Roztříděné dotazy

Ve výpovědi, která vám ze strany zaměstnavatele byla dána zřejmě z důvodu §52 písm. c) zák. práce (organizační důvody), shledávám několik nedostatků. V prvé řadě je zaměstnavatel povinen vždy informovat o výpovědním důvodu, který musí být skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným. Nepostačuje odkaz na příslušné ustanovení zákoníku práce, důvod je třeba vždy konkretizovat.
Zaměstnavatel nemůže dát výpověď v tzv. ochranné době, kam spadá i období čerpání rodičovské dovolené (§53 zák. práce). Ze zákazu výpovědi jsou dány výjimky (možnost dát výpověď i v ochranné době), avšak sem spadají jen případy organizačních změn v písm. a) a b) proto, že na zaměstnavateli nelze dále požadovat, aby zaměstnance zaměstnával.
Pokud vám byla dána výpověď v době rodičovské dovolené z důvodu §52 písm. c) a navíc nebyla konkretizována, je neplatná. Pokud zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně informujete, že chcete, aby vás dále zaměstnával, váš pracovní poměr bude trvat nadále (§69 zák. práce). Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí můžete uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit (§72 zák. práce). Teprve po skončení rodičovské dovolené je možné dát za zákonem stanovených podmínek výpověď (již nebudete v ochranné době). V takovém případě máte nárok na mzdu do skončení výpovědní doby a odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Pokud však k organizačním změnám nedojde, má zaměstnavatel povinnost vás přidělit na pracovní místo podle pracovní smlouvy (nemusí být naprosto shodné s původním).


PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Může zaměstnavatel za trest odebrat osobní příplatek
- Má zaměstnavatel právo ovzít zaměstnanci osobní příplatek?

Za používání internetu v práci - porušení vnitřního předpisu, mi bylo uděleno upozornění na porušení pracovních povinností závažným způsobem - sledovala jsem na internetu možnost přihlášení se ke studiu dálkovým způsobem. Toto však údajně není v mé pracovní náplni, kterou jsem od zaměstnavatele nikdy neobdržela. Výtku jsem přijala.
V této souvislosti mi byl odebrán ode dne předání upozornění osobní příplatek bez udání délky doby odebrání s vysvětlením:
"Pokud budete posléze dosahovat dlouhodobě velmi dobrých nebo vynikajících pracovních výsledků, může Vám být přiznán nový osobní příplatek."
Můj dotaz zní - je možné v souladu s právní normou takto postupovat - odebrání osobního příplatku (vím, že není nárokový, a porušila jsem vnitřní předpis), aniž by bylo uvedeno, po jakou dobu bude příplatek odebrán a podmínit nové přiznání takovouto podmínkou? Za celou svou 16,5 roku trvající pracovní činnost u tohoto podniku jsem neobdržela ani jednou výtku za špatně odvedenou práci. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Osobní příplatek sice není nároková složka platu, jakmile je ale přiznán, tak se jedná o nárokovou složku a stejně tak jak zaměstnanec jeho přiznání dosáhl dlouhodobou prací - § 131 zákoníku práce, je jeho odebrání možné pouze dlouhodobým porušováním pracovních povinností.
Dle mého názoru Vám byl osobní příplatek odebrán neoprávněně, a to ať už Vám vytknuté jednání bylo v rozporu s obsahem práce či nikoliv, jelikož došlo k porušení zásady uvedené v § 13 odst. 2 písm f) zákoníku práce.

Můžete vyrozumět zaměstnavatele o Vaší vůli se bránit jeho jednání a nebo rovnou podat žalobu na soud na určení neplatnosti rozhodnutí zaměstnavatele, neplatnosti nového platebního výměru a na vydání neoprávněně zadržované složky platu v plné výši ode dne, kdy Vám byl odňat.


PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Starobní důchod a opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou
- Práce na vysoké škole ve starobním důchodě a pracovní smlouva
- Zaměstnávání akademických pracovníků ve starobním důchodu - informace

Kolegyně ukončila pracovní poměr dohodou (akademický pracovník VŠ, ona RNDr.), aby mohla pobírat starobní důchod ke dni 31. 12. 2008. Poté jí byla předložena pracovní smlouva na jeden rok do 31. 12. 2009, která byla v následujících letech prodloužena do 31. 12. 2010 a znovu do 31. 12. 2011. Podle zákona o vysokých školách může dostat smlouvu pouze od 2 - 5 let, poud je mladší 65 let (kolegyni je 61 let). Znamená to tedy, že smlouva je neplatná a kolegyně má nárok na smlouvu na dobu neurčitou? Jak by měla postupovat, pokud mám pravdu? Naše personální nezajímá, že smlouvu nemůže vystavit akademickým pracovníkům na 1 rok, jsou-li mladší 65 let. Kolegyni již vedoucí nechce smlouvu na příští rok prodloužit, proto se Vás na to ptám a byla bych ráda, kdybyste odpověděli. Měla by aspoň nárok na odstupné? V diskusích jsem našla, že před ukončením smlouvy musí písemně požádat o její prodloužení (neboť smlouva na 1 rok vystavena být nemohla, dle mého názoru) a smlouva jí musí být prodloužena. Mám pravdu? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
To, co píšete, je aktuální znění §70 odst. 4 zákona o vysokých školách, které nabylo účinnosti 1.1.2010. Do uvedeného data platilo i znění zákona o důchodovém pojištění, že výplata starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku.
Na akademické pracovníky, kteří jsou zároveň poživateli starobního důchodu a s nimiž byl pracovní poměr na dobu určitou sjednáván maximálně na dobu 1 roku, a to již před 1.1.2010, se použije přechodné ustanovení k zákonu o vysokých školách č. 110/2009 Sb.
Tím je stanoveno, že vznik, trvání, změny a skončení pracovního poměru se řídí právní úpravou podle §70 odst. 4 zákona o vysokých školách ve znění platném před 1.1.2010 (předchozí právní úpravou) a to bez ohledu na to, kdy taková skutečnost nastala. Proto je možné prodlužovat i nadále pracovní poměry vždy o jeden rok. Pokud by takový pracovní poměr skončil a byl uzavřen nový, řídil by se již aktuální právní úpravou.


OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace Ford mondeo 2,2 TDCi Titanium S - opakovaná závada na vozidle
- Reklamace osobního automobilu podle obchodního zákoníku

08/2010 jsem zakoupil nový Ford Mondeo 2.2 TDCi Titanium S. K dnešnímu datu je tedy v provozu něco málo přes rok a mám problém stále s jednou věcí, kterou stále uplaňuji na reklamaci:
- na cca 4000 km - oznámení auta Service oil = uznaná reklamace, výměna oleje a filtru
- na cca 11000 km - oznámení auta Service oil = uznaná reklamace, výměna oleje a filtru, update softwaru
- na cca 20000 km - normální servisní prohlídka, výměna oleje a filtru
- na cca 30000 km - oznámení auta Service oil = dne 1.12.2011 jsem byl znovu v servisu nahlásit tuto chybu, reklamaci nechtějí uznat, že se jedná o vlastnost auta.
Auto kupováno podle obchodního zákoníku. Co mám v takovémto případě dělat, když se k celé věci staví takto? Děkuji, Ingrid

ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych žádat od prodejce dodání náhradního zboží (výměna automobilu), protože vady jsou očividně neopravitelné. Nárok plyne z § 436 odst. 2 obchodního zákoníku. Samozřejmě z toho stejného důvodu můžete odstoupit od smlouvy, ale to znamená, že Vám budou vráceny peníze a nebudete mít automobil.


OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník nevyklidil byt - jak postupovat?
- Nájemce nechal věci v pronajatém bytě - jak postupovat
- Nájemník přestavěl pronajatý byt - je možné požadovat vrácení do původního stavu?
- Nájemce udělal bez dovolení pronajímatele stavební úpravy bytu
- Musí nájemník platit pronajatý byt pokud ho neuvedl do původního stavu?
- Byt neuvedený do původního stavu a placení nájemného nájemníkem

Jsem majitelkou bytového domu a podepsala jsem dohodu o ukončení nájmu k 30.11.2011 s poněkud problémovým nájemníkem. Při předávání bytu jsem zjistila, že byt není vyklizený, jsou v něm stavební úpravy na které nemá nájemník žádné písemné povolení ani od bývalých majitelů. Např. různé příčky, přetažené rozvody vody a odpadů, v dětském pokoji plynový kotel zabudovaný do skříně. Odmítla jsem byt v takovém stavu převzít protože bych ho nemohla dál pronajmout a trvala jsem na vyklizení a uvedení do původního stavu.
Nájemník to odmítl, řekl že mi pošle klíče poštou a hotovo. Chtěla bych vědět, jestli mám právo na tyto požadavky a jesli musí nájemník platit i dál nájemné, dokud byt neuvede do původního stavu. Poštu nepřebírá, nekomunikuje. Děkuji, Miluše

ODPOVĚĎ:
Bez povolení pronajímatele nemá nájemník právo byt stavebně ani jinak upravovat (§ 667 občanského zákoníku), po ukončení smlouvy je nájemník povinen věc uvést v předešlý stav (§ 667 odst. 2).
Nájemní smlouva je ukončená, nyní se můžete pouze soudit o to, kdy nájemník zajistí vyklizení bytu a uvedení v předešlý stav. Nejsnazší cestou je provést uvedení v předešlý stav na Vaše náklady a vymáhat je soudně po nájemníkovi (samozřejmě všechny úpravy, které nájemník provedl řádně zadokumentovat jako budoucí důkazy pro soud) nebo podat žalobu na určení povinnosti nájemníka byt uvést do předešlého stavu do určité doby s tím, že jinak budou opravy provedeny na jeho náklady a ty vymáhány spolu s ušlým ziskem z nájemného po nájemníkovi. Zvažte jak solventní bývalý nájemník je, protože druhý způsob povede k vyšším nákladům, které Vám nikdy fakticky nemusí být zaplaceny (pokud je bývalý nájemník nemajetný).


OBCHOD-REKLAMACE
- Vrací se peníze po třetí reklamaci než až při čtvrté reklamaci?
- Žaloba na vrácení peněz prodejcem při třetí reklamaci

Ráda bych se zeptala, jak mám postupovat, když mi v obchodě nechtějí po třetí reklamaci kabelky vrátit peníze a tvrdí mi, že jedině až po čtvrté reklamaci.
Volala jsem na ČOI v Brně a tam mi řekli, že pokud je stejná vada výrobku, tak musí vrátit peníze po třetí reklamaci, ale pokud jsou různé vady, tak až po čtvrté reklamaci, prý to nemá žádnou právní oporu. Tak mi řekněte kdo má pravdu a co mám tedy dělat? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Podle § 622 občanského zákoníku můžete pro opakovaný výskyt odstranitelné vady jako kupující odstoupit od kupní smlouvy nebo žádat výměnu věci. Pokud se stejná vada vyskytne 3x (tedy je dvakrát opravována) je judikaturou dovozeno, že vzniklo právo odstoupit od smlouvy nebo žádat výměnu věci pro opakovaný výskyt vad.
Pokud Vám v obchodě nebudou chtít poskytnout součinnost, kterou ze zákona mají, doporučuji odstoupit od smlouvy (dopisem s dodejkou) v něm dát termín k vrácení peněz, a po uplynutí stanovené lhůty podat žalobu na vrácení peněz.


PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Evidenční program skladu je nedostatečně zabezpečen, má zaměstnanec odpovědnost za škodu?
- Je pracovník skladu odpovědný za manko pokud je evidenční, účetní program nezabezpečen
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Musí být majitel skladu ze zákona pojištěn proti manku?

