Roztříděné dotazy

Pokud není zboží dodáno v kvantitě, v jaké bylo objednáno, můžete zboží vrátit a požadovat vrácení kupní ceny. Stejně tak můžete žádat slevu z kupní ceny v hodnotě nedodaného zboží - a to bych Vám doporučila raději, protože s tím, že e-shop není možné zkontaktovat, by se mohlo stát, že nebudete mít ani zboží ani peníze (a došlo zboží samozřejmě použít). Je ale důležité nějakým způsobem být schopni doložit, že jste nedostali všechno zboží (fotografie, okamžitý mail provozovateli obchodu apod.) - důkazy jsou důležité pro případný soud. V praxi se mi osvědčilo argumentovat hmotností balíku. Pokud eshop měl dodat těžké předměty a celková hmotnost je nižší, než jaká by byla všech předmětů, je to jeden z nejsilnějších důkazů vůbec.
Navíc bych doporučila, zkusit ještě jednou e-shop kontaktovat a pokusit se získat kompletní smluvené plnění, tedy zbývající zboží (zkontrolujte kontaktní údaje na tuto společnost v obchodním rejstříku - třeba jsou tam jiné údaje; zkontrolujte i insolvenční rejstřík - společnost mohla zkrachovat).
Při nakupování na webu je vhodné sledovat hodnocení internetových obchodů a řídit se zkušenostmi jejich zákazníků.


OBČAN-VLASTNICTVÍ + RODINA-SJM
- Jeden z manželů před manželstvím koupil členský podíl, patří podíl do SJM?
- Patří členský podíl získaný před manželstvím do SJM?

V roce 2010 jsme založili občanské sdružení za účelem koupě bytu. V té době jsem byla svobodná a vložila jsem členský podíl, byl to srpen 2010. Rada města schválila prodej v únoru 2011. Zápis na katastr na sdružení proběhl až nyní k 31.5.2011. Já jsem se 17.6 2011 vdala , a teď probíhá převod bytových jednotek na jednotlivé nájemce. Můj muž se mnou nikdy ve společné domácnosti nežil, nežije v tomto bytě a žít nebude a nájemní smlouva byla vždy jen na mě. Já se tudíž chci zeptat, jestli má nějaké právo na tento byt? A jak to právně ošetřit? Děkuji, Magda
Oblíbený

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 29.07.2011, dotaz č. 28)
V případě převodu bytu do osobního vlastnictví je nezbytné jednoznačně prohlásit, že všechny peníze, za které jste nabyla členský podíl jsou z vašich výlučných prostředků, které jste měla před vznikem manželství. Vzhledem k datu uzavření manželství by to neměl být problém. V takovém případě nabýváte byt do výlučného vlastnictví.
Z Vašeho dotazu však usuzuji, že se jedná o byt v družstevním vlastnictví, který má zcela specifickou právní úpravu. Členem družstva s právem nájmu bytu jste se stala před uzavřením manželství, automaticky jste tedy jediným členem družstva. Manželovi by vzniklo právo společného nájmu. Jen v případě jediné výjimky, a to v případě, že spolu manželé trvale nežijí společný nájem nevzniká. Doporučuji Vám tuto skutečnost doložit družstvu souhlasným prohlášením popř. jiným vhodným způsobem (např. předložením občanského průkazu manžela, kde je trvalé bydliště na zcela jiné adrese než to Vaše).


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může menšinový spolumajitel půjčovat chalupu svým rodičům?
- Může menšinový spoluvlastník půjčovat chatu svým rodičům?
- Žádost o rozhodnutí sporu spoluvlastníků dle § 139/2 Občanského zákoníku
- Je možné se obrátit na soud u nemožnosti dohody spolumajitelů při užívání nemovitosti
- Spoluvlastníci nemovitosti se nemohou domluvit kdo ji kdy bude užívat - jak postupovat

Mí rodiče mě a bratrovi darovali polovinu chalupy, kterou spoluvlastnili se strýcem, se kterým měli neustálé problémy. Nyní tedy já vlastním 1/4, bratr 1/4 a strýc s tetou 1/2. Udělali jsme mezi sebou písemnou dohodu o užívání chalupy, a to, že se budeme střídat po 14 dnech. On teď tvrdí, že my s bratrem nemůžeme chalupu půjčovat našim rodičům bez jeho souhlasu, protože v darovací smlouvě nebylo zaneseno věcné břemeno. Má strýc pravdu? Může nám zakazovat půjčovat chalupu rodinným příslušníkům. On je přesvědčen, že ano a požaduje po nás nemalé finanční částky, jinak nám znemožní užívání nemovitosti. Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 29.08.2011, dotaz č. 209)
Váš strýc pravdu nemá. Jeho argumentace věcným břemenem je naprosto zcestná, požadavek na úhradu finanční kompenzace je protizákonný.
Je pravdou, že dle § 139/2 Občanského zákoníku rozhodují o hospodaření se společnou věcí všichni spoluvlastníci hlasováním a to podle velikosti svých podílů. Z rozhodnutí soudů dále vyplývá, že za hospodaření se společnou věcí lze považovat i užívání nemovitosti (ve Vašem případě tedy chalupy). Dle mého názoru však k rozhodnutí ohledně hospodaření s chalupou, ve smyslu jejího užívání, již došlo a to prostřednictvím uzavřené dohody o užívání společné věci. Pokud se v rámci Vám vymezené čtrnáctidenní lhůty rozhodnete půjčit chalupu k užívání Vašim rodičům, jedná se o realizaci Vašeho vlastnického práva a Váš strýc Vás v tomto nemůže omezovat. Skutečnost, že jste uzavřel dohodu o užívání společné věci neznamená, že byste byl povinen užívat tuto věc výhradně Vy sám a nemohl si pozvat např. hosty.
V případě, že by Váš strýc ve výhrůžkách neustal, můžete se obrátit na soud s žádostí o rozhodnutí sporu spoluvlastníků dle § 139/2 (věta druhá) Občanského zákoníku. V tomto návrhu uveďte všechny rozhodné skutečnosti, přiložte kopii dohody o užívání chalupy a dožadujte se vyslovení rozhodnutí, že jste oprávněni v rámci Vám vymezených časových bloků půjčovat chalupu k užívání komukoli a Váš strýc není oprávněn Vám v tomto bránit.
Pokud by Vám strýc bránil v užívání chalupy již nyní, můžete se okamžitě po zjištění této skutečnosti obrátit na místní obecní úřad s žádostí o ochranu pokojného stavu, který byl strýcovým zásahem narušen (§ 5 Občanského zákoníku). Obecní úřad může předběžně zásah do pokojného stavu Vašemu strýci zakázat nebo rozhodnout, aby byl obnoven předešlý stav. Můžete se zároveň domáhat žalobou u soudu ochrany Vašeho vlastnického práva, popř. žádat i náhradu škody, kterou Vám strýc svým zásahem způsobí.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dědění a povinné ručení zemřelého, zesnulého zůstavitele
- Kdo platí povinné ručení po smrti majitele auta, automobilu, vozidla
- Kdo hradí pojištění vozidla po smrti zemřelého majitele

Můj tchán vlastnil motocykl, který prodal, ale nebyl proveden přepis vozidla na nového majitele. V roce 1997 tchán zemřel a později zemřel i nový majitel. Dcera nového majitele nás kontaktovala v listopadu 2011, že její otec (nový majitel motocyklu ) zemřel a od roku 2009 má ona nyní hradit povinné ručení a sankci. V dědickém řízení po mém tchánu motocykl nebyl uveden, v té době ho již nevlastnil a ani jsme o něm nevěděli. Prosím o radu, jak vzniklou situaci řešit, a kdo bude případně muset uhradit tuto pohledávku. Děkuji, Otto

ODPOVĚĎ:
z Vašeho dotazu bohužel nevyplývají některé podstatné skutečnosti, pro svou odpověď budu tedy nucen domýšlet.
Pokud Vás dcera nového majitele motocyklu kontaktovala s tím, že je po ní vymáháno povinné ručení od roku 2009, předpokládám, že nový majitel motocyklu přibližně do této doby povinné ručení platil.
Dle § 12/1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. zaniká povinné ručení dnem, kdy pojistník (Váš tchán), jeho dědic nebo vlastník vozidla (nový majitel motocyklu) oznámil pojistiteli (příslušné pojišťovně) změnu vlastníka tuzemského vozidla. Lze tedy předpokládat, že nový majitel motocyklu pojišťovně tuto změnu nahlásil a povinné ručení Vašeho tchána tak zaniklo.
Co se týče „dědění povinného ručení“, použije se § 26/2 zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého přecházejí práva a povinnosti z povinného ručení (v případě smrti pojistníka, tedy Vašeho tchána) do doby nabytí právní moci usnesení o nabytí dědictví na dědice společně a nerozdílně. Jak jsem však uvedl výše, je pravděpodobné, že povinné ručení Vašeho tchána zaniklo z iniciativy nového majitele motocyklu a v době úmrtí Vašeho tchána už tak žádné povinnosti z povinného ručení na dědice přejít nemohly.
Pro komplexní zodpovězení otázky, kdo konkrétně je povinen hradit dlužné povinné ručení a příslušnou sankci je nutné vědět:
a/ v jakém roce zemřel nový majitel motocyklu,
b/ zda a dokdy nový majitel motocyklu platil povinné ručení,
c/ kdo je v současné době majitelem motocyklu.
S největší pravděpodobností zde však bude aplikován § 26/2 zákona č. 168/1999 Sb., dle něhož přecházejí povinnosti vlastníka vozidla a pojistníka (předpokládám, že v obou případech se jednalo o nového majitele motocyklu) na jeho dědice (tedy například jeho dceru). V této souvislosti je rovněž důležité, zda bylo dědické řízení po novém majiteli motocyklu již pravomocně skončeno či nikoli.
V žádném případě by neměla být povinnost k úhradě dlužného povinného ručení přenesena na dědice Vašeho tchána.


OBČAN-DLUHY
- Má bývalý dlužník právo na vymazání z registru SOLUS?
- Má dlužník nárok na vymazání z registru SOLUS po zaplacení dluhu?
- Musí být dlužník vymazán z registru dlužníků SOLUS po splacení dluhu?

Manželka je v systému SOLUS, abych šel k věci měla tam 2 pohledávky vůči firmám T-Mobile a firmu PROFI CREDIT Czech, ale všechny tyto pohledávky byli již plně uhrazeny, tedy jsme žádali tyto firmy, aby nám z tohoto systému vymazali oni odmítli, že všechny osobní údaje smažou až za 3 roky, natož jsme již odpověděli že již nesouhlasíme a nepřejeme si aby bylo jakkoliv nakládáno s osobními údaji a odvolali jsme se na zákon o osobních údajích, bohužel znovu nám bylo odpovězeno že bude manželka vymazána až za 3 roky, tedy prosím toto je jasné porušení zákona o osobních údajích, na koho se prosím můžeme obrátit (úřad apod.) aby nastolil pořádek. Opravdu nechápu jak někdo ještě může přiznat že i na dále bude používat osobní údaje i když s tímto nesouhlasíte. Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Tento systém je zřízený pro ochranu bank a úvěrových společností. Pokud žádáte jakýkoliv úvěr, banka či nebankovní společnosti si Vás prověří právě v těchto systémech a na základě toho může Vaši žádost odmítnout (poskytoval půjčky má právo ji odmítnout posyktnout).
Můžete podat podnět k úřadu pro ochranu osobních údajů. Ovšem nejsem přesvědčena, že uspějete. Osobně nesdílím Váš názor, že se jedná o protiprávní postup.


RŮZNÉ-VLASTNICTVÍ
- Musí majitel pozemku umožnit vstup souseda kvůli přenesení materiálu?
- Může odmítnout majitel pozemku odmítnout vstup souseda pokud není nutný?

Jsem vlastníkem bytu s předzahrádkou. Jedná se o řadu předzahrádek, na které je zajištěn řádný přístup pouze z jednotlivých bytů. Může vlastník sousední předzahrádky požadovat umožnění vstupu na svoji předzahrádku přes moji za účelem nanošení cca 2 m3 zeminy, když si ji může nanosit přes svůj byt? Jde mi o řešení podobných situací i do budoucna, aby přes nás nechtěli chodit i ostatní vlastníci předzahrádek a neničili nám opakovaně naši předzahrádku. Ivana

ODPOVĚĎ:
V § 127/3 Občanský zákoník stanoví, že vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Pokud při takovém vstupu vznikne na pozemku škoda, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit.
Domnívám se však, že ve Vašem případě tyto podmínky splněny nejsou a svého souseda na předzahrádku pouštět nemusíte. V první řadě je nutné posoudit, zda činnost, kterou Váš soused zamýšlí se zeminou provádět by spadala do kategorie údržby či obhospodařování pozemku či zda si chce soused svou předzahrádku pouze zkrášlit. Především bych pak poukázal na pojem „nezbytný“, který předpokládá, že Váš soused nemá pro provedení zamýšlené činnosti jinou možnost, což, jak píšete, splněno není, neboť zeminu může nanosit přes vlastní byt.
Zákonnou povinnost vyhovět žádosti Vašeho souseda tedy nemáte, na druhou stranu se však nemusíte obávat toho, že při povolení vstupu na Vaší předzahrádku byste musela v budoucnu ustoupit žádostem všech Vašich sousedů, neboť každou z nich je nutné posoudit dle výše uvedených kritérií a rozhodně tak neplatí pravidlo ´Jeden soused za všechny, všichni sousedé za jednoho.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může obec nutit majitele nemovitosti aby čistil odvodňovací kanál na obecním pozemku?
- Může majitel pozemku odmítnout výzvu obce na čištění odvodňovacího kanálu?
- Kdo musí spravovat a udržovat obecní odvodňovací kanál?

Koupili jsme chalupu, která byla před cca 20 lety vyplavena vodou z pole, které se nachází přímo nad chalupou. Obec vybudovala z důvodu prevence nad chalupou na obecním pozemku kanál k odvodu vody. Po nás chce, abychom kanál pravidelně čistili od plevele a vzniklých nánosů. Ráda bych věděla, zda je to naší povinností. Bývalý majitel měl okolní pozemky v pronájmu, a proto se o ně staral, včetně čištění kanálu. Pokud bychom si pozemky také pronajali, museli bychom kanál čistit? A jak by se čištění řešilo pokud bychom si je nepronajali? Děkuji, Eliška

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je nejschůdnější cestou informovat se na obecním úřadě, zda není povinnost k údržbě odvodňovacích kanálů stanovena obecně závaznou vyhláškou či obdobným předpisem, o čemž lze vcelku pochybovat. Obec Vám nemůže nařídit provádění určité činnosti na obecních pozemcích; takový příkaz by kolidoval se zákazem nucených prací. Pokud si tedy předmětné pozemky nepronajmete, můžete se naopak Vy domáhat na obci (jako Vašem sousedovi), aby odvodňovací kanál řádně udržovala a to z titulu předejití vzniku možné škody na Vašem majetku. Pokud byste se rozhodla najmout si přilehlé pozemky, bylo by možné Vaši povinnost k údržbě odvodňovacího kanálu dovodit z titulu povinnosti řádné péče nájemce o pronajatou věc (i tak ale doporučuji tento závazek výslovně zmínit v nájemní smlouvě).


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je možné střílet ze vzduchovky na zahradě rodinného domu?
- Zakazuje zákon střelbu ze vzduchovky na vlastním pozemku?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Může soused zavolat Policii že střílím na svém pozemku?
- Může občan odmítnou vstup Policisty na svůj pozemek?
- Co je to poučovací povinnost Policie, policisty
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Má občan povinnost se vyjádřit k přestupku?
- Právo odepřít podání vysvětlení o přestupku - § 60/1 zákona o přestupcích

Rád si občas na zahradě zastřílím ze vzduchovky. Střílím na soukromém pozemku proti zdi směrem do vlastního dvora. Sousedi nic nenamítají, až na jednoho o pár domů dál, vyhrožuje mě, že na mě pošle policii. A tak se ptám pokud by je případně poslal jak mám na ně reagovat. Mám se s nima vůbec bavit? A co mě případně můžou? Co by mě mohlo hrozit, když odmítnu se k věci vyjadřovat? Díky, Eduard

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je pro začátek vhodné vědět, že vzduchovka se dle zákona o zbraních řadí mezi zbraně kategorie D, tzn. že střelba z této zbraně je zakázána na místě, kde by mohl být ohrožen život nebo zdraví osoby nebo způsobena škoda na majetku (§ 15/3 zákona o zbraních). Jste-li schopen zajistit bezpečnost střelby dle tohoto ustanovení, neporušujete svým počínáním zákon. V opačném případě (např. pokud by se Vámi vystřelené diabolky odrážely na sousední pozemek) byste se mohl dopustit přestupku dle § 76a/1 písm. b) zákona o zbraních, za jehož spáchání by Vám hrozila pokuta až do výše 30.000,- Kč.

Pokud by na Vás Váš soused zavolal Policii (ať už Policii ČR či policii obecní), nabízí se Vám dvě varianty řešení:

1/ Spolupracovat:
V tomto případě by se Vás policista dotázal, zda jste skutečně na svém pozemku střílel ze vzduchovky, popř. za jakých bezpečnostních podmínek (pokud budete chtít, můžete policistu pustit na svou zahradu a ukázat mu místo, kde střelbu ze vzduchovky provozujete, jedná se však pouze o Vaše rozhodnutí, k umožnění vstupu policisty na svůj pozemek nemůžete být nijak nucen). Následně by s Vámi policista s největší pravděpodobností sepsal záznam o podání vysvětlení.
2/ Nespolupracovat:
V tomto případě můžete využít svého práva odepřít podání vysvětlení dle § 60/1 zákona o přestupcích. Dle tohoto ustanovení může být podání vysvětlení odepřeno, jestliže by Vám nebo osobám Vám blízkým hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin (popř. byste podáním vysvětlení porušil státní nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti).
Lze Vám doporučit s policistou spolupracovat, zachováváte-li při střelbě rozumná bezpečnostní pravidla, nemusíte se obávat žádného postihu (výše uvedený přestupek dle zákona o zbraních je zjevně konstruován pro „extrémní případy“). Pokud policista žádné porušení zákona neshledá, skončí jakákoli správní řízení již v této fázi. Napříště bude rovněž Policie vědět, že střílíte bezpečně a možná další udání ze strany Vašeho souseda budou do budoucna řešena jako pouhá formalita.
Pokud byste se rozhodl podání vysvětlení policistovi odepřít, bude s největší pravděpodobností celá věc předána místně příslušné přestupkové komisi, která v této věci zahájí standardní přestupkové řízení. Neboť však v této věci nebude mít přestupková komise prakticky žádné materiály (neumím si alespoň žádné použitelné důkazy ve Vaší situaci představit), na jejichž základě by mohla rozhodnout, dojde s největší pravděpodobností k pozastavení přestupkového řízení.
V každém případě Vám lze doporučit klást vždy důraz na splnění tzv. poučovací povinnosti Policie, tj. aby Vás příslušný policista za všech okolností řádně informoval o Vašich právech (mimo jiné i o právu odepřít podání vysvětlení).


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Promlčecí lhůta výživného u otce ve vězení, vazbě
- Promlčení alimentů pokud je otec ve vězení, vazbě
- Platební rozkaz na výživné, alimenty otce ve vězení
RODINA-OTCOVSTVÍ
- Jak zrušit otcovství otci dítěte ve vězení, vazbě
- Podmínky pro zrušení otcovstí otci ve vězení, vazbě

Otec mého syna (nebyli jsme oddáni) je ve výkonu trestu a ještě cca 5 let bude. Již ve vězení mu bylo vyměřeno výživné ve výši 1.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že tam není práce, nepracuje, takže mi nic neposílá. Vůbec se o syna nezajímá (což jsem ráda). Chtěla bych vědět, zda by měl výživné zaplatit zpětně za všechny roky až se vrátí z vězení. Zatím je syn svěřen do mé péče bez možnosti styku s otcem.
Je možné zrušit otcovství, aby mohl syna adoptovat současný přítel. Budeme se brát a máme spolu již dítě. Rádi bychom měli ucelenou rodinu z důvodu dobré výchovy , aby se syn nemusel bát, že ho otec bude chtít nebo že mu ublíží, protože nám vyhrožoval zabitím. Někde jsem slyšela, že otcovství bez jeho souhlasu zrušit nelze, ale když se otec nezajímá déle jak půl roku, tak můžu zažádat soud o to, aby měl zákaz styku a mohl jí současný partner, se kterým se budeme brát, adoptovat. Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Váš dotaz rozdělím pracovně na 3 části:
1/ Placení výživného:
Rozhodně nedoporučuji čekat s vymáháním výživného na dobu, kdy bude otec Vašeho syna propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. V tomto případě by se totiž část plateb výživného mohla promlčet. Doporučuji Vám podat k soudu žalobu na zaplacení dlužného výživného, v níž uvedete, na podkladě jakého rozsudku je otec Vašeho syna povinen platit výživné a v jaké výši, vylíčíte rozhodné skutečnosti (tedy zejména fakt, že výživné nebylo hrazeno a že otec Vašeho syna se v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody) a navrhnete vydání platebního rozkazu, kterým soud uloží otci Vašeho syna povinnost zaplatit dlužné výživné od chvíle kdy přestal platit do současnosti. Lze samozřejmě předpokládat, že na podkladě tohoto platebního rozkazu otec Vašeho syna dlužné výživné neuhradí. Dalším krokem proto může být přistoupení k soudnímu výkonu rozhodnutí či exekuci. Úspěch však nelze zaručit – vše se samozřejmě odvíjí od toho, zda má otec Vašeho syna nějaký majetek, z něhož by mohla být Vaše pohledávka uspokojena.
2/ Zbavení rodičovské zodpovědnosti otce Vašeho syna:
Je možné, abyste se obrátila na soud s návrhem na zbavení rodičovské zodpovědnosti otce Vašeho syna (tato zodpovědnost může být také pouze omezena či pozastavena), přičemž soud o této záležitosti může rozhodnout z úřední povinnosti. Tato otázka přímo navazuje na otázku č. 3 – pokud by totiž došlo k osvojení Vašeho syna Vaším přítelem, byl by otec Vašeho syna rodičovské zodpovědnosti zbaven automaticky.
3/ Osvojení syna Vaším přítelem:
K osvojení dítěte je potřeba souhlasu jeho rodičů. Z tohoto pravidla existuje výjimka, která umožňuje tento souhlas nevyžadovat, pokud po dobu nejméně šesti měsíců rodič soustavně neprojevoval opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvoval (popř. mu neposlal ani dopis či pohlednici), neplnil pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevuje snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohl osobně ujmout péče o dítě. Dle toho, co ve svém dotazu píšete soudím, že tyto podmínky jsou splněny (samozřejmě v případě, že tento stav trvá déle než 6 měsíců). Vašemu příteli proto nic nebrání v podání návrhu na osvojení Vašeho syna.


OBČAN-BYDLENÍ
- Může pronajímatel zvýšit nájemníkovi nájemné kvůli rekonstrukci bytu?
- Právo pronajímatele zvýšit nájemné při výměně oken v bytě
- Musí se nájemník podílet na nákladech výměny oken zvýšením nájemného?
- Patří výměna oknen mezi drobné opravy bytu?

