Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení

Přestože žádný právní předpis nestanovuje konkrétní lhůtu, ve které musí soud rozhodnout, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů je zakotveno jak v Listině základních práv a svobod, tak v zákoně o soudech a soudcích. Zákon o soudech a soudcích navíc stanovuje povinnost soudců a přísedících rozhodovat v přiměřených lhůtách.

Jako průtahy bývají označovány nepřiměřeně dlouhé prostoje mezi jednotlivými úkony řízení - jde například o situace, kdy soud delší dobu nenařídil jednání, nevyzval protistranu k vyjádření se k návrhu, dlouho čekal na provedení důkazů apod. Ministerstvo spravedlnosti, které délku soudního řízení posuzuje a případně poskytuje odškodnění, zpravidla za průtahy považuje u soudů prvního stupně nečinnost soudu po dobu alespoň půl roku, u soudů vyšších stupňů je za přiměřenou považována doba jednoho roku. Všechny průtahy v řízení jsou ale vždy posuzovány individuálně s ohledem na specifika konkrétního případu.

Pokud se domníváte, že ve Vašem případě dochází k průtahům v řízení, můžete podat stížnost na průtahy v řízení adresovanou předsedovi příslušného soudu. Další možností je adresovat předsedovi soudu návrh na určení lhůty k provedení úkonu. Z návrhu musí být zřejmé, kdo jej podává, o jakou věc se jedná a jaký konkrétní procesní úkon je požadován - ve Vašem případě půjde o nařízení soudního jednání. Využití tohoto opatření je podmínkou v případě budoucího podání stížnosti k Ústavnímu soudu.