Pracuji ve společnosti, která má po celé republice cca 12 poboček. Pracujeme s účetním programem, který dovoluje dělat změny (např. v počtech kusů zboží na skladě, mazání cizích dokladů a pod.). Zajímalo by mne, zda-li mohu v tomto případě odmítnout odpovědnost za manko. Mohlo se totiž stát, že mi někdo cizí mohl omylem či úmyslně smazat doklady na mém středisku. Mám podezření že se to takto stalo.
Slyšela jsem že je nějaká "tolerovatelná" částka. Mělo by to být u střediska které má roční obrat cca 5 mil Kč 100 000 Kč. Je tomu tak? Existuje nějaká taková částka? Jedná se o to, že zaměstnavatel je pro případ manka pojištěný. Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Ze zákona je povinné pojištění zaměstnavatele pouze pro případ škody způsobené zaměstnanci pracovním úrazem, či nemocí z povolání. Pokud je zaměstnavatel pojištěn i proti manku, jedná se o jeho dobrovolné pojištění. "Tolerovatelná" částka ze zákona nevyplývá.
Pokud nemáte zajištěny podmínky, pro to, abyste mohla odpovídat za schodek nedoporučuji hmotnou odpovědnost podepisovat nebo od ní můžete odstoupit podle § 253 zákoníku práce (nejprve musíte na nedostatky zaměstnavatele upozornit a pokud nebude reagovat, tak po 15 dnech odstoupit).


TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Práva poškozeného v trestním řízení
- Čeho se může poškozený v trestním řízení domáhat?
- Má právo znát účastník průběh vyšetřování policií?
- Má účastník trestního řízení právo znát výsledek vyšetřování Policie?
- Musí Policie informovat poškozeného o předání spisu na státní zastupitelství?
- Trestní řízení a nárok na náhradu škody
- Podání stížnosti pro odložení trestního řízení policií
- Stížnost proti přerušení nebo zastavení trestního stíhání Policií

Měl jsem uzavřenou dohodu o provedení práce, kdy jsem pracoval pro živnostníka, kterého zaměstnávala další společnost a stal se mi vážný pracovní úraz (5/2011) právě na pracovišti této společnosti, který si vyžádal 6měsíční léčení.
Všechny pracovní ochranné pomůcky byly z mé strany dodrženy. Od policie jsem byl záhy vyslechnut a dostal jsem protokol, kde jsem uvedl, že chci být o případu dále vyrozuměn.
Byl jsem také vyslechnut bezp. technikem společnosti, kde úraz stal, ale od té doby jsem žádnou informaci neobdržel ani od Policie ani od zaměstnavatele.
Kontaktoval jsem tedy policejní služebnu, která případ šetřila a bylo mi sděleno, že celý spisový materiál předala Okresnímu státnímu zastupitelství (08/2011), kde posuzují, zda byly kontroly bezpečného pracoviště v rovině trestního práva dostatečné či nikoliv a určují konkrétního viníka (?).
Můžete mi, sdělit, zda-li je běžné, že jsem od policie, co by poškozený, neobdržel žádnou zprávu ani vyrozumění v písemné podobě a že další 3 měsíce leží spisový materiál na státním zastupitelství?
Jak se mám nyní zachovat a na co všechno mám nárok? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Vaše práva, jakožto poškozeného v trestním řízení, zahrnují například:

• právo nahlížet do spisů, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí (§ 65 trestního řádu), v této souvislosti se tedy můžete dostavit k příslušnému okresnímu státnímu zastupitelství. Ze závažných důvodů Vám může být nahlédnutí do spisu policejním orgánem či státním zástupcem odepřeno (proti rozhodnutí o odepření můžete podat stížnost).
• právo činit návrhy na doplnění dokazování,
• právo žádat, aby Vám byly do vlastních rukou doručeny opisy rozhodnutí, proti kterým můžete podat opravný prostředek (§ 64/1 písm. b) trestního řádu)
• právo na doručení usnesení o odložení věci a právo podat stížnost proti tomuto usnesení (§ 159a/5 trestnío řádu),
• právo, aby Vám bylo oznámeno usnesení o postoupení věci jinému orgánu, např. přestupkové komisi apod. (§ 171/2 trestního řádu) a právo napadnout takové usnesení stížností (§ 171/2 trestního řádu),
• právo být vyrozuměn o zastavení trestního stíhání (§ 172/3 trestního řádu) a právo napadnout takové rozhodnutí stížností (§ 172/3 trestního řádu),
• právo být vyrozuměn o přerušení trestního stíhání (§ 173/3 trestního řádu).

K Vašemu dotazu:
Pokud jste nebyl policejním orgánem vyrozuměn o předání spisu okresnímu státnímu zastupitelství, nejedná se na straně policejního orgánu o pochybení, neboť trestní řízení samo (a tudíž ani Vaše práva) nebylo tímto úkonem nijak ovlivněno (postoupilo pouze o krok dále).
Jako poškozenému Vám lze doporučit maximální aktivitu, domáhejte se vždy důrazně zejména práva být o všech svých oprávněních ze strany orgánů činných v trestním řízení řádně poučen.
Nejdůležitějším právem poškozeného v trestním řízení je právo připojit se k trestnímu řízení se svým nárokem na náhradu škody (popř. navrácení bezdůvodného obohacení a náhrady nemajetkové újmy), o této skutečnosti jste však byl policejním orgánem již poučen.
Pro Vaše určité uklidnění uvádím, že poněkud delší prodlevy v činnosti orgánů činných v trestním řízení nejsou ničím zvláštním. Můžete kontaktovat příslušné okresní státní zastupitelství a vyžádat si zaslání veškerých rozhodnutí, proti kterým byste mohl eventuálně podat opravný prostředek (viz výše). Tuto žádost je samozřejmě vhodné podat písemně (přičemž jednu kopii si ponechte).


PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplácení dovolené u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby
- Proplácí se dovolená u nerovnoměrné pracovní doby dle průměrného výdělku?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené u nerovnoměrné pracovní doby

Moc Vás prosím o radu. Moje žena pracuje v podniku s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Její úvazek činí 7,5 hodiny denně. Podle plánu služeb, ve kterém převažují služby 6,5 hodinové, ale také směny 11ti hodinové, a to jak denní či noční služby. V případě dovolené je jí zaměstnavatelem hrazeno jen 6,5 hodiny za 1 den dovolené. Roční počet odprac. hodin si zaměstnavatel hlídá, aby v průměru zaměstnanci odpracovali 7,5 hodiny, ale má-li platit dovolenou, náhle toto pravidlo neplatí. Připadá mi logické, že u úvazku 7,5hod denně by měla být náhrada za dovolenou ve výši 7,5 hodiny, nebo tomu tak není? Zaměstnavatel se ohání tím, že platí náhradu podle dlouhodobého plánu služeb. V tom případě by snad ale měl být tak plánován, aby vyšla dovolená i na 11ti hodinovou směnu, aby tak počet propacených dnů dovolené se rovnal v průměru nároku zaměstnance, tzn v tomto případě 25 +5 dnů dodatkové x 7,5hodiny. Manželka takto přichází o proplacení 3 dnů, respektive 22,5 hodiny za tento rok. Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
V případě Vaší manželky je nutné vyjít z § 213/4 zákoníku práce, dle něhož čerpá-li dovolenou zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Zároveň samozřejmě platí, že zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou čerpá dovolenou pouze ve dnech, na které mu byla zaměstnavatelem rozvržena pracovní směna.
Jeden den dovolené zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se shoduje s jednou pracovní směnou (dle rozpisu pracovních směn), tj. v tomto případě se nepřihlíží ke skutečné délce trvání takové pracovní směny. Pokud má tedy zaměstnanec dovolenou v den, na který mu připadá např. 6,5 hodinová směna, vybere si jeden den dovolené stejně jako zaměstnanec, kterému na tentýž den připadla např. 11,5 hodinová pracovní směna. Čerpání dovolené po hodinách tedy není možné, maximálně by přicházelo v úvahu její čerpání po půldnech.
Co se týče proplácení dovolené, čerpané zaměstnancem s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou (který zároveň pracuje v nestejně dlouhých pracovních směnách), nabízí se zaměstnavateli dva mechanismy:
1/ Zaměstnavatel může proplácet zaměstnanci náhradu mzdy ve výši, odpovídající délce té pracovní směny, která připadala na den, ve kterém si zaměstnanec vzal dovolenou (dle výše uvedeného příkladu by tedy první zaměstnanec obdržel náhradu mzdy odpovídající 6,5 hodinám práce, jeho kolega by však za stejný den dovolené obdržel náhradu za 11,5 hodinovou pracovní směnu).
Tento mechanismus (tj. přepočet dovolené na hodiny) není zákoníkem práce výslovně upraven, neboť čerpání dovolené (a tudíž i její proplácení) “po hodinách” není v zásadě možné. Je však zřejmé, že tento způsob proplácení dovolené je v případě zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou (s nestejně dlouhými pracovními směnami) zřejmě nejspravedlivější, neboť není zákoníkem práce výslovně zakázán, je možné k němu přistoupit.
2/ Dle § 222/1 (věta druhá) zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnanci proplácet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce pracovní směny (tj. v tomto případě se nepřihlíží ke skutečné délce pracovní směny, kterou zaměstnanec z důvodu dovolené neodpracoval). Zaměstnavatel Vaší manželky se zjevně rozhodl právě pro tento způsob.
Při výpočtu průměrné délky směny v roce se vychází z plánovaných pracovních směn (podle rozvrhu pracovních směn). V této souvislosti se proto nemůže přihlížet k počtu a délce směn zaměstnancem skutečně odpracovaných (je nutné zohlednit veškeré směny, plánované v daném období k odpracování).
V tomto případě je nutné zjistit dle rozvrhu pracovních směn průměrnou délku pracovních směn konkrétního zaměstnance v průměru za celý rok. Rozhodne-li se zaměstnavatel použít tento odměňovací mechanismus, měl by tímto způsobem postupovat stejně vůči všem svým zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou (nikoho tedy nediskriminovat).
V případě Vaší manželky je tedy rozhodné, kolik hodin činí její průměrná pracovní směna v kalendářním roce (nikoli tedy velikost jejího úvazku, ale průměr vypočtený z celoročního rozvržení pracovních směn). Pokud se jedná o Vámi zmiňovaných 7,5 hodin a zaměstnavatel je ochoten proplácet pouze 6,5 hodin, dochází na jeho straně k porušení § 222/1 zákoníku práce, neboť proplácená náhrada mzdy se nerovná průměrné délce pracovní směny v kalendářním roce. V této souvislosti Vám lze doporučit obrátit se na místně příslušný inspektorát práce, není rovněž vyloučeno podání žaloby.
Pokud je naopak výpočet zaměstnavatele správný, jedná se v případě Vaší manželky o důsledek určité nutné nepřesnosti tohoto odměňovacího mechanismu. Pokud bude Vaší manželce čerpání dovolené určeno na dny, na které jí připadají např. 11 hodinové směny, obdrží skutečně pouze náhradu “průměrné” mzdy. Tato disproporce by měla být vyrovnána v případech, kdy bude Vaší manželce určena dovolená na dny s kratší směnou (např. 5 hodin).