Majitel 110 let staré čtyřbytovky se rozhodl vyměnit dřevěná okna za plastová s tím, že náklady uhradí uživatelé formou zvýšeného nájemného. Má na takový způsob modernizace svého majetku právo? Nebo toto lze řešit jiným způsobem? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízí několik variant řešení.
Předně lze říci, že majitel bytovky (předpokládám, že je i pronajímatelem) není oprávněn kompenzovat náklady spojené s výměnou oken jednostranným zvýšením nájemného. Je nutné mít na paměti, že výše nájemného je určena nájemní smlouvou a musí s ní tedy zásadně souhlasit nájemce i pronajímatel (jiná situace by samozřejmě nastala, pokud by nájemní smlouva stanovila pro provádění úprav bytu zvláštní podmínky, což však z dotazu nevyplývá).
Výměnu oken je ale možné uskutečnit jinými způsoby:
Zaprvé (začnu zeširoka) je nutné vymezit, zda lze výměnu dřevěných oken za plastová podřadit pod pojem „drobné opravy bytu“ (dle § 687/3 Občanského zákoníku), které hradí nájemce:
Těmito opravami jsou dle § 5 nařízení vlády č. 258/1995 Sb. (ve vztahu k oknům) opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií.
Je tedy možné uzavřít, že celková výměna oken nespadá do kategorie drobných oprav oken a nájemce je tedy nehradí, přičemž nemůže být k těmto výkonům pronajímatelem ani nucen.
Výměna oken tak spadá do kategorie „stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě“ (dle § 695 Občanského zákoníku), které je pronajímatel oprávněn provádět pouze se souhlasem nájemce, přičemž tento souhlas může nájemce odepřít jen z vážných důvodů. Nutno ještě podotknout, že pokud pronajímatel provádí takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je nájemce povinen jejich provedení umožnit; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla (což však v daném případě nepředpokládám).
Trvá-li tedy pronajímatel na výměně oken, musí nejdříve získat souhlas nájemců s takovou úpravou. Pokud nájemci odepřou souhlas udělit, musí zároveň uvést, z jakého vážného důvodu se tak děje (za takový důvod by bylo možné pokládat například zdravotní stav nájemců, který by se mohl vlivem stavebních prací zhoršit či přítomnost malých dětí, kterým zvýšená prašnost při těchto pracích nesvědčí). Pokud nájemci naopak svůj souhlas udělí (lze doporučit, aby tak učinili písemně), mohou na pronajímateli žádat za příslušné období, po které práce probíhaly, poměrné snížení nájemného z důvodu podstatného nebo po delší dobu trvajícího zhoršení podmínek užívání bytu (§ 698/2 Občanského zákoníku).
Pokud se ale pronajímatel i nájemci shodnou na nutnosti výměny oken, je možné, aby spolu uzavřeli dohodu, jejíž podstatou bude závazek nájemců přispět určitou částkou pronajímateli na tyto práce.


OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Zhotovitel stavby odmítá zaplatit smluvní pokutu - jak postupovat?
- Dodavatel dodal menší množství materiálu než vyfakturoval - jak postupoavt?

Máme uzavřenou smlouvu o dílo podle obchodního zákoníku § 539 na násl.č.513/91 Sb. Ve smlouvě je smluvní pokuta, kterou musí zhotovitel zaplatit, pokud dojde ke zpoždění dodání díla. Jde o hrubou stavbu rodinného domu.
Dílo bylo předáno o cca 3 měsíce později. Pokutu zhotovitel (stavební firma) nechce zaplatit, přesto že jsme požadovali jen 100.000 Kč ze skutečné vypočítané pokuty, která je 300.000 Kč. Překážky pro zpoždění nebyly. Prosíme o radu. Chceme zaslat VÝZVU na zaplacení jen 100.000 Kč z pokuty, pokud zhotovitel zaplatí pokutu v námi požadovaném termínu. Pokud tak neučiní, můžeme vymáhat soudně celou částku 300.000 Kč? Je to možné? A jakou cestou. Lze uplatnit Občanský soudní řád? Poraďte co dělat.
Zadavatel zaslal fakturu na materiál. My ji zaplatili. Později jsme zjistili, že množství materiálu účtované je vyšší, než dodané. Upozornili jsme zhotovitele. Na konci díla měla být konečná faktura o nedodaný materiál ponížena. Toto nebylo učiněno. My jsme mu fakturu vrátili a nezaplatili. Máme mu zaplatit na účet jen částku, kterou mu dlužíme t.j. cca 10.000 Kč? Dohoda je s ním nemožná. Nekomunikuje. Další fakturu neposílá a my mu podle nás dlužíme cca. 10.000 Kč. On nám dluží shora uvedenou pokutu za zpoždění dodání díla. Nechceme udělat chybu. Děkujeme, Marie

ODPOVĚĎ:
Po zhotoviteli vymáhejte celou smluvní pokutu. Doporučuji s celou věcí zajít za advokátem, který Vám sepíše předsoudní (předžalobní) výzvu a odešle ji zhotoviteli. Můžete to udělat i sami, ale papír s hlavičkou advokátní kanceláře bude mít zastrašující účinek.
Na obchodněprávní vztahy se vztahuje občanský soudní řád. Co se týče nedodaného materiálu – doporučenou zásilkou oznamte dodavateli, že převzatého materiálu bylo tolik a tolik, cena neodpovídá a buď požadujete dodání zbylého materiálu, nebo snížení ceny (záleží na tom, co chcete) do určitého data. Zbytečně se s platbou neunáhlujte.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se vyhnout při smrti vyplacení dědického podílu dětem z minulého manželství
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO + OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit dožití manžela, manželky při úmrtí druhého z manželů
- Jak zajistit dožití manžela, manželky v případě úmrtí jednoho z nás
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zřízení věcného břemena a darovací daň
FINANČNÍ-DANĚ
- Darovací daň z věcného břemene doživotního užívání nemovitosti

Společně s přítelem chceme koupit rodinný domek. V katastru bude zapsáno, že já vlastním cca 3/4 a přítel 1/4 (podle vložených finančních prostředků). Rádi bychom se zajistili na stáří tak, abychom nemuseli v případě smrti jednoho z nás vyplácet dědický podíl dětem z předchozích manželství nebo byli nuceni ke společnému užívání nebo byli nuceni k prodeji. Jejich právo na dědictví po smrti jednoho z nás bychom však rádi zachovali. Dá se zřídit věcné bezplatné břemeno užívání na celou nemovitost pro každého z nás na příslušný podíl nebo to řešit závětí každého z nás? Jak to udělat, aby děti obou mohly s nemovitostí jakkoliv nakládat až po smrti nás obou? Jak to udělat, abychom si vzájemně zřídili věcné břemeno? Lze to vůbec? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Řešení Vašeho případu jste v podstatě vystihla již ve svém dotazu:

1/ S Vaším přítelem si můžete vzájemně zřídit věcné břemeno k užívání té části nemovitosti, která bude majetkem druhého z vás (tedy Vy udělíte svému příteli oprávnění k Vašim 3/4 a přítel udělí oprávnění Vám ke své 1/4). V tomto případě je nutné přistoupit ke smlouvě velmi zodpovědně a vše řádně vyprecizovat. Zejména lze doporučit, abyste vzájemná věcná břemena vtělili do dvou odlišných smluv, kdy v prvé budete figurovat jako oprávněná Vy a povinným bude Váš přítel a ve druhé tomu bude naopak. Smlouvy je samozřejmě nutné vyhotovit písemně. Ve smlouvě je nezbytné co nejpřesněji vymezit, jaká oprávnění (a tomu odpovídající povinnosti povinného) věcné břemeno zahrnuje – tedy např. oprávnění užívat celou část nemovitosti povinného, včetně přilehlého pozemku, vnitřního vybavení, příjezdových cest, oprávnění k odběru energií (vše samozřejmě dle konkrétní situace). Odpovídající povinnosti povinného lze rovněž rozdělit do skupin dle toho, zda se jedná o povinnost něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Lze shrnout, že přesné vymezení rozsahu i způsobu výkonu věcného břemene ve smlouvě je základním požadavkem vedle toho, aby byla přesně identifikována nemovitost věcným břemenem dotčená a stejně tak i oprávněná osoba, jíž právo z věcného břemene svědčí.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že věcné břemeno se zřizuje jeho zanesením do katastru nemovitostí a bezplatné smluvní zřízení věcného břemene podléhá darovací dani.
2/ Vaši situaci lze rovněž řešit pomocí závěti, v níž odkážete svou část nemovitosti určitým dědicům, přičemž danou nemovitost (resp. Vaši část této nemovitosti) zároveň zatížíte věcným břemenem, spočívajícím v oprávnění druhého z partnerů k doživotnímu užívání a povinnosti dědiců takové užívání strpět (popř. se zdržet konkrétně vymezeného jednání, např. zcizení nemovitosti během života oprávněného z věcného břemene). Rovněž v tomto případě lze doporučit maximální přesnost při vymezování vzájemných práv a povinností oprávněného a povinného, specifikaci nemovitosti apod.


RODINA-SJM A ROZVOD
- Čí je pozemek po více než 3 letech od rozvodu manželství?
- Kdo je majitelem pozemku při nevypořádaném SJM po rozvodu manželství
- Kdo je majitelem nemovitostí po 3 letech od rozvodu manželství?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné přímo požádat soud o zrušení spoluvlastnictví nebo ne?

Jsem 7 let rozvedená, manželství trvalo 22let. Během manželství jsme založili rodinnou firmu, manžel si našel novou známost, odstříhl mě od všeho s tím, že mám dvě zdravé ruce a živím se jak chci. Musela mi pomáhat moje 85 letá maminka, abych měla alespoň na chleba a léky. Před rozvodem bylo vypořádáno pouze bydlení, jinak nic. Stále máme společné pozemky na kterých on hospodaří, měsíční příjem má 150 tis., já nemám dost peněz, abych se mohla dlouze soudit. Jen prosím o radu co vše mohu vysoudit a jak začít. Je mi 55 let. Máme 3děti a ráda bych jim pomohla. U rozvodu jsem jasně řekla že majetek není vypořádán. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Na Váš případ se vztahuje § 150 odst. 4 Občanského zákoníku:

(4) Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Co se týče Vámi zmiňovaných pozemků, platí, že uplynutím 3 let od zániku společného jmění manželů jste se s bývalým manželem stali podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí, přičemž každému připadá polovina.

Klíčovou otázkou samozřejmě zůstává, jak hodláte se svým 50 % podílem na výše uvedených pozemcích naložit. Obecně se nabízí 3 varianty řešení:
1/ Ponechat současný stav – v tomto případě by bylo nutné se s bývalým manželem dohodnout, jakým způsobem budete na své polovině pozemků hospodařit, popř. jakým jiným způsobem s ní hodláte naložit, bylo by též možné ponechat bývalému manželovi pozemky v užívání s tím, že Vám za toto bude platit určitou částku (vyloučeno není ani uzavření nájemní smlouvy). Vzhledem ke špatným vztahům s bývalým manželem však nepředpokládám, že by byla taková dohoda možná.
2/ Svůj podíl pozemků prodat – v tomto případě má bývalý manžel předkupní právo a svůj podíl byste mu musela přednostně nabídnout.
3/ Zrušit podílové spoluvlastnictví – v tomto případě je Vaší povinností nejdříve iniciovat dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s bývalým manželem (dohoda musí být písemná); nedojde-li k dohodě, můžete se obrátit na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž můžete žádat, aby soud pozemky a) přikázal Vám nebo bývalému manželovi za náhradu, b) pozemky rozdělil nebo c) pozemky v dražbě prodal a výtěžek mezi vás rozdělil.

V případě soudního sporu můžete patrně počítat s tím, že bývalý manžel na Vás bude požadovat úhradu poměrné části výdajů, které mu při obhospodařování pozemků vznikly (může se jednat například též o daň z nemovitostí ad.).



OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Promlčecí lhůta dluhu z podnikání fyzické osoby
- Promlčení dluhu z podnikání fyzické osoby
OBČAN-DLUHY
- Co je to marné uplynutí promlčecí lhůty - příklad
OBČAN-EXEKUCE
- Promlčení exekuce, promlčecí lhůta exekučního rozhodnutí
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Je možné požadovat náhradu škody po účetním pokud špatně spočítal daně?

Podnikal jsem, avšak nedařilo se a zbyly dluhy vůči věřitelům i státu. Doslechl jsem se, že existuje promlčecí doba, po které je dluh odepsán nebo jak bych to řekl.
Moje firma již neexistuje (byla to fyzická osoba) a někteří věřitelé dluh již odepsali a někteří podali exekuci na můj majetek. Jenže já žádný majetek nyní už nemám a momentálně ani zaměstnání. Až budu zaměstnán asi mi budou strhávat exekuci z platu. Ale jsem nyní invalidní a proto zaměstnán zatím asi v průběhu několika let nebudu. Dostávám podporu v hmotné nouzi. Invalidní důchod nemám, neměl jsem odpracovanou potřebnou dobu.
Chci se zeptat zda a po jak dlouhé době se exekuce/dluh promlčí a za jakých podmínek - např. že věřitel musí stále vyvíjet nějaké kroky apod.

Mám dluhy u:
1) věřitelů (jako u firem, sro i fyz.) většinou za reklamu, která bohužel neměla ten správný účinek - proto také došlo ke krachu
2) za jízdu načerno u MHD s neoznačenou jízdenkou (vyšplhalo se a exekuce je na 7.000 Kč)
3) ze sociálky - dluh na sociálním pojištění
4) zdravotní pojišťovny - dluh na zdravotním pojištění
5) finančního úřadu - doměření daně - za chybu účetního
Mohu poprosit o krátkou odpověď ke každému uvedenému subjektu - zda promlčení dluhu ano/ne a pokud ano, doba promlčení a za jakých podmínek? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
O promlčení obecně platí, že je to institut marného uplynutí lhůty, jejíž uplynutí vede k soudní nevymahatelnosti nároku. Ve Vašem případě se vesměs jedná o nároky, jejichž promlčecí lhůta je tříletá. To znamená, že věřitel od doby, kdy poprvé mohl svůj nárok uplatnit před soudem (pohledávka se stala splatnou, pojistné nebylo zaplaceno ve lhůtě apod.) nechal marně uplynout 3 roky, návrh na soud nepodal a jeho pohledávka se promlčela - tudíž soud ji nemůže přiznat, ale to jenom za předpokladu, že namítnete promlčení – tedy v případě soudního vymáhání sporu prohlásíte před soudem, že pohledávku považujete za promlčenou. Dál se potom soud bude zabývat tím, zda opravdu k promlčení došlo či nikoliv. Pokud zjistí, že ano, tak návrh žalobce zamítne.

V případě závazků, které máte vůči státu bych nedoufala v to, že v budoucnosti budou promlčené, tedy že je stát nebude vymáhat po dobu tří let.

K „promlčení exekuce“. Musím začít trošku obšírněji. Nárok žalovaný před soudem, je soudem nějakým způsobem přiznán. Od doby právní moci rozsudku (nebo platebního rozkazu) je promlčecí lhůta na vymáhání prostřednictvím exekuce desetiletá.
Takže zda je nárok promlčený či nikoliv už musíte určit Vy podle doby, kdy mělo dojít k úhradě a odkdy bylo také možné soudní vymáhání nároku.
Co se týče chyby účetního – pokud jste měl najatou komerční účetní firmu, můžete zkusit náhradu vzniklé škody získat prostřednictvím soudu zpátky (tedy za předpokladu, že je chyba jednoznačně prokazatelná). Škodou je doměrek daně a sankce od FÚ.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí osoby parkují vedle rodinného domu, který poškozují - jak se bránit?
- Parkující vozidla poškozují a špiní fasádu rodinného domu - jak postupovat

Mám dotaz týkající se parkování u pozemku. Mám rodinný dům vedle kterého je zahrada. Obojí je u silnice. Naproti přes silnici je škola. Pozemek u silnice před mým domem a zahradou je obecní. Žádala jsem obec, abych si mohla zřídit před domem i zahradou živý plot, aby tam neparkovala auta, jelikož parkují buď přímo do plotu, který je na shození a vystavění nového (což mám v plánu, ale ne za stávající situace) nebo parkují u domu, kde s každým odjezdem bahnem nahodí okna a omítku. Jistě chápete že mě to štve. Obec mi požadavek, pouze ústně zamítla, s tím že lidi co vozí děti do školy někde parkovat musí. Jistě, ale před školou je pruh odpovídající šířce auta, dlouhý cca 20 metrů, kde je ale zcela nečekaně vysazen živý plot. Tudíž logika tkví v tom, že u mě před zahradou bude rozježděná hlína s odpadky, které tam dotyční pohazují a plot padající na zahradu, protože někde přece maminky parkovat musí, zatímco před školou, kde je k tomu ideální plocha, bude živý plot. Mám nějakou šanci toto vyřešit? Mohu požadovat od obce finanční příspěvek na plot a omítku, když nereagují na zcela logické argumenty a návrhy? Sousedi z obou stran se nikoho neptali a živé ploty na obecních pozemcích vysadili. Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Bohužel, budete si muset poradit stejně jako Vaši sousedé. Cestu správního řízení bych Vám nedoporučovala, protože obec nemá povinnost přistoupit na Vaši žádost a zbytečně by se na Vás a Váš záměr upozorňovalo. Budete akorát riskovat jediné, a to, že obec Vám dá pokyn odstranit živý plot (a stejně tak by ho musela dát Vašim sousedům). Rozhodnutí o tom, že byste plot udělat nesměla nemáte a ústní doporučení není nic závazného. Je mi líto, že Vám musím poradit takto, ale tahle situace je spíš o lidské domluvě a vstřícnosti než o právním vymáhání nároků. A kde není dobré vůle, tam přichází a řadu poněkud iracionální řešení.
Případnou náhradu škody za zničenou omítku byste soudní cestou vymáhat mohla, ale po majitelích těch vozů, po obci nikoliv.


RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyplacení společného jmění manželů po rozvodu u nesvéprávného manžela, maželky
- Rozvod manželství, nesvéprávný manžel a vypořádání společného jmění manželů
- Může poručník nesvéprávného manžela žádat zvýšení vypořádacího podílu SJM?
- Může se poručník nesvéprávného manžela vzdát vypořádacího podílu SJM?

Rodiče se asi před dvěma lety rozvedli. Matka podala návrh na vyplacení - 1.200.000,-, což se dosud soudně nedořešilo (přesněji nezačalo řešit). U matky byl totiž podán návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům a matka ani její právnička se za celou dobu projednávání nedostavily k soudu. Otec se na druhou stranu ani neměl k tomu, že by matce takovouto částku vyplatil. Nyní byla matka zbavena způsobilosti k právním úkonům a otec se dostal do velkých finančních potíží, což ho konečně donutilo přistoupit k prodeji nemovitosti a přilehlého pozemku. Je nyní vůbec možné (případ se stále řeší, další stání má být asi za měsíc), aby otec prodal celý majetek a vyplatil matce (resp. jejímu poručníkovi) požadovanou částku? Pokud by toto možné bylo, může poručník nyní požadovat větší finanční obnos nebo např. půlku z ceny, za kterou bude nakonec nemovitost prodána? Je tedy možné nyní na žádost otce ukončit soudní jednání a přistoupit k mimosoudnímu vyrovnání - bude přitom zachován původní požadavek matky (1,2 milionu), nebo může vzniknout požadavek nový ze strany poručníka a na jak dlouho se případně tato nová tahanice protáhne? Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Odpověď je jednoduchá – může se stát všechno z toho, o čem jste psala. Poručník může vymáhat finanční vyrovnání od Vašeho otce, může navrhnout částku nebo může trvat na částce původní. Záleží na něm. Ze zákona je povinen správu majetku svého poručence vykonávat s péčí řádného hospodáře, takže se nemůže nároku na finanční vyrovnání vzdát, protože jeho poručenec o něj projevil zájem (a jak jsem pochopila, měl na něj i nárok). Pravděpodobně zůstane trvat na výši původní, tedy 1,2 mil.) a může se celá věc vyřešit i soudní cestou. Pokud máte o situaci zájem, doporučuji podrobný kontakt s poručníkem a v případě jeho laxnosti řešit změnu osoby poručníka.


TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestný čin nebezpečné vyhrožování - práva obviněného v trestním řízení
- Jak se bránit v trestním stíhání u trestného činu nebezpečného vyhrožování?
- § 33/1 trestního řádu - práva obviněného v trestním řízení
- Nemám peníze na právníka, advokáta v trestním řízení - jak postupovat
- Kdy je výhodou vyhotovení psychologického znaleckého posudku v trestním řízení
- Musí poškozený souhlasit s trestním stíháním a řízením?
- Je nutný souhlas poškozeného s trestním řízením a stíháním?
- Trestní sazba za trestný čin nebezpečného vyhrožování

Jsem rozvedená, bydlíme v RD, soužití neúnosné. Dcera byla svěřena do péče manžela, od roku 2008, trpím tím.
5.8.2011 došlo k incidentu mezi námi, já jim vyhrožovala zabitím, sobě, jim, tchýni, tchánovi, je na mě vyvíjen neustálý nátlak s bydlením ad. Byla jsem zoufalá, tak jsem začala bušit do dveří, prokopla jsem je. Exmanžel zavolal polici, vypověděl, že má obavy o život osob za dveřmi, dcera učinila také výpověď. Jsem obviněna z nebezpečné vyhrožování par. 353, odst.1, 2, písmeno b. Odvezli mne na psychiatrii, prý jsem zdravá. Trpím jen ztrátou dcery. Bude prý řízení, napřed zkrácené, pak soud. Jak se mám zachovat a bránit? Mám zaplatit dveře? Nemáme vypořádané SJM. Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Určitou obranu Vám lze v trestním řízení rozhodně doporučit. Dle § 33/1 trestního řádu máte právo vyjádřit se ke všem skutečnostem (které se Vám kladou za vinu) a k důkazům o nich. Dále jste oprávněna uvádět okolnosti a důkazy sloužící k Vaší obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky. V průběhu trestního řízení nejste povinna vypovídat, tj. nikdo Vás k výpovědi nemůže nutit, lze Vám však doporučit při výsleších spolupracovat.
Dále máte právo si zvolit obhájce z řad advokátů. Pokud soudu osvědčíte, že Vaše finanční poměry Vám neumožňují hradit si advokáta, může Vám být advokát soudem přidělen bezplatně (popř. za sníženou odměnu) dle § 33/2 trestního řádu. S tímto advokátem máte právo se radit a to i během úkonů orgánů činných v trestním řízení (např. tedy můžete požadovat, aby byl Váš advokát přítomen při všech výsleších).
Vašemu postavení v trestním řízení by patrně prospělo, kdybyste na své náklady uhradila opravu dveří.
Jako důkaz, hovořící ve Váš prospěch, by bylo možné nechat si vypracovat znalecký posudek z oboru psychologie, s jehož pomocí by bylo možné prokázat příčiny celého konfliktu. Tuto otázku však doporučuji konzultovat s Vaším advokátem.
Na Váš případ se rovněž vztahuje § 163 trestního řádu, tzn. že trestní stíhání může být vedeno pouze se souhlasem poškozených, tj. Vaší dcery, bývalého manžela a tchýně. Trestní řízení by mohlo být částečně zastaveno, pokud by Váš bývalý manžel a Vaše tchýně vzali svůj souhlas s trestním stíháním zpět. Trestní stíhání by pak bylo proti Vám vedeno pouze ve věci Vaší dcery. Je možné Vám proto doporučit pokusit se se svým bývalým manželem a tchýní domluvit na stažení jejich souhlasů s trestním stíháním.
Pokud je proti Vám vedeno trestní stíhání pro trestný čin nebezpečného vyhrožování dle § 353/2 písm. b), hrozí Vám trest odnětí svobody až na 3 roky nebo zákaz činnosti. Dle mého názoru lze však očekávat, že soud Vám udělí trest podstatně nižší, pravděpodobně pouze podmíněný. Na výši trestní sazby by mohl mít vliv Vámi předložený znalecký posudek z oboru psychologie (viz výše), kterým byste mohla prokázat, že celý incident byl v podstatě důsledkem Vašeho dlouhodobého citového strádání.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí osoby parkují vedle rodinného domu, který poškozují - jak se bránit?
- Parkující vozidla poškozují a špiní fasádu rodinného domu - jak postupovat

Mám dotaz týkající se parkování u pozemku. Mám rodinný dům vedle kterého je zahrada. Obojí je u silnice. Naproti přes silnici je škola. Pozemek u silnice před mým domem a zahradou je obecní. Žádala jsem obec, abych si mohla zřídit před domem i zahradou živý plot, aby tam neparkovala auta, jelikož parkují buď přímo do plotu, který je na shození a vystavění nového (což mám v plánu, ale ne za stávající situace) nebo parkují u domu, kde s každým odjezdem bahnem nahodí okna a omítku. Jistě chápete že mě to štve. Obec mi požadavek, pouze ústně zamítla, s tím že lidi co vozí děti do školy někde parkovat musí. Jistě, ale před školou je pruh odpovídající šířce auta, dlouhý cca 20 metrů, kde je ale zcela nečekaně vysazen živý plot. Tudíž logika tkví v tom, že u mě před zahradou bude rozježděná hlína s odpadky, které tam dotyční pohazují a plot padající na zahradu, protože někde přece maminky parkovat musí, zatímco před školou, kde je k tomu ideální plocha, bude živý plot. Mám nějakou šanci toto vyřešit? Mohu požadovat od obce finanční příspěvek na plot a omítku, když nereagují na zcela logické argumenty a návrhy? Sousedi z obou stran se nikoho neptali a živé ploty na obecních pozemcích vysadili. Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Bohužel, budete si muset poradit stejně jako Vaši sousedé. Cestu správního řízení bych Vám nedoporučovala, protože obec nemá povinnost přistoupit na Vaši žádost a zbytečně by se na Vás a Váš záměr upozorňovalo. Budete akorát riskovat jediné, a to, že obec Vám dá pokyn odstranit živý plot (a stejně tak by ho musela dát Vašim sousedům). Rozhodnutí o tom, že byste plot udělat nesměla nemáte a ústní doporučení není nic závazného. Je mi líto, že Vám musím poradit takto, ale tahle situace je spíš o lidské domluvě a vstřícnosti než o právním vymáhání nároků. A kde není dobré vůle, tam přichází a řadu poněkud iracionální řešení.
Případnou náhradu škody za zničenou omítku byste soudní cestou vymáhat mohla, ale po majitelích těch vozů, po obci nikoliv.

