může trvat celé měsíce a spotřebované výživné se nevrací, tedy budu za tu dobu ve značné finanční ztrátě. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Úplně nejsnáze dosáhnete vyřešení Vaší situace dohodou se zletilým dítětem, navrhuji raději úředně ověřené podpisy.
Pokud víte, že se Vám za dva měsíce podstatně sníží příjem, navrhuji podat návrh na snížení výživného co nejdříve, s tím že žádáte o snížení výživného od určitého data v budoucnosti, od něhož Vám poklesne příjem. Věci týkající se výživného netrvají u soudu až tak dlouho.
V této věci můžete samozřejmě podat i předběžné opatření, vzor je dostupný například v našich vzorech na
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html .
Předběžné opatření je vykonatelné jeho vyhlášením, nedošlo-li k jeho vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo vydáno nebo doručeno. Proto odpadá čekání na právní moc předběžného opatření. V předběžném opatření bude stanovena doba, po kterou má předběžné opatření trvat. Dále Vám může být uložena povinnost zahájit řízení o snížení výživného.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sirotčí důchod u otce zahraničního občanství
- Nárok na vdovský důchod - manžel zahraniční občan
- Úmrtí osoby s cizí státní příslušností a nárok na sirotčí a vdovský důchod
- Kdo vyplácí vdovský a sirotčí důchod při úmrtí zahraničního občana?

Sestře zemřel manžel, sestra má 3 děti (8, 6, 6 let). Sestra a děti mají české občanství a žijí v Čechách, manžel byl Ital, který žil a pracoval v Itálii a za sestrou a dětmi dojížděl. Mají děti nárok na sirotčí důchod, popřípadě sestra na vdovský důchod? Kam by se mohla obrátit s touto žádostí. Na správě sociálního zabezpečení prý byli trochu bezradní vzhledem k otci cizinci). Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Nárok na vdovský či sirotčí důchod vzniká tehdy, pokud byl zemřelý příjemcem invalidního či starobního důchodu nebo ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní či starobní důchod nebo zemřel v důsledku pracovního úrazu.
Vzhledem k tomu, že manžel Vaší sestry žil a pracoval v Itálii, neodváděl sociální (důchodové) pojištění do důchodového systému ČR, a proto mu nemohl v ČR vzniknout nárok na invalidní či starobní důchod. Pokud sestřin manžel dlouhodobě pracoval v Itálii, mohl mu vzniknout nárok na důchod tam. Klíčové tedy bude zjistit, zda manželovi vznikl nárok na důchod v Itálii. Doporučuji Vaší sestře obrátit se přímo na Českou správu sociálního zabezpečení se sídlem v Praze, která by jí měla poskytnout potřebnou součinnost a pomoci zjistit potřebné informace.


OBCHOD-REKLAMACE
- Kdo posuzuje reklamaci - prodejce nebo dodavatel zboží?
- Může prodejce posoudit reklamaci zboží dodané dodavatelem?

Chci se zeptat, jestli je možné reklamaci posoudit na obchodě (majitel obchodu) nebo se musí ze zákona posílat k posouzení k dodavateli? Děkuji, Zuznana

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 625 občanského zákoníku uvádí, že se práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého byla věc koupena. Je-li však v záručním listě uveden jiný podnikatel určený k opravě, uplatní kupující právo na opravu u tohoto podnikatele určeného k provedení záruční opravy. Jako zákazník se obrátíte vždy na prodávajícího, pokud on uvedené zboží pošle dál k posouzení dodavateli, záleží na prodávajícím, jak mají smluven postup reklamace mezi jím a dodavatelem.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Má dcera na mateřské dovolené nárok na výživné od jejího otce?
- Přerušení studia, pobírání sociálních dávek - má dítě nárok na výživné, alimenty?
- Má potomek nárok na výživné od otce když dostává sociální dávky?