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vliv přiznání plného invalidního důchodu na vyplácení úrazové renty
- Vyplácení náhrady ztráty na výdělku zaměstnavatelem při plném invalidním důchodu pracovníka
- Renta za pracovní úraz a rozsudky Nejvyššího soudu

V souvislosti s pracovním úrazem jsem byl částečně invalidní a pobíral úrazovou rentu. Později jsem měl plný inv.důchod z titulu obecných příčin. Teď měla moji rentu převzít poj.Kooperativa. Jejich resumé je toto: Váš nárok na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku zanikl dnem, kdy jste byl uznán plně invalidním pro chorobu obecnou. Došlo k podstatné změně poměrů ve smyslu ustanovení par. 202 odst.1 ZP. Za této situace je zřejmé, že poměry , které byly rozhodující pro určení výše náhrady podle par.195 ZP se změnily a že jde o změnu podstatnou.Plný inv.důchod přiznaný pro obecné onemocnění znamená zánik povinnosti zaměstnavatele. Pracovní úraz byl z r.1967, část.inv.důch. 197O a plný invalidní důchod 2001. Je mi divné, že společnosti které rentu vyplácely měly k dispozici všechny doklady týkající se invalidity a nic nenamítaly. Můžete mi prosím sdělit Váš názor. Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Přestože přiznání plné invalidity pro „obecnou chorobu“ zpravidla představuje podstatnou změnu poměrů (ve smyslu § 202 zákona č. 65/1965 Sb.), nebyl bych si (na rozdíl od Vámi citovaného sdělení pojišťovny Kooperativa) s kategorickým závěrem o skončení povinnosti zaměstnavatele k výplatě „úrazové renty“ tak jist. Neboť neznám konkrétní okolnosti Vašeho případu, vyjádřím se v obecné rovině:
Obecně platí, že pokud u poživatele částečného invalidního důchodu (přiznaného na základě pracovního úrazu) dojde ke zhoršení zdravotního stavu, z kteréhož důvodu je mu přiznán tzv. plný invalidní důchod, je nezbytné posoudit z jakého důvodu k tomuto zhoršení zdravotního stavu došlo.
Pokud je dána příčinná souvislost mezi zhoršením zdravotního stavu a pracovním úrazem (který je odškodňován úrazovou rentou či částečným invalidním důchodem), není důvodu pro zastavení plateb úrazové renty (mohlo by dojít nanejvýš ke změně její výše).
Je-li naopak plný invalidní důchod přiznán poživateli úrazové renty z tzv. obecných příčin (např. tedy v důsledku „obecné choroby“), může se jednat o podstatnou změnu poměrů, jejímž následkem může být skončení výplat úrazové renty. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že se nejedná o univerzální pravidlo, nelze je paušalizovat (čehož se ve Vašem případě pojišťovna Kooperativa zjevně dopouští).
V této souvislosti je důležitou skutečnost, zda ve Vašem aktuálním zdravotním stavu převažují takové zdravotní obtíže, které by bylo možné podřadit pod kategorii obecných chorob (které tedy nejsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem) a které Vám zároveň znemožňují výkon jakékoli výdělečné činnosti.
Na tomto místě si dovolím parafrázovat dva rozsudky Nejvyššího soudu, které s Vaším případem úzce souvisí:

Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, , č.j. 21 Cdo 2933/2008, není sama o sobě rozhodující:
- skutečnost změny částečného „úrazového“ invalidního důchodu na invalidní důchod „z obecných příčin“ (tento názor zastává ve Vašem případě pojišťovna Kooperativa) nebo
- okolnost, zda začnev celkovém rozsahu poškození zdraví zaměstnance převažovat poškození zdraví „z obecných příčin“.

Pro posouzení podstatné změny poměrů je naopak významné, zda jsou zde taková zhoršení zdravotního stavu, která:
a/ nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem poškozeného a
b/ která sama o sobě (sousloví „sama o sobě“ je naprosto klíčové) vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost.
Je tedy nutné posoudit, zda (a odkdy) byl poškozený zaměstnanec v důsledku „obecných příčin“ neschopen soustavné výdělečné činnosti (tedy i kdyby následků pracovního úrazu nebylo).
Z výše uvedeného lze proto dovodit, že pro to, aby se ve Vašem případě mohl zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) zbavit povinnosti k výplatě úrazové renty, musí být splněny zároveň tyto podmínky:
1/ musí zde být zhoršení zdravotního stavu, které není v příčinné souvislosti s pracovním úrazem (tedy zhoršení z důvodu obecné choroby) a
2/ toto zhoršení Vašeho zdravotního stavu Vám musí samo o sobě (tedy i kdybyste v minulosti neutrpěl pracovní úraz) znemožňovat jakoukoli soustavnou výdělečnou činnost.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2003, č.j. 21 Cdo 227/2002, výše uvedené pravidlo (pod bodem 2, tedy znemožnění jakékoli soustavné výdělečné činnosti) poněkud změkčuje:
Zaměstnavatel se může částečně zbavit povinnosti k úhradě úrazové renty (může tedy úrazovou rentu vyplácet ve snížené výši) ,pokud:
- zhoršení zdravotního stavu (z obecných příčin) sice nemá za následek úplnou ztrátu pracovní způsobilosti zaměstnance, ale znemožňuje mu výkon práce, kterou konal před pracovním úrazem a která byla určující pro zjištění průměrného výdělku před pracovním úrazem.
Pokud Vám tedy zhoršení Vašeho zdravotního stavu z obecných příčin naprosto znemožňuje výkon práce, při níž jste pracovní úraz utrpěl, ale zároveň Vám dovoluje výkon práce jiné (byť méně placené), je zaměstnavatel oprávněn vyplácet Vám úrazovou rentu ve výši průměrného výdělku (zjištěného zpravidla jako pravděpodobný výdělek), kterého byste dosahoval při výkonu výše zmíněné jiné práce.
Pokud Vám byla i po přiznání plného invalidního důchodu až doposud úrazová renta vyplácena, může se jednat například pouze o důsledek právní neznalosti toho, kdo Vám rentu vyplácel. Nynější rozhodnutí pojišťovny Kooperativa Vám rentu již nevyplácet však samozřejmě neznamená, že byste musel úrazovou rentu za období od přiznání plného invalidního důchodu vracet.
Pokud se domníváte, že ve Vašem případě jsou splněny podmínky pro pokračování ve výplatě úrazové renty a stanovisko pojišťovny Kooperativa je tudíž nesprávné, lze Vám doporučit obrátit se na advokáta, jehož prostřednictvím můžete pojišťovně zaslat tzv. předžalobní výzvu, v níž se budete domáhat obnovení plateb úrazové renty (a nahrazení renty doposud nevyplacené, včetně úroku z prodlení). V případě neochoty pojišťovny vyhovět Vašim požadavkům pak bude nutné pojišťovnu žalovat.
Na úplný konec své odpovědi pouze podotýkám, že dle § 195/4 zákona č. 65/1965 Sb. náleží zaměstnanci úrazová renta nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku. Vzhledem k tomu, že jste pracovní úraz utrpěl v roce 1967 soudím, že se k této věkové hranici již blížíte. V této souvislosti proto doporučuji ke zvážení, zda se ve Vašem případě (mnohdy nákladné) soudní řízení (začasté také s nejistým výsledkem) „vyplatí“ (zejména tedy ve srovnání s celkovou částkou, kterou je Vám pojišťovna do Vašich 65. narozenin ještě povinna vyplatit).


OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží - prodejce tvrdí že zboží bylo poškozeno spotřebitelem, zákazníkem
- Reklamace autosedačky
- Prodejce nechce vrátit celou částku za vrácené zboží dle 53/10 Obč. zákoníku
- Postup vrácení zboží ve lhůtě 14 dní
- Předžalobní výzva - prodejce odmítá vrátit celou částku za vrácené zboží
- Kdo uplatňuje reklamaci u poštovního balíku - adresát nebo odesílatel?
- Reklamace poštovního balíku, poštovní zásilky u škody způsobené poštou
- Je platná faktura bez částky, ceny za zboží?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo je vlastníkem věci která je zaslána poštou jako poštovní zásilka

Jak se bránit, pokud dodavatel tvrdí, že reklamované zboží bylo poškozeno spotřebitelem? Komu odpovídá provozovatel poštovních služeb za poškození balíku při odstoupení od smlouvy?
Kdo je vlastníkem poštovní zásilky v době přepravy?

Koupila jsem si na internetu autosedačku. Byla mi zaslána, ale nebyla jsem spokojená a tak jsem jí odeslala zpět firmě co mi jí dodala (do 14 dnů bez udání důvodu). Zapoměla jsem dodat, že autosedačka mi přišla s fakturou na které je sice uveden název + množství tzn. 1 kus , ale už tam není cena. Je povinnost prodejce uvést cenu na faktuře? A nastal další problém, posílala jsem jí českou poštou, pán napsal, že balík byl poškozen a že autosedačku podrobně prozkoumají, jestli není poničená. Nakonec závady našel - k mému překvapení. Balík jsem pojistila, tak jsem mu napsala, že muže uplatnit reklamaci na poště, za poničení balíku během přepravy a najednou vady které našel tak nejsou způsobené přepravou, ale mnou! Než jsem autosedačku odeslala, nafotila jsem jí a to jsem mu také napsala, on mi poslal také fotografie s udajným poškozením, které jsem já určitě nezpůsobila. A že mi peníze vrátí, ale že tím poškozením se částka sníží.Kdo určuje o kolik se částka sníží? S tímto já nesouhlasím, posílala jsem mu autosedačku v pořádku, mám i fotky a tak nevím co dělat dál a jak se domoci o vrácení celé částky? Děkuji, Stanislava

ODPOVĚĎ.
Dle § 53/10 Občanského zákoníku je dodavatel (prodejce) povinen vrátit spotřebiteli (tedy Vám) zaplacené finanční částky nejpozději do 30 dnů od odstoupení (bylo-li odstoupeno ve 14tidenní lhůtě od dodání zboží).
Odmítá-li Vám prodejce (dodavatel) vrátit celou zaplacenou částku, lze Vám doporučit zvolit nátlakový postup, tj. zaslat dodavateli písemnou výzvu ke splnění jeho povinností, kterou zároveň pojmete jako výzvu předžalobní. V této výzvě dodavatele především upozorněte na jeho zákonnou povinnost vrátit Vám celou zaplacenou částku (viz výše) a důrazně se ohraďte proti nařčení, že bylo poškození autosedačky způsobeno Vámi (v této souvislosti odkažte na předchozí korespondenci). Jako určitý projev dobré vůle můžete dodavateli nabídnout originál podacího lístku z pošty (zhotovte si jeho kopii), který je zapotřebí k provedení úspěšné reklamace poštovní zásilky (pokud dodavatel nemá obdobný dokument již k dispozici). Upozorněte dodavatele, že v případě, že Vám nevrátí požadovaný finanční obnos (a to v dodatečné lhůtě, kterou mu zároveň určíte), jste připravena hájit svá práva soudní cestou.
Pokud dodavatel Vaší výzvě nevyhoví, lze Vám doporučit podat na něj k soudu žalobu. V žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti, přiložte maximum důkazů (zejména veškerou dosavadní korespondenci, fotodokumentaci, kopii podacího lístku, navrhněte provedení svědeckých výpovědí těch, kteří měli o stavu autosedačky v okamžiku jejího odeslání povědomí apod.) a domáhejte se, aby byla dodavateli určena povinnost k vrácení celé Vámi uhrazené částky (včetně zákonných úroků z prodlení a nákladů soudního řízení).
Na vysvětlenou připomínám, že pokud Vám dodavatel nevrátí celou zaplacenou částku, vznikne na jeho straně tzv. bezdůvodné obohacení (§ 451 a násl. Občanského zákoníku), které je Vám povinen vrátit.
Na tomto místě však musím zmínit jeden vcelku významný zádrhel, na který byste mohla v případném soudním řízení (dle výše naznačeného scénáře) narazit:
Pokud jste odstoupení od kupní smlouvy realizovala tak, že jste zboží prodejci rovnou odeslala (tj. dodavateli jste před tím nedoručila písemné odstoupení od smlouvy), bylo by na škodu způsobenou poštovní přepravou možné nahlížet tak, že tato škoda byla způsobena Vám (jakožto vlastnici autosedačky v době poštovní přepravy). Pokud se totiž prodejce (dodavatel) dozvěděl o Vašem odstoupení od smlouvy až v okamžiku přijetí zásilky, přešlo na něj vlastnické právo k autosedačce právě až v tuto chvíli, tzn. v době poštovní přepravy byla autosedačka stále ještě Vaším vlastnictvím.
Z výše uvedeného vyplývá, že Vy jakožto vlastnice a tudíž i poškozená byste se měla u provozovatele poštovních služeb domáhat náhrady škody, tj. podat reklamaci poštovní zásilky.
S ohledem na skutečnost, že výše uvedený postup by však pro Vás z praktického hlediska představoval neúměrnou zátěž (minimálně proto, že k úspěšnému uplatnění reklamace poštovní zásilky je nutné v co nejkratší lhůtě předložit poškozený balík, což je ve Vašem případě v podstatě neuskutečnitelné), Vám lze doporučit postupovat dle shora uvedeného scénáře, tj. zaslat dodavateli předžalobní výzvu (je vcelku pravděpodobné, že dodavatel zareaguje kladně již v této fázi a žalobu tak nebude zapotřebí podávat).
Na okraj své odpovědi dodávám, že byla-li Vám dodavatelem doručena faktura bez uvedené kupní ceny, jednalo se o fakturu neplatnou z důvodu její závažné vady, tato skutečnost se však Vašeho případu dotýká opravdu jen okrajově.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vlastník bytu odmítá rekonstrukci, se kterou dříve souhlasil - jak postupovat
- Je vlastník bytu oprávněn vyklidit byt svépomocí?
- Majitel bytu za peníze potomka nechal zrekontruovat byt a teď ho chce vystěhovat
- Majitel bytu vyměnil zámek, potomek si nemůže vzít své věci
SPRÁVNÍ-OBEC
- Co může udělat obecní úřad při zásahu do pokojného stavu
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Je možné požadovat peněžní náhradu za schválenou rekonstrukci bytu majitele
- Majitel nemovitosti si nechal zrekonstruovat byt na náklady potomka
- Jak se vypočítává bezdůvodné obohacení u rekonstrukce bytu, rodinného domu