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyplacení společného jmění manželů po rozvodu u nesvéprávného manžela, maželky
- Rozvod manželství, nesvéprávný manžel a vypořádání společného jmění manželů
- Může poručník nesvéprávného manžela žádat zvýšení vypořádacího podílu SJM?
- Může se poručník nesvéprávného manžela vzdát vypořádacího podílu SJM?

Rodiče se asi před dvěma lety rozvedli. Matka podala návrh na vyplacení - 1.200.000,-, což se dosud soudně nedořešilo (přesněji nezačalo řešit). U matky byl totiž podán návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům a matka ani její právnička se za celou dobu projednávání nedostavily k soudu. Otec se na druhou stranu ani neměl k tomu, že by matce takovouto částku vyplatil. Nyní byla matka zbavena způsobilosti k právním úkonům a otec se dostal do velkých finančních potíží, což ho konečně donutilo přistoupit k prodeji nemovitosti a přilehlého pozemku. Je nyní vůbec možné (případ se stále řeší, další stání má být asi za měsíc), aby otec prodal celý majetek a vyplatil matce (resp. jejímu poručníkovi) požadovanou částku? Pokud by toto možné bylo, může poručník nyní požadovat větší finanční obnos nebo např. půlku z ceny, za kterou bude nakonec nemovitost prodána? Je tedy možné nyní na žádost otce ukončit soudní jednání a přistoupit k mimosoudnímu vyrovnání - bude přitom zachován původní požadavek matky (1,2 milionu), nebo může vzniknout požadavek nový ze strany poručníka a na jak dlouho se případně tato nová tahanice protáhne? Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Odpověď je jednoduchá – může se stát všechno z toho, o čem jste psala. Poručník může vymáhat finanční vyrovnání od Vašeho otce, může navrhnout částku nebo může trvat na částce původní. Záleží na něm. Ze zákona je povinen správu majetku svého poručence vykonávat s péčí řádného hospodáře, takže se nemůže nároku na finanční vyrovnání vzdát, protože jeho poručenec o něj projevil zájem (a jak jsem pochopila, měl na něj i nárok). Pravděpodobně zůstane trvat na výši původní, tedy 1,2 mil.) a může se celá věc vyřešit i soudní cestou. Pokud máte o situaci zájem, doporučuji podrobný kontakt s poručníkem a v případě jeho laxnosti řešit změnu osoby poručníka.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné odmítnout pohledávku zůstavitele u dědického řízení
- Je možné neuznat dluh zůstavitele při dědickém řízení?
- Co se stane když dědic odmítne dluh zemřelého zůstavitele?

Mohu při uzavírání dědictví prohlásit, že pohledávku neuznávám? Pokud ano, co se pak děje?
Věřitel musí dluh pak vymáhat soudní cestou? Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že jste dědičkou v daném dědickém řízení.
Věřitel svou pohledávku přihlásí a poté, kdy notář zajistí všechny podklady pro soudní rozhodnutí, bude celý dědický spor předložen notářem dědickému soudu. Notář nemá pravomoc uplatněný nárok neuznat a nezařadit do spisu.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může soused odmítnout zvýšení plotu?
- Je při zvýšení plotu nutný souhlas stavebního úřadu?
- Podle kterého zákona musí sousedi souhlasit se stavebními úpravami vedlejšího pozemku
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co dělat když stavební úřad v zákonné lhůtě neodpoví na dotaz občana?
SPRÁVA-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Stížnost na nečinnost stavebního úřadu

9.11.2011 jsem zaslala stavebnímu úřadu žádost o poskytnutí informace, která se týkala navýšení plotu. Plot jsme koupili s přízemní bytovou jednotkou, výška 1,8 metru, ale z větší části pouze 1 m. Chceme zbytek navýšit také na na 1,8 metru. Na stavebním úřadu jsme dostali formulář Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu s tím, ze ho máme vyplnit a sehnat souhlas majitelů sousedících pozemků. Plot sousedí s pozemek ve vlastnictví společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, jehož jsme rovněž součástí. Součástí je i soused, se kterým nemáme dobré vztahy. Zřejmě bude mít námitky.
Zaslala jsem tedy na stavební úřad žádost o poskytnutí informace, na základě jakého paragrafu je k navýšení plotu nutný tento souhlas + jsem žádala o poskytnutí stavební dokumentace k našemu bytu. Dále jsem se dotázala, zda si na našem pozemku můžeme postavit montovanou boudu o rozměrech 2x3m pro účely uskladnění kol. Na to paní na stavebním úřadu reagovala, že se jí to nelíbí. Požádala jsem o upřesnění i v této věci stavební úřad. Po 2 měsících mi žádná odpověď ze stavebního úřadu nedošla. Jaké kroky mohu učinit? Mám zaslat na stavebnímu úřadu oznámení o chystaných úpravách a a zrealizovat je? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Obraťte se na nadřízený správní úřad - stížnost na nečinnost stavebního úřadu, nevyřízení žádosti o poskytnutí informace (doporučuji ověřit, zda ze zákona o svobodném přístupu k informacím, Vám běží lhůta k podání opravného prostředku proti rozhodnutí či nikoliv - záleží na doručení).
Stavbu bez potřebných oprávnění nedoporučuji realizovat (souhlasy sousedů - § 96 odst. 3, resp. § 85 odst. 2 písm b) stavebního zákona).


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Žaloba pro újmu na zdraví po viníkovi dopravní nehody

Dne 11. října 2010 jsem se dostavila na Magistrát města České Budějovice. Byla jsem zde vyslechnuta jako svědek. Bylo mi vysvětleno, že mohu dát souhlas znalci nahlédnout do mé zdravotní dokumentace a tím by mohla hrozit viníkovi nehody pokuta 25-50 tisíc Kč a zákaz řízení až na 2 roky, nebo souhlas nedám a bude se to vyšetřovat jako přestupek s tím, že se pak můžu s viníkem mimo úřady domluvit na případné náhradě škody.
Souhlas jsem tedy neposkytla, rozhodnutí o viníkovi nehody bylo tentýž den sepsáno pouze jako dopravní přestupek. S viníkem jsem se ústně dohodla na peněžním vyrovnání za "zachráněný řidičský průkaz". (Pozn.: Veškerá náhrada na vozidle a dalších movitých věcech se řeší přes pojišťovnu). Jenže podotýkám ústně dohodla - nemám v podstatě nic v ruce. Tak bych se chtěla zeptat, jestli by v případě, že mi viník slíbené peníze nepošle, šlo ještě pozměnit mé rozhodnutí a také jaké jsou zde lhůty. Rozhodnutí mělo formu Čestného prohlášení, ve kterém jsem jen zaškrtla jestli dávám či nedávám souhlas k nahlédnutí do mé zdrav. dokumentace + datum a podpis. Děkuji, Šárka

ODPOVĚĎ:
Trestněprávní cesta vymáhání náhrady škody je Vaším jednáním uzavřená, ale civilní je stále otevřená. Musela byste ale podat žalobu za újmu na zdraví, prokázat, že vznikla v důsledku konání žalovaného a v jaké je výši. Případnou žalobu musíte podat v dvouleté promlčecí lhůtě od doby, kdy došlo k újmě.


RODINA-SJM A ROZVOD
- Penále uhrazené v manželství za dluh vzniklý před manželstvím a vypořádání SJM

Manžel řeší vyrovnání majetku z prvního manželství, kreté bylo uzavřeno v roce 1993. Manžel dělal ručitele kamarádovi v únoru 1992. Kamarád měl uhradit částku 7350,- neučinil tak a manželovi přišla exekuce 25.11.1997 na tuto částku. Při dotazu kamarád odpověděl, že peníze zaplatil a že nemá nic platit. Zřejmě to nebyla pravda a banka chtěla i s penálem do roku 2006 25.800,- Kč je to i s úroky. Částka 7350,- Kč byla před založením manželství. Penále ale naběhlo v době manželství. Částka 7350,- Kč + penále byla uhrazena v době trvání manželství. Řeší se tato částka ve vyrovnání majetku při případném rozvodu manželství a nebo tato částka nebude řešena u soudu s tím, že je již uhrazena?
Děkuji, Magdaléna

ODPOVĚĎ:
Tato částka řešena soudem nebude - není součástí vyrovnání (nejedná se ani o aktivum, ani o pasivum).


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí mít zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti prohlídku od lékaře?
- Je povinná zdravotní prohlídka u zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti?
- Ve kterých profesích musí mít zaměstnanci na DPP zdravotní prohlídku od lékaře?

Musí mít zaměstnanci pracující na DPČ vstupní prohlídku? Pokud ano, v jakých případech, tedy ve kterých profesích? Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Podle stávající právní úpravy nikoliv. Avšak 1.4.2012 nabude účinnosti nový zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, který tak vystřídá dosavadní úpravu závodně preventivní péče obsaženou v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Oba zákony stanoví další podmínky. Nově by se tak vstupní prohlídka měla požadovat i u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Musí notář zjišťovat všechny potencionální dědice pokud existuje závěť?
- Platí dědic náklady na dohledání a obeznámení případných dalších dědiců?
- Odměna notáře za dědické řízení
- Jak vysoká je odměna notáře za vyřízení dědického řízení?
- Odměna notáře za zastavené dědické řízení
- Výše odměny notáře za zjištění stavu závěti

Prosím o radu v dědickém řízení. Zemřela mi teta, která v závěti odkázala majetek mě (synovci) a mojí manželce. Závěť byla uložena u notáře a má všechny potřebné náležitosti. Teta byla vdova a žádné potomky neměla. Byla ze 6 sourozenců a dosud žije její bratr a sestra (moje matka) a děti ostatních sourozenců.
Notář požaduje adresy žijících sourozenců tety a všech synovců a neteří, že je musí obeznámit se závětí. Většina synovců a neteří žije v zahraničí. Některé adresy ani nemám. Je tento postup správný a má vliv na ukončení dědického řízení, než se všichni vyjádří? Budu případně všechny tyto úkony k dohledání dědiců pak nucen zaplatit? Jaký je prosím běžný postup,když existuje závěť? Děkuji, Otakar

ODPOVĚĎ:
Notář postupuje správně a vliv na délku dědického řízení to samozřejmě má. Notář musí se závětí obeznámit všechny oprávněné. Ne, úkony k dohledání nebudete nucen platit, jen odměnu notáře jak uvedeno níže.
Základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o dědictví, které nebylo zastaveno (protože pak je odměna 400 Kč), je obvyklá cena zůstavitelova majetku, který se stal předmětem řízení o dědictví.

Vypočítává se procentuelně
z prvních 100 000 Kč základu ...................................... 2,0 %,
z přebývající částky až do 500 000 Kč základu ............. 1,2 %,
z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu ........... 0,9 %,
z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu ........... 0,5 %,
z přebývající částky až do 20 000 000 Kč základu .......... 0,1 %,
nejméně však 600 Kč.

S vyřízením dědictví se spojují další nejrůznější poplatky, např. odměna za zjištění stavu a obsahu závěti (250 Kč), náhrada hotových výdajů, náhrada za promeškaný čas (50 Kč za každou započatou čtvrthodinu) a další.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Právo na podporu v nezaměstnanosti pokud občan žil dlouhodobě v zahraničí
- Odvolání proti nepřiznání podpory v nezaměstnanosti

Mám dotaz ohledně přiznání podpory v nezaměstnanosti. 7 let jsem pracovala ve Švédsku a před několika měsíci jsem se vrátila zpátky do ČR. Protože jsem ještě neměla práci, šla jsem na úřad práce. Tam jsem vyplnila dotazník ohledně "centra zájmu" a paní po mně chtěla doložit letenky za posledních několik let jako doklad, že jsem jezdila domů. Jenže já jezdila i autem a používala elektronické letenky a jelikož jsem netušila, že po mně někdo něco takové bude chtít, samozřejmě je nemůžu doložit. Nebyla mi proto přiznána podpora v nezaměstnanosti. Nikdo po mně nechtěl potvrzení, že jsem tu chodila k lékaři, výpisy z účtů, že jsem v ČR platila kartou atd.. atd..
Je tento postup správný? Děkuji, Klementýna

ODPOVĚĎ:
Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím, na základě kterého Vám podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána, můžete se - pokud je to ještě možné - proti danému rozhodnutí odvolat. Podmínky, za jakých je možné se odvolat, jsou uvedeny v písemném rozhodnutí o nepřiznání podpory, které jste obdržela. Pokud už odvolání není možné - uplynula lhůta pro odvolání - pak můžete zkusit zažádat o podporu znovu. Doložte přitom veškeré dokumenty, které by mohly dokládat Vaši přítomnost v ČR. V případě nespokojenosti s postupem úřadu práce se můžete se stížností obrátit na ředitele příslušného úřadu práce nebo přímo na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Další možností je zjistit si na příslušných švédských úřadech, zda byste neměla nárok na podporu v nezaměstnanosti ve Švédsku. Mohla byste si poté zažádat o její zasílání do ČR.


OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY A SANKCE
- Stavební firma si nechala zaplatit a práci neprovedla - jak postupovat?
- Zadržovací právo objednatele prací na materiál zhotovitele
- Výzva k dokončení prací zhotoviteli (který převzal peníze a dílo nedokončil)
- Odstoupení od smlouvy o dílo - zhotovitel vzal peníze a dílo neuskutečnil
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Firma převzala peníze a nedokončila stavební práce - vydání bezdůvodného obohacení

Uzavřela jsem ústní dohodu o provedení stavebních prací s jistou firmou. Po zaplacení zálohy firma pracovala v naprostém pořádku. Ke konci stavby jsem zaplatila zbylou částku a již se nikdo neobjevil. Na telefony nereagují nebo slíbí, že dojedou a nic. Chci se zeptat jak postupovat? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Musím v první řadě konstatovat, že uzavření jakékoli smlouvy na stavební práce ústní formou je krajně neprozřetelné. Ve Vaší současné situaci je nutné si ujasnit, jak chcete dále postupovat, resp. zda stále trváte na dokončení stavebních prací. Pokud byste na dokončení prací trvala, lze doporučit zaslat firmě písemnou výzvu ke splnění jejího závazku, ve které upozorníte na skutečnost, že přestože jste svůj závazek (tedy zaplacení ceny díla) splnila, firma se nachází se splněním svých povinností v prodlení; v této výzvě by patrně neškodilo rovněž podotknout, že jste připravena svá práva vymáhat i soudní cestou.
Pokud byste se rozhodla smluvní vztah s touto firmou ukončit, můžete od smlouvy odstoupit. Odstoupení od smlouvy můžete provést nejlépe zasláním dopisu, v němž uvedete, že od sjednaného závazku odstupujete. Jelikož jste již zaplatila celou cenu díla, můžete firmu zároveň vyzvat, aby Vám vrátila poměrnou část ceny, která odpovídá hodnotě materiálu a prací, které firma nedodala; pokud firma na místě stavby uskladnila stavební materiál, vyzvěte ji, aby si tento odvezla, popř. můžete firmu současně upozornit na to, že na tento materiál uplatňujete zadržovací právo a že jí materiál nevydáte, dokud Vám nevrátí poměrnou část zaplacené ceny.
Pokud byste se rozhodla řešit situaci soudní cestou, můžete podat žalobu na splnění smlouvy, v níž se budete domáhat toho, aby firma dokončila stavební práce dle ústní smlouvy nebo žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení, v níž se budete dožadovat vrácení poměrné části ceny díla (tato žaloba přichází v úvahu v případě, že od smlouvy odstoupíte).
V obou případech bude Vaše postavení poměrně nesnadné – vzhledem k tomu, že smlouva byla sjednána pouze ústně, musíte si opatřit maximum jiných důkazů, kterými prokážete rozsah prací, na kterém jste se s firmou dohodla (například svědeckou výpovědí Vašich sousedů, pokud mají o rozsahu prací povědomí) a skutečnost, že cenu díla jste již zaplatila (to lze prokázat především zaplacenými fakturami či jinými stvrzenkami či výpisem z Vašeho účtu).


RODINA-SJM A ROZVOD
- Exekuce na nemovitost nevypořádanou ve společném jmění manželů SJM
- Patří do SJM dluh který udělal jeden manžel bez vědomí druhého?
- Manžel udělal dluh bez vědomí druhého z měnželů, patří dluh do SJM?
- Patří dluh bez souhlasu druhého z manželů do SJM nebo ne?

Teď v červnu budu 3 roky rozvedená, s bývalým manželem jsme sepsali smlouvu o vypořádání majetku, včetně vypořádání společných závazků. Bohužel se nám do dnešního dne nepodařilo vypořádat nemovitost. Teď mi přišel exekuční příkaz na společnou nevypořádanou nemovitost. Dluh je výlučně mého bývalého manžela, přesto jsem i já vedena jako povinná. Bývalý manžel v uvedené nemovitosti už více než 3 roky nebydlí. Přestože dluh je pouze mého exmanžela, postihnut je i můj majetek (zároveň dlužná částka je nízká a není zdaleka přiměřená k ceně nemovitosti). Bohužel jsem měla rozjednaný prodej nemovitosti, ze kterého z důvodu exekuce sešlo a tím mi bylo znemožněno dokončit vypořádání SJM. Mohu se nějak bránit? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Na začátek mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na skutečnost, že uplynutím 3 let od zániku manželství nastupuje ohledně dosud nevypořádaného SJM zákonná domněnka vypořádání, která v případě nemovitosti stanoví, že se bývalí manželé stávají podílovými spoluvlastníky takové nemovitosti, přičemž jejich podíly jsou stejné. V současné chvíli nebo v nejbližších dnech tedy Vaše SJM definitivně zanikne a Vy nabudete polovinu předmětné nemovitosti.
Ve Vašem případě je nezbytné znát okolnosti vzniku dluhu, pro který Vám byl exekuční příkaz doručen. V případě, že tento dluh vznikl za trvání manželství, odpovídají za něj oba manželé společně a nerozdílně a to bez ohledu na skutečnost, že manželství v mezidobí zaniklo, neboť závazek, jakožto součást bývalého SJM lze exekučně uspokojit na veškerém majetku, který SJM tvořil.
V případě, že se však předmětný závazek týká majetku, který náleží výhradně bývalému manželovi (tedy majetku, který nebyl součástí SJM) nebo pokud rozsah tohoto závazku přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a bývalý manžel tento závazek převzal bez Vašeho souhlasu, tento závazek se součástí SJM nestal a náleží výhradně bývalému manželovi. V takovém případě by bylo možné domáhat se u soudu tzv. vylučovací žalobou vyřazení Vaší části nemovitosti z exekuce.
Lze samozřejmě doporučit komunikovat s exekutorem, upozornit ho na zjevný nepoměr mezi hodnotou nemovitosti a výší uspokojovaného závazku a nabídnout mu např. jiný majetek. Výše uvedenou vylučovací žalobu můžete samozřejmě použít ve všech případech, kdy by exekutor hodlal postihnout Váš výlučný majetek (tedy především ten, který jste nabyla po zániku manželství. Zavázal-li se bývalý manžel k úhradě závazků, jak píšete ve svém dotazu, bylo by možné na něm po případné exekuci požadovat její nahrazení.


PRÁCE-DOVOLENÁ
- Povinnost zaměstnankyně zažádat zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou RD
- Povinnost pracovnice s dítětem požádat zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou
- Může dostat výpověď matka která neohlásila nástup rodičovské dovolené zaměstnavateli?
- Kdy je možné dodatečně zažádat o rodičovskou dovolenou zaměstnavatele?

Mám dotaz ohledně nahlášení nástupu na rodičovskou dovolenou RD u zaměstnavatele. O nutnosti nahlásit nástup na rodičovskou dovolenou RD zaměstnavateli jsem bohužel nevěděla, proto jsem po skončení mateřské dovolené MD klasicky zažádala o rodičovský příspěvek do tří let věku dítěte, ale zaměstnavateli jsem to neoznámila. Nyní je synovi rok a půl. Mám tedy zažádat zaměstnavatele nyní o čerpání rodičovské dovolené RD do tří let věku dítěte? Musí mé žádosti vyhovět? Nemůže mi dát třeba výpověď, když zjistí, že jsem doposud o rodičovskou dovolenou RD nepožádala? Jak mám postupovat? Děkuji, Naďa

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce výslovně neupravuje způsob, jakým by měl zaměstnanec oznámit zaměstnavateli svůj nástup na rodičovskou dovolenou. Pokud jste se na délce čerpání rodičovské dovolené s Vaším zaměstnavatelem dosud nijak nedohodla, měla byste tak učinit co nejdříve, aby později nedošlo k nedorozumění. Nejlepší bude zaslat žádost zaměstnavateli písemně - v žádosti uveďte, o jak dlouhou rodičovskou dovolenou žádáte. Zaměstnavatel je povinen Vaší žádosti vyhovět. Během rodičovské dovolené Vám může dát zaměstnavatel výpověď pouze v případě, že dochází k jeho zrušení nebo přemístění nebo z důvodů, které mu umožňují s Vámi okamžitě zrušit pracovní poměr.


RODINA-OSVOJENÍ, ADOPCE
- Kdy není nutný souhlas otce s adopcí, osvojením
- Může soud nahradit souhlas otce s adopcí, osvojením?
- Co je to kvalifikovaný nezájem rodiče o dítě?

Z prvního partnerství mám ve výchově syna 11 let, který se se svým otcem nijak nestýká. Otec kontakt nevyhledává, nemáme o něm žádné informace, neplatí výživné, je cizinec. Nyní jsem 5 let vdaná. Zajímalo by mě, jaké podmínky je třeba splnit k tomu, aby byl můj manžel zákonným zástupcem mého syna. Musí si ho osvojit, tedy adoptovat? Děkuji, Anastázie

ODPOVĚĎ:
Pokud si přejete, aby se Váš manžel stal zákonným zástupcem Vašeho syna, pak je osvojení, tj. adopce jedinou cestou. K osvojení je zpravidla zapotřebí souhlas zákonného zástupce dítěte, v tomto případě biologického otce. Tento souhlas může být nahrazen rozhodnutím soudu za předpokladu, že otec dítěte po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevoval opravdový zájem o dítě, zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvoval a neplnil pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti (tzv. kvalifikovaný nezájem).
K adopci, tedy osvojení je také třeba souhlasu osvojovaného dítěte, je-li toto dítě schopno posoudit dosah osvojení. Pokud se domníváte, že splňujete podmínky pro osvojení (= adopci), můžete podat návrh na osvojení k soudu v místě Vašeho bydliště - vzory těchto návrhů jsou k dispozici na internetu.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak vypočítat životní minimum domácnosti
- Kdy může matka dítěte požádat o příspěvek na dítěte?