Moje dcera má 24 let a poskytuji jí výživné - 4 500,- Kč měsíčně, které bylo stanoveno soudem. V roce 2008 ukončila studium na střední škole. V období 2008–2009 navštěvovala jednoroční jazykovou školu. V období od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2011 navštěvovala řádné studium na pedagogické fakultě bez řádného ukončení IV. semestru. Od 1. 9 . 2011 nastoupila opětovně do prvního ročníku na stejné škole ve stejném studijním programu, ale v jiném oboru. Tento první ročník nyní řádně ukončila, ale z důvodu těhotenství (je svobodná, žije u svého přítele a vdávat se nehodlá) a termínu porodu v září 2012 chce na rok studium přerušit.
Okresní soud v odůvodnění rozsudku deklaratorně stanovil výši výživného v souvislosti se studiem na vysoké škole a přípravou na budoucí povolání. Po uvedenou dobu přerušení studia bude dcera na mateřské dovolené, kde bude pobírat příspěvek a předpokládám zákonné poskytnutí finančních prostředků i ze strany otce dítěte.
Zajímalo by mě, zda jsem povinen platit soudem stanovené výživné po tuto dobu přerušení studia na vysoké škole.
Děkuji, Oleg

ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině stanoví, že vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá do doby, dokud děti nejsou schopny se samostatně živit. Jestliže se dítě studium soustavně připravuje na své budoucí povolání, trvá vyživovací povinnost po celou dobu studia až do jeho ukončení. Pokud Vaše dcera studium přeruší a během této doby bude zajištěna sociálními dávkami - peněžitou pomocí v mateřství a/nebo rodičovským příspěvkem - Vaše vyživovací povinnost po tuto dobu zaniká.
Vyživovací povinnost bude obnovena ve chvíli, kdy bude Vaše dcera opět pokračovat ve studiu.


RODINA-REGISTROVANÉ PARTNERSTVÍ
- Úmrtí jednoho z registrovaných partnerů a péče o dítě
- Kdo bude pečovat o dítě pokud zemře jeden z registrovaných partnerů?
- Smrt registrovaného partnera a péče o jeho dítě - kdo bude pečovat?
- Jak ovlivnit kdo bude pečovat o dítě po smrti registrovaného partnera?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění u registrovaných partnerů
- Jak probíhá dědictví u registrovaných partnerů?
- Jak se pohlíží na registrovaného partnera při dědění, dědictví?

Žiji několik let s partnerkou v registrovaném partnerství. Partnerce se teď narodilo dítě (otec neznámý).
Vím, že kdyby se s partnerkou něco stalo, dítě mi vezmou. Je možné tomuto nějak předem zabránit? Můžu například dosáhnout toho, aby mě teď soud určil za opatrovníka, a tak bych také měla na dítě právo? Nebo je možné nějakým způsobem dítě „odkázat“ v závěti? Je nějaká možnost? Ještě jeden dotaz. Dědictví probíhá v registrovaném partnerství stejně jako v manželství? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině bohužel zatím neumožňuje registrovaným partnerům požádat o některou z forem náhradní rodinné péče (pěstounská péče, osvojení neboli adopce, poručnictví či opatrovnictví) a to ani v případech, kdy se jedná o dítě registrovaného partnera. V případě, že Vaše partnerka (biologická matka dítěte) přestane být schopná z jakéhokoliv důvodu o dítě pečovat nebo dojde k jejímu úmrtí, nemáte ani jako její registrovaná partnerka vůči jejímu dítěti žádná práva a povinnosti. Toto není možné bohužel ošetřit závětí ani jiným dokumentem.

Co se týče dědictví, stanoví zákon registrované partnerství na úroveň manželství a registrovaného partnera na úroveň manžela či manželky. K tomu, aby po sobě registrovaní partneři dědili, nepotřebují sepisovat závěť, neboť jsou vzájemnými dědici ze zákona. Pozůstalá partnerka je v dědickém právu postavena na úroveň manželky a dědí v první skupině dědiců společně s dětmi zesnulého - a to stejným dílem.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Jak zjistit jestli dítě studuje kvůli výživnému, alimentům
- Může rodič chtít potvrzení o studiu od dítěte kvůli placení výživného?