Bydlíme 2,5 roku v bytě přítelovy matky, ona bydlí u svého přítele. Platíme veškeré náklady na byt včetně příspěvku do fondu oprav, dále daně z nemovitosti atd. Matka příteli slíbila, že mu byt daruje, ale odkládala to s tím, že jde jen o formalitu a byt bude stejně jeho. Je to její jediné dítě. S jejím souhlasem jsme se pustili do rekonstruce (nová plastová okna, rozvody elektřiny, podlahy, stropy). Teď si to rozmyslela, tvrdí, že s ničím nesouhlasila, chce 850.000,- nebo abychom byt vrátili do původního stavu (vč.30 let starého rozklíženého nábytku, který jsme s jejím souhlasem vyhodili) a následně se odstěhovali. Souhlas můžu dosvědčit jen já, přítel matky u jednání nebyl.
Máme nárok na vrácení peněz, které jsme do rekonstrukce vložili? Všechny doklady o zaplacení máme. Chtěla bych vědět, zda může požadovat vrácení do původního stavu, když s rekonstrukcí souhlasila? Bude moje svědectví stačit? A může nás jen
tak vyhodit nebo máme nárok na výpovědní lhůtu i když nemáme písemnou nájemní smlouvu. Smí přijít do bytu, i když nejsme doma? Máme tam všechny své věci. Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
1/ Souhlas s rekonstrukcí bytu:
Pokud matka Vašeho přítele s rekonstrukcí bytu souhlasila, je její současný požadavek poměrně absurdní a nedoporučuji Vám na něj přistoupit. V této souvislosti je samozřejmě nevýhodou, že její prvotní souhlas není zachycen písemně, Vaše svědecká výpověď o této skutečnosti je však také platná (lze dále využít svědecké výpovědi kohokoli, kdo měl o souhlasu matky Vašeho přítele povědomí). Ve svůj prospěch můžete použít i následující argumenty: Pokud matka Vašeho přítele s rekonstrukcí bytu (jak nyní tvrdí) nesouhlasila, měla zajisté nejednu možnost tento nesouhlas projevit. Předpokládám, že rekonstrukce bytu (v rozsahu, který ve svém dotazu popisujete) se neuskutečnila během jednoho víkendu, matka Vašeho přítele svůj byt bezpochyby v průběhu rekonstrukce navštívila (a probíhajících změn si tudíž nemohla nevšimnout). Svůj nesouhlas s rekonstrukcí tedy mohla projevit již v minulosti, její nynější postoj svědčí spíše o snaze zneužít svého vlastnického práva k bytu.
2/ Vystěhování z bytu:
Matka Vašeho přítele, jakožto vlastnice předmětného bytu, může kdykoli požadovat, abyste se z bytu vystěhovali. Neboť nedošlo k uzavření nájemní smlouvy (předpokládám, že nájemné matce Vašeho přítele neplatíte), nemůžete v této souvislosti požadovat předložení písemné výpovědi z nájmu bytu (výpovědní lhůta zde rovněž nepřichází v úvahu).
Pokud byste se rozhodli požadavku na vystěhování nevyhovět, byla by matka Vašeho přítele oprávněna podat na vás žalobu na vyklizení bytu. V žádném případě by vás však matka Vašeho přítele nemohla vystěhovat svépomocí. V případě, že by k tomuto kroku přistoupila, lze Vám doporučit kontaktovat Policii ČR a zejména místně příslušný obecní úřad s požadavkem na ochranu proti zásahu do pokojného stavu. Obecní úřad je v této souvislosti nutné kontaktovat bez prodlení po zásahu (např. tedy po výměně zámku bytu či po svépomocném vyklizení vašich věcí). Obecní úřad je dle § 5 Občanského zákoníku oprávněn zásah předběžně zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav.
Matka Vašeho přítele může do svého bytu (byť jej užíváte vy) vstupovat, kdy se jí zlíbí.
3/ Vrácení investic:
Tím, že jste provedli rekonstrukci bytu, vzniklo na straně matky Vašeho přítele tzv. bezdůvodné obohacení, tj. stav, kdy byl její majetek (bez právního důvodu) zvětšen. Z tohoto titulu můžete po matce Vašeho přítele požadovat vrácení bezdůvodného obohacení.
V této souvislosti je nutné vědět, že nárok na vrácení bezdůvodného obohacení se promlčuje po 2 letech od doby, kdy jste se dozvěděli o vzniku bezdůvodného obohacení a o tom, kdo se na váš účet bezdůvodně obohatil (ve vašem případě splývají tyto okamžiky v jeden a rovnají se termínům provádění jednotlivých prací). Pokud se rozhodnete podat na matku Vašeho přítele žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, můžete v ní požadovat vyplacení rozdílu tržní ceny bytu před rekonstrukcí a po jejím provedení (teoreticky můžete požadovat i cenu vámi provedených prací, není však jisté, zda vám tuto částku soud přizná) a vrácení veškerých poplatků, které jste v souvislosti s užíváním bytu uhradili (zde mám na mysli samozřejmě zaplacené daně, příspěvek do fondu apod., nikoli úhradu spotřeby el. energie, plynu, vody). V žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti a přiložte maximum důkazů (zejména veškeré doklady o provedených platbách, případnou fotodokumentaci, svědecké výpovědi apod.).


OBČAN-BYDLENÍ
- Je nájemce povinen hlásit pronajímateli nastěhování nové osoby do bytu?
- Je možné dát výpověď z nájmu bytu pokud nájemník neoznámí přistěhování osoby do bytu?
- Do kdy musí nájemník ohlásit pronajímateli přistěhování další osoby do bytu
- Lhůta nájemníka na oznámení nastěhování dalšího nájemce do bytu pronajímatele
- Do kdy musí nájemník oznámit majiteli bytu nastěhování další osoby
- Kdy musí pronajímatel zajistit přístřeší nájemníkovi (§ 712/5 Obč. zákoníku)

Pronajímám byt na dobu neurčitou a nájemník si od 1.11.2011 do bytu nastěhoval přítelkyni svého syna i s 2 dětmi, aniž by mi to nahlásil. Jak se mohu proti tomuto bránit? Mohu mu dát výpověď? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Dle § 689/1 Občanského zákoníku máte (jako pronajímatel) právo požadovat, aby v bytě žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny osoby mohly řádně užívat byt a žít v hygienicky vyhovujících podmínkách.
Co se týče změny počtu osob v bytě, stanoví § 689/3 Občanského zákoníku nájemci povinnost oznámit pronajímateli písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu, jménech, příjmeních a datech narození osob v bytě (v případě, že lze mít za to, že tato změna potrvá déle než 2 měsíce). Neučiní-li to nájemce ani do 2 měsíců ode dne, kdy taková změna nastala, dopustil se hrubého porušení svých povinností.
Pokud Vám tedy nájemce písemně nenahlásí změnu počtu osob v bytě ani do 1. 1. 2012, můžete mu dát výpověď z nájmu bytu dle § 711/2 písm. b) Občanského zákoníku (tj. pro hrubé porušení povinností nájemce).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 711/3 Občanského zákoníku musí být v písemné výpovědi uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710/2 Občanského zákoníku) a poučení nájemce o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu. V tomto případě jste povinna zajistit nájemci přístřeší (§ 712/5 Občanského zákoníku) a to maximálně na dobu 6 měsíců od vyklizení bytu).
Do budoucna Vám lze rovněž doporučit vyhradit si v nájemní smlouvě souhlas s přijetím další osoby do bytu (§ 689/2 Občanského zákoníku). Toto pravidlo sice neplatí v případě osob blízkých (ve vztahu k nájemci), popř. dalších případů zvláštního zřetele hodných, i přesto se však jedná o určitou pojistku.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused používá železniční pražce jako stavební materiál - jak se bránit
- Je stavba ze železničních pražců legální?
- Který zákon zakazuje používání pražců na zahradě

Soused již po cca 5 let postupně dláždí svůj dvůr použitými dřevěnými železničními pražci, které byly v posledních letech zařazeny do nebezpečného toxického odpadu. Tyto pražce zčásti tvoří společnou hranici, v teplém počasí páchnou a protože mám podél hranice vysázenou vinici, mám obavu o kvalitu úrody a přechod toxinů do vinné révy. Máme obavy též o náš zdravotní stav. Jak souseda donutit k odstranění tohoto jedovatéhon toxického odpadu? Soused na výzvu dobrovolně pražce neodstraní. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti záleží samozřejmě na stáří pražců a míře jejich impregnace. S ohledem na častý obsah dehtu, těžkých kovů, olejů atd. (a z toho vyplývajícím toxickým či karcinogenním vlastnostem) byly použité železniční pražce zařazeny do kategorie nebezpečných odpadů dle zákona č. 185/2001 Sb. Železničním pražcům bylo konkrétně přiřazeno katalogové číslo 17 02 01* - „Dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné“, ohledně něhož uvádí sdělení odboru odpadů Ministerstva životního prostředí č. ZP18/2005: „Bez znalosti obsahu výše uvedených látek v odpadních pražcích nelze tyto odpady využít jako stavební materiál či k stavebním účelům ... Pražce lze odstranit spálením v odpovídajícím zařízení, nikoli však v domácnostech.“
Dle zákona o odpadech může v současné době nakládat s nebezpečným odpadem (tj. odpad odstranit či využít) pouze tzv. oprávněná osoba, kterou Váš soused bezpochyby není.
V současné chvíli můžete kontaktovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice), orgán ochrany životního prostředí (místně příslušný obecní úřad či Inspektorát životního prostředí) a domáhat se, aby bylo Vašemu sousedovi uloženo okamžité odstranění závadných pražců.
Druhou (ovšem patrně značně pomalejší) možností obrany je podání žaloby dle § 127/1 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení nesmí vlastník pozemku svého souseda obtěžovat nad míru přiměřenou poměrům mimo jiné i zápachem (přičemž nebezpečná povaha toxických pražců je zajisté také schopna rušit Vaše vlastnická práva). V žalobě byste se mohl opět domáhat uložení povinnosti Vašemu sousedovi odstranit pražce na vlastní náklady a uhradit Vám veškeré výlohy spojené se soudním řízením. Na svůj úmysl podat žalobu můžete svého souseda samozřejmě s předstihem písemně upozornit a dát mu poslední šanci k dobrovolnému odstranění pražců.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sousedovy stromy stíní zahradě - jak se bránit

Soused na pozemku, kde byla původně vysázena vinice podél společné hranice vysázel smrky, které až povyrostou, budou stínit mou vinici. Je možné na pozemku vedeném jako vinice sázet lesní stromy (cca 40 ks).

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se můžete opět bránit podáním žaloby dle § 127/1 Občanského zákoníku, v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti a doložíte maximum důkazů (např. fotodokumentaci, svědecké výpovědi, kopii Vaší předžalobní výzvy apod.). Nadměrné stínění je rovněž jedním z častých případů tzv. sousedských sporů. V žalobě byste se mohl domáhat např. vyslovení povinnosti udržovat vysazené stromy pouze v přiměřené výšce (tj. provádět jejich pravidelný ostřih).


OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zpoplatnění věcného břemene - informace
- Musí být věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti zřízeno za úplatu?
- Je možné zřídit věcné břemeno bezúplatně, bezplatně?
- Úplatné a bezúplatné věcné břemeno - informace
- Jak se vypočítává cena za věcné břemeno
- Specifikace věcného břemene užívání nemovitosti - bytu, domu

Chci darovat synovi rodinný dům. Bydlím na jiné adrese a v darovací smlouvě chci uvést věcné břemeno pro doživotní užívání pro mě a mou manželku (ne bydlení). Chci vědět, zda ve smlouvě musí být uvedeno zpoplatnění práva z věcného břemene a jak se vypočítává. Děkuji, Matěj

ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, zda chcete, aby bylo věcné břemeno vůbec zpoplatněno. Jedním ze způsobů zřízení věcného břemene dle § 151o Občanského zákoníku je zřízení písemnou smlouvou (přičemž tato smlouva může být obsažena i v rámci smlouvy jiné, ve Vašem případě by se jednalo o smlouvu darovací), zákon ovšem již neřeší, zda bude věcné břemeno zpoplatněno či nikoli, resp. ponechává vyřešení této otázky na dohodě smluvních stran.
Je-li zřízeno věcné břemeno úplatně, je k úhradě této úplaty povinen oprávněný z věcného břemene, tedy ten, komu z titulu věcného břemene vyplývají určitá práva. Jste-li vlastníkem rodinného domu, který chcete darovat svému synovi a zároveň zde hodláte zřídit věcné břemeno doživotního užívání pro sebe a svou manželku, byl byste povinen platit úplatu za zřízení věcného břemene Vy. Takové řešení se však jeví jako mírně absurdní, vzhledem k tomu, že Vy přenecháte svému synovi rodinný dům, bylo by vůči Vám poměrně nespravedlivé, abyste za zřízení věcného břemene svému synovi musel ještě něco platit.
Lze Vám proto doporučit zřídit věcné břemeno bezúplatně.
Pokud byste se i přes výše uvedené rozhodl zřídit věcné břemeno úplatně, ponechává Občanský zákoník výši úplaty, frekvenci a způsob plateb (či sjednání pouze jednorázové úhrady) zcela na dohodě smluvních stran, žádný mechanismus výpočtu výše úhrady za věcné břemeno neexistuje. Jako vodítko by v této souvislosti mohl sloužit § 18 zákona 151/1997 Sb. (v této souvislosti však doporučuji konzultaci se soudním znalcem v oboru odhadu cen nemovitostí). Cena zřízení věcného břemene může být rovněž vyjádřena jako rozdíl tržní ceny rodinného domů před zřízením věcného břemene a po jeho zřízení (cena by tedy představovala kompenzaci určitého znehodnocení rodinného domu). V případě sjednání pravidelných plateb za věcné břemeno je možné sjednat cenu ve výši srovnatelné s nájemným obvyklým v daném místě a čase (ovšem pouze v případě, že oprávnění vyplývající z věcného břemene budou obdobná právům nájemce rodinného domu).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že ve smlouvě o zřízení věcného břemene musí být oprávnění, která oprávněnému z věcného břemene (tedy Vám a Vaší manželce) vyplývají, co nejpřesněji specifikována. Pouhé uvedení pojmu „právo doživotního užívání“ se proto jeví jako poměrně nedostatečné, bylo by zapotřebí konkretizovat, z jakých „úkonů“ se toto užívání skládá (např. právo vstupu a volného pohybu v rodinném domě, právo obývat některou z místností, právo používat přívod vody, plynu apod.).


RODINA-ROZVOD A SJM
- Zpětvzetí žaloby na vypořádání společného jmění manželů, SJM u soudu
- Může bývalý manžel zpět žalobu na vypořádání společného jmění manželů?
- Může vzít bývalá manželka zpět žalobu na vypořádání společného jmění manželů?
- Zpětvzetí žaloby SJM těsně před uplynutím 3 let po rozvodu
- Co znamená judicium duplex - definice
- Mohou oba manželé najednou podat žalobu na vypořádání SJM?
- Je nutný souhlas bývalého manžela, manželky při zpětvzetí žaloby na vypořádání SJM
- Kdo rozhoduje o tom, které věci si který z manželů po rozvodu nechá
- Může soud při vypořádání SJM nechat více majetku manželovi který více vydělával?

Bývalý manžel podal žalobu na vypořádání SJM, ke které jsem se já vyjádřila, ale spor se vleče, nařízené jednání bylo odloženo. Obávám se, že těsně před uplynutím lhůty 3 let od rozvodu muž žalobu stáhne, čímž údajně bude vše děleno 50:50. Je možné tomu zabránit? Vydělávala jsem pouze já, on celou dobu studoval práva a teď to zneužívá. Mám podat paralelně svoji žalobu na rozdělení SJM, nebo mi ji soud zamítne, když již jedno řízení o SJM běží? Jsem takto zcela bezmocná. Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Mohu Vás v první řadě uklidnit, neboť zcela bezmocná rozhodně nejste.

Soudní řízení o vypořádání SJM se řadí do skupiny tzv. judicium duplex, tzn. že zde mají oba bývalí manželé postavení žalobců i žalovaných. V této souvislosti je proto dobré si uvědomit, že:
1/ Tím, že Váš bývalý manžel podal žalobu na vypořádání SJM, již stejnou žalobu nemůžete podat Vy (podání vzájemných žalob je tedy vyloučeno, resp. později podaná žaloba by byla soudem přiřazena k již probíhajícímu řízení, dvě paralelní soudní řízení by tedy probíhat ve stejné věci nemohla).
2/ Z výše uvedeného vyplývá, že Vy i Váš bývalý manžel máte v řízení o vypořádání SJM postavení žalobců (resp. navrhovatelů dle § 96 Občanského soudního řádu), tj. že Váš bývalý manžel nemůže volně disponovat s žalobním návrhem. K zastavení soudního řízení z důvodu zpětvzetí žaloby by mohlo dojít pouze v případě, že byste s tímto zpětvzetím souhlasila i Vy (neboť máte rovněž postavení žalobce, viz výše).
Pokud se tedy Váš bývalý manžel pokusí vzít svou žalobu zpět (o čemž budete soudem vyrozuměna), lze Vám doporučit s tímto krokem nesouhlasit a trvat na soudním vypořádání SJM (nesouhlas je přitom vhodné odůvodnit, ve Vašem případě je samozřejmě dostačující poukaz na blížící se či již uplynulou zákonnou tříletou lhůtu od rozvodu manželství a z toho plynoucí fikci vypořádání, která by vůči Vám měla nespravedlivé účinky).
3/ Jakožto žalobce můžete označovat majetek, který se má stát předmětem vypořádání SJM. Toto platí samozřejmě pouze v případě, že Váš bývalý manžel ve své žalobě opomněl nějakou část SJM zmínit. Pokud by nějaký majetek (který byl součástí SJM, totéž platí i o dluzích) nebyl v soudním řízení vypořádán, uplatnila by se v jeho případě zákonná domněnka vypořádání (po uplynutí 3 let od rozvodu manželství), což je stav, který Vám samozřejmě nelze doporučit. Je proto vhodné doručit soudu co nejpodrobnější seznam majetku spadajícího do SJM.
4/ Značnou výhodu pro Vás představuje § 153/2 Občanského soudního řádu, dle něhož může soud v řízení o vypořádání SJM překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, tzn. že ve Vašem případě Vám může soud přiřknout (s ohledem na skutečnost že o nabytí většiny majetku v SJM jste se zasloužila Vy) i více, než jste sama navrhla ve svém vyjádření k žalobě bývalého manžela.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je dlužné výživné součást dědictví?
- Pokud dítě zemře, patří dluh na výživném do dědictví?

Zajímalo by mě, zda se dlužné výživné zahrnuje do dědictví. Dluh na výživném vznikl třetí osobě za období od srpna 2008 do dubna 2011. Dotyčný povinný otec byl pro neplnění vyživovací povinnosti pravomocně odsouzen. Dle rozhodnutí soudu je povinen uhradit dle svých možností dlužné výživné, avšak oprávněný (syn) v dubnu 2011 zemřel. Komu má povinný dluh zaplatit? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Smrt osoby oprávněné (potomka) ani povinné (platiče alimentů) nemá vliv na dávky výživného splatné ke dni smrti. Ty mohou být předmětem dědictví, neboť jako dluh či pohledávka zůstavitele přecházejí na jeho dědice.


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel neplní závazky z kvalifikační dohody - jak postupovat?
- Zaměstnavatel porušuje kvalifikační dohodu - co dělat?
- Zaměstnavatel odmítá hradit kurzy dle kvalifikační dohodě
- Vypovězení, zrušení kvalifikační dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
- Odstoupení od kvalifikační dohody - informace

Pracuji jako zdravotní laborantka v nemocnici. V Brně si dělám pomaturitní studium - atestaci v oboru. Se zaměstnavatelem jsem uzavřela kvalifikační dohodu. Při prvním kurzu proběhlo vše v pořádku, ale při dalších mi zaměstnavatel oznámil, že z důvodu nedostatku peněz, mi kurzy dál hradit nebude. Veškeré výlohy jsem hradila sama. Nyní mi uhradí kurz (z grantu EU), ale ostatní výlohy si opět hradím sama. Kvalifikační dohoda stále platí, zaměstnavatel jí odmítá zrušit nebo přepracovat. Jak mám postupovat? V případě, že dám výpověď, má zaměstnavatel právo vymáhat proplacené náklady? A platí kvalifikační dohoda, když ji zaměstnavatel porušil nebo mám možnost dohodu vypovědět nebo zrušit? Všude jsou rady jak postupovat, když dohodu neplní zaměstnanec, ale co dělat, když je to obráceně? Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčovým znění kvalifikační dohody. Z Vašeho dotazu předpokládám, že zde není obsaženo žádné ustanovení o možnosti kvalifikační dohodu vypovědět nebo od ní odstoupit.

Pokud byste se rozhodla podat výpověď, bude zaměstnavatel oprávněn po Vás vymáhat vzniklé náklady, spojené se zvyšováním Vaší kvalifikace. Proti těmto nárokům by bylo samozřejmě možné započíst náklady, které jste si musela hradit sama.

Bylo by rovněž možné od kvalifikační dohody odstoupit a to z důvodu nesplnění povinností dlužníka (Vašeho zaměstnavatele) dle § 517 Občanského zákoníku. Následkem odstoupení by však došlo ke zrušení smlouvy a na právní vztah by se hledělo, jako by nikdy nevznikl, tj. se svým zaměstnavatelem byste byli povinni vrátit si vše, co jste si z kvalifikační dohody doposud poskytli, situace by tedy byla de facto obdobná podání výpovědi.

Jako nejschůdnější řešení se ve Vaší situaci jeví vymáhání bezdůvodného obohacení po svém zaměstnavateli. Tím, že jste si některé kurzy hradila sama (tj. za svého zaměstnavatele), došlo k tzv. plnění za jiného a na straně Vašeho zaměstnavatele tak vzniklo bezdůvodné obohacení (§ 454 Občanského zákoníku).

Lze Vám proto doporučit zaslat svému zaměstnavateli písemnou výzvu (jejíž jednu kopii si ponecháte), v níž ho upozorníte na vzniklý stav a
a/ vyzvete ho k řádnému plnění jeho povinností,
b/ vyčíslíte veškeré náklady, které jste byla nucena hradit za něj (tyto náklady je vhodné prokázat, např. fakturami, účtenkami apod.),
c/ vyzvete svého zaměstnavatele, aby Vám tyto náklady bez prodlení proplatil (k čemuž mu stanovíte přiměřenou lhůtu) a
d/ upozorníte svého zaměstnavatele, že v případě nevyhovění Vaší výzvě jste připravena domáhat se svých práv soudní cestou.