Sestra je vdaná, má exekuci a manžel odešel za jinou ženou. Jemu sráží exekuci (společná půjčka u komerční banky) z platu, avšak sestra je úplně bez finančních prostředků. Je bez zaměstnání, bez jakýchkoliv příspěvků ani rodičovskou podporu nemá, má 1 nezletilou dceru a 20letého studujícího syna. Manžel (není to otec jejich dětí) uplatňoval slevu na daních na tyto děti, ale odchodem ji zrušil. Neměl by povinnost vůči manželce aspoň tuto slevu opět uplatňovat a dávat něco manželce?. S manželem bydleli v pronájmu, nyní se přistěhovala s dcerou k mamince (důchodkyně 74 let). Práci se pokouší shánět, avšak bez úspěchu. Má základní vzdělání. Ačkoliv jsou manželé, zůstane dluh jenom na ní samotné? Nemůže ani zažádat na příspěvek v nouzi nebo kde může hledat pomoc? Děkuji, Vanda

ODPOVĚĎ:
Daňovou úlevu (slevu) na dítě nebo na manželku je ze zákona možné uplatňovat pouze na osoby žijící ve společné domácnosti. Pokud tedy manžel Vaši sestry se sestrou již nežije, je naprosto správné, že okamžikem odchodu uplatňování této slevy zrušil, protože na ni přestal mít nárok.
Co se týče společné půjčky, na jejím splácení by se samozřejmě měli podílet oba manželé. Jak ve svém dotazu sama uvádíte, manželovi Vaší sestry jsou splátky sráženy exekucí z platu, který pobírá. Určitá část splátek by mohla být srážena i Vaší sestře, muselo by jí ale zůstat tzv. nezabavitelné minimum, která je pro Vaši sestru 7.989,- Kč. Tuto částku tedy sestře nemohou zabavit.
Velká část dávek státní sociální podpory se odvíjí od výše životního minima domácnosti. Návod, jak si spočítat životní minimum domácnosti, najdete např. zde: http://www.mpsv.cz/cs/3213. Pokud příjmy domácnosti Vaší sestry nepřesahují 2,4násobek jejího životního minima, může si sestra požádat o přídavek na dítě, resp. na obě děti. Pokud by sestra byla vlastníkem či nájemcem bytu a měla v něm trvalé bydliště, mohla by si zažádat také o příspěvek na bydlení. Obě dávky vyplácí úřad práce v místě bydliště. Pokud příjem domácnosti Vaší sestry, do kterého se ale počítají i příjmy její matky, nedosahuje ani životního minima, může se setra obrátit na sociální odbor městského úřadu v místě bydliště se žádsotí o dávky pomoci v hmotné nouzi.


PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Přihlášení na Úřad práce osoby která studuje, pracuje a dostala výpověď z HPP
- Výpověď z hlavního pracovního poměru u studenta a možnost přihlásit se na ÚP
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdo je osoba soustavně se připravující na budoucí zaměstnání - definice

Jsem studentka kombinovaného studia vysoké školy, je mi 24 let, za normálních okolností pracuji standardně na hlavní pracovní poměr HPP. Letos jsem o práci přišla, tak jsem se jako každý jiný pracující člověk přihlásila na ÚP, stejná situace byla i loni (mezitím i předtím jsem pracovala dostatečně dlouho, abych měla nárok na podporu). Letos mi paní na Úřadu práce po 3 měsících řekla, že tam nemůžu být, protože z pohledu pojišťovny jsem do 26 let student (což ani nevěděla) a ať se tedy odhlásím. Zkoušela jsem se ptát snad všude, ale je to jako bych byla první člověk mladší 26ti let, co zároveň pracuje i studuje. Zajímalo by mě, jak to tedy je, protože krom toho, že nevidím důvod, proč bych nemohla být na úřadu práce, když jsem pracovala stejně jako kterýkoli jiný pracující člověk (jen proto, že ve svém volnu investuji čas a peníze do vzdělání a jsem mladá), je pro mě tato informace důležitá i kvůli daňovému přiznání. Ráda bych si zažádala o vrácení vysokého přeplatku na dani, ale teď nevím, zda vůbec uvádět, že studuji, jelikož paní na ÚP mi tvrdila, že bych také mohla vracet podporu, která mi byla vyplacena. Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Podle § 25 odst. 1 písm. s) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může být uchazečem o zaměstnání pouze fyzická osoba, která není osobou soustavně se připravující na budoucí povolání. Definici toho, kdo je osobou soustavně se připravující na budoucí povolání, je pak možné najít v § 12 - 15 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře.
Na základě tohoto zákona jste považována za osobu soustavně se připravující na budoucí povolání, a proto tedy nemůžete být evidována na úřadU práce a nemáte bohužel nárok ani na podporu v nezaměstnanosti. Je tedy teoreticky možné, že by po Vás úřad práce mohl zpětně vymáhat podporu v nezaměstnanosti, kterou Vám již dříve vyplatil. O vrácení přeplatku na dani si jako studentka zažádat samozřejmě můžete.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je nesvéprávný potomek neopomenutelným dědicem?
- Dědění nesvéprávného syna, dcery
- Jak vydědit nesvéprávného syna, dceru
- Jak zabránit dědění nesvéprávného syna, dcery
- Jak ovlivnit aby dědila teta, strýc nesvéprávného

Je mi 80 let, jsem vdova, vlastním rodinný dům (je zapsaný v katastru nemovitostí KN pouze na moje jméno). Můj jediný 50 letý syn žije v ústavu sociální péče a je zbaven svéprávnosti, jsem jeho opatrovnicí. Nechci, aby po mé smrti propadl majetek státu. Majetek chci odkázat sestře. Je syn neopomenutelný dědic i když je nesvéprávný? Když sepíši závěť na sestru, bude platná? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Syn je neopomenutelný dědic a náleží mu polovina svého zákonného podílu (pokud nemáte více dětí, tak mu ze zákona náleží celé dědictví - a tedy dostat se mu musí min. poloviny dědictví po Vás při sepsání závěti - dědění ze závěti).
Sice by skutečnost, že byl opomenut, musel namítnout, což se může na první pohled jevit jako u nesvéprávného nemožné, ale to za něj udělá soudem ustanovený opatrovník (který bude povinen pečovat o jeho majetek s péčí řádného hospodáře).

Východisko je jediné: Pokud mohu doporučit, před svou smrtí, se nechte opatrovnictví zprostit a ustanovit opatrovnictví Vaši sestru. Následně sepište závěť - polovinu dědictví synovi, polovinu sestře. Syn nebude opomenutý a sestra jako opatrovnice bude pečovat de facto o celý majetek. Pokud syn nemá a nebude mít potomky a není ženatý, může jeho teta (vaše sestra) být jeho jedinou dědičkou.


OBČAN-BYDLENÍ
- Existuje povinnost ze zákona si změnit trvalé bydliště při stěhování?
- Je zákonná povinnost změnit si trvalý pobyt při stěhování nebo ne?
- Musím si při stěhování změnit trvalé bydliště, trvalý pobyt nebo ne?

V našem bytovém domě si zakoupila paní byt. Bydlí už zde 4 roky a není stále přihlášena k trvalému pobytu a nehradí poplatky za komunální odpad. Paní je nahlášena stále na magistrátu města Ostravy, kde prodala svůj původní byt. Je povinna se přihlásit tam, kde koupila byt? Děkuji, Sylvie

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o evidenci obyvatel se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu. Taková situace je obvyklá, nikoliv však nutně vyžadující. Občan tak může být nahlášen k trvalému pobytu i kdekoliv jinde, záleží na jeho volbě.

PRÁCE-DOVOLENÁ, VOLNO
- Má zaměstnanec právo na studiní volno na státnicové zkoušky?
- Právo zaměstnance na volno kvůli státnicovým zkouškám
- Kolik dní volna může dostat zaměstnanec s kvalifikační dohodou §230 Zákoníku práce
- Nárok na volno u zaměstnance s kvalifikační dohodou
- Nárok na zvýšení mzdy, platu po zvýšení kvalifikace
- Právo na vyšší plat, mzdu při dosažení vyššího vzdělání

Studuji třetím rokem vysokou školu kombinovanou formou, ale nemám podepsanou smlouvu "o studiu" se svým zaměstnavatelem. Letos mě v červnu čekají státnicové zkoušky. Chtěla bych se zeptat, zda-li mám nárok na "studijní volno a volno na státnicové zkoušky" i přesto, že nemám uzavřenou dohodu se zaměstnavatelem. A ještě jeden dotaz, pracuji v nestátním zdravotnickém zařízení. Pokud dosáhnu vyššího vzdělání (titul Bc.) mám nárok na zvýšení svého platu? Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Pokud si zvyšujete kvalifikaci a máte uzavřenou písemnou kvalifikační dohodu (§ 230 a násl. zákoníku práce) máte nárok na 40 dnů pracovního volna s náhradou mzdy k přípravě a vykonání SSZ. Pokud tyto podmínky nesplňujete, dohodu se zaměstnavatelem máte pouze ústní (nebo zaměstnavatel mlčky toleruje Vaše studium), na studijní volno nárok nemáte, resp. můžete požádat o dovolenou či neplacené volno.
Na zvýšení platu nemáte automaticky nárok, pokud nevykonáváte práci, která vyžaduje vyšší vzdělání. Tzn. pokud pracujete na místě, které vyžaduje dosažení středoškolského vzdělání, je lhostejné, jakého vzdělání jste dosáhla. Můžete uvažovat o změně práce či žádosti k zaměstnavateli o zařazení na jinou práci (této žádosti ovšem zaměstnavatel nemusí vyhovět).


TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti rozhodnutí policie o trestném činu
- Lhůta na podání stížnosti na usnesení policie od doručení
- Kam poslat stížnost na usnesení Policie

Jak a kam mám poslat odvolání proti rozhodnutí policie o právní klasifikaci činu. Nedávno jsem byl napaden známým útočníkem. Bylo mi způsobeno zranění s třítýdenním léčením. Útočník se k napadení přiznal. Nyní policie klasifikovala tento čin jako přestupek. Chci se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Můžete mi tedy poradit jak odvolání podat a kam ho podat? Státnímu zastupitelstvu, nebo na vyšetřující útvar policie? Pokud podám stížnost na policii, která ten případ šetřila, tak to je snad zbytečné. Nebo musí policie tuto stížnost předat na příslušné Státní zastupitelství automaticky. Na které státní zastupitelstvo ji mohu podat? Jaká je lhůta na podání stížnosti? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 09.01.2012, dotaz č. 1072)
Jako oprávněná osoba podle § 142 trestního řádu musíte do 3 dnů od doručení usnesení policie podat stížnost podle § 143 trestního řádu k orgánu, který usnesení vydal.
Podnět k prošetření postupu policie adresujte dozorujícímu státnímu zástupci - tedy státnímu zástupci okresního státního zastupitelství, pod které policejní orgán spadá.
Nicméně jako poškozený se můžete stále domáhat náhrady škody, a to v občanskoprávním řízení.


RODINA-ROZVOD
- Je možné požádat soud o odročení rozvodu manželství?
- Mohou rozvádějící manželé požádat soudce o odklad rovzvodu manželství?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vrácení soudního poplatku při zpětvzetí žaloby
- Má strana která vezme zpět žalobu nárok na vrácení soudního poplatku?

S manželkou jsme v rozvodovém řízení. Žalobu o rozvod manaželství jsem podal já 04/2011 a v 03/2012 máme stanoveno stání u okresního soudu v Ostravě. Na všem jsme dohodnuti, manželka s rozvodem souhlasila a máme rovněž uzavřenou smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a již 7 měsíců nežijeme v společné domácnosti. Manželství trvá 3 a půl roku a děti spolu nemáme. Nyní jsme se začali znovu scházet (nikoliv intimně) a manželka se snaží náš vztah dát dohromady, já ovšem nejsem přesvědčený, že by to mělo nějaký smysl a perspektivu.
Můžeme soud požádat přímo na rozvodovém stání o odklad rozvodu například o 3 měsíce? Tak abychom získali ještě trochu času a přesvědčili se, že pokračování manželství má smysl. Může to soud udělat?
Pokud bych chtěl žalobu o rozvod manželství úplně zrušit, stačí napsat na soud dopis se zpětvzetím návrhu? Platí se nějaká sankce? Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Podle zákona je možný takový odklad (za existence dalších podmínek § § 100 odst. 3 občanského soudního řádu) v řízení ve věcech péče o nezletilé. To ale neznamená, že by u vás byla taková možnost zcela vyloučena.
Pokud soudce neshledá důvody rozvratu natolik zásadní, zejména pokud se v tomto směru sami vyjádříte, může jednání odročit (nebo žalobu rovnou zamítne). Nárok na odročení na základě vašeho návrhu ale nemáte, soudce tak provede pouze na základě vlastní úvahy.
Zpětvzetí žaloby je možné ústně do protokolu i v okamžiku jednání před soudem a nebude to pro Vás mít žádný zásadní dopad (v tomto případě soud vrací zaplacený poplatek, dokud nerozhodl soud I. stupně § 10 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb.).
Doporučuji do doby jednání se rozhodnout, zda ve svazku chcete zůstat či nikoliv a pak buď zpětvzít žalobu a nebo rozvod dokončit.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Má dědic povinnost dát notáři soupis majetku zesnulého zůstavitele?
- Stížnost na nepřiměřeně dlouhé dědické řízení vedené notářem
- Podnět k zahájení kárného řízení notáře - průtahy dědického řízení
- Stížnost na notáře pro průtahy v dědickém řízení
- Vymáhání škody po notáři - § 415 Občanského zákoníku, zákon č. 82/1998 Sb.
- Náhrada škody notářem při průtahu dědického řízení - informace

Chtěla bych se zeptat ve věci dědictví mého devítiletého syna - generální dědic.
Jeho otec zemřel v Teplicích 10/2010. Trvalo půl roku, než se soudy dohodly, kde to bude. Já jsem nechala řízení delegovat na Mělník, soud mi vyhověl 06/2011.
Za tu dobu naběhnul na družstevním bytu dluh na nájmu, díky nečinosti notářky se dalšího půl roku nic nedělo a vznikl další dluh. Neměla jsem nejmenší povědomost o majetku zesnulého, toto jsem oznámila notářce. O majetku zesnulého svědčila jeho matka. Notářka mi po více než roce oznámila, že protože jsem já nedodala soupis majetku v družstevním bytě zesnulého, dědictví stále není uzavřeno. Nepostupovala správně a tím mi způsobila finanční újmu.
Mohu být zproštěna od placení tohoto dluhu, mohu já se nějakým způsobem bránit, proti placení tohoto dluhu, který jsem nezpůsobila? Byl způsobem soudními průtahy a nečiností notářky. Jak postupovat? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Pokud notářka zjevně pochybila, doporučuji podat podnět k zahájení kárného řízení. Škodu bych Vám z ryze preventivních důvodu doporučovala zaplatit (aby dluh nenarůstal o úroky z prodlení) a podle výsledku kárného řízení, následně můžete vymáhat škodu na notářce (je ze zákona pojištěna) podle § 415 a násl. občanského zákoníku nebo podle zákona č. 82/98 Sb. (tady upozorňuji, že zákon má specifický režim vymáhání náhrady škody a je třeba se s ním seznámit).


SOUDY-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Může email sloužit jako důkaz u soudu?
- Soudní znalec v oboru kybernetika
- Soudní znalec v oboru internet a počítače

Jakou váhu stran důkazu má emailová korespondence jako důkazní prostředek ? Protistrana proti mě jako důkaz policii, resp. soudu předala nějakou emailovou korespondenci, kterou jsem jí údajně zaslala - je to věc z roku 2009 a té vzájemné korespondence bylo hodně, takže už si přesně nevzpomínám, jestli jsem konkrétní mail psala nebo ne. Mohu se proti tomu nějak bránit? Domnívám se totiž, že některé z mailů jsem nepsala. Vzhledem k tomu, že mi internetový specialista potvrdil, že by takový zásah byl možný, domnívám se, že se jedná o podvrh. Má smysl takovou věc u soudu rozporovat? Je potřeba nějaký posudek IT informatika? Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Nejdříve doporučuji ověřit, zda jste ten e-mail opravdu nepsala (pokud to jde; čistě pro Váš klid). Dále navrhuji, abyste se obrátila na znalce (http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm - obor Kybernetika) a ten bude schopen Vám potvrdit, zda je možné falšovat e-mail. Při své výpovědi zdůrazněte, že je nutné, aby se policie zabývala věrohodností obvinění a důkazů předložených a zároveň zpochybněte věrohodnost předložené e-mailové komunikace.


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Náležitosti konkurenční doložky (protikonkurenční doložky)
- Nárok zaměstnance na část platu v době platnosti konkurenčí doložky
- Lhůta na proplacení kompenzace za konkurenční doložku
- Konkurenční doložka 2012 - informace
- Na jak dlouho může být sepsána konkurenční doložka
- Maximální doba konkurenční doložky

Mám dotaz na ukončení pracovního poměru s protikonkurenční doložkou. Protikonkurenční doložku mám sepsanou u advokáta jako doplněk k ukončení pracovněprávního vztahu, které teprve nastane. Trval na ní zaměstnavatel. Musí splňovat nějaké náležitosti? Mám jako bývalý zaměstnanec právo na kompenzaci ve výši poloviny platu po dobu jednoho roku bezpodmínečně? Mohu žádat i zpětně, například po uplynutí 6ti měsíců? Děkuji, Antonín

ODPOVĚĎ:
Konkurenční doložka je obsažena v zákoníku práce v § 310. Pokud jste ji měl sjednanou před novelizací účinnou k 1.1. 2012 mohla být sjednána až na dobu 1 kalendářního roku a to s měsíčním plněním do výše průměrného výdělku (bude-li sjednána po novelizaci, její výše může být maximálně do výše poloviny průměrného výdělku) a to za každý měsíc plnění závazku. Konkurenční doložka je v zákoně vymezena poměrně vágně, pro její platnost stačí, aby byla písemně sjednána v intencích odst. 2 výše uvedeného ustanovení.
Od okamžiku ukončení pracovního poměru, máte nárok na plnění v zadodržování zákazu konkurence (tedy v souladu s konkurenční doložkou), a to za každý měsíc dodržování zákazu v maximálně délce trvání jednoho roku (záleží na ujednání v konkurenční doložce).
Není zřejmé, co máte na mysli "vymáháním zpětně" - pokud zaměstnavatel nebude prostředky v souladu s doložkou vyplácet, máte právo ho žalovat na zaplacení dlužné částky.


OBCHOD-REKLAMACE
- Jak dokázat v jakém stavu bylo zboží před odesláním na reklamaci
- Právo na vrácení peněz při překročení reklamační lhůty 1 měsíce
- Nárok na odstoupení od kupní smlouvy pokud reklamce trvá déle než měsíc
- Překročení reklamační lhůty prodejcem a právo na vrácení peněz
- Žaloba na vrácení poskytnutého plnění při nedodržení reklamační lhůty
- Nedodržení lhůty na reklamaci a žaloba na vrácení kupní ceny

Koupil jsem elektronické zařízení (čtečku) a po 10 měsících přestalo pracovat. Po dohodě s prodejcem jsem jej zaslal k reklamaci. Zhruba po 50 dnech se mi zásilka vrátila s tím, že je neopravitelná. Přiložený list je ručně datován zhruba na 28 den od mého odeslání. Mám doklad o odeslání poštou (9. 11. 2011) a rovněž doručená zásilka od dodavatele má své poštovní datum odeslání (30. 12. 2011).
Dne 2. 1. 2012 (na obálce datum poštovního podání 30. 12. 2011) jsem obdržel obálku se čtečkou a průvodním dopisem (ten je ručně datován k 8. 12. 2011 – technik a 10. 12. 2011 – prodejce), že je tato mechanicky poškozena a tudiž záruka neuznána. Při mém prozkoumání jsem opravdu okamžitě našel „poškození“, kdy došlo k na první pohled viditelnému rozevření těla čtečky ostrým předmětem (jehlou), po které tam zůstal vryp. Mám jen fotografii předku, boky čtečky vyfocené nemám. Jak mám postupovat při vymáhání svých peněz a jak dokázat v jakém stavu byla čtečka při odeslání? Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vaše reklamace nebyla vyřešena do 30 dnů a Vy jste s prodloužením reklamační lhůty nesouhlasil, máte nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz. Tento nárok ovšem měl být uplatněn bez zbytečného odkladu při překročení zákonné lhůty k reklamaci.
Nyní můžete zkusit pouze jediné - prodejci adresujte odstoupení od smlouvy z důvodu nedodržení reklamační lhůty, napište, že máte fotografie předmětu, z nichž je zjevné, že předmět nebyl mechanicky porušen (ačkoliv to ve skutečnosti nemusí být pravda) a toto porušení je očividně nesolidní jednání prodejce. V závěru uplatněte právo na vrácení peněz. Pokud má prodejce webové stránky, můžete na ně adresovat negativní hodnocení (je to velmi účinný prostředek obrany).
V krajním případě vymáhejte svá práva prostřednictvím žaloby na vrácení poskytnutého plnění.


FINANČNÍ-DANĚ
- Kdy je povinnost vrátit slevu na dani na dítě
- Dodatečné daňové přiznání kvůli uplatnění slevy na výživné na dítě
- Výživné na dítě a sleva na daních dle § 35c/6 zákona o daních z příjmů
- Je možné uplatnit slevu z daně na nevlastní dítě které žije ve společné domácnosti?
- Daňová úleva na nevlastní dítě které žije ve společné domácnosti s poplatníkem
- Je možné uplatnit slevu z daně z příjmu na dítě druha, družky?

Můj syn žije s družkou a její malou dcerou ve společné domácnosti. Syn je OSVČ, v daňovém přiznání 2010 si slevu na dceru družky neuplatnil. 05/2011 se dozvěděl, že si ji může uplatnit, protože se jedná o vyživované dítě. Družka si ji uplatnit nemohla, protože je na mateřské dovolené s druhým dítětem. Na finančním úřadu mu poradili, aby si podal dodatečné daň. přiznání a v něm tuto slevu uplatnil. Dodatečné daňovém přiznání podal 27.5.2011 a čekal, že bude finančním úřadem vyzván k vysvětlení, protože dcera družky má jiné příjmení. Ale vyzván nebyl a do měsíce mu tato sleva byla finančním úřadem vyplacena. Před týdnem, tedy 10.1.2012, mu volala paní z finančního úřadu s dotazem, jestli je toto dítě jeho vlastní. A pokud ne, tak na to nemá nárok a peníze musí vrátit. Vysvětlil, že je jeho vyživovanou osobou. Nakonec mu sdělila, že nárok nemá proto, že nejsou s družkou manželé. Můj syn se bránil, že v poučení k sestavení DAP tato podmínka není uvedena a byl přesvědčen, že když mu tuto slevu fin.úřad vrátil, tak na to má nárok a on peníze přijal v dobré víře. Paní z fin.úřadu se rozčilovala, že nemá čas na to, aby každou slevu prověřovala. Musí syn podat další dodatečné přiznání a peníze vrátit? Děkují, Karla

ODPOVĚĎ:
Váš syn je v tomto případě skutečně povinen uhrazenou slevu na dani finančnímu úřadu vrátit.

Dle § 35c/6 zákona o daních z příjmů se (pro účely nároku na daňové zvýhodnění) považuje za vyživované dítě poplatníka (Vašeho syna) pouze:
- vlastní dítě poplatníka,
- dítě osvojené poplatníkem,
- dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů (dle rozhodnutí příslušného orgánu),
- dítě druhého z manželů a
- vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že skutečně není možné uplatnit slevu na dani na dítě druha/družky, které není zároveň vlastním dítětem poplatníka.
I přesto, že v poučení k sestavení daňového přiznání tyto podrobnosti uvedeny nebyly a Váš syn tak od finančního úřadu přijal slevu na dani v domnění, že mu skutečně náleží, nemůže jeho námitka tzv. dobré víry obstát, neboť neexistence svého nároku na uplatnění této slevy si musel být vědom vzhledem ke své znalosti zákona o daních z příjmů (resp. své předpokládané znalosti tohoto zákona dle zásady „Neznalost zákona neomlouvá“).


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Novela loterijního zákona a kurzovní sázení na internetu - informace
- Novela loterijního zákona 2012
- Je možné aby Čech sázel na zahraničních internetových loteriích?
- Je legální sázení na www.betfair.com ?
- Je možné prodávat zahraniční losy na českém území?
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za sázení na zahraničních sázkových serverech, webech
- Mohu dostat pokutu pokud sázím na internetových zahraničních loteriích?