Jak zjistit zda moje dcera i nadále studuje. Od své plnoletosti mě navštěvuje jen jednou nebo dvakrát do roka a není moc sdílná. Výživné posílám na účet její matky. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Nejjednodušší cestou je pokud Vám dcera tuto skutečnost sdělí.
Po marném pokusu o zajištění doložení této skutečnosti (který bude prokazatelný např. doporučený dopis, email), doporučuji podat návrh na soud na ukončení vyživovací povinnosti z důvodu, že dcera je samostatná, s Vámi se nestýká a neprokázala, že studuje a potřeba výživného tedy u ní již dle Vašeho názoru není dána.
Taktéž záleží na tom, kolik je dceři let - pokud je jí 20 let, lze předpokládat, že ještě studuje; pokud je jí 28 let, lze předpokládat, že pokud studovala, již studia dokončila.
Výživné je nárokem plnoleté dcery, ne matka. Výživné byste měl posílad již dceři a ne matce.


PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zdravotní omezení a nemožnost vykonávání stejného zaměstnání
- Výpověď od zaměstnavatele ze zdravotních důvodů, nárok na odstupné
- Odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů - Zákoník práce 2012
- Soudní vymáhání odstupného u výpovědi ze zdravotních důvodů

Minulý rok jsem podstoupila operaci výhřezu ploténky. Mimo toho mám ještě dvě ploténky vyhřezlé. Nemoc se mi projevila těsně před nástupem do zaměstnání po mateřské dovolené. Primářem neurochirurgie, který mě operoval mi bylo řečeno, že práci, kterou jsem vykonávala už nebudu moct nadále vykonávat. Jsem dělník ve výrobě automobilového průmyslu na tři směny. Mám zakázano dlouho sedět, zvedat těžký břemena, otáčet se a měla bych se vyhýbat rotacím, předcházet virovým onemocněním. Primář je ochoten mi vypsat do práce i vyjádření pro zaměstnavatele co můžu a co nemůžu za práci dělat, ale podle jeho slov to vypadá, že nemůžu vůbec pracovat už jako dělník ve výrobě. Proto bych Vás chtěla požádat jestli by jste mi mohli poradit jak správně postupovat když budu mít vyjádření pro zaměstnavatele od neurochirurga.
Moje nemoc jeste není doléčená a čekají mě další vyšetření. Zajímá mě jestli mám nárok na odstupné když mi zaměstnavatel nenajde práci vyhovujíci mému zdravotnímu stavu a dostanu výpověď. Zaměstnavatel se bude hájit tím, že se mi to stalo na mateřské dovolené. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Za předpokladu, že jste pozbyla způsobilost konat dosavadní práci ze zdravotních důvodů, je zamětnavatel povinen Vás převést na jinou práci. Pokud takový převod nelze provézt v rámci pracovní smlouvy, je možné, aby Vás zaměstnavatel převedl i na práci jiného druhu. Zaměstnavatel je však povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro Vás vhodná vzhledem k Vašemu zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k Vaší kvalifikaci. Zaměstnavatel je také povinen převod s Vámi projednat a bude-li třeba změna pracovní smlouvy, tak vydat písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci.
Pokud byste dostala pro svůj zdravotní stav výpověď a bude se jednat o výpověď z důvodů špatného zdravotního stavu pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, náleží Vám odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Za předpokladu, že byste však dostala výpověď pro nepříznivý zdravotní stav zapřičiněný nikoliv pracovním úrazem či nemocí z povolání, že by tedy zaměstnavate tvrdil, že se Váš zdravotní stav zhoršil po dobu rodičovské dovolené, jak uvádíte, odstupné Vám nenáleží. V takovém případě budete muset jít do sporu se zaměstnavatelem a nesouhlasit s výpovědí. Vaše stanovisko pak potvrdí a nebo vyvrátí soud, kam se po nesouhlasu s výpovědí od zaměstnavatele musíte obrátit.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se bránit proti připravované těžbě uhlí?
- Práva vlastníka pozemku v řízení o povolení těžby uhlí
- Vyvlastnění pozemku z důvodu těžby uhlí - informace
- Vyvlastňovací klauzele hornického zákona - informace
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je těžba uhlí veřejný zájem nebo ne?
- Odstranění střetů zájmů před začátkem těžby uhlí