Pokud by Váš zaměstnavatel na výzvu nereagoval (popř. reagoval zamítavě), můžete na něj podat tzv. žalobu na vydání bezdůvodného obohacení k soudu. V této žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti, přiložte maximum důkazů (zejména kopii kvalifikační dohody, doklady o nákladech, které jste musela hradit sama, kopie veškeré korespondence mezi Vámi a Vaším zaměstnavatelem) a domáhejte se, aby soud uložil Vašemu zaměstnavateli povinnost uhradit Vám všechny náklady, úrok z prodlení v zákonné výši a náklady soudního řízení.

Žalobu na vydání bezdůvodného obohacení musíte podat nejpozději do 2 let ode dne, kdy jste se dozvěděla, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na Váš úkor obohatil (tyto dva okamžiky ve Vašem případě splývají v jediný).


OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Může provozovat nezisková organizace živnost?
- Jak založit denní centrum péče o děti?
- Jaké živnosti souvisí s hlídáním a výchovou dětí?
- Jak založit denní centrum péče o děti

Nezisková organizace, která je založena na podporu rodiny, založí denní centrum péče o děti za úplatu.
Potřebuji vědět jak se tato činnost posuzuje - zda je to výdělečná činnost neziskové organizace, nebo je třeba mít živnostenské oprávnění a zda vůbec nezisková právnická osoba může mít živnostenské oprávnění na některé činnosti. Pokud ne, jak se tedy posuzuje toto denní centrum péče o děti.
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, jaký typ činnosti by mělo denní centrum péče o děti vyvíjet, odpovím v obecné rovině.
Jakožto nezisková organizace (předpokládám, že ve Vašem případě se jedná o občanské sdružení či obecně prospěšnou společnost) jste právnickou osobou a tudíž jste oprávněni k podnikatelské činnosti (získání živnostenského oprávnění tedy nic nebrání). Z důvodu vaší neziskovosti je však veškeré výnosy nutné investovat zpět do činnosti neziskové organizace, není tedy možné vytvářet zisk pro členy organizace. V případě podnikatelské činnosti je rovněž nutné provést registraci organizace na místně příslušném finančním úřadě.
Úplatná péče o děti může být v současných legislativních podmínkách České republiky realizována několika způsoby:
1/ Úprava dle živnostenského zákona:
V režimu živnostenského zákona přicházejí v oblasti péče o děti (zejména jejich hlídání a výchova) v úvahu 3 druhy živností:
a/ Péče o děti do věku 3 let:
V tomto případě se jedná o tzv. vázanou živnost „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“, tzn. že je zapotřebí splňovat podmínky odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, porodní asistentky nebo záchranáře (dle zákona č. 96/2004 Sb.) anebo podmínky pro výkon povolání sociálního pracovníka (dle zákona č. 108/2006 Sb.).
b/ Péče o děti od věku 3 let:
V tomto případě se již pohybujeme v oblasti tzv. volných živností, tzn. že není zapotřebí splňovat žádné speciální podmínky. V této souvislosti je možné využít živnost „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“. Určitou alternativu představuje živnost „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“ (tato živnost zahrnuje především individuální péči o děti nad 3 roky věku v rodinách či příležitostné krátkodobé hlídání dětí, včetně dětí do 3 let věku). Výhodou této živnosti je skutečnost, že není zapotřebí splňovat kvalifikační požadavky či hygienické podmínky. Tato živnost však musí být poskytována v domácnostech, kde děti žijí (péče o dítě mimo jeho domov je možná pouze krátkodobě a příležitostně).
2/ Úprava dle školského zákona:
Dle školského zákona je především možné založit soukromou mateřskou školu (tzv. školská právnická osoba). Zřizovatelem soukromé mateřské školy může být i právnická osoba, vyloučit tedy nelze ani neziskové organizace. S ohledem na značnou administrativní a finanční náročnost (mimo jiné zápis mateřské školy do rejstříku školských právnických osob) a skutečnost, že mateřská škola musí dětem poskytovat zákonem určený vzdělávací program však předpokládám, že Vaše nezisková organizace nebude mít o tuto variantu zájem.
3/ Úprava dle zákona o službách péče o děti:
Tento právní předpis je v současné době připravován, měl by mimo jiné zakotvit sousedskou výpomoc v oblasti hlídání dětí apod.
Přestože neznám Vaše konkrétní představy o budoucí péči o děti, jeví se mi jako nejschůdnější použití úpravy dle živnostenského zákona a to zejména v režimu tzv. volných živností, k jejichž provozování postačí splnění obecných podmínek pro získání živnosti dle § 6 živnostenského zákona (tj. dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost). Konkrétní právní předpis, jehož úprava by se specializovala na provoz dětských koutků či denních center péče o děti neexistuje, je proto nutné si vypomoci příslušnými živnostmi.
Na závěr Vám mohu doporučit návštěvu webových stránek www.budujemeskolky.cz, kde se můžete o Vámi zamýšlených činnostech dočíst mnoho užitečného


OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Vymáhání náhrady škody na Městské policii - postup
- Odpovědnost za škodu na automobilu poškozeného Městskou policií

Městskou Policíí mi bylo odtaženo vozidlo s tím, že jsem stál na zákazu stání a tak jsem se dopustil přestupku. Odvolal jsem se a v odvolacím řízení bylo rozhodnuto o tom, že přestupek jsem nespáchal. Přesto mi policie vozidlo téměř rok zadržuje. Nyní, když jsem pohrozil podáním trestního oznámení se mi jej rozhodli vrátit. Chci se zeptat zda mám nárok na zaplacení servisní prohlídky a oprav způsobených tím, že vozidlo stálo tuto dobu venku a je poškozeno, povětrnostními vlivy a dlouhým stáním...
Popřípadě na jaké další odškodnění mám právo a v jaké maximální výši. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Váš případ je takřka učebnicovým příkladem nároku na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. Dle tohoto zákona máte nárok na náhradu veškeré škody, která Vám byla způsobena protiprávním rozhodnutím a nesprávným úředním postupem.
V této souvislosti se obraťte na Ministerstvo financí ( http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ ), které je ve Vašem případě příslušným orgánem (§ 6/3 zákona č. 82/1998 Sb.). Můžete požadovat:
- náhradu škody vzniklé na autě dlouhým stáním, povětrnostními vlivy apod.: Jednat se bude zejména o náhradu za servisní opravy, tyto náklady budete samozřejmě povinen prokázat, je proto vhodné uschovat veškeré doklady o provedených opravách a platbách za ně (z těchto dokladů musí být především zřejmé, jaké konkrétní práce byly provedeny a z jakého důvodu bylo jejich provedení nutné). Ještě před tím, než své auto dáte do servisu, doporučuji pečlivě zdokumentovat jeho stav (zejména tedy auto nafotit, popř. ho nechat předběžně prohlédnout odborníkem a nechat si vypsat seznam všech viditelných závad a poškození, popř. i pravděpodobnou příčinu jejich vzniku).
- náhradu ušlého zisku: Jste-li například podnikatel a auto jste v minulosti ke své činnosti běžně používal, je pravděpodobné, že s jeho zadržením Vám vznikly určité mimořádné náklady (např. zajištění dopravy jiným způsobem). Pokud byste se rozhodl uplatnit náhradu ušlého zisku, budete samozřejmě opět povinen tento nárok přesně vyčíslit (výše uvedené se přirozeně nevztahuje jen na podnikatele).
- náhradu za nemajetkovou újmu: V tomto kontextu se jedná především o újmu psychickou, která ve Vašem případě v úvahu příliš nepřichází.
- náhradu všech nákladů, které Vám vznikly v souvislosti s přestupkovým řízením (a následným řízením u odvolací instance): Tyto náklady můžete uplatnit pouze v případě, že Vám jejich náhrada nebyla přiznána již v rozhodnutí, kterým bylo původní rozhodnutí v přestupkovém řízení zrušeno jako protiprávní.
Ke svému podání připojte kopie všech rozhodnutí, která byla ve Vašem případě vydána a kopie veškeré další korespondence a přiložte maximum důkazů o výši Vámi nárokované náhrady škody (viz výše). S uplatněním náhrady škody neotálejte, nárok se promlčuje za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, popř. za tři roky ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí (nejdéle se pak nárok promlčí za 10 let od doručení nezákonného rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda).
Pokud Ministerstvo financí Vašemu nároku vyhoví, bude povinno nahradit Vám škodu do 6 měsíců od jejího uplatnění, pokud v této lhůtě nebude škoda ze strany Ministerstva plně uhrazena můžete se obrátit na soud (§ 15/2 zákona č. 82/1998 Sb.).
V případě, že by Ministerstvo Vašemu požadavku nevyhovělo, můžete se samozřejmě obrátit na soud.


OBČAN-DLUHY
- Platební rozkaz a fikce doručení?
- Co se stane když není doručen platební rozkaz dlužníkovi
- Je nutné doručit platební rozkaz do vlastních rukou?
- Platí fikce doručení platebního rozkazu?

Pokud mi poštačka včas nepředá nebo ztratí platební rozkaz, co to pro mne znamená? Už se mi prostřednictvím pošty ztratilo více dopisů i balíků, tak mám obavy i v tomto případě. Ona pak hodí dopis do schránky a tudíž je platební rozkaz doručen a je platný? Platí fikce doručení? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Platební rozkaz musí být doručen vždy do vlastních rukou, přičemž tzv. náhradní doručení je vyloučeno. K fikci doručení tedy v případě platebního rozkazu nemůže dojít.
Pokud se ve Vašem případě provozovateli poštovních služeb nepodaří platební rozkaz předat jeho adresátovi (tedy Vám) fyzicky do vlastních rukou, bude vrácen zpět soudu, který jej vydal. Soud následně takový platební rozkaz zruší tzv. pro nedoručitelnost a zahájí ve věci standardní soudní řízení (v jehož rámci může probíhat i běžné soudní jednání).
Pokud by došlo např. k soudnímu výkonu rozhodnutí či exekuci na základě takto vadně doručeného (resp. vůbec nedoručeného) platebního rozkazu, mohla byste se úspěšně bránit odvoláním proti usnesení o zahájení soudního výkonu rozhodnutí (resp. usnesení o nařízení exekuce), kde byste poukázala na nevykonatelnost exekučního titulu (exekučním titulem by zde byl platební rozkaz).
V případě, že by se Vám podařilo prokázat, že k pochybení při doručování platebního rozkazu došlo na straně provozovatele poštovních služeb, mohla byste se na něm domáhat náhrady vzniklé škody.


OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA, DRAŽBY
- Vydražená věc nemá vlastnostni které byly zveřejněné - je možné věc vrátit?
- Koho žalovat pokud vydražená věc nemá deklarované vlastnosti

Koupil jsem v dražbě finančního úřadu auto, u kterého nefungoval startér a byl uveden jiný rok výroby než byla skutečnost. Chtěl jsem ho vrátit, ale neuspěl jsem. Soud to smetl kvůli tomu, že finanční úřad není žalovatelný. Kraj to potvrdil. Nejvyšší soud to zrušil s tím, že je finanční úřad žalovatelný a že by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení, pokud mě uvedli v omyl a vytěžili z dražby více než měli. Kraj to opět zamítl a nezkoumal okolnosti dražby. Jak mám dále postupovat? Auto stojí na ulici a město ho chce nechat odtáhnout. Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud krajský soud po zrušení svého původního rozsudku Nejvyšším soudem rozhodl opět ve Váš neprospěch, nezbývá Vám, než znovu podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Jelikož z Vašeho dotazu nevyplývá příliš podrobností o skutkovém stavu a argumentaci jednotlivých instancí, lze Vám pouze doporučit poradit se s advokátem, kterým jste byl v řízení před Nejvyšším soudem zastoupen.
Co se týče místa, kde auto aktuálně stojí, je nutné si uvědomit, že dražebním příklepem jste se stal (bez ohledu na pozdější nespokojenost se skutečným stavem auta) jeho vlastníkem. Lze Vám proto pouze doporučit přeparkovat auto na místo, kde mu nebude hrozit odtah Městskou policií.