Chtěl bych se v souvislosti s novelou loterijního zákona, která se kromě práv obcí k hazardním hrám zabývá i oblastí internetového kurzového sázení, na něco zeptat.
Jsem již několik let zákazníkem zahraniční internetové kanceláře (www.betfair.com). Dostavám se v souvislosti s novelou výše jmenovaného zákona a tedy použiváním této služby mimo zákon a hrozí mi nějaké sankce? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Dle § 4/10 loterijního zákona (s účinností od 1. 1. 2012) je provozování cizozemských loterií včetně prodeje cizozemských losů, účast na sázkách v zahraničí (při nichž jsou sázky placeny do zahraničí) a sbírka sázek pro sázkové hry provozované v zahraničí nebo zprostředkování sázek na sázkové hry provozované v zahraničí zakázáno. Dle loterijního zákona může z tohoto zákazu povolit výjimku pouze Ministerstvo financí.
Lze Vám tedy doporučit obrátit se na Ministerstvo financí s dotazem, zda byla společnosti Betfair výše uvedená výjimka udělena (se stejným dotazem se můžete obrátit samozřejmě i na samotnou společnost Betfair).
Dle § 48/1 písm. c) loterijního zákona je finanční úřad oprávněn uložit pokutu (až do výše 10.000.000,- Kč):
- právnické nebo fyzické osobě, která bez povolení Ministerstva financí provozuje nebo organizuje loterii, tombolu nebo jinou podobnou hru, nebo ji provozuje v rozporu s loterijním zákonem
- právnické nebo fyzické osobě, která poruší zákaz dle § 4/10 loterijního zákona (touto sankcí byste tedy mohl být postižen i Vy, samozřejmě za předpokladu, že společnost Betfair od Ministerstva financí neobdržela potřebné povolení).


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak donutit bratra, sestru, aby uložil do hrobu urnu rodiče, rodičů
- Existuje povinnost uložit urnu do hrobu nebo ne?
- Musí být urna s popelem zesnulého ze zákona uložena v hrobě nebo schránce?
- Je možné mít urnu s popelem doma nebo musí být ze zákona urna v hrobu?
- Rozhodnutí Nejvyššího soudu o umístění ostatků nebo popela do hrobu, schránky
- Jak donutit bratra, sestru, aby vydal urnu s popelem rodiče, rodičů

Po úmrtí i otce 02/2011 nemáme s bratrem dobré vztahy. Bratr má v pronájmu rodinný hrob, ale urny s pozůstatky rodičů má doma. Marně požaduji, aby urny do hrobu, k tomuto účelu přizpůsobenému, uložil a nebo to umožnil mně. Abych mohl já (a ostatní příbuzní) kdykoliv památku rodičů uctít. Existuje řešení? Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska se jedná o takřka neřešitelnou situaci, neboť zákon o pohřebnictví (č. 256/2001 Sb.) neukládá povinnost uložit zpopelněné lidské pozůstatky do hrobu či hrobky (je tedy možné přechovávat urnu i doma).
Není-li dohoda s bratrem možná, nezbývá Vám, než se obrátit na soud. V této souvislosti bylo však Nejvyšším soudem judikováno (rozsudek sp. zn. Rc 3 Cz 70/81), že soudům nenáleží rozhodovat o návrzích domáhajících se vydání rozhodnutí, jež se týká nakládání s ostatky pochovaných nebo zpopelněných těl zemřelých osob. Vzhledem ke stáří a nedostatečnému odůvodnění tohoto rozsudku se však domnívám, že na něj dnes již nemusí být brán zřetel.
Rozhodnete-li se domáhat důstojného pohřbení svých rodičů soudní cestou, nabízí se Vám zejména tzv. žaloba na ochranu osobnosti dle § 11 Občanského zákoníku, dle něhož má fyzická osoba mimo jiné právo na ochranu soukromí (tedy i rodinného života). Neboť by taková žaloba představovala poměrně složitou konstrukci, lze Vám rozhodně doporučit obrátit se na advokáta. Úspěchu v soudním sporu by patrně napomohl i počet žalobců, tj. pokud byste se pohřbení pozůstatků svých rodičů nedomáhal sám, ale společně s ostatními příbuznými.
Dle § 13/1 Občanského zákoníku můžete v žalobě na ochranu osobnosti zejména požadovat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu Vaší osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů, popř. aby Vám bylo dáno přiměřené zadostiučinění (zejména ústní či písemná omluva, vyloučena není ani finanční satisfakce).


OBČAN-EXEKUCE
- Může majitel pozemku nakládat s majetkem, na který je dražební vyhláška?
- Nakládání s majetkem po vydání exekučního příkazu a dražební vyhlášky
- Kdo se stará o nemovitost na kterou je vydána exekuce?
- Kdo pečuje o les, na který je vydána exekuce a dražební vyhláška?
- Co je to generální inhibitorium
- Může majitel nakládat s nemovitostí, pokud je vydána dražební vyhláška?

Vlastním lesní pozemky, na které byl v r. 2006 vydán příkaz na nařízení exekuce prodejem nemovitosti. Příslušný městský úřad (odbor životního prostředí a zemědělství) mi uložil opatření k nápravě spočívající v zalesnění a následném zajištění porostní skupiny. Bráním se tím, že pozemky byly již oceněny (dražební vyhláška) a podle exekučního příkazu a podle § 44 exekučního řádu "nesmí povinný nakládat se svým majetkem". Podle mého stanoviska je protizákonné hodnotu těchto pozemků měnit jakýmkoliv zásahem. Městský úřad však trvá na tom, že tyto skutečnosti nezbavují majitele povinnosti podle lesního zákona. Děkuji předem za podání informace, jak mám postupovat, abych se nedostal do problémů. Děkuji, Ignác

ODPOVĚĎ:
Dle § 44a/1 exekučního řádu nesmí povinný (Vy) po doručení usnesení o povolení exekuce nakládat se svým majetkem. Tento zákaz se však nevztahuje na běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a především na udržování a správu tohoto majetku.
Dle mého názoru proto nelze zákaz nakládání s majetkem dle exekučního řádu (tzv. generální inhibitorium) chápat jako nemožnost činit jakékoli právní úkony, které se tohoto majetku týkají. I přestože byl Váš pozemek již oceněn dražební vyhláškou, jste stále jeho vlastníkem a tudíž jste povinen plnit veškeré povinnosti, které vlastníkovi lesních pozemků ukládá zákon (mimo jiné tedy uposlechnout opatření k nápravě, které Vám městský úřad udělil).
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat příslušného exekutora a seznámit ho s nastalou situací. Od exekutora si vyžádejte souhlas se splněním opatření k nápravě (ideálně v písemné podobě) a dohodněte se s ním, zda bude mít zalesnění a následné zajištění porostní skupiny vliv na cenu pozemku (mohlo by dojít i ke zvýšení hodnoty pozemku, což je jev samozřejmě vítaný). Bude-li cena pozemku ovlivněna, je nutné dát vyhotovit novou dražební vyhlášku.


TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Jak se bránit pokud někdo zadržuje, neche vydat, vrátit občanský průkaz
- Jak se bránit pokud někdo nechce vydat, vrátit mou platební kartu
- Je možné zrušit trestní oznámení dle § 163 trestního řádu
- Zpětvzetí trestního oznámení dle § 163 trestního řádu
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin krádeže platební karty, občanského průkazu
- Trestný čin neoprávněného užívání cizí věci - platební karty, občanského průkazu
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Který zákon přikazuje oznámit odcizení, ukradení, ztrátu občanského průkazu?
- Kam se hlásí ztráta občanského průkazu?

S přítelem nebydlím skoro celý rok 2011 a jeho matka mu vzala kartu s výplatou a také občanský průkaz, nutí ho totiž aby bydlet s ni. Nechce mu to dát. Hospodaří s jeho penězi a určila si i částku, kterou bude posílat na svou dceru. Ikdyž bylo domluvené 3500 Kč, ona posílá jeho jménem 2000 Kč od záři 2011 do té doby posílala ještě méně, tolik kolik uznala za vhodné. Posílala to pozdě nebo vůbec. Já jsem na neplacené péči o dítě do 7 let ze zdravotních důvodu dítěte, tudíž bez finančních prostředků a ona to ví, tak dělá naschvály.Ještě bere v práci odočet na malou a nic jí z toho nedává ani z ročního vyrovnání. Má čistý plat 23506Kč. Co v takové situaci dělat? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
V případě Vašeho přítele se nabízí poměrně radikální, ovšem účinné řešení – podejte na matku svého přítele trestní oznámení (resp. bylo by lepší, pokud by trestní oznámení podal pouze Váš přítel). Zadržováním občanského průkazu a platební karty se totiž matka Vašeho přítele s největší pravděpodobností dopustila trestného činu (např. trestného činu krádeže či neoprávněného užívá ní cizí věci).
Pokud by matka Vašeho přítele na základě zahájeného trestního stíhání zadržovaný občanský průkaz a platební kartu vrátila (popř. vrátila i finanční prostředky, které z účtu Vašeho přítele utratila), může Váš přítel vzít svůj souhlas s trestním stíháním zpět (§ 163 trestního řádu). V takovém případě by došlo k ukončení trestního stíhání a matka Vašeho přítele by již nebyla dále Policií vyšetřována.
Pokud by matka Vašeho přítele i přes zahájení trestního stíhání zadržovaný občanský průkaz a platební kartu nevydala, může se Váš přítel (jako poškozený v trestním řízení) domáhat náhrady veškeré škody, která mu jednáním jeho matky vznikla (tuto škodu je samozřejmě nutné vyčíslit a doložit).
Na závěr své odpovědi pouze podotýkám, že dle § 14/1 písm. b) zákona o občanských průkazech byl Váš přítel povinen ohlásit odcizení svého občanského průkazu neprodleně kterémukoli obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, matričnímu úřadu nebo Policii.


RODINA-OTCOVSTVÍ
- Jak donutit otce dítěte aby podepsal otcovství pro rodný list
OBČAN-SOCIÁLNÍ
- Nárok na příspěvek na výživu a úhradu nákladů neprovdané matce

Potvrzení, které jako otec musí na matrice podepsat není dostačující. Bude těžké takto nezodpovědného člověka donutit, aby přiznal otcovství a pokud podepíše stále musí souhlasit a podepsat papíry, které budou potřebné až se dítě narodí. Jakmile k tomu nedojde hrozí, že dítě nejen, že nebude mít potvrzeného otce v rodném listě, nebude mít ani mé jméno, ale bude mít ve všech dokumentech "neuvedeno". Pokud dojde na soud a dokazování otcovství já, jakožto matka dítěte budu muset vše zaplatit a zpětně vymáhat, což pochopitelně není možné. Jak mám postupovat a co bude pro mne a dítě nejlepší?
Budu bydlet u rodičů, bojím se, že nebudu posuzována jako samostatná osoba, v případě když dítě v rodném listě otce uvedeného mít nebude.
Když v rodném listě uvedený otec bude, hrozí že si otec dítěte začne hrát na zodpovědného, možná i občas pošle nějaké peníze na výživné, aby ukázal před soudy jak je "hodný", otočí to proti mojí osobě, bude chtít dítě vídat, ale to já nechci, aby si dítě bral bez mého dohledu. Ale co se týká nějakých dávek nebudu mít na nic nárok, protože se příslušným úřadům bude jistě zdát, že otec dítěte má přece kladný přístup a když občas něco pošle, zase až v tak špatné situaci nejsem. Chtěla zeptat na tento příspěvek: "PŘÍSPĚVEK NA VÝŽIVU A ÚHRADU NĚKTERÝCH NÁKLADŮ NEPROVDANÉ MATCE (dle ustanovení § 95 zákona o rodině)", dle kterého je povinnen už teď pomáhat mi v době těhotenství a výdaji s ním spojené.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pro to, aby byl otec zapsán do rodného listu dítěte, je zapotřebí učinit souhlasné prohlášení o otcovství a také o jménu dítěte na příslušném matričním úřadě. Pokud ale otec nebude ochoten své otcovství potvrdit, nezbude Vám nic jiného, než podat žalobu ohledně určení otcovství u soudu příslušného podle místa bydliště dítěte. Otcovství se pak určí znaleckým posudkem - srovnáním DNA dítěte a domnělého otce. Po určení otcovství soud rozhodne o tom, komu bude dítě svěřeno do péče a stanoví druhému rodiči nejen výši výživného, ale vymezí také styk s dítětem. Pokud jsou služby advokáta mimo Vaše finanční možnosti, můžete soud požádat o přidělení bezplatného advokáta. K žádosti o bezplatného advokáta přiložte fomulář Prohlášení o majetkových poměrech, který bude k dispozici na podatelně soudu, kde budete žádost podávat. Pokud Vám otec odmítne na péči o dítě finančně přispívat, budete muset také o Vámi uváděné příspěvky (příspěvek na výživu a na úhradu nákladů neprovdané matce) žádat prostřednictvím soudu.


OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Musí banka souhlasit s věcným břemenem na který poskytla úvěr?
- Je nutný souhlas banky s věcným břemenem na byt, dům, nemovitost kterou úvěruje?

Je nutné svolení banky, která mi poskytla úvěr (ČMSS) ohledně zřízení věcného břemene doživotního užívání nemovitosti? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud nemovitost slouží jako zástava úvěru pro případ, kdy by nebyl splácen, nemusí banka nadále takovou zástavu přijmout, neboť došlo ke zhoršení zástavy. Rozhodně tak banku kontaktujte a domluvte se přímo s ní.


OBCHOD-ŽIVNOSTI A JEJICH PROVOZOVÁNÍ
- Je možné provozovat výherní hrací automat VHA v budově obecního úřadu?
- Kde může být provozován hrací automat VHA

Nájemce restaurace v naší obci provozuje hostinskou činnost v nebytových prostorech, které má pronajaté od obce. Obec do domu, kde je restaurace provozována, přemístila svůj úřad. Protože podle loterijního zákona (§ 17/11 Z.č. 202/1990) v místech, kde je vykonávána státní správa, nesmí být provozovány výherní hrací automaty, musí provozovatel ukončit činnost VHA, který je v restauraci umístěn. Tím pádem přichází o podíl na zisku z provozu VHA, který tvoří podstatnou část jeho příjmů. Není možné, aby obec požádala o výjimku ze zákona, jestliže se úřední hodiny úřadu nekryjí s provozními hodinami restaurace, kanceláře úřadu jsou umístěny v jiné části budovy s odlišným vchodem (pouze ve shodném čísle popisném)? Děkuji, Oleg

ODPOVĚĎ:
Na začátek své odpovědi uvádím, že Vámi zmiňovaný § 17/11 loterijního zákona byl ke dni 31. 12. 2002 zrušen (stalo se tak novelou č. 320/2002 Sb.) a jeho text byl přemístěn do § 50/5 loterijního zákona.

Dle tohoto ustanovení nesmí být provozování loterií a jiných podobných her (tedy i výherních hracích automatů) povoleno ve školách, školských zařízeních, zařízeních sociální a zdravotní péče a v budovách, v nichž je vykonávána činnost státních orgánů, orgánů veřejné správy nebo činnost registrovaných církví či náboženských společností, přičemž loterijní zákon nedovoluje povolovat z tohoto zákazu jakékoli výjimky.

Dle mého názoru však není nájemce restaurace povinen odstranit výherní hrací automat okamžitě. Výše citovaný § 50/5 loterijního zákona totiž zakazuje povolení provozu výherních hracích automatů do budoucna (viz formulace „nesmí být povoleno“), tzn. že se tento zákaz vztahuje pouze na udělování nových povolení (provoz výherních hracích automatů dle stávajících povolení není tímto zákazem dotčen) a nájemce restaurace je oprávněn výherní hrací automat provozovat po dobu, na kterou se vztahuje aktuální povolení. Pokud by se po uplynutí jeho platnosti rozhodl zažádat o povolení nové, nemělo by mu být obcí uděleno.

Zažádat o výjimku ze zákona nájemce restaurace opravdu nemůže. Mohl by se pokusit iniciovat vydání obecně závazné vyhlášky obce dle § 50/4 loterijního zákona, v níž by obec povolila provozování výherního hracího automatu v restauraci v sídle obecního úřadu (popř. by stanovila, kdy zde může být výherní hrací automat provozován). Taková vyhláška by však byla v případě přezkumu její zákonnosti s největší pravděpodobností shledána jako nezákonná a následně zrušena.


RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvede soud manželství když jeden z manželů nesouhlasí s rozvodem?
- Pokud manželé spolu nežijí a jeden z nich nesouhlasí s rozvodem, dojde k rozvodu?
- Manžel, manželka nesouhlasí s rozvodem - rozvede nás soud?

Jsme s manželkou v rozvodovém řízení. V dubnu 2011 jsem podal na na Okresní soud v Ostravě návrh na rozvod manželství z důvodu vážných rozporů a především nevěry manželky. Manželka s návrhem na rozvod souhlasila a žádost rovněž podepsala. V červnu jsme podepsali a zaslali na soud smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, rovněž oběma podepsanou. Manželství trvá 4 rokem, nemáme společné děti a manželka od června 2011, čili již více než půl roku se mnou nebydlí ve společné domácnosti a bydlí v mém bytě, který ji v rámci majetkového vypořádání přenechávám. Mělo by se tedy jednat o nesporný rozvod.
Nyní manželka přišla s tím, že s rozvodem nesouhlasí, rozvést se nechce nebo chce rozvod odložit, a pravděpodobně chce, aby se náš vztah znovu obnovil. Já trvám na rozvodu a nemám v úmyslu vztah obnovit. Rozvést se potřebuji i z důvodu vypořádání majetku.
Může soud náš rozvod zrušit nebo odložit, pokud bude manželka u soudu prohlašovat, že s ním nyní nesouhlasí, přestože návrh na rozvod manželství rovněž podepsala? Nebo soud již ke změně jejího názoru nebude přihlížet? Já s rozvodem stále souhlasím. Děkuji, Samuel

ODPOVĚĎ:
Pokud soud zhodnotí, že došlo k nenapravitelnému rozvratu manželství, přistoupí k rozvodu i přes odmítavé stanovisko manželky. V situaci, kdy spolu nežijete, lze považovat za prokázané, že k rozvratu manželství došlo a jedná se o natolik zásadní překážku, aby manželství bylo rozvedeno.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Právo na výživné pro rozvedeného manžela, manželku
- Kdy je možné požádat o výživné na rozvedenou manželku, manželka
- Jaká je výše výživného pro rozvedenou manželku, rozvedeného manžela?
- Vyživovací povinnost po rozvodu manželství - informace
- Jak dlouho trvá vyživovací povinnost manželů po rozvodu manželství?
- Kdy kdy může požádat rozvedený manžel, manželka o výživné po rozvodu?

Jsem dlouho rozvedená, cca 8 let. Jsem v důchodu, 9800 kč důchod, režie bytu komplet činí 8000kč. Mám i další platby mimo tuto. Momentálně se mnou bydlí syn, který přispívá na nájemné polovinu. Nezbývá mi absolutně na zdravotní péči, jsem částečně invalidní ČID. Dotaz zní, zda má bývalý manžel s velkým příjmem povinnost nějak mi přispívat. Žije sám, nezaložil novou rodinu, já jsem rovněž singl. Jak dlouho od rozvodu manželstí mohu požadovat výživné? Děkuji, Alžběta

ODPOVĚĎ:
vyživovací povinnost existuje i po rozvodu. Pokud nejste schopna se sama (u)živit, máte právo požadovat po bývalém manželovi, aby Vám přispíval podle svých schopností, možností a majetkových poměrů na přiměřenou výživu. V takovém případě ale musí jít o objektivní neschopnost (u)živit se sám. Pokud jsou Vaše příjmy nízké, můžete si zkusit také zažádat o nějaké dávky - např. o příspěvek na bydlení a pokud syn ještě studuje, tak také o přídavek na dítě.

Tříletá lhůta se týká případů, kdy o výživné žádá ten z manželů, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému rozvodem vznikla újma. Jde v podstatě o jakousi sankci za rozvrat manželství, odškodnění za psychickou újmu. V tomto případě jde o tříletou lhůtu, ve výše uvedeném případě tam zákonem stanovená lhůta není uvedena.

Ohledně určení výživného po rozvodu se musíte obrátit na soud (nebo se můžete dohodnout s bývalým manželem, pokud to bude možné). K řízení o výživném po rozvodu je příslušný okresní soud, v jehož obvodě jste měli s manželem poslední společné bydliště. Pokud takový soud neexistuje, pak je kompetentní okresní soud v místě bydiště žalovaného (Vašeho bývalého manžela).


OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Je možné žádat vrácení daru pokud byl dar darován další osobě?
- Vrácení daru který byl dále darován (zcizen) další osobě
- Definice porušení, porušování dobrých mravů vůči dárci obdarovaným
- Promlčení, promlčecí lhůta na vrácení daru obdarovaným dárci
- Obdarovaný prodal byt, dům dárce, jak realizovat vrácení daru
OBČAN-BYDLENÍ
- Má dárce bytu po vystěhování z darovaného bytu právo na náhradní byt, přístřeší?
- Obdarovaný vymění zámek v bytě dárce ve kterém dárce bydlí - jak postupovat

Před rokem mi zemřel otec. Dědic jsem já (syn) a byla by i moje zesnulá sestra. Její podíl dědí její dcera K. Předmětem dědictví je byt, kde rodiče žili (žijí) 50 let. U dědického řízení jsme své podíly přenechali matce. Matka si k sobě vnučku K. i s přítelem nastěhovala. Byt K. darovala. Věcné břemeno nebylo zřízeno. Bylo slíbeno, že tam matka dožije. K. měla dluhy. Aby byt nebyl exekuován, převedla ho na svého švagra J. Pak začla K. matku urážet, krást jí peníze, věci atp. Vše platí matka. Švagr J. poslal mé matce papír, aby se do 3 měsíců vystěhovala, že "porušuje dobré mravy",že jí náleží pouze náhradní "přístřeší". Chtějí byt prodat a zbavit se tak dluhů. Můžou matku vystěhovat? Musí to určit soud? Jak má vypadat náhradní byt? Lze požádat o obnovu dědického řízení s tím, že se K. chová zvlášť zavrženíhodným způsobem a že neumožní mé matce dožití v bytě, jak bylo ústně slíbeno? Je nějaký nárok na úspěšnou obnovu řízení? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ.
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Obnova dědického řízení:
K obnově dědického řízení v tomto případě dojít nemůže. Dědické řízení bylo skončeno usnesením soudu o skončení dědického řízení (resp. jeho právní mocí), jak nakládali jednotliví dědici se zděděným majetkem po tomto řízení je pouze jejich soukromou věcí.

Dědické řízení může být obnoveno pouze v případě, že by se objevil nějaký majetek, který v rámci původního řízení nebyl vypořádán (i v tomto případě by se však nové dědické řízení týkalo pouze tohoto nového majetku, ne již vypořádaného majetku).

2/ Vystěhování Vaší matky z bytu:
Neboť došlo k převodu vlastnických práv k bytu a věcné břemeno dožití nebylo platně zřízeno, je švagr oprávněn požadovat, aby se Vaše matka z bytu odstěhovala (z právního hlediska nesvědčí Vaší matce k bytu žádné oprávnění).

Tím, že Vaše matka v bytě bydlí však rozhodně dobré mravy neporušuje.

Neboť mezi Vaší matkou a švagrem (jako vlastníkem bytu) neexistuje nájemní vztah, nemá Vaše matka v případě vystěhování bytu nárok na přístřeší ani na náhradní ubytování dle § 712 Občanského zákoníku.

Švagr však nemůže Vaší matku v žádném případě vystěhovat z bytu svépomocí (že by vzal její věci a vystěhoval je např. před dům). Pokud se Vaše matka rozhodne švagrovu výzvu neuposlechnout a v bytě zůstat, bude švagr nucen podat na ní k soudu žalobu na vyklizení bytu. V rámci následného soudního řízení by samozřejmě Vaše matka byla oprávněna uvést na svou obranu veškeré relevantní skutečnosti. Je možné, že soud by následně švagrovi přikázal zajistit Vaší matce náhradní ubytování, nelze samozřejmě vyloučit ani situaci, kdy by soud švagrovu žalobu na vyklizení bytu zamítl (jedná se však spíše o spekulaci).