OKD a.s. nám oznámilo, že má záměr těžit uhlí v lokalitě, kde vlastníme nemovitost. Potřebují mít vypořádány střety zájmů od všech majitelů nemovitosti na dotčeném území. My s manželem však nechceme dohodu s OKD podepsat. V horním zákoně je uvedena možnost vyvlastnění. Slyšela jsem, že však těžba uhlí soukromou společností není veřejný zájem a nemůžou nás tedy vyvlastnit. A pokud nebudou mít náš podpis na dohodě, nemůžou žádat báňský úřad o povolení těžby. Můžete mi říct, jak to je? Můžeme se spolehnout na to, že když dohodu nepodepíšeme nemá OKD žádnou možnost nás vykoupit, nebo nechat vyvlastnit? Děkuji, Darina

ODPOVĚĎ:
Vámi zjištěné informace nemohu bohužel potvrdit. V loňském roce byla sice vládou projednávána novela, která měla tzv. vyvlastňovací klauzuli z horního zákona odstranit, k tomuto však zatím nedošlo.
V první řadě je nutné si uvědomit, že dle § 3/1 písm. b) horního zákona představuje uhlí tzv. vyhrazený nerost, tzn. že veškerá jeho ložiska náleží státu (§ 5 horního zákona). Těžbu vyhrazených nerostů (byť by byla prováděna soukromou společností) je proto nutné považovat za veřejný zájem (což samozřejmě automaticky neznamená, že by měl převážit zájmy dotčených soukromých vlastníků).
Z Vašeho dotazu sice nevyplývá, v jaké fázi se v současné době projekt nachází, předpokládám však, že OKD Vás oslovila v souvislosti s § 10/1 písm. d) horního zákona, tzn. pro vyřešení střetů zájmů při stanovení dobývacího prostoru. Pokud s OKD dohodu nepodepíšete (k čemuž nemůžete být samozřejmě nijak nucena), neznamená to, že by byla těžba v dané lokalitě zcela znemožněna. V rámci tohoto řízení byste však měla figurovat jako účastnice řízení, tzn. že budete mít právo vznášet své námitky (popř. se proti rozhodnutí odvolat).
Dalším krokem OKD by mělo být zahájení řízení před obvodním báňským úřadem o udělení povolení otvírky, přípravy a dobývání tzv. výhradních ložisek. Dle § 17 a § 18 zákona o hornické činnosti jste bezesporu opět účastnicí tohoto řízení (jako osoba, jejíž práva a právem chráněné zájmy mohou být rozhodnutím dotčeny). To mimo jiné znamená, že zahájení řízení by Vám mělo být oznámeno alespoň 10 dnů před konáním místního šetření nebo ústního projednání, přičemž do této doby budete opět oprávněna vznášet své námitky (popř. se proti rozhodnutí odvolat).
Dle § 33 horního zákona musí při vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání ložisek vyhrazených nerostů dojít k odstranění tzv. střetů zájmů (tzn. střetu zájmu na těžbě se zájmy dotčených vlastníků pozemků a nemovitostí, popř. zájmu na ochraně životního prostředí).
Nedojde-li při řešení střetů zájmů k dohodě, může dle § 33/4 a § 31/4 písm. b) horního zákona dojít i k vyvlastnění dotčených majitelů nemovitostí a pozemků. V tomto případě bude v tzv. vyvlastňovacím řízení (dle zákona o vyvlastnění) nutné prokázat existenci veřejného zájmu na těžbě vyhrazeného nerostu a skutečnost, že tento veřejný zájem převažuje nad Vaším zájmem (a potažmo zájmem celé společnosti) na zachování současného stavu.
Bude-li Vám proto následně ze strany OKD nabízen odkup Vašeho pozemku, lze Vám doporučit setrvat na svém odmítavém stanovisku; v rámci vyvlastňovacího řízení může dojít ke zpochybnění existence veřejného zájmu, přičemž v případě Vašeho neúspěchu Vám musí být uhrazena cena „v místě a čase obvyklá“ (kterou Vám však OKD při pokusu o dohodu nabízet nemusí).


OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat z bytu, domu osobu s trvalým bydlištěm, pobytem
- Vliv trvalého bydliště (pobytu) a právo bydlení v cizím domě
- Má osoba s trvalým bydlištěm právo bydlet v cizím bytě, domě, nemovitosti?
- Je majitel bytu, domu povinen nechat bydlet osobu s trvalým bydlitěm, pobytem?
- Jak vystěhovat osobu s trvalým bydlištěm, pobytem
- Je povinnost najít náhradní bydlení při vystěhování osoby s trvalým bydlištěm?

Mohu někomu zrušit trvalý pobyt bez jeho souhlasu? Situace je následující: Jsem jediným vlastníkem rodinného domu RD a na nemovitosti nejsou žádné závazky ani věcná břemena dožití, atd. V rodinném domě bydlím se svým přítelem a dcerou, ale bydlí s námi i můj otec, který zde má trvalý pobyt (trvalé bydliště). Otec je ale „problémový“ člověk se kterým se dá těžko vyjít a rozumně se domluvit, mimo jiné má i spoustu dluhů a my se bojíme možné exekuce.
Také bych chtěla, aby se odstěhoval úplně, ale nevím jak ho z domu dostat – pokud tam má trvalý pobyt. Dům je sice můj, ale já o ničem nemůžu rozhodovat, protože vždy musí být po jeho, i když on nemá žádná práva k domu – pouze tam bydlí. Pořád nám slibuje, že se odstěhuje, ale nic se neděje. On totiž tím, že bydlí s námi nemá žádné starosti, všechny poplatky týkající se domu platíme my. Pokud bych mu mohla zrušit trvalý pobyt v mém rodiném domě RD a nahlásit ho třeba na Obecním úřadě (nebo kam se hlásí lidé co si trvalý pobyt nemají kam uvést), tak pak by už asi nebyl takový problém ho dostat z domu? Děkuji, Irma