OBČAN-NÁJEM, BYDLENÍ
- Kdo platí revizi komína - pronajímatel nebo nájemník nebytových prostor?
- Kdo hradí čištění a revizi komína - pronajímatel nebo nájemce?
- Který zákon nařizuje čištění a revize komína

V obchodě používám uzavřené topeniště a z nového zákona je nutné minimálně 1x za rok provést čištění komína a
následnou revizi o stavu komína. Kdo platí kominíka? Sdružení nájemníků, což je majitel nebo já, tedy uživatel a nájemník nebytových prostor? Prostory mám pronajaté od městské části Praha 7. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Čištění spalinových cest se řídí vyhláškou 91/2010 Sb., ta nicméně neuvádí (a ani z jiného právního předpisu není zjistitelné), kdo je plátcem za provedené čištění či kontrolu stavu. Obecně lze říci, že pokud je komín společnou věcí vlastníků bytů a nebytových prostor, jsou povinni hradit náklady poměrně (Vy byste pak poměrnou částku hradila svému pronajímateli). Pokud je spalinová cesta pouze ve prospěch nebytového prostoru, který užíváte, budete povinna k úhradě poplatku jen Vy (resp. majitel, který Vám jej vyúčtuje).


OBČAN-BYDLENÍ
- Může nájemník požádat o trvalé bydliště na úřadu bez souhlasu pronajímatele?
- Může si nájemce zřídit trvalé bydliště v pronajatém bytě i bez souhlasu pronajímatele?
- Je možné ukončit nájem pokud nájemce neplatí nájemné ale má malé děti?
- Nájemník neplatí nájemné a má nezletilé děti - může dostat výpověď z nájmu?
- Povinnost zajistit přístřeší pokud nájemník neplatí nájemné a má malé dítě, děti
- Kdy je vhodná nájemní smlouva pro nájemce a podnájemní pro zbytek rodiny
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Podpora na bydlení a nutnost mít trvalé bydliště, pobyt

Můj manžel měl ve výlučném vlastnictví rodinný domek po rodičích, nyní zemřel a proběhlo dědické řízení. Dohodou ho získali do podílového spoluvlastnictví syn a dcera, každý jednou polovinou. V domku nikdo znás nebydlí a výhledově zatím bydlet nebude.
Nyní chceme domek pronajímat, realitní kancelář nám našla nájemníky, a má být sepsána nájemní smlouva.
Nájemník je rozvedený a má ve své péči dvě nezletilé děti, kromě toho s ním bude v domku bydlet jeho matka s nezletilou dcerou, celkem tedy dva dospělí a tři děti. Nájemník si chce zažádat o podporu na bydlení od úřadu práce, k tomu však musí být v domku trvale hlášen. Zjišťovala jsem informace na úřadu práce, na evidenci obyvatel, atd. Bohužel každý dává jiné informace.
Paní na evidenci obyvatel, která provádí přihlášení k pobytu, mi řekla, že pokud bude mít nájemník v ruce nájemní smlouvu, ona všechny osoby může přihlásit k trvalému pobytu, a nepotřebuje k tomu souhlas vlastníka nemovitosti.
Paní na úřadu práce o tom neví, řekla mi, že záleží na mě, zda mu (jim) dám souhlas k trvalému pobytu.
Jejich údaje se rozcházejí i v tom, zda musí být trvale přihlášen jen žadatel o dávku, nebo jen děti, nebo všichni.
Bez trvalého pobytu nedostane podporu na bydlení. Mám obavy, kdyby se v budoucnu nájemník dostal do hmotné nouze (např.přišel o zaměstnání, nebo dlouhodobě onemocněl) abychom za něho nemuseli platit vodu, plyn, elektřinu, atd., a zda je vůbec možnost v tom případě dát výpověď z nájmu lidem s dětmi.
Právník realitní kanceláře návrh nájemní smlouvy sepsal, ale k mým dotazům uvedeným výše podrobnosti nevěděl.
Děkuji, Zdislava

ODPOVĚĎ:
K přihlášení k trvalému bydlišti stačí nájemní smlouva, v níž budou k nájmu i další osoby spolužijící s nájemcem. Takže částečně je poskytnutá informace pravdou. Váš výslovný souhlas není potřeba, ale je pravdou, že některý úředník si pro jistotu tento písemný souhlas vyžádá, aby v případě problémů s nájemníkem byl sám nenapadnutelný ze strany vlastníka nemovitosti.
Energie můžete nechat na nájemníka přepsat - složenky tedy budou chodit na jeho jméno a dluh bude vymáhán na něm. Nicméně je pravdou, že společnosti poskytující energie, nemusí být potom ochotné uzavřít s Vámi novou smlouvu do doby, než budou mít pohledávky spojené s Vaší nemovitostí vyrovnané (bez ohledu na skutečnost, kdo je vytvořil). Je to jejich právo v rámci smluvní svobody. Což znamená, že se může lehce stát, že budete muset nezaplacené energie uhradit a následně se je pokusit vymáhat po nájemníkovi.
Neplacení nájmu je důvodem k výpovědi bez zajištění bytové náhrady. Pokud ale nájemce má nezletilé děti, komplikuje se situace a musela byste zajišťovat alespoň dočasné přístřeší.
I solventní nájemník se může dostat do složité životní situace a nebude schopen hradit své závazky. Pokud chcete pronajímat dům, je nejvhodnější smlouva o podnájmu (tedy vlastníci se dohodnou s nějakým rodinným příslušníkem, kterému dům pronajmou a ten následně s jejich svolením dá dům do podnájmu). Podnájem není tak komplikovaný jako nájem, neplatí pro něj důvody k výpovědi a nevztahuje se na něj zajišťování bytových náhrad.
Pokud již teď nájemník počítá se zajišťováním podpory k bydlení má očividně existenční potíže a nelze doporučit s takovým člověkem uzavírat nájemní smlouvu.
Pouze pro úplnost uvádím, že ustanovení občanského zákoníku se vztahují na smlouvu o nájmu bytu, nicméně pokud pronajímáte dům, ve kterém jsou bytové jednotky (nebo jedna bytová jednotka), případný soud by vztahoval ochranná ustanovení občanského zákoníku související s nájmem bytu na nájem nemovitosti pronajaté za účelem jejího užívání k bydlení.


PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Může lékař v pracovní neschopnosti zaměstnance změnit diagnózu pro PN?
- Má vliv změna diagnózy na neschopence na výši nemocenské?
- Je možné snížit plat v době pracovní neschopnosti?

Před třemi týdny jsem se zúčastnil plánované operace. V průběhu těch tří týdnů mi nadřízený projevil nesouhlas s délkou marodění a mou komunikací v jejím průběhu. Pro dokreslení, krátce před zákrokem prohlásil, že bych se po operaci (meniskus v narkóze) mohl v práci zastavit a plnit si své úkoly. Myslel ještě ten den. Prý zaměstnavatel vymýšlí zbavit mě funkce (před měsícem jsem byl dle něho adept na zaměstnance roku).
Jsem v pracovním presu, beru antidepresiva, jsem v depresích a ve stresu. Aktuálně v péči ambul. psychiatra.
Mám obavu, že nadřízený již vymyslel nějaké razantní řešení (takové signály mám) a po mém návratu do práce mi nechá snížit plat a bude dělat kroky k výpovědi.
1. Lze v průběhu pracovní neschopnosti měnit ošetřujícím lékařem diagnózu pro prac. neschopnost (meniskus, psychika, páteř...), aniž by se od toho cokoliv finančně odvíjelo?
2. Lze zamněstananci snížit plat bez jeho souhlasu, bez jakéhokoliv předchozího upozornění na porušení povinností? Nebo v době pracovní neschopnosti? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
1. Ošetřující lékař diagnozu změnit může, měl by ale ve svém posudku napsat, že se jedná o související onemocnění s pracovním úrazem.
2. obecně řečeno plat snížit nelze bez souhlasu nebo bez toho, aby zaměstnanec porušil pracovní povinnosti a snížení (např. osobního příplatku) bylo sankcí.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Má právo eshop dát zákazníka na černou listinu?
- Dehonestace zneužitím osobních údajů eshopem
- Může eshop zveřejnit jména zákazníků kteří si objednali zboží a nepřevzali ho?

Mám dotaz na zveřejnění jména. V naší republice je v platnosti zákon o ochraně osobních údajů.
Jsem majitelkou eshopu. V PODMÍNKÁCH PRODEJE mám mimo jiné uvedeno toto: ".... Přečtěte si prosím pozorně podmínky prodeje. S provedením objednávky s těmito podmínkami souhlasíte a berete vše co je v nich uvedeno na vědomí..."
a dále
"... Pokud však platba do uvedeného data v platebních podmínkách nedojde, oznamuji toto administrátorům eshopu a dávám do stránky na černou listinu. Dále uděluji negativní hodnocení. Zboží se tak zbytečně téměř týden blokuje pro jiné zákazníky, kteří by měli eventuálně zájem. S provedením objednávky dáváte tímto výslovný souhlas, že Vaše data (jméno, příjmení, přezdívka používaná zde na MMB, ID, e-mailová adresa) budou použita, v případě porušení těchto podmínek, na černou listinu, která bude na stránkách eshopu po celou dobu jejich provozování..."
Pokud tedy zákazník neuhradí do termínu a já zveřejním jeho jméno, i když s provedením objednávky mi DAL VÝSLOVNÝ SOUHLAS, že v případě porušení podmínek prodeje mohu jeho jméno zveřejnit PORUŠUJI tímto výše zmiňovaný zákon? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Otázkou je, čemu má tato evidence sloužit. S tím, že zveřejníte jméno, příjmení (nebo nick, tedy přezdívku) a e-mail, umožníte ztotožnění osoby, což je v praxi velmi nebezpečné.
Nedoporučuji Vámi navržený systém uplatňovat.
1) jak zabráníte tomu, aby uvedené jméno a příjmení a e-mail byly opravdu toho, kdo se za něj vydává; dokážu si představit situaci, že se mým jménem s mým e-mailem někdo naloguje na Vaše stránky, objedná zboží, nezaplatí, vy zveřejníte moje identifikátory a mě bylo zasaženo do práva na ochranu osobnosti a zneužity moje osobní údaje, protože jsem se ničeho nedopustila. Podotýkám, že zneužití e-mailu je v dnešní době poměrně jednoduché. A já se rozhodně nebudu bránit proti tomu, kdo použil moje osobní údaje (bez mého souhlasu), ale proti tomu, kdo mě veřejně dehonestoval zneužitím mých osobních údajů, protože to je průkazná skutečnost.
2) vystavujete se situaci, že člověk, který objednávku nesplní nikoliv vlastní vinou (např. bude po dopravní nehodě zraněn a bude v nemocnici), bude pranýřován na Vašem webu jako neplatič.
Tuto evidenci si můžete vést soukromě pro potřeby e-shopu (a to by také měl být její účel - nepřijímání objednávek od těch, kteří je neplní, nikoliv zveřejňování jmen, aby tuto skutečnost mohl kdokoliv zjistit), ale ne tímto způsobem evidovat lidi na svém webu.
Za další si také uvědomte, že je ryze osobní volbou člověka, kde a jak nakupuje a ani s jeho souhlasem nemáte právo jakkoliv nakládat s jeho údaji, tak aby mohl kdokoliv zjišťovat o komkoliv, kde nakupuje apod. To je nepřípustné.