V případě, že by švagr vystěhoval Vaší matku z bytu svépomocí (vyklidil například její věci či vyměnil zámek u dveří), lze Vaší matce doporučit kontaktovat okamžitě Policii ČR a obrátit se zejména bez prodlení (tj. do jednoho až dvou dnů) na místně příslušný obecní úřad. Zde se Vaše matka může dle § 5 Občanského zákoníku domáhat ochrany tzv. pokojného stavu. Obecní úřad v této věci zahájí standardní správní řízení (které musí skončit do 30 dnů), jehož výsledkem může být příkaz k obnově předešlého stavu. Před skončením tohoto řízení může samozřejmě obecní úřad švagrovi zásah do pokojného stavu předběžně zakázat, tj. umožnit Vaší matce pokračovat v bydlení v bytě.

3/ Možnost obrany:
Vaší matce však lze v každém případě doporučit žádat na své vnučce vrácení daru dle § 630 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

Za hrubé porušení dobrých mravů lze považovat buď jednorázové mimořádně intenzivní porušení „standardních mezilidských vztahů“ (např. fyzické napadení) či dlouhodobé soustavné porušování dobrých mravů (např. dlouhodobé krádeže, urážky apod.).

V případě, že dle názoru Vaší matky došlo ze strany její vnučky k hrubému porušení dobrých mravů, může se domáhat vrácení daru. Toto lze učinit jednostranným právním úkonem (ideálně v písemné podobě, jehož jednu podepsanou kopii si Vaše matka ponechá), v němž své vnučce oznámí, že pro hrubé porušení dobrých mravů (které v oznámení podrobně specifikuje) požaduje vrácení daru. Okamžikem doručení této písemnosti vnučce dojde ke zrušení darovací smlouvy.

Jelikož v případě Vaší matky byl dar vnučkou v mezidobí zcizen ve prospěch švagra, nemůže být dar Vaší matce vrácen „fyzicky“. V tomto případě bude tedy vnučka povinna vrátit Vaší matce peněžní ekvivalent hodnoty bytu (analogicky se zde použijí ustanovení o bezdůvodném obohacení dle § 458 Občanského zákoníku). K tomu viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 563/2004.

V souvislosti s vrácením daru je dobré vědět, že právo žádat vrácení daru se promlčuje ve standardní tříleté lhůtě. Tato lhůta počíná běžet od jednorázového mimořádně intenzivního porušení „standardních mezilidských vztahů“ či od okamžiku, kdy dlouhodobé soustavné porušování dobrých mravů nabylo již intenzity hrubého porušení dobrých mravů.

Pokud by vnučka nebyla ochotna vrátit Vaší matce peněžní ekvivalent hodnoty bytu, bylo by nutné tuto pohledávku vymáhat soudní cestou a to jako bezdůvodné obohacení, tedy ve dvouleté promlčecí lhůtě.

Nasvědčuje-li majetková situace vnučky tomu, že by Vaší matce nebyla schopna peněžní ekvivalent hodnoty bytu vrátit, bylo by možné použít výzvu k vrácení daru rovněž jako určitý nátlakový prostředek, s jehož pomocí by se Vaše matka mohla domáhat převedení (tedy darování) bytu opět na svou osobu.


OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- V bytě s věcným břemenem dožití je plíseň - jak postupovat?
- V rodinném domě s věcným břemenem doživotního užívání je plíseň
- Hradí majitel nemovitosti s věcným břemenem nájem oprávněnému pokud je dům neobyvatelný?
- Vymáhání úhrady vzniklých nákladů pokud oprávněný nemůže užívat věcné břemeno

Babička darovala dům strejdovi a bydlí u něj jako doživotní věcné břemeno, neplatí nájem, jen energie. V domě se ale vyskytla plíseň a houba, což je zvláště pro babičku životně nebezpečné a mělo by se rekonstruovat. Strejdovi se do rekonstrukce nechce. Hledám pro babičku náhradní bydlení a chtěla bych se zeptat, jestli je povinností vlastníka domu, aby během rekonstrukce, kdy babička jakož věcné břemeno musí opustit byt, platil za babičku v náhradním bydlení nájem?
Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Povinnost Vašeho strýce, jako vlastníka domu zatíženého věcným břemenem dožití, k úhradě nájemného za Vaši babičku po dobu, po kterou nebude z důvodu rekonstrukce dům obývat, není v zákoně výslovně zakotvena. Primární povinnost Vašeho strýce spočívá pouze ve strpění obývání svého domu Vaší babičkou.
Dle mého názoru by se však Vaše babička mohla po Vašem strýci domáhat úhrady vzniklých nákladů (především tedy nájemného) zpětně a to z titulu náhrady škody. Jako škodu by mohla Vaše babička uplatnit veškerou majetkovou újmu, která jí v souvislosti s nuceným dočasným přestěhováním vznikla.
Lze Vám proto doporučit seznámit svého strýce s výše naznačenou možností Vaší babičky a navrhnout mu, aby nájemné platil za Vaší babičku již nyní (tuto dohodu je samozřejmě vhodné uzavřít mezi strýcem a babičkou písemně). V případě, že dohoda se strýcem nebude možná, nezbude než se po ukončení rekonstrukce obrátit na soud s žalobou na náhradu škody.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Lhůta na vymáhání nákladů na opravu domu ve spoluvlastnictví

Sestra na mne podala žalobu na vymáhání částky za opravy našeho společného domu.
Bydlím pro naše neshody řadu let jinde a věc mého zrušení vlastnictví domu již také leží delší dobu u soudu.
Jak bude postupovat soud u žaloby na opravy, Jak dlouho platí sestřiny doklady o opravách zpětně? Bude soud přihlížet k tomu, že probíhá řízení o vypořádání a zrušení spoluvlastnictví u jiného soudu? Budu muset doplatit opravy v tomto domě, v němž jsem spoluvlastníkem, i přesto, že zde nebyldím a nebudu bydlet?
Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
Dokud jste spoluvlasníkem, máte povinnost se na opravách domu podílet.
Tyto majetkové nároky Vaší sestry lze vymáhat nejdéle tři roky zpětně.
Rozhodnutí soudu je konstitutivní, tedy zakládá nový právní stav - neboli do rozhodnutí soudu o zrušení spoluvlastnictví jste stále spolumajitelkou se všemi právy i povinnostmi.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Neoprávněný zápis v registru dlužníků a právo na náhradu škody od Multiservisu
- Náhrada škody - nemožnost refinancování hypotéky kvůli neoprávněnému zápisu v registru dlužníků

Přibližně před rokem jsme žádali o výhodné refinancování hypotéky a bylo nám zamítnuto z důvodu neoprávněného zápisu v nebankovním registru dlužníků od Multiservisu (vše máme doloženo a máme i vyjádření z druhé strany, že pochybení bylo na jejich straně). Tím, že jsme nemohli refinancovat, tak jsme museli zůstat u současné hypotéky s nevýhodnou sazbou 4,79% (u refinancované hypotéky by byla sazba cca 3%). Udělala jsem propočet škody a za 3 roky, po které máme fixaci přicházíme přibližně o 70.000 Kč. A já bych tyto peníze chtěla získat zpět - nebo aspoň jejich část jako škodu vzniklou chybným jednáním Multiservisu. Myslíte, že je nějaká šance získat peníze zpět? Má vůbec cenu pouštět se do tohoto sporu? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu jsou protiprávní úkon nebo škodní událost, škoda (ušlý zisk), příčinná souvislost mezi porušením a škodou a zavinění (alespoň nedbalost). Všechny předpoklady kromě zavinění (to se předpokládá, škůdce se však může vyvinit) musí prokazovat žalobce (osoba podávající žalobu). Na něm leží tzv. důkazní břemeno.
Ve vašem případě vám ušel určitý zisk, který musí spočívat v tom, že nedošlo k rozmnožení majetku, které jste mohli důvodně a doložitelným způsobem očekávat, se zřetelem k obvyklému stavu a chodu věcí. Domnívám se, že tato skutečnost se bude dokazovat obtížně. Přeci jen u hypotéky nemůžete dopředu očekávat vlastní zisky. Přesto se můžete obrátit na advokáta, který by vám mohl více poradit, popř. věc převzít a zastupovat vás. Někteří poskytují takovou předběžnou pomoc nebo radu zdarma.


PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní neschopnost ve zkušební době a výpověď od zaměstnavatele 2012, 2013

Ve zkušební lhůtě jsem se octla na nemocenské a došel mi od ředitele školy dopis o rozvázání pracovního poměru - § 66 zákona číslo 262/2006 Sbírky, že dnem doručení se ruší pracovní poměr ve zkušební lhůtě. Je to v pořádku? Nástup - pozice vychovatelky na středoškolském domově mládeže: 29.8. 2011, nástup na nemocenskou: 21.9.2011,
nemocenská zaslána zaměstnavateli poštou doporučeně: 23.9.2011, převzetí rekomanda - rozvázání prac. poměru: 12.10. 2011.

V práci jsem neměla žádny problém, nebyla jsem na nic upozorněna, že nevykonávám, nebo vykonávám nedostatečně. Pracovala jsem vždy s další kolegyní, která byla svědkem mé práce.
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Podle § 66/1 zákoníku práce nemůže zaměstnavatel ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance (tato úprava platí v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013).

Ve Vašem případě je proto klíčové, zda jste dne 21. 9. 2011, kdy jste nastoupila na nemocenskou, ještě odpracovala směnu či zda jste již tento den v práci nebyla.
a)    Pokud jste ještě dne 21. 9. 2011 pracovala, začala Vaše dočasná pracovní neschopnost až následujícím dnem, tedy 22. 9. Od tohoto data je nutné počítat lhůtu 21 kalendářních dnů, která končí dne 12. 10. 2011. To znamená, že ještě dne 12. 10. s Vámi zaměstnavatel nemohl rozvázat pracovní poměr ve zkušební době. Pokud tedy nastala tato situace, bylo rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nezákonné a Váš pracovní poměr nadále trvá. Lze Vám doporučit zaslat zaměstnavateli dopis (jehož jednu kopii si ponecháte), ve kterém vysvětlíte, proč považujete zrušení pracovního poměru z jeho strany za nezákonné a v němž se budete domáhat přidělení práce. Tento dopis předejte zaměstnavateli osobně (za přítomnosti svědka), přičemž přidělení práce se můžete domáhat v podstatě okamžitě, nebo jej zašlete poštou (doporučeně s dodejkou).
b)    Pokud jste dne 21. 9. 2011 v práci už nebyla, počítá se lhůta 21 kalendářních dnů již od tohoto data a její konec tak připadá na den 11. 10. 2011. Pokud Vám zaměstnavatel doručil písemné rozvázání pracovního poměru až dne následujícího (tedy 12. 10.), jednal již v souladu se zákonem a Váš pracovní poměr tímto dnem skončil.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že přestože § 66/2 zákoníku práce uvádí, že písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit, nepostupoval Váš zaměstnavatel nezákonně, pokud ve svém dopise uvedl, že pracovní poměr se rozvazuje již dnem jeho doručení.


PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Vykradení služebního vozidla a náhrada škody zaměstnancem zaměstnavateli
- Musí zaměstnanec uhradit škodu na předmětech odcizených ze služebního automobilu?
- Vykradení služebního auta a právo na náhradu škody po zaměstnanci

Přítelkyni bylo vykradeno služební vozidlo. Pokud přítelkyně škodu nezavinila (vykradení zamčeného vozidla nepokládám za úmyslné zavinění), nemusí hradit škodu zaměstnavateli? Předměty neměla písemně svěřené. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Dá se to tak říci. Pokud neměla předměty písemně svěřené, musí zaměstnavatel prokázat, že ke škodě došlo v důsledku porušení nebo zanedbání nějaké povinnosti Vaší přítelkyní. Pokud prokáže, že škoda vznikla jako příčinný následek chybného jednání Vaší přítelkyně je oprávněn po ní škodu vymáhat.
Lze Vám pouze doporučit, aby přítelkyně vyžadovala po zaměstnavateli prokázání splnění obecných podmínek odpovědnosti za škodu podle zákoníku práce (tedy jaké jednání přítelkyně bylo závadné, z jakého důvodu a zda toto jednání vedlo ke vzniku škody). Pakliže zaměstnavatel toto nezpochybnitelně neprokáže, pak Vaše přítelkyně nemusí hradit nic.


SPRÁVA-OBEC
- Je možné po požadovat úklid silnice u domu po obci?
- Špína ze státní silnice špiní fasádu domu, kde si stěžovat?
- Vysoká prašnost na ulici - kde si stěžovat
- Koho požádat o pokropení silnice v obci kvůli prašnosti

Jsem majitelkou nemovitosti (penzionu) v centru obce. Tato nemovitost bezprostředně (jen přes 1,5 m široký obecní chodník) sousedí s rušnou komunikací, která je ve správě Jihomoravského kraje (Správy a údržby silnic). Vzhledem k intenzivnímu provozu na komunikaci dochází k silnému znečišťování fasády nemovitosti a k vysoké prašnosti. SÚS provádí úklid posypu po zimním období, tedy jednou ročně. Obec odmítá provádět jakýkoli úklid komunikace s odůvodněním, že komunikace není v její správě. Ani hygienická stanice údajně nemůže v této věci nijak zasáhnout. Tyto nehygienické podmínky mě samozřejmě poškozují v podnikání. Prosím o radu - je nějaký způsob, jak se domoci alespoň občasného úklidu komunikace? Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o komunikaci "státní", tedy ve vlastnictví státu, musíte se obrátit na ministerstvo dopravy, s tím, že je třeba zajistit správu komunikaci v kratších časových odstupech, tak aby Vám nevznikala škoda. Případnou škodu doporučuji orientačně vyčíslit (např. nutností častějšího oprav fasády x cena jedné opravy).
Pokud je prašnost vysoká, doporučuji obrátit se na nadřízenou hygienickou stanici k té, kterou jste oslovila (příp. ministerstvo zdravotnictví).
Můžete urgovat i obec - a to nikoliv v titulu vlastnických povinností, ale z povinnosti dbát o správu obce a spokojenost jejích občanů (tak jak to má určeno z zák. č. 128/2000 Sb.)


OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Stavitel odmítá vrátit částku při zrušení smlouvy o dílo na stavbu rodinného domu
- Promlčecí lhůta na vrácení částky při zrušení smlouvy o dílo
- Od kdy běží promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení

Uzavřeli jsme 28.12.2007 s manželkou dle § 51 Občanského zákoníka Smlouvu o dílo na výstavbu rodinného domu se společností Xxx se sídlem v Českých Budějovicích, zastoupenou p. Bc. Yyy. Po zaplacení zálohové faktury k zahájení výstavby rodinného domu ve výši 103.031 Kč na vyřízení stavebního povolení a projektové dokumentace, nám bylo vše dodáno, avšak ostatní termíny výstavby se neplnily. Z tohoto důvodu jsme 13.10.2008 od smlouvy odstoupili Dohodou o zrušení smlouvy o dílo. Pan Yyy nám vyčíslil zbylou částku 50.124 Kč a slíbil ji vrátit do 15 dnů po podepsání této dohody. Po několika urgencích zaplatil v dubnu následujícího roku částku 10.000,-Kč, pak v roce 2010 zaplatil částku 20.000,- Kč opět po urgencích. Zbylou částku 20.124,-Kč doposud neuhradil a na telefonáty a SMS od května t.r.nereaguje. Co mohu v této situaci udělat, abych dostal své peníze zpět a zda je ještě vůbec nějaká naděje. Děkujeme, manželé Novákovi

ODPOVĚĎ:
Ve své situaci si již přílišné naděje na vrácení dluhu dělat nemůžete. Jestliže se dlužník zavázal dne 13. 10. 2008 k úhradě dlužné částky (která na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení), a to do 15 dnů, počala běžet promlčecí lhůta 29. 10. 2008. Neboť nárok na vrácení bezdůvodného obohacení se dle § 107/1 Občanského zákoníku promlčuje po dvou letech od chvíle, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (což ve Vašem případě připadá již na 29. 10. 2008, neboť od samého počátku jste věděl, kdo je Vaším dlužníkem), promlčel se dluh dne 29. 10. 2010.

V současné chvíli Vám lze doporučit následující:
- Pokusit se kontaktovat dlužníka a přimět ho k písemnému uznání svého dluhu (§ 558 Občanského zákoníku). Následkem tohoto právního úkonu je počátek běhu nové (a to desetileté) promlčecí lhůty.
- V souvislosti s uznáním dluhu můžete s dlužníkem také uzavřít dohodu o splátkách.
- Můžete dlužníka rovněž zažalovat u soudu – v tomto případě záleží Váš úspěch v soudním řízení na tom, zda dlužník vznese námitku promlčení či nikoli.


OBČAN-DLUHY
- Může banka požadovat po 3 letech zaplacení půjčky, dluhu?
- Banka vymáhá promlčený dluh - jak postupovat
- Promlčení dluhu a právo na výmaž z rejstříku dlužníků
- Výmaz ručitele při promlčení dluhu, úvěru

Ručila jsem kamarádce na půjčku, kterou však nesplácela. Poté byl celý dluh zesplatněn a já (stejně jako hlavní dlužník a druhý ručitel) jsem obdržela dopis od bankovního ústavu, že částku je nutno k určitému datu celou uhradit. Ke splácení se zavázal druhý ručitel, který dostal splátkový kalendář, ale který měl/má se splácením také zjevné problémy. Mně však již více než 4 roky nepřišel žádný dopis ani soudní příkaz, na základě kterého bych měla dluh splácet já. Právník mi řekl, že po uplynutí 4 let by po mně dluh již neměl být vymahatelný. Nevím však, zda mohu být vymazána ze seznamu ručitelů, či jak dále postupovat. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčovou informace, zda byl již dluh splacen či nikoli. Pokud již splacen byl, zaniklo Vaše ručitelství společně s tímto dluhem. V první řadě by proto bylo vhodné kontaktovat hlavního dlužníka, popř. druhého ručitele či banku s dotazem, zda dluh dosud existuje.

Pokud byl dluh již splacen, můžete se u příslušné banky (popř. jiného subjektu, který provozuje seznam ručitelů) domáhat svého vymazání ze seznamu ručitelů.

Pokud dluh dosud splacen nebyl, lze uvažovat o tom, že nárok banky domáhat se na Vás jeho zaplacení byl již promlčen. Na tomto základě byste se mohla rovněž domáhat svého výmazu ze seznamu ručitelů. K tomuto závěru by však bylo zapotřebí znát podrobnosti celého případu.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyplacená pojistka žijícímu manželovi, manželce a otevření dědického řízení
- Vyplacená pojistka která nebyla rozdělena v dědickém řízení

Můj otec měl uzavřenou pojistku na majetek, odpovědnost na nemovitost – chatu (pojištěný). Chata byla vykradena a pojišťovna vyplatila pojistku dne 25.6.2010. Tuto vyplatila na bankovní účet mé matky, protože otec v té době již nežil. A to z následujícího důvodu.
Můj otec zemřel a bylo zahájeno dědické řízení. Dědické řízení bylo ukončeno a nabylo právní moci dnem 14.4.2010. Má matka, bratr, sestra a já jsme zdědili každý 1/4 chaty. Následně pojištovna vyplatila pojistku (cca. 300 000,-) z této chaty a poslala jí na účet mé matky.
Má otázka zní, zda mám nárok na 1/4 vyplaceného pojistného plnění, protože v době, kdy byla pojistka vyplacena, už jsem byla vlastníkem 1/4 nemovitosti, u které se pojistka hradila.
Pojistné plnění nebylo zahrnuto do dědického řízení. Dle předpisů o podílovém spoluvlastnictví bych měla mít nárok na vyplacení části vyplaceného pojistného. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Poskytnuté pojistné plnění (vyplacená pojistka) mělo být dle mého názoru součástí dědického řízení. Dodatečné dědické řízení lze zahájit i nyní, tedy poté, co se dodatečný majetek objevil. S touto informací se obraťte na notáře, který dědictví projednával.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obec žádá bezúplatné převedení pozemku občana na němž je obecní kanalizace
- Je povinen občan darovat obci svůj pozemek na kterém vede kanalizace?
- Může obec vyvlastnit pozemek na kterém vede kanalizace?
- Vyvlastnění pozemku občana na němž vede kanalizace

Před třemi lety jsme koupili od developerské firmy rodinný dům včetně pozemku. Tedy i pozemku, v němž jsou uloženy inženýrské sítě. V současné době vypršela záruční lhůta na kanalizaci. Ta by měla být převedena do vlastnictví obce. Starostka však trvá na bezplatném převedení nejen kanalizace, ale i pozemku, ve kterém je kanalizace umístěna.
Pozemek bezplatně darovat nechceme, protože jsme ho řádně zaplatili a navrhujeme zřídit na kanalizaci věcné břemeno – stejně jako u ČEZu s rozvodnou sítí. To se paní starostce nelíbí.
Jaké je právní řešení tohoto problému?
Problém se týká asi 30 rodinných domků, které společně tento pozemek vlastní ideální částí a skutečnost, že se starostce podařilo získat souhlas k bezplatnému převodu pozemku od nadpoloviční většiny. Děkuji, Tamara

ODPOVĚĎ:
Jste v právu a můžete si vybrat, zda pozemek darujete či zda jej pouze zatížíte věcným břemenem či odprodáte obci.
O převodu musí být rozhodnuto většinou všech, takže přehlasování Vám nehrozí.

Obec by ve Vašem případě mohla použít nátlakovou metodu - vyvlastnění a té byste se pak odpovídajícími prostředky museli bránit (výsledek se nedá předjímat); každopádně i za případné vyvlastnění by musela být vyplacena náhrada (a finanční prostředky jsou zřejmě to, co obci chybí, takže není třeba se jí zbytečně obávat.


PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Konto pracovní doby a výpočet průměrné pracovní doby
- Jak snížit mzdu zaměstnanci s kontem pracovní doby při výpovědi

Měla bych dotaz z oblasti Zákoníku práce. Objevila zapeklitý problém v řešení konta pracovní doby. Jsme menší stavební firma a naší pracovníci pracují v kontu pracovní doby. Jeden zaměstnanec dal výpověď. Jak by mělo být z hlediska zákona ošetřeno, že jeho průměrná denní odpracovaná doba není 8 hodin. Zákon k tomu nepříhlíží, nařizuje proplatit přesčasovou dobu nebo nařizuje zkrátit pracovní dobu v poslením měsíci. Děkuji, firma

ODPOVĚĎ:
Je-li souhrn zaměstnancových práv na dosaženou mzdu při skončení pracovního poměru nižší než součet jím dosažených stálých mezd, není zaměstnavatel oprávněn takto zjištěný rozdíl zaměstnanci odebrat, neboť stálá mzda představuje nesnižitelnou fixní částku, na kterou má zaměstnanec nárok bez ohledu na to, kolik práce skutečně odvedl. V tomto případě bude tedy zaměstnanec zvýhodněn, neboť prostřednictvím stálé mzdy při uplatnění konta pracovní doby obdrží od zaměstnavatele více, než kolik činí jím dosažená mzda za skutečně odpracovanou dobu.

Jedinou možností, jak zaměstnanci jeho nárok na stálou mzdu snížit, je její poměrné zkrácení o dobu, po kterou zaměstnanec nepracoval, přestože dle rozvrhu práce pracovat měl (§ 121/2 zákoníku práce). Důvody pro zkrácení stálé mzdy tak mohou být například dovolená, nemoc, překážky v práci na straně zaměstnavatele (za které přísluší náhrada mzdy) či překážky v práci na straně zaměstnance.


OBČAN-BYDLENÍ
- Musí spolužijící osoba uhradit dlužné nájemné nebo ne?
- Je povinna osoba žijící s nájemníkem doplatit nájem, nájemné když není ve smlouvě
- Spolužijící osoba není v nájemní smlouvě, je povinna doplatit dluh na nájemném
- Dluh na nájmu a uhrazení spolužijící osobou
- Regresní nárok na zaplacení části nájemného po spolužijící osobě nájemníka

Pronajímal jsem byt páru s malou holčičkou. Smlouvu podepsal pán, paní s dcerou byly ve smlouvě uvedeny v těle bez podpisu. S pánem jsem ukončil smlouvu, ačkoliv mi dlužili peníze, které jsem bohužel musel oželet (pán má exekuce). Při převzetí bytu vše vypadalo relativně v pořádku, byly 2 fleky na koberci. Po vyprání koberce vystoupili fleky další. Údajně si paní do bytu (2+kk) nastěhovala rotvajlera (čímž porušili smluvní podmínky), koberce pošpinil. Koberce jsou nepoužitelné. Manipulací s nábytkem zakryli fleky na zdech, nutnost přemalování. Pár se spolu rozešel. Mohu chtít náhradu po paní, která je ve smlouvě pouze zmíněná vč. pokračujícího nájemného, protože řádně nevypověděla smlouvu? Z mého pohledu se zjištěné vady dají definovat jako skryté a tedy vymahatelné i po pánovy a právně smluvní vztah jsem měl jen mezi mnou a pánem.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Vy můžete jakkoliv jednat (vymáhat náklady) pouze s osobou, se kterou jste měl uzavřenou smlouvu (tedy s pánem). Ten má pak regresní nárok vůči tehdejší partnerce.
Nárok na nájemné vůči osobě spolužijící s nájemcem nemáte. Není povinna ani oprávněna vypovídat smlouvu.