ODPOVĚĎ:
V první řadě bych si dovolil mírně upravit Vaši představu o institutu tzv. trvalého pobytu. Skutečnost, že má fyzická osoba na nějaké adrese zapsán trvalý pobyt v žádném případě neznamená, že by jí k dané nemovitosti vznikala jakákoli práva, včetně práva bydlení (§ 10/2 zákona o evidenci obyvatel). Je nutné si uvědomit, že adresa trvalého pobytu je pouze administrativním údajem, stručně řečeno se jedná pouze o adresu, na kterou je dané osobě zasílána pošta.
Skutečnost, že Váš otec má ve Vašem domě zapsán trvalý pobyt proto neznamená, že jste povinna ho zde nechat bydlet. Chcete-li, aby se Váš otec odstěhoval, lze Vám samozřejmě v první řadě doporučit pokusit se o prostou ústní dohodu (ideálně za přítomnosti svědka, např. Vašeho přítele). Nebude-li Váš otec ochoten se na odstěhování dohodnout, můžete ho k tomu vyzvat rovněž písemně (přičemž jednu kopii této výzvy si ponechte).
Vaší situaci by patrně prospělo, pokud byste se zároveň pokusila svému otci (byť to není Vaší povinností) najít náhradní bydlení (typicky místo na ubytovně, byt k pronájmu apod.). Svou snahu o zprostředkování následného bydlení je opět vhodné písemně podchytit (upozornit svého otce např. na konkrétní možnosti bydlení již ve shora uvedené výzvě).
Nebude-li Váš otec ochoten se ani po výše naznačených krocích odstěhovat, nezbude Vám, než na něj podat žalobu na vyklizení Vaší nemovitosti. V žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti, přiložte maximum důkazů (zejména výpis z katastru nemovitostí, svědčící o Vašem vlastnickém právu k nemovitosti, kopii výzvy s nabídkami náhradního bydlení, můžete navrhnout provedení svědecké výpovědi toho, kdo má o poměrech ve Vašem domě povědomí, např. Vašeho přítele apod.) a domáhejte se, aby soud uložil Vašemu otci povinnost se z domu vystěhovat.
Pokud by Váš otec nerespektoval ani rozsudek soudu, budete oprávněna podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí (popř. oslovit exekutora), v tomto případě by byl Váš otec z domu vystěhován i proti své vůli.
Co se týče zrušení trvalého pobytu Vašeho otce, lze k němu dle § 12/1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel přikročit v případě, že a/ zaniklo užívací právo Vašeho otce k nemovitosti (zánik tohoto práva můžete doložit svým čestným prohlášením či kopií rozsudku o vyklizení nemovitosti) a b/ Váš otec v domě již nebydlí (tuto skutečnost je možné doložit např. svědeckou výpovědí, nebude-li samozřejmě Váš otec ochoten potvrdit své odstěhování sám).
S ohledem na výše uvedené lze tedy uzavřít, že trvalý pobyt je možné Vašemu otci zrušit až v případě, kdy nebude ve Vašem domě již fyzicky bydlet (dle potíží, které ve svém dotazu zmiňujete se tak patrně stane až na základě rozsudku o vyklizení).


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nároky zaměstnance při pracovním úrazu
- Promlčecí lhůty nároků při pracovním úraze

15.7.2009 jsem byl na služební cestě v Great Bridge/UK.Při demontáži konstrukce návěsu jsem si přivodil úraz levého kolene(bolestivost,otok).Tuto skutečnost jsem okamžitě nahlásil svému vedoucímu,prostřednictvím textového zařízení namontovaného ve vozidle.Po návratu do ČSAD,jsem 20.7.2009 tento úraz sepsal s dopravním mistrem(kopie Protokolu o prac.úrazu) a poté jsem vyhledal lékařské vyšetření v Nemocnici Třinec na ortopedickém oddělení,kde jsem byl ambulatně vyšetřen a ošetřen.Po dohodě s lékařem jsem si domluvil termín operace na 6.ledna 2010.Léčbu jsem ukončil 16:Března 2010.Když jsem zádal zaměstnavatele o odškodné za tento úraz,sdělil mi bezpečnostní technik,že můj prac.úraz dopravní mistr nikde nenahlásil,tudíž,nemám nárok na odškodnění.K tomuto úrazu mám k dispozici kopii Protokolu o úrazu a notářsky ověřenou Knihu úrazu,ve které je zápis tohoto úrazu.V době úrazu jsem byl v za
městnaneckém poměru u fa.ČSAD Havířov po které jsem požadoval odškodnění.Chci se zeptat jakou mám šanci se domoci uznání a odškodnění tohoto pracovního úrazu.Děkuji, Izák

