Vyživovací povinnost vůči dítěti mají v první řadě jeho rodiče nebo osvojitelé. Podle § 910 občanského zákoníku totiž vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní (například prarodiče) tedy mají vyživovací povinnost k dítěti, jen tehdy, pokud ji nemohou (nikoliv nechtějí) plnit bližší příbuzní.
K přenesení vyživovací povinnosti na prarodiče tak může dojít například tehdy, pokud rodič či osvojitel zemřel, je dlouhodobě ve výkonu trestu odnětí svobody bez stálého příjmu nebo když se zdržuje v cizině na neznámém místě a nejsou o něm známy žádné bližší informace. Prarodiče naopak vyživovací povinnost nemají, pokud se jejich potomek vyhýbá možnosti najít si zaměstnání a opatřit si tak pravidelný příjem, ze kterého by mohl výživné hradit, aniž by k tomu měl vážné - například zdravotní - důvody.
To, zda povinný rodič opravdu nemůže nebo jen nechce vyživovací povinnost plnit, vždy posuzuje soud. Rodič, který se chce výživného po prarodičích domoci, musí podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na přenesení vyživovací povinnosti na prarodiče. Se sepsáním takového návrhu mohou pomoci například pracovníci občanských poraden či oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Před podáním návrhu je zapotřebí vzít v úvahu skutečnost, že soud bude posuzovat schopnost platit výživné u všech prarodičům - soud tedy může stanovit výživné nejen rodičům otce, ale i rodičům matky dítěte. Zatímco v případě vyživovací povinnosti rodičů k dítěti platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, v případě prarodičů toto pravidlo neplatí. Je tedy zapotřebí počítat s tím, že - pokud soud výživné prarodičům stanoví - bude toto výživné pravděpodobně nižší než výživné, které by soud stanovil rodičům dítěte.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Kdy platí výživné prarodič pokud rodič dítěte nemůže platit - podmínky
Komentáře vytvořeny pomocí CComment