DĚTI-ADOPCE, OSVOJENÍ
- Přímá adopce, adresný souhlas rodičů s osvojením - informace
- Je možné se vyhnout soudu při přímé adopci?
- Je možné dát souhlas s adopcí před narozením dítěte?
- V jakém nejnižším věku dítěte může dát rodič souhlas s adopcí
- Minimální věk dítěte pro osvojení, adopci
- Může dát těhotná žena souhlas s adopcí nenarozeného dítěte?

Zajímal by mne postup v případě tzv. přímé adopce, kdy těhotná maminka se rozhodla své ještě nenarozené dítě po porodu předat konkrétním rodičům tzv. adresný souhlas. Prosím, jaké jsou možnosti. Maminka se nechce účastnit soudního řízení a rada by, aby o adopci se nevědělo na úřadech v místě jejího bydliště. Děkuji, Viktorie

ODPOVĚĎ:
Osvojení je upraveno v § 67 a násl. zákona o rodině a v řízení o osvojení dítěte v § 181 a násl. občanského soudního řádu. Ze zákona vyplývá, že rodiče jsou účastníkem řízení o adopci (osvojení), nicméně tehdy, pokud dají souhlas k osvojení (adopci) předem, aniž mají vztah ke konkrétním osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem (každým) písemně před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Souhlas může být dán rodičem nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Odvolat souhlas lze toliko do doby, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů. De facto není možné, aby se o tom úřady nedozvěděly, protože těch 6 týdnů dítě nemůže být "bezprizorní". Doporučuji se obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dítěte, s ohledem na jejich konkrétní zkušenosti se zajištěním anonymity matky.


OBČAN-EXEKUCE
- Porušení exkučního řádu § 44a - prodej exekuované nemovitosti dlužníkem
- Smlouva o smlouvě budoucí při prodeji nemovitosti s exekucí, zástavou
- Zástavní právo exekutorské a soudní při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Platnost smlouvy o smlouvě budoucí při soudní a exekutorské zástavě
- Je risk koupit nemovitost s exekucí?
- Neplatnost smlouvy o smlouvě budoucí ne nemovitost pro porušení zákona
- Porušení smlouvy o smlouvě budoucí a vrácení peněz

Dnes je možné, aby dlužník, který obdržel exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, svou nemovitost prodal. V praxi to vypadá tak, že kupující nejdříve zaplatí dluh, exekuce je z nemovitosti odstraněna a může proběhnout převod nemovitosti na nového majitele. Důležitým okamžikem je sepsání tzv. smlouvy o smlouvě budoucí. V té jsou uvedené termíny, do kdy smlouva platí, kdy se převede určitá částka a za jakých podmínek se přistoupí k samotné kupní smlouvě.
Proto bych se chtěl zeptat, jak je tomu v případě, že je nemovitost zatížena nejenom zástavním právem exekutorským, ale i zástavním právem soudním. Platila by i v tomto případě smlouva o smlouvě budoucí? Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Dlužník svým jednáním vědomě porušuje §44a exekučního řádu. To, že se v praxi stává, že se dlužník dohodne s exekutorem, že nemovitost prodá a exekuci vyplatí, je pravda. Nicméně pro kupujícího je pořád takový obchod riskantní (exekutor ohrožen není, ten nemovitost vždy může vydražit, protože nedojde k prodeji).
Smlouva o smlouvě budoucí kupní a stejně tak smlouva kupní budou obě neplatné pro rozpor se zákonem, a to při vědomí kupujícího k prodávajícího.
Poskytnuté peníze byste pak musel vymáhat z důvodu porušení smlouvy o smlouvě budoucí (což nemusí vést k tomu, že je opravdu vymůžete), za to, že jste uzavřel vědomě neplatnou smlouvu byste nebyl nijak sankcionován.
Samozřejmě uvedené informace neznamenají, že takový právní vztah nelze uzavřít - v ideálním případě může dojít k tomu, že vyplatíte sjednanou částku, dlužník vyplatí exekuce a nechá odstranit zástavní práva a Vy se pak stanete vlastníkem. Kolik ideálních v případů v praxi se stává nevím, jelikož já mám informace pouze o těch neúspěšných.



OBČAN-VLASTNICTVÍ, DAROVÁNÍ
- Poplatek za darování nemovitosti 2012
- Platí se za převod nemovitosti v roce 2012?
OBCHOD-DANĚ
- Daň za darování bytu, domu, nemovitosti v roce 2012
- Darovací daň za převod nemovitosti v rodině 2012
- Co je to trojdaň, zákon o trojdani

Chtěla bych se zeptat, jaké jsou připravovány novinky v legislativě z oblasti bezúplatného převodu nemovitosti v roce 2012. Jedná se o to, že moje sestra chce převést polovinu rodinného domu po našich rodičích na mě, což je dnes bezúplatné, ale vím, že se chystaly nějaké změny z důvodu finanční krize.
V tomto roce bohužel nebudu moci přijet a vše osobně vyřídit. Prosím tedy o informaci zda:
1) je možné provést bezúplatný převod poloviny nemovitosti na mě bez mé účasti ještě v letošním roce a jakým způsobem
2) bude možné provést bezúplatný převod v 2012 za mé účasti a jakým způsobem
Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
1) lze, prostřednictvím darovací smlouvy, tu Vám sestra může poslat (i s návrhem na vklad práva), Vy jí podepíšete, sestra vyřídí vklad do katastru nemovitostí.
2) Osvobození od daně při převodech mezi osobami blízkými (které Vás předpokládám zajímá nejvíce) podle posledních informací není v plánu měnit. Do budoucna se počítá s vyčleněním zákona o převodu nemovitostí do zákona samostatného (teď je součástí tzv. zákona o trojdani) - což je v úvaze na začátek roku 2013, navýšením sazby trojdaně (tedy daně darovací, dědické a z převodu nemovitostí).

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je nutný souhlas spoluvlastníka na věcné břemeno pro manžela většinového vlastníka?
- Zřízení věcného břemene pro manžela většinového spoluvlastníka nemovitosti
- Je možné zřízení věcného břemene na nemovitost s hypotékou
- Je nutný souhlas spolumajitele se zřízením věcného břemene na byt, dům, nemovitost?
- Daň za zřízení věcného břemene

Vlastním 3/4 rodinného domu a moje sestra 1/4. Chci zapsat věcné břemeno užívání jednoho ze tří podlaží domu a zahrady mému manželovi. Potřebuji k tomu souhlas sestry, odhad ceny nemovitosti nebo nezávislé stanovení ceny věcného břemene?
Jestli to bude přízemí nebo jiné patro domu zatím nevíme. Dům je také zatížen zástavním právem kvůli hypotéce, není to překážkou k zapsání věcného břemene? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
1) zapsání věcného břemene lze i na dům s hypotékou, pouze si zkontrolujte smlouvu o půjčce (smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru), zda nemáte zatěžování nemovitosti ze smlouvy zakázáno (pak byste porušila smluvní podmínky)
2) vzhledem k tomu, že bude věcným břemenem zatížena i sestřina část, je třeba nejen její souhlas, ale i účast ve smlouvě o zřízení VB
3) vzhledem k tomu, že standardně darování věcného břemene podléha dani, je nutné znalecké ocenění práva k věcnému břemeni podle zákona o oceňování majetku (§ 18 z. č. 151/1997 Sb., ve spojení s § 16 z. č. 357/1992 Sb.). Ve Vašem případě je totiž problém s osvobozením od daně darovací - buď máte štěstí a manžel s Vámi žije a sestrou žije v domě, takže Vaše sestra k němu bude ve vztahu osoby spolužijící a tedy i darování věcného břemene k jejímu podílu bude osvobozeno od daně, a nebo nemáte štěstí manžel se sestrou (buď jeden nebo druhý) v domě nežijí a darování nebude moci být osvobozeno a je třeba uhradit poměrnou část daně (skupiny pro osvobození od daně jsou v § 11 z. č. 357/1992 Sb.)


OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Zástupce T-mobile lhal že je zablokování telefonního čísla zdarma
- Je možné zrušení smlouvy s T-mobile když zástupce operátora lhal?

Dne 1.2.2011 jsem uzavřela společnost T-mobile smlouvu na paušal. Při podepisování smlouvy jsem se informovala na všechny obchodní podmínky spojeny s touto smlouvou, zároveň i na to zda při zablokování či odblokování telefonního čísla je tato služba zpoplatněná. Stalo to že jsem tři měcíce od podpisu smlouvy ztratila mobilní telefon s číslem na paušál, ihned jsem kontaktovala operátora T-mobile ,kde mi bylo sděleno, že mi číslo sice zalbokují, ale tato služba je zpoplatněná což mi obchodní zástupce zamlčel a to i když jsem se na to při podpisu smlouvy ptala. Psala jsem dopisy na T mobile, kde mi odpověděli, že by rády tuto skutečnost prověřili, ale bohužel na formu jednání nemůžou přistoupit k objektivnímu zpětnému šetření. Sdělila jsem jim, že si myslím že z mé strany nedošlo k porušení smluvních pravidel a že žadám o zrušení smlouvy z výše uvedeného důvodu. Chtěla bych se zeptat, co mám ještě udělat, aby tato smlouva byla zrušená. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Podrobně si prostudujte Všeobecné podmínky a Ceník tarifů a služeb společnosti T-Mobile, které upravují, za jakých podmínek a jakým způsobem je možné smlouvu vypovědět a jaké úkony jsou jakou cenou zpoplatněny. Takové podmínky byste měla mít připojené ke smlouvě nebo je naleznete na stránkách společnosti.
Pokud příště budete uzavírat jakoukoliv smlouvu, vždycky si obchodní podmínky pečlivě a v klidu prostudujte a nedejte pouze na informace sdělené od obchodního zástupce nebo jakéhokoliv jiného zaměstnance. V případě ústně sdělených informací budete těžko prokazovat, zda došlo nebo nedošlo k jejich poskytnutí.


OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Nájemníci bytů v budově lžou že nájemník nebytového prostoru je hlučný
- Jak postupovat při spiknutí nájmeníků bytů proti nájemníkovi nebytového prostoru

Mám pronajaté nebytové prostory v jedné budově, kde mimo jiné je celkem 5 bytových jednotek. Jsem jediný kdo má v budově nebytové prostory a zde podniká. Není měsíc, aby mi majitel budovy nevolal a to že nájemníci se na mne stěžují, že údajně porušuji noční klid či dělám nějaký výtržnosti, což je absolutní lež. S pěti bytových jednotek jsou 3 byty obsazené stejnou rodinou, která při výměně názoru připustila, že nechce aby této budově kdokoliv podnikal a jakkoliv je "obtěžoval". Bohužel tato rodina se domluvila i se sousedy, kteří bydlí pod námi. Bohužel majitel budovy jim věří, prý že jsou ve většině. Mohu po majiteli či po nájemnících kteří nás pomlouvají žádat o náhradu škody či ušlý zisk, popř. je žalovat pro pomluvu a pak chtít náhradu? Děkuji, Viktor

ODPOVĚĎ:
Šířením nepravdivých informací dochází k porušování práva na ochranu osobnosti podle § 11 občanského zákoníku. Můžete požadovat upuštění od takového jednání, omluvu, finanční odškodnění. Požadavek finančního odškodnění můžete ovšem vznést pouze pokud Vám vznikla nějaká materiální škoda.


RODINA-SOCIÁLNÍ ZABEZP.
- Kdy žena splňuje nárok na peněžitou podporu v mateřství PPM
- Kdy má žena právo na peněžitou podporu v mateřství PPM
- Právo, nárok na peněžitou podporu v mateřství
- Kdy může otec dítěte požádat o peněžitou podporu v mateřství PPM

Mám dotaz ohledně mateřské dovolené MD. Mám nárok na peněžité dávky v mateřství PPM. zaměstnaná jsem byla 04/2010-04/2011. Doteď jsem pak vedená na úřadu práce. Rodit mám 23.1.2012 a na mateřskou podle lékaře budu nastupovat 14.12.2011. Dostanu tedy peněžitou pomoc v mateřství PPM? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství PPM musíte splnit zejména dvě důležité podmínky: být během uplynulých dvou let před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěná (zaměstnaná) po dobu alespoň 270 kalendářních dní a být zaměstnaná i v den nástupu na mateřskou nebo být v tzv. ochranné lhůtě, která činí 180 dní od ukončení posledního zaměstnání.
Z Vámi uváděných informací vyplývá, že první podmínku splňujete, bohužel ale nesplňujete podmínku druhou - nejste již v ochranné lhůtě, a proto nárok na PPM mít bohužel nebudete. Budete moci od narození dítěte pobírat pouze rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě.
Pokud by ale podmínky pro nárok na PPM splňoval otec dítěte, mohl by od počátku 7. týdne po porodu zažádat o PPM on a následně vše převést zpět na Vás. Bližší informace o této možnosti Vám podají na okresní správě sociálního zabezpečení OSSZ v místě Vašeho bydliště.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné započtení daru za života zůstavitele?
- Má vliv rukou napsaný papír o darování na dědictví, dědické řízení?
- Zákon o započtení daru - §484 Občanského zákoníku
- Dědění ze zákona, ze závěti a započtení daru
- Výpočet dědictví, dědického podílu při započtení daru - postup

Chtěl bych se zeptat, jak to probíhá u notáře, když bych navrhnul započítání darů za života. Obě děti dostaly za života rodičů finanční hotovost a jeden z nich ještě nemovitost (darovací smlouva sepsaná u notáře). Jenže v papírech po rodičích je jen rukou napsaný papír, že finanční hotovost dostalo jen jedno dítě a to druhé jako by nic nedostalo a proto mu rodiče darovaly nemovitost.
Po smrti rodičů je předmětem dědického řízení finanční hotovost a nějaké drobnosti.
Jak bude při navrhnutí započetí darů za života řízení probíhat?
Jak se bránit, že dostaly obě děti za života rodičů finanční hotovost a přesto je napsáno, že ji dostalo jen jedno dítě?
Jaká je platnost vlastní rukou něco napsané (nepodepsané a neověřené)?
A jak se bránit, že v případě je tam uvedena (záměrně) částka vyšší než byla darována dítěti?
Který zákon se věnuje započtení daru do dědictví a dědického řízení? Děkuji, Alexandr

ODPOVĚĎ:
Započtení není upraveno konkrétním zákonem, je zachyceno v §484 Občanského zákoníku. Pokud došlo k dědění ze zákona, započítávají se dary u všech dědiců; naopak u dědění ze závěti musí dát k takovému započtení příkaz zůstavitel. Započtení se pak týká jen těch darů, které nejsou obvyklé.
Obdarování musíte navrhnout. Hodnota daru se pak připočte k čisté hodnotě dědictví, celkový součet se dělí počtem dědiců, čímž vypočítáte, kolik by který dědic měl dostat. Podíl dědice (obdarovaného) se pak sníží o hodnotu daru, kterou již za života obdržel.
Platnost vlastnoručně napsaného dokumentu je stejná, jako napsaná na počítači nebo na stroji, ovšem každý takový dokument musí být podepsán (nejlépe vlastnoručně). Pokud s něčím nesouhlasíte, musíte to také prokázat, což v tomto případě bude těžké.
Případné vyšší obdarování byste mohli vyrovnat dohodou dědiců, kterou by schválil soud. Tím by dědic, který byl méně obdarovaný za života zůstavitele, mohl dostat více než druhý z dědiců.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Na jaký příspěvek má nárok osoba pečující o dítě která ho nemá v péči?
- Žádost o převedení rodičovského příspěvku při opuštění dítěte rodičem
- Výše rodičovského příspěvku 2012

Mám desetiměsíční dceru, o kterou se již měsíc sám plně starám. Partnerka, která pobírá rodičovský příspěvek, od dítěte odešla a je pohřešovaná. Já jsem již třetí měsíc bez práce - na státní podpoře v nezaměstnanosti a pobírám nejvyšší možnou částku. K soudu budu podávat návrh na převzetí dítěte do vlastní péče. Netuším, jestli se bývalá partnerka vrátí a i proto se mi hledá práce velice těžko a za současné situace na plný pracovní úvazek ani jít nemohu. Jak postupovat, na jaký rodičovský příspěvek bych měl jako současně nezaměstnaný nárok a na koho se mám případně obrátit. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Doporučuji co nejdříve zažádat o svěření dcery do Vaší výhradní péče u místně příslušného soudu podle místa trvalého bydliště Vaší dcery. Vzory návrhu na svěření dítěte do péče najdete k dispozici volně na internetu, se sepsáním takového návrhu Vám může pomoci i sociální pracovnice oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště, kterou byste měl o situaci v rodině co nejdříve informovat.
Poté doporučuji obrátit se na tzv. konktaktní místo státní sociální podpory na úřadě práce v místě Vašeho bydliště se žádostí o převedení rodičovského příspěvku na Vaši osobu. Vzhledem k tomu, že již uplynula doba, po kterou je možné požádat o základní variantu rodičovského příspěvku (kalendářní měsíc, ve kterém dítě dosáhne 9. měsíce věku), budete mít nárok na tu variantu příspěvku, kterou zvolila Vaše partnerka. Pokud partnerka volbu varianty neprovedla, budete mít nárok pouze na čtyřletou variantu rodičovského příspěvku, která Vám bude vyplácena ve výši 3.800,- Kč měsíčně do čtyř let věku Vaší dcery.


PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČ. PRACOVNÍHO POMĚRU
- Kdo rozhoduje o propuštění alkoholika z pracovního poměru
- Může zaměstnavatel propustit alkoholika když nepije alkohol v práci?
- Diskriminace alkoholika v zaměstnání, práci
- Může dostat alkoholik výpověď když v práci nepije alkohol?
- Může požadovat zaměstnavatel zdravotní dokumentaci zaměstnance?
- Může chtít zaměstnavatel propouštěcí zprávu zaměstnance z nemocnice?
- Jak se bránit proti rozhodnutí závodního lékaře o nemožnosti výkonu práce?

Pracuji jako zdravotní sestra ve směnném provozu. Pracovní smlouvu mám na dobu neurčitou. Dostala jsem se do těžké životní situace a své problémy řešila alkoholem. Tato závislost mi přerostla přes hlavu a já začala být na alkoholu závislá.
Podotýkám, že jsem do zaměstnání nikdy nepřišla v podnapilém stavu a neměla žádná tzv. áčka. Nikdy jsem se nedopustila pracovního přestupku. Dobrovolně jsem nastoupila na psychiatrii k hospitalizaci. Po pěti týdnech hospitalizace, po domluvě s hlavní sestrou, s ukončenou PN jsem nastoupila do zaměstnání. Ten den hlavní sestra nebyla přítomna. Druhý den po nastoupení do služby jsem byla já i moje staniční sestra vyzvána hlavní sestrou k pohovoru. Nevybíravým, vulgárním a vzteklým vystupováním napadla staniční sestru jak si mohla dovolit mě umožnit pracovat. Měla jsem ukončenou PN. Mě poslala okamžitě domů, dostala jsem 9 dnů nucené dovolené s tím, že dokud neobdrží moji propouštěcí zprávu, nehodlá se mnou o ničem diskutovat.
Po 4 dnech dovolené jsem si uvědomila, že ve stresových situacích nejsem dost silná odolat alkoholu a proto jsem nastoupila protialkoholní léčbu. Byla mi vystavena nová PN. Hlavní sestru jsem opět informovala o vzniklé situaci. Bez reakce z její strany. Má léčba má být již brzy ukončna a já se dozvěděla, že závodní lékařka, která není mojí obvodní lékařkou, vyřkla verdikt, že nejsem schopná vykonávat své povolání, tudíž doporučila mé propuštění. Zajímalo by mě, zda postup hlavní sestry není v rozporu se Zákoníkem práce. Mám já nějaká svá práva? Existuje něco, čím bych se mohla bránit? Neměl by se k mé způsobilosti pracovat vyjádřit lékař z oboru psychiatrie? Prosím o Vaši radu. Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Ve vašem případě po vás zaměstnavatel nemůže vyžadovat propouštěcí zprávu. Ukončení pracovní neschopnosti PN je stanoveno v tzv. neschopence.
Pro jednostranné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (výpovědí) je třeba splnit podmínky definované v Zákoníku práce. Zřejmě by vůči vám mohl být uplatněn ten důvod, že jste vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyla dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. Takové rozhodnutí vychází z lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo z rozhodnutí příslušného správního úřadu, který takový lékařský posudek přezkoumává. Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí můžete následně uplatnit u soudu a to nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. V rámci takového postupu byste se mohla bránit tím, že vaše osobní problémy nikdy neměly vliv na konání práce. V právním sporu se nechte zastoupit právníkem nebo advokátem. Sama byste mohla mít problémy adekvátně k vzniklé situaci se obhájit.


OBČAN-DLUH
- Vymáhání 17 let staré pokuty za černou jízdu v metru

V r. 1994 jsem se dopustil přestupku v pražském metru (nezaplacené jízdné). Z dokumentů vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 7 v roce 09/1996 vydal vykonatelné rozhodnutí (pravděpodobně platební rozkaz), který jsem však nikdy neobdržel. O téměř 10 let později, tj. 06/2006 stejný soud přijal návrh oprávněného na výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.
04/2007 Obvodní soud pro Prahu 5 vydává usnesení o exekuci. Toto rozhodnutí dostávám do rukou až 11/2011, krátce poté, co mě v místě formálního trvalého bydliště neúspěšně hledá soudní vykonavatel. Během krátkého telefonického rozhovoru s tímto člověkem je mi sděleno, že věc uzavřel a odeslal zpět na Dopravní podnik.
Mám se proti několik let starému usnesení odvolávat např. s námitkou promlčení, jinou námitkou, nebo věc považovat za ukončenou? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
V dané situaci mohl být vydán rozsudek (spíše) nebo platební rozkaz (pokud nebyl doručen, soud ho zruší v plném rozsahu a nařídí klasické jednání). V současnosti se obojí doručuje do vlastních rukou. U platebního rozkazu je náhradní doručení vyloučeno, u rozsudku pak může nastat tzv. fikce doručení (nepříznivý následek nevyzvednutí pošty). Z vašeho dotazu usuzuji, že taková situace mohla nastat (soudní vykonavatel vás nezastihl v místě formálního trvalého bydliště). Pokud by tomu tak bylo a dluh nedorostl do neúnosné výšky, doporučuji ho uhradit.
Není mi však jasné, co je myšleno tím, že věc již byla uzavřena. Bylo by vhodné exekutora znovu kontaktovat a požadovat vysvětlení, jelikož se jedná o dlouhé časové období, během kterého došlo k mnoha právním změnám.


RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE, ADOPCE
- Nárok pěstouna na setkávání s dítětem
- Právo pěstouna setkávat se s dítětem při rozchodu pěstounů
- Rozvod pěstounů a právo setkávat se dítětem, dětmi

V roce 2006 mi byla do pěstounské péče svěřena 2letá vnučka od dcery (dcera je narkomanka otec neznámý), v té době jsem byla vdaná, ale s manželem jsem nežila,manžel dával souhlas s adopcí,za vnučkou se občas přijel podívat, návštěvy pak ustaly, bývalý manžel se stal otcem, nyní je vnučce 7 let a zase ji chce vídat. Navrhla jsem mu ať se dohodnem a malou si bere každých 14dní a chtěla jsem to sepsat,odmítl,že je to zavazující,že si ji vezme jen když bude chtít. letos to bylo na narozeniny a vánoce. na mikuláše ji chtěl také, ale byla nemocná. Má těžkou formu atopiockého ekzemu, odmítla jsem, dělal mi scény. O vnučku si žádá tak, že večer napíše SMS a druhý den přijede. Když si malou vezme snaží se o setkání vnučky s matkou alespoň telefonicky, matka zájem o dceru nemá, toto jednání se mi nelíbí můžu se nějak bránit. S malou navštěvuji psycholožku. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zcela jasné, zda soud svěřil vnučku do Vaší výhradní péče nebo zda ji svěřil do společné pěstounské péče manželů (§ 45a odst. 2 zákona o rodině). Pokud byla vnučka svěřena do Vaší výhradní péče, pak nemusíte bývalému manželovi kontakt s vnučkou umožňovat. Jestliže byla ale vnučka svěřena do společné péče Vás obou, pak by měl po Vašem rozvodu o další výchově rozhodnout soud. Platí přitom, že do rozhodnutí soudu trvá společná výchova. Pokud zatím trvá společná výchova a s bývalým manželem není možné se na pravidlech kontaktu s vnučkou dohodnout, doporučuji obrátit se na oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště Vaší vnučky.

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Nemocenská v těhotenství 2012
- Výpočet nemocenské při přechodu z rodičovské na rizikové těhotenství
- Výpočet nemocenských dávek při přechodu z rodičovské na neschopenku
- Vyměřovací základ pro nemocenskou a mateřskou

Chtěla bych se Vás zeptat na otázku pobírání nemocenská při těhotenství.
Jsem na mateřské dovolené s tříměsíčním synem. Za měsíc nastupuji na rodičovskou, a jelikož bych tak za dva roky chtěla ještě jedno dítě, vybrala jsem si variantu rodičovské na 2 roky. Zajímalo by mě však, když do dvou let opět otěhotním a z rodičovské přejdu na například rizikové těhotenství (bráno je prý jako nemocenská), což je v mém případě pravděpodobné, z čeho se mi vypočítá výše nemocenské? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Pokud Váš pracovní poměr stále trvá a neskončí např. uplynutím doby určité během mateřské nebo rodičovské dovolené, pak platí následující pravidlo: Pokud nastoupíte na mateřskou - nestačí tedy pouze otěhotnět, je zapotřebí nastoupit na mateřskou - do čtyř let věku prvního dítěte, nebude Vaše mateřská ani nemocenská rozhodně nižší než u prvního dítěte. Jako vyměřovací základ pro nemocenskou i mateřskou bude totiž použit vyměřovací základ, který byl stanovem nyní u Vašeho syna. Pokud tedy máte nyní nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) a dvouletou variantu rodičovského příspěvku, pak budete mít stejnou možnost i u druhého dítěte za předpokladu, že Váš pracovní poměr bude stále trvat.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné pro potomka zbaveného způsobilosti k právním úkonům
- Alimenty na potomka zbaveného svéprávnosti
- Nárok nesvéprávného syna, dcery na alimenty, výživné od otce

Můj manžel má z prvního manželství 21letého syna, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům. Syn pobírá plný invalidní důchod + příspěvek na péči + příspěvek na nájemné a můj manžel platí na něho 1700 Kč výživné. Sám je plně invalidní a pobírá důchod 9005 Kč. U soudu v Praze nám řekli, že manžel na něho musí platit do konce života a odvolání není přípustné. Má na toto výživné nárok, nebo ne? Údajně chodí do nějaké školy. Manžel je nemocný, čásktka je vzhledem k jeho příjmu dost vysoká. Ptali jsme se i jiných právníků a ti nám řekli, že by na to mít nárok neměl. Prosíme o Vaši odpověď. Děkujeme, Eva

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost upravuje zákon o rodině, podle kterého není tato povinnost vymezena věkem, ale schopností dítěte se samostatně živit. Vyživovací povinnost tedy obvykle končí s ukončením studia a nástupem do zaměstnání nebo zahájením jiné výdělečné činnosti. Vyživovací povinnost ale nemusí skončit nikdy, pokud dítě není schopné se samo živit.
Jestliže byla vyživovací povinnost určena soudem, měl by soud také rozhodnout o jejím ukončení nebo změně. Pokud tedy se současnou výší výživného nesouhlasíte, můžete požádat soud o snížení nebo zrušení vyživovací povinnosti. Ani přiznání plného invalidního důchodu nemusí znamenat konec vyživovací povinnosti, soud by měl ale ve svém rozhodnutí přihlédnout nejen k jeho výši a výši dalších dávek, které syn pobírá, ale také k příjmům Vašeho manžela.


RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Může muž ročník 1956 s invalidním důchodem požádat o starobní důchod?
- Předčasný starobní důchod u osoby s invalidním důchodem

Manžel je ročník 1956. Má I.stupeň invalidního důchodu a je na úřadu práce. S jeho zdravotním stavem nemůže práci najít. Je možné, aby v tomto věku požádal o starobní důchod. Má odpracováno 35 let. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Pro nárok na starobní důchod je zapotřebí splnit zejména dvě podmínky - mít potřebnou dobu pojištění a dosáhnout důchodového věku. Doba pojištění činí v roce 2011 27 let a s každým dalším rokem se o jeden rok zvyšuje, tuto podmínku tedy Váš manžel splňuje. Jeho věk odchodu do starobního důchodu je ale 63 let a 6 měsíců, proto Váš manžel o starobní důchod zatím požádat nemůže. Nemůže zatím bohužel odejít ani do předčasného důchodu, v jeho případě je to možné kdykoliv po 60. roce věku.


RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE, ADOPCE
- Může otec dítěte v opatrovnictví jiné osoby nahlížet do smluv a na účet dítěte?
- Je opatrovník současně zákonným zástupcem dítěte?
- Rozdíl mezi opatrovníkem a zákonným zástupcem
- Rodičovská práva u dítěte v opatrovnictví
- Může rodič kontrolovat opatrovníka dítěte?

Jsem otec, matka dítěte zemřela, já mám na sebe insolvenci. Dědeček a babička jsou opatrovníci (s mým souhlasem). Jaká mám práva ohledně své dcery, když jsem svolil k opatrovnictví? Mohu například nahlížet do jejích smluv či mám právo zjistit stavy jejího spoření? Prarodiče opatrovníci mi tvrdí, že sirotčí důchod jí spoří, chci to ověřit. Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Otázkou opatrovnictví se zabývají § 83 a 84 zákona o rodině. Opatrovník bývá ustanoven proto, aby zastupoval nezletilé dítě a hájil jeho zájmy. Opatrovníka dítěte vždy určuje soud usnesením, ve kterém současně vymezí rozsah práv a povinností opatrovníka. Opatrovník odpovídá za řádné plnění tohoto úkolu a podléhá dozoru soudu. Opatrovník se ale zpravidla nestává zákonným zástupcem dítěte. Pokud jste nebyl zcela zbaven rodičovských práv, jste stále zákonným zástupcem Vy jako otec. Máte tedy právo rozhodovat o některých důležitých věcech v jeho životě, včetně důležitých finančních a majetkových záležitostí. Pokud si nejste jist tím, že opatrovník řádně plní své povinnosti a hájí zájmy Vaší dcery - včetně těch finančních a majetkových, můžete podat podnět k soudu, který opatrovníka ustanovil, aby opatrovník řádné hospodaření s majetkem Vaší dcery doložil.


RODINA-OTCOVSTVÍ
- Může matka neuvést v rodném listě otce dítěte ač zná jeho jméno?
- Má dítě právo na výživné od biologického otce nezapsaného v rodném listě
- Biologický otec není v rodném listě, má právo dítě na alimenty, výživné?
- Může otec biologický otec dítěte odmítnout být uveden v rodném listě?
- Je možné zapsat otce dítěte do rodného listu pokud s tím nesouhlasí?
- Co je to souhlasné prohlášení o otcovství před matričním úřadem?

Jak postupovat v případě neuvedení otce v rodném listě. Jsem ve dvacátém týdnu těhotenství, otec dítěte si myslí, že není schopen se o nás postarat - prý má velké dluhy. Nechal mě samotnou. Chtěl interupci (potrat), ale to už nešlo. Je možné ho neuvést v rodném listě? Je možné sepsat papírově potvrzení, že je otcem dítěte, ale souhlasí s tím že v RL dítěte uvedený nebude? Měla bych i v takovém případě nárok na výživné? Pokud otec nebude v rodném listě, jaká práva a nároky mám jako svobodná matka? Má další 2 děti, výživné na ně neplatí. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě je možné otce dítěte do rodného listu neuvést. Ostatně i kdybyste otce do rodného listu dítěte zapsat chtěla, musel by s tím otec dítěte nejdříve souhlasit. Před zápisem otce do rodného listu dítěte je totiž zapotřebí učinit souhlasné prohlášení rodičů o otcovství před matričním úřadem. Bez tohoto souhlasného prohlášení otec do rodného listu nemůže být zapsán. Papírové potvrzení o otcovství bez souhlasného prohlášení rodičů a zapsání otce do rodného listu Vám bohužel k ničemu nebude.

Pokud otec nebude uveden v rodném listě dítěte, pak platí, že nebude mít vůči dítěti žádná práva ani povinnosti. To znamená, že nebude mít právo dítě vídat, v případě Vašeho nového vztahu nebudete muset získat jeho souhlas s adopcí dítěte, ale nebude Vám muset platit ani výživné. Pokud nebude uveden v rodném listě, nebudou jeho příjmy při posuzování nároku na sociální dávky posuzovány společně s Vašimi - bude tedy pro Vás jednodušší tyto dávky získat.
Jako svobodná matka si budete moci zažádat o některé dávky ze systému státní sociální podpory, jejich přehled najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/2,
nebudete si ale moci zažádat o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi, které najdete zde: http://www.mpsv.cz/cs/5


RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Délka mateřské dovolené u matky která adoptovala roční miminko
- Adopce ročního dítěte a délka mateřské dovolené

Paní z OSSZ mi bylo sděleno, že si mám požádat o 28 týdnů mateřské dovolené MD, že i kdyby šlo o adopci ročního miminka mám nárok na 28 týdnů. Po obdržení pravomocného usnesení (12.10.2011 ) na základě předběžného opatření o svěření do péče novorozence jsem o ni téhož dne požádala.
Dne 30.11.2011 jsem na vlastní žádost obdržela potvrzení o výši mateřské dovolené a z tohoto jsem zjistila, že mateřská dovolená MD mi byla přiznána jen na 22 týdnů.
Když mám tedy nárok na 28 týdnů, proč mi přiznali týdnů 22. Co mohu nebo mám udělat pro prodloužení na těch 28 týdnů?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o nemocenském pojištění se pojištěnci, který převzal do trvalé péče nahrazující rodičovskou péči dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dítě, jehož matka zemřela, se tato dávka poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte. Pracovnice OSSZ Vám tedy bohužel poskytla mylnou informaci. Doba 22 týdnů je jednoznačně vymezena v zákoně a není možné ji prodloužit na 28 týdnů.


RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Lhůta na vyplacení podpory v nezaměstnanosti, § 53, odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb.
- Do kdy musí úřad práce vyplatit podporu v nezaměstnanosti
- Kam podat stížnost pro pozdě vyplacenou podporu v nezaměstnanosti
- Lhůta na odpověď na stížnost pro pozdě vyplacenou podporu v nezaměstnanosti

Přítel je v evidenci ÚP již od října 2011 a ještě mu nepřišla ani jedna podpora. Úřad se brání tím že není jediný, a že peníze jsou už odeslané na centrálu do Prahy a tam jim nefungují počítače. Je vůbec možné aby stát nechat muže se dvěmi dětmi bez příjmu? Boužel na sociální dávky nemá nárok, jelikož má nařízenou exekuci. Dá se s tím vůbec něco dělat? Díky, Simona

ODPOVĚĎ:
Podle § 53, odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti je podpora v nezaměstnanosti splatná nejpozději v následujícím kalendářním měsíci od doby, kdy rozhodnutí o jejím přiznání nabylo právní moci. Je evidentní, že v případě Vašeho přítele k dodržení této zákonné lhůty nedošlo.
Pokud Váš přítel jako uchazeč o zaměstnání není spokojen se službami poskytovanými úřadem práce může podat stížnost řediteli příslušného úřadu práce nebo se obrátit přímo na nadřízený orgán, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí - Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2.
Podle současné legislativy musí být stížnost, kterou je možné prošetřit okamžitě, vyřízena odesláním písemné odpovědi do 10 dnů ode dne doručení. V ostatních případech musí být příjem stížnosti potvrzen do 5 dnů ode dne doručení a stížnost vyřízena do 30 dnů ode dne doručení. Tuto lhůtu lze překročit pouze ve výjimečných případech.


RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Neplacené volno kvůli dítěti - z čeho se při otěhotnění vypočítá mateřská dovolená?
- Neplacené volno do 4 let věku dítěte a placení zdravotního pojištění
- Kdo platí zdravotní pojištění při neplacném volnu matky do 4 let věku dítěte
- Otěhotnění v době neplaceného volna do 4 let věku dítěte

Jsem na rodičovské dovolené, která mi za měsíc končí. Z důvodu toho, že do září 2011 nemáme pro dceru školku, jsem nucena zůstat ještě doma a se zaměstnavatelem jsem dohodnutá na poskytnutí neplaceného volna. Můj dotaz zní, jak postupovat v případě, že otěhotním. Z čeho se mi bude počítat další mateřská dovolená, případně jak nejlépe postupovat - nastoupit na nějaký čas do práce a pak na neschopenku? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám zaměstnavatel poskytne neplacené volno do čtyř let věku dítěte, nahlaste tuto skutečnost do 8 dní Vaší zdravotní pojišťovně. Zdravotní pojištění tak za Vás bude hradit stát. Během neplaceného volna, ale nebudete nemocensky pojištěná, což znamená, že nemůžete např. nastoupit na nemocenskou. Pokud tedy během neplaceného volna otěhotníte, je nejlepší požádat zaměstnavatele o ukončení neplaceného volna - záleží opět na zaměstnavateli, zda s ukončením bude souhlasit - a poté nastoupit na nemocenskou. Je tedy lepší žádat zaměstnavatele opakovaně o kratší úseky neplaceného volna, abyste v případě těhotenství mohla dříve nastoupit na nemocenskou. V žádosti o neplacené volno vždy uveďte datum, do kterého o neplacené volno žádáte.
Co se týče výše peněžité pomoci v mateřství PPM, pak platí, že tvoří 70% tzv. redukovaného denního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím pro její výpočet je období 12 měsíců před nástupem na mateřskou. Pokud jsou ale v tomto období samé tzv. vyloučené dny (např. rodičovská dovolená, pracovní neschopnost) nebo není žádný započitatelný příjem, pak se počítá první předchozí kalendářní rok, ve kterém je započitatelný příjem. Pokud jste během rodičovské dovolené nikde nepracovala, pak bude pro výpočet Vaší mateřské velmi pravděpodobně použit stejný základ jako u první mateřské.

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Právo na přídavek na dítě když si matka přivydělává na brigádě
- Může si matka pobírající příspěvek na dítě vydělávat na brigádě?
- Musí se do žádosti o příspěvek na dítě napsat výdělek z brigády
- Jak vypočítat životní minimum rodiny, domácnosti - návod, postup, vzorec

Potřebovala bych poradit ohedně Žádosti o přídavek na dítě. Je mi 19 let, studuji VŠ a poprvé žádám sama (doteď ho pobírám - 700 Kč měsíčně). Žiji jen s matkou, která má invalidní důchod ID cca 11.000 Kč měsíčně. Od otce dítěte dostávám výživné 243 Kč měsíčně, neboť je také v invalidním důchodu ID. Musím si proto přivydělávat na brigádě (kde mám podepsanou Dohodu o provedení práce). Chci se zeptat, zda musím své příjmy z brigády (cca 5.000 Kč měsíčně) uvádět na tuto žádost, zda by mi třeba přídavek kvůli tomu nevzali? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Na přídavek na dítě máte nárok tehdy, jestliže příjem Vaší domácnosti nepřesahuje 2,4 násobek jejího životního minima. Do příjmů domácnosti se započítávají nejen veškeré příjmy Vaší matky, ale i Vaše příjmy. Do žádosti o přídavek je tedy zapotřebí uvést i Váš příjem z brigády. Pokud byste tento příjem neuvedla a úřady by to zjistily, mohly by po Vás žádat vrácení neoprávněně vyplacených přídavků v případě, že by Vám přiznáním příjmů z brigády nárok na přídavek zanikl.
Na to, zda Vám přiznáním příjmu z brigády nezanikne nárok na přídavek, Vám v tuto chvíli nemohu zcela konkrétně odpovědět - záleží na tom, zda příjmy Vaší domácnosti včetně příjmu z Vaší brigády nepřekročí onu hranici 2,4 násobku životního minima. Pokud ne, nárok na přídavek Vám zůstane, pokud příjmy tuto hranici překročí, nárok na přídavek bohužel zanikne. Návod, jak si počítat životní minimum domácnosti, najdete na internetu.


OBČAN-MAJETEK
- Mají právo na vyrovnání ostatní sourozenci při koupi obecního bytu za rodiče?
- Odkup obecního bytu potomkem za rodiče a právo sourozenců na finanční vyrovnání
OBČAN-BYDLENÍ
- Má rodič právo bydlet v obecním bytě, který odkoupí syn, dcera?

Před pěti lety moje matka která bydlí sama v činžovním domě v Hulíně měla možnost odkoupit byt do osobního vlastnictví, ale neměla na to peníze a v případě, že by byt neodkoupila, město by byt dalo do prodeje realitní kanceláři. podotýkám že ji byla nabídnuta zvýhodněná cena jako přednostní odkup, šlo o 200.000 Kč na koupi. Má čtyři děti, každé bydlí jinde. Jen dcera bydlí blízko, já (syn) ad. děti daleko. Matka ale stále nemohla pochopit, že musí byt koupit jinak by byt město prodalo zájemci, který zaplatí nejvíc a z bytu by jí nechal asi vystěhovat, protože by neměla na zvýšený nájem. Byt mohly ještě odkoupit přednostně její děti, ale pouze jeden z nich. Byt bych odkoupil peníze jsem měl, ale pak za mnou přijel brácha, že byt odkoupí. Prý se o matku bude starat. Nestará se, tvrdí že je to matka nás všech, ať se staráme. Bratrovi šlo jen o byt a jeho pozdější lukrativní prodej po smrti matky. Byt koupil za 200.000 Kč, hodnotu má 1,5 milionu. Máme právo na finanční vyrovnání od bratra? Petr

ODPOVĚĎ:
Chápu Vaše rozhořčení nad bratrovým chováním a může být pravdou, že jednání bratra bylo vedeno jinými úmysly než péče o matčinu střechu nad hlavou.
Nicméně právně je situace taková, že bratr koupil byt za své vlastní peníze a jedinými povinnostmi, kterými je vázán jsou povinnosti vlastníka (tzn. starat se o stav majetku, platit příspěvky do společných fondů v domě apod.). Na nějaké vyrovnání, po tom až například bratr byt prodá, nemáte žádný právní nárok.
Jediné o čem bych doporučovala silně uvažovat, je zřízení věcného břemene na byt ve prospěch matčina dožití. Kromě toho, že aktuálně se o ní Váš bratr nechce starat, může přijít situace, kdy bude matka v bytě "nepohodlná". On může byt prodat a protože je tam matka s jeho souhlasem, může ji vystěhovat.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné ušetřit za notářský poplatek za dědické řízení
- Jak se vyhnout notářskému poplatku za vyřízení dědického řízení

Prosím o radu, jenž se týká rozdělení nemovitého a movitého majetku za života, či po smrti jednoho z manželů svým 3 dětem.
Co je výhodnější:
- rozdělit majetek formou závěti, jak musí být napsaná, kde uložená, stačí když ji předloží zbylý partner až při dědickém řízení u notáře?
- nebylo by vhodnější a levnější rozdělit majetek již v době, kdy jsou oba rodiče na živu, formou darovacích smluv přes katastrální úřad
- Zda se bude platit poplatek u notáře,když by byla uznaná závěť,notář by v podstatě neměl žádnou práci a opsal by pouze náše rozhodnutí.
- Máme tři potomky a každému chceme dát to co uznáme za vhodné, protože již za života jsme podporovali některého více. Musí být dědické podíly rovnoměrné?
- V jaké výši se platí poplatky u notáře a zda se musí řešit majetek přes něj (celkem odhad maj.3,5 milionu), zda je možné se nějak vyhnout notářskému poplatku? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Dnešní právní úprava týkající se dědického řízení má následující pravidla:
Potomci mají nárok na svůj neopomenutelný díl, pokud o něj požádají, a to nehledě na existující závěť (vyloučit tuto možnost lze pouze vydědění ze zákonných důvodů). Je tedy možné v závěti určit jejich podíly odlišně, oni se však svého neopominutelného podílu mohou dovolat vždy.
V případě, že v závěti odkážete konkrétní věc, tak se to dle současné právní úpravy považuje za Vaše určení dědického podílu, nikoli toho, že konkrétní dědic má zdědit tuto konkrétní věc. Tedy například máte auto v hodnotě 30% dědictví a dům v hodnotě 70% dědictví. Notář se vždy pokusí o to, aby dědicové mezi sebou uzavřeli dohodu. Ta může být prakticky v jakémkoli znění. V případě, že by se dědicové nedomluvili, tak nemůže potvrdit nabytí auta dědici A dle závěti a domu dědici B ze závěti, ale potvrdí nabytí podílu ve výši 30% na autě i na domu dědici A a nabytí podílu ve výši 70% na autě i na domu dědici B. Takový je zákon a výklad Nejvyššího soudu.
Závěť můžete napsat vlastní rukou s tím, že je nezbytné, aby obsahovala Vaše identifikační údaje (doporučuji jméno, příjmení, datum narození a bydliště), tytéž údaje dědiců, a majetek, který chcete Vašim dědicům odkázat a jakým způsobem(doporučuji majetek konkretizovat - popsat, uvést kde se nachází apod.). K podmínkám v závěti se nepřihlíží. Je zcela nezbytné, aby měla závěť datum, kdy byla sepsána a podpis s tím, že vše co je pod podpisem, k tomu se nepřihlíží. Je nepřípusné, aby dva lidé napsali společnou závěť.
Další možnosti jsou závěť napsaná jinak, než vlastní rukou se dvěma svědky, nebo formou notářského zápisu.
Závěť sepsaná formou notářského zápisu se automaticky ukládá v centrální evidenci závětí, která se lustruje vždy po úmrtí zůstavitele. Ostatní závěti doporučuji dát osobě, které důvěřujete, že ji po Vaší smrti předloží notáři, tedy např. manželovi nebo dětem.
Vyhnout se poplatku u notáře je možné pouze tehdy, pokud se řízení zastavuje, nebo je předluženo. V takovém případě platí odměnu notáře stát. Řízení se zastavuje, zanechal-li zůstavitel majetek nepatrné hodnoty (přibližně do 20.000,- Kč). Rozhodně není pravda, že notář nemá žádnou práci v případě, že zůstavitel zanechal závěť.
Výše poplatku se určuje dle majetku zůstavitele. Z prvních 100 tis. se platí 2%, z majetku nad 100 tis. do 500 tis 1,2%, od 500 tis. do 1 mil. 0,9%, od 1 mil. do 3 mil. 0,5% a od 3 mil do 20 mil 0,1%. Dále se přiúčtuje poštovné, záloha DPH 20% a další hotové výdaje.
Se svým majetkem můžete za života naložit jakkoli. Darovací smlouva je jistější, pokud máte jasnou představu, jakým způsobem chcete svůj majetek mezi své děti rozdělit. Je však vhodné si tento krok rozmyslet, a zřídit si rozhodně v nemovitosti alespoň věcné břemeno, aby se Vám nestalo, že s dětmi přestanete dobře vycházet, a nebudete s nimi dále chtít žít pod jejich střechou. Darování je rovněž levnější. Pokud si smlouvu napíšete sami nebo např. stáhnete na tomto webu, zaplatíte pouze poplatek na katastru nemovitostí. Je však třeba si uvědomit, že po darování si obdarovaný s majetkem může dělat cokoli. Proto připomínám zřízení alespoň věcného břemene, díky kterému můžete nemovitost doživotně užívat (nebo její část).