ODPOVĚĎ:
Dle § 366/1 zákoníku práce odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž zaměstnavatel je povinen nahradit takto vzniklou škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 366/4 zákoníku práce).
Dle § 369/1 zákoníku práce je Vám zaměstnavatel povinen z důvodu utrpěného pracovního úrazu nahradit a/ ztrátu na výdělku (pokud k nějaké došlo), b/ bolest a ztížení společenského uplatnění, c/ účelně vynaložené náklady spojené s léčením a d/ věcnou škodu (pokud k nějaké došlo).
Neboť k pracovnímu úrazu došlo v roce 2009, je nutné zaměřit pozornost na možné promlčení Vašich jednotlivých práv:
1/ Ztráta na výdělku:
Dle § 389 zákoníku práce se práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nepromlčují, práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují (a to ve standardní tříleté lhůtě). Pokud tedy ve Vašem případě došlo z důvodu pracovní neschopnosti (zapříčiněné pracovním úrazem) ke ztrátě na výdělku, můžete svůj nárok na náhradu této ztráty uplatnit ještě tři roky poté, co nastala.
2/ Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění:
Výše náhrady za škodu na zdraví se určuje pomocí lékařského posudku (§ 8 vyhlášky č. 440/2001 Sb.), v němž lékař přiřadí Vámi utrpěným škodám na zdraví (se zohledněním následného léčení) příslušné položky s bodovými hodnotami (v současné době činí 1 bod 120,- Kč). Dle § 106/1 a 2 Občanského zákoníku se právo na náhradu škody na zdraví promlčuje za 2 roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Ve Vašem případě je poněkud sporné, odkdy lze počítat běh promlčecí lhůty pro náhradu za bolest; pravděpodobně by bylo možné považovat za výchozí datum 16. 3. 2010 (kdy jste ukončil léčbu), nelze však vyloučit, že se setkáte i s jiným názorem.
V této souvislosti Vám lze doporučit kontaktovat okamžitě Vašeho ošetřujícího lékaře a vyžádat si od něho vypracování lékařského posudku dle vyhlášky č. 440/2001 Sb.
3/ Účelně vynaložené náklady spojené s léčením:
Pokud Vám v souvislosti s léčením pracovního úrazu vznikly nějaké náklady (zejména nákupem léků, rehabilitací, dopravou ke kontrolám apod.), můžete po zaměstnavateli požadovat jejich náhradu ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (která počíná běžet nejpozději s ukončením léčby). Samozřejmým předpokladem pro úspěšné nárokování náhrady těchto nákladů je prokázání jejich výše (zejména tedy účtenkami z lékárny, předpisem úhrady regulačních poplatků apod.).
4/ Věcná škoda:
Pokud Vám v souvislosti s pracovním úrazem vznikla nějaká věcná škoda (např. poškození oděvu, samozřejmě nikoli pracovního), můžete se domáhat její náhrady opět v tříleté promlčecí lhůtě (i v tomto případě je nutné vznik škody prokázat).

Se svými nároky se můžete obrátit pomocí písemné výzvy, v níž doložíte výši Vámi požadované náhrady škody, na svého zaměstnavatele. Nelze samozřejmě vyloučit, že zaměstnavatel nebude některé z výše uvedených položek ochoten uhradit (např. z důvodu jejich promlčení). V případě neochoty zaměstnavatele k jednání Vám nezbývá, než se obrátit s žalobou na náhradu škody na soud. V případném soudním řízení není rozhodné, zda Vámi nárokovaná náhrada škody (či její část) je již promlčena či nikoli, pokud zaměstnavatel před soudem nevznese tzv. námitku promlčení, bude Vám soudem přiznáno i promlčené právo. Pro případné soudní řízení Vám doporučuji nechat se zastoupit advokátem, popř. zvážit, zda se soudní řízení vzhledem k předpokládané výši vzniklé škody vůbec „vyplatí“.
K Vámi zmiňovanému argumentu o neexistenci nároku na odškodnění z důvodu nenahlášení pracovního úrazu dopravním mistrem uvádím, že tato skutečnost není samozřejmě pro vznik Vašeho práva na odškodnění vůbec rozhodná. Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance jsou zakotveny v § 105 zákoníku práce.