BYDLENÍ-SVJ
- Dva domy v SVJ, je možné aby jeden z domů odmítl hradit opravu druhého domu?
- Je možné aby jeden dům v SVJ odmítl hradit opravu druhého který je ve stejném SVJ
- Dva domy ve společném SVJ - může jeden dům odmítnout hrazení opravy druhého domu?
- Zrušení SVJ dvou bytových domů - informace

Jedná se o Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ - dva vchody. Chystá se oprava jedné boční stěny (druhá je "přilepena" na další dům). Vchod, který nemá tuto volnou stěnu odmítá opravu hradit a vůbec se podílet i na hlasování a jakýchkoliv diskuzí o této opravě. Prý se jich to netýká. Dle mého názoru se jedná společnou část domu. Jsme jedno společenství, máme jeden bankovní účet a td. (jen položky na účtu od správce jsou rozděleny ). Jinak podíl na domě je stanoven dle plochy cca 40:60). Každý vchod si ale uvnitř domu hospodaří sám a opravuje na svoje náklady. Jak je to tedy s opravami povrchového pláště domu (střecha, stěny a td.). Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Jedno společenství de facto znamená společnou péči o celý spravovaný majetek.
Pokud stanovy tento případ konkrétněji neřeší, tak by se členové společenství bez výhrad měli podílet na opravách povrchových částí domu stejnoměrně (tedy nezáleží, jaký vchod má kterou boční stěnu).
Můžete zvážit rozdělení SVJ z jednoho na dvě - podmínkou je, aby každý vchod by samostatný dům (tj. aby dva vchody nebyly pouze dvěmi vstupy do domu jednoho čísla popisného) a byl dodržen minimální počet vlastníků jednotek podle § 9 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.


RODINA-VÝŽIVNÉ, ALIMENTY
- Dítě neudělalo ve škole zkoušku, má nárok na výživné do opravné zkoušky?
- Syn, dcera neudělal/a ve škole zkoušku, má nárok na alimenty do opravné zkoušky?
- Potomek je na úřadu práce a vydělává si na brigádě - právo na výživné, alimenty

Mám dva syny, mladšímu bude 19 let a studuje na gymnáziu. Na něho platím výživné 2 700 Kč měsíčně. S tím nemám problémy, protože pořád chodí do školy. Mému druhému synovi bude 20 let, platím na něj alimenty 2 800 Kč a letos dodělal gymnázium. Školu má dokončenou, jak mi řekl, ale z jednoho předmětu neodmaturoval. Další opravný termín mu prý sdělí poštou, ale zřejmě to bude v květnu 2012. Nyní je přihlášený na úřadu práce, aby za něj stát platil sociální a zdravotní pojištění. Jak mi on sám řekl, pracuje brigádně v Penny marketu, kde si vydělá měsíčně 4000 Kč, prý si víc vydělat nemůže, protože je vedený na úřadu práce. Bydlí společně s matkou a jejím manželem v rodinném domě.
Dále mi pak tvrdí,že až si dodělá maturitu, tak by chtěl jít na vysokou školu. Má i v tomhle připadě nárok na vyživovací povinnost, když školu dokončil (sice neodmaturoval z jednoho předmětu)? Je vedený na úřadu práce a sám si vydělává peníze. Jak mám dále postupovat, mám nárok požadat o přerušení placení výživného do doby než zase začne studovat, nebo požádat o zrušení placení výživného? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Syn nárok na výživné má - nárok končí až schopností dítěte samostatně se uživit (dítě tuto schopnost musí fakticky mít, tedy primárně musí mít dokončené vzdělání; to zda pak už se opravdu uživí - např. z důvodu nízkého platu - není zásadní) a, což Váš syn není ani teď (v mezičase do maturity), ani při studiu na vysoké škole (nebude mít úplné vzdělání).
Návrh na ukončení vyživovací povinnosti sice dát můžete, nicméně počítejte s tím, že jej soud pravděpodobně zamítne..


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak dokázat že jeden z potomků utratil peníze před smrtí zůstavitele
- Námitka započtení darování v dědickém řízení
- Jak dokázat že potomek disponoval a utratil peníze zesnulé osoby

Mám po úmrtí mátky nárok nahlédnout do jejich písemností a dokumentů týkající se následného dědického vypořádání?
Byt máma před smrtí v nemocnici za účasti notáře darovala sestře a sestra jako jediná má přístup do bytu, kde máma bydlela. Bohužel sestra většinu majetku po rodičích, (před 10 lety zemřel otec a já se sestrou na základě mírného nátlaku mé mámy jsme se vzdaly nároku na dědictví po něm se slovy, že po její smrti vše bude rozděleno na půlku mezi mne a mou sestru).
Bohužel jsem byl naivní, že se tak stane. Realita mne dnes naprosto usadila pevně na zem a já zjistil, že v podstatě nedostanu nic. Sestra dostala byt a peníze půjdou asi napůl, ale to taky nevím, protože nemám k ničemu přístup. Sestra pravděpodobně disponovala během pobytu mátky v nemocnici i s jejím účtem a asi tam nic nezbylo.
Jak se mohu u dědického řízení bránit? Mohu vyžadovat výpisy z účtu za dobu, kdy byla máma v nemocnici, jestli sestra s penězi manipulovlaa? Mohu se nějak bránit proti nespravedlivému rozdělení majetku a darování bytu za života? Děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Můžete namítnout započtení darování - fakticky vznesete požadavek na to, aby sestře byl na její dědický podíl započten dar obdržený za života, tím se sníží výše jejího podílu, který by jí připadl po smrti zůstavitele.
Pokud máte podezření, že se sestra bezdůvodně obohatila (dispozice s účtem zesnulé apod.), musel byste toto podezření dokázat. V tomto doporučuji spolupracovat s notářem, který musí zjistit výši dědictví, pokud nebude jeho šetření stačit, tak před dědickým soudem se domáhat svého skutečného podílu.
Jen podotýkám, že je velmi složité dokázat, že sestra manipulovala s účtem zesnulé bez jejího souhlasu a co těmito transakcemi uhradila.


OBČAN-BYDLENÍ
- Společný nájem manželů dle §704 Občanského zákoníku
- Převod družstevního bytu do odobního vlastnictví a rozvod manželství
- Společné bydlení manželů a §704 Občanského zákoníku
- Rozvod manželství a společný nájem nájemního bytu

Stal jsem se členem bytového družstva zhruba před deseti lety za účelem privatizace domu. Dům byl městskou částí převeden na družstvo. Byt jsem splácel po dobu zhruba 9 let tj do roku 2007. V roce 2007 družstvo odkoupilo od městské části i pozemek, který byl splacen v roce 2009.
V roce 2006 jsem se oženil. Nyní mám zažádáno o rozvod. Byt je stále družstevní, ale momentálně by se měl převádět do OV. Chtěl bych se zeptat, jestli mám nárok na to, aby tento byt byl do katastru nemovitostí zapsán pouze na mé jméno (manželka není členem družstva) nebo jestli mohu s bytem disponovat tj. převést členská práva na třetí osobu. Děkuji, Samuel

ODPOVĚĎ:
Právní úpravu společného nájmu manželů a následného vypořádání upravuje §704 a násl. Občanského zákoníku. Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma společný nájem bytu a to uzavřením manželství; stejně tak, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Tak vám vznikl společný nájem, avšak manželka se nestala členem družstva.
Pokud jste nabyl práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může notář požadovat ocenění rodinného domu pokud se neplatí dědická daň?
- Je nutný odhad nemovitosti pokud dědí jen děti (potomci)?
- Výpočet dědictví dle odhadu nemovitosti - §12 notářského tarifu

Můj tatínek zemřel v srpnu, zanechal závět, kde veškerý svůj majetek odkazuje jen mě, své dceři. Notář chce ocenění domu, nikomu z nás se to nezdá, neboť dědic je jasně daný. Právník řekl, že žádnou povinnost udělat odhad nemovitosti ze zákona nemáme. Byla bych ráda znala ještě váš názor. Dědické řízení probíhá, je možné odpovědět brzy? Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Notář může vyžadovat ocenění domu, protože podle §12 notářského tarifu je základem odměny notáře jako soudního komisaře za úkony provedené v řízení o dědictví obvyklá cena zůstavitelova majetku a na základě ocenění znalce se tato obvyklá cena určí.


PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na odměnu ke mzdě, platu
- Nenároková složka platu, mzdy
- Jak postupovat když nebyla vyplacena odměna která je v platovém výměru

Ve výplatním lístku z 10. 11. 2011 jsem neměla vyplacenou část mzdy(3000,-Kč). V platovém výměru mám a)základní mzda 10.000,- kč měsíčně b)základní odměna 3.000,-Kč měsíčně c) nad tuto odměnu může zaměstnanci zaměstnavatel poskytnout prémie při mimořádném pracovním nasazení. O výši těchto prémií rozhodne zaměstnavatel. Chci se zeptat, jak a do kdy mám napsat zaměstnavateli, že mi to nebylo vyplaceno. Jsem teď na nemocenské a peníze mi schází. Děkuji, Aneta

ODPOVĚĎ:
Vůči svému zaměstnavateli máte nárok na výplatu základní mzdy, ostatní složky mohou být tzv. nenárokové a jejich výplatu tak může určovat např. výše pracovního nasazení apod. Podmínky výplaty byste měla mít stanoveny v platovém výměru. Přesto však můžete zaměstnavatele kontaktovat písemně v co nejkratší době a dotázat se ho na důvody k nevyplacení části mzdy.


OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nevyúčtoval vodné a stočné - jak se bránit?
- Nájemce chce požádat o příspěvek na bydlení, pronajímatel nevyúčtoval vodné stočné
- Žaloba na pronajímatele na určení povinnosti poskytnout vyúčtování za vodné a stočné

Prosím o radu ve věci vyúčtování vodného a stočného. Matka (85 let) bydlí v nájemním bytě v domě o 6 bytových jednotkách. Z důvodu vysokých nákladů na bydlení, které přesahují 1/3 jejího příjmu (důchodu), se chce obrátit na magistrát a požádat o příspěvek na bydlení. Majitelka 3 bytů, které Vodovody a kanalizace zasílají čtvrtletně vyúčtování vody, přes písemnou žádost nepředložila vyúčtování vody za rok 2009, 2010, 2011. Volala jsem již na zmíněné vodovody a kanalizace, aby vyúčtování posílaly na matčinu adresu. Bohužel, nelze to, zmíněná majitelka je zapsána v katastru nemovitosti (je s ní uzavřena smlouva). Jak mám postupovat? Děkuji, Stanislava

ODPOVĚĎ:
Budete se muset obrátit na majitelku bytu, ve kterém žije Vaše matka a upozornit jí, že s ohledem na to, že brání Vaší matce v přístupu ke svým právům (právo na sociální podporu od státu), podáte na ni žalobu na určení povinnosti poskytnout uvedené dokumenty.
Také se můžete obrátit na magistrát s tím, aby se s žádostí o součinnost obrátil na majitelku bytů (předesílám, je to nestandardní postup).


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej garážového stání a povinnost nabídnout ho nejdříve spolumajitelům garáže
- Povinnost spoluvlastníka nabídnout garážové stání spoluvlastníkům garáže
- Zákon přikazující spoluvlastníkům nabídnout svůj podíl při koupi ostatním spoluvlatníkům
- Lhůta na vyjádření spoluvlastníků zda mají zájem o koupi prodávaného podílu nemovitosti

Chcela by som predať byt s garážovým stáním. Dozvedela som sa ale, že pri predaji garážového stání majú zo zákona spoluvlastníci garáže ako spoločného priestoru předkupní právo. Rozhodla som sa, že majiteľom bytových jednotiek v našom dome pošlem doporučený list v ktorom im ponúknem garážové miesto na odkup. Chcela by som vedieť, či to je správny postup a aká je zákonná lehota pre odpoveď mojich susedov na moju ponuku. V prípade, že som nepochopila svoje povinnosti správne, prosím o upresnenie, ako mám presne postupovať. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Váš postup je správný. Podle §140 obč. zák. máte povinnost spoluvlastnický podíl, pokud ho hodláte prodat, nabídnout ke koupi ostatním spoluvlastníkům, nejedná-li o převod na osobu blízkou. V případě nemovitosti musí být taková nabídka učiněna písemně i s uvedením ceny, za jakou ho hodláte prodat, popř. s uvedením ostatních podmínek (např. způsobu splacení).
Lhůtu k vyjádření si určete podle vlastního uvážení (např. 14 dní), protože zákon ji nestanoví. Pokud nestanovíte lhůtu ke zaplacení podílu, bude se podpůrně řídit §602 a násl. obč. zák. a v případě nemovitosti činí 2 měsíce (můžete ale stanovit jinou, klidně kratší).