S přítelem jsme spolu 2015-2019. Máme 10 měsíční dceru. Nejsme manželé. Na začátku našeho vztahu se léčil z alkoholismu v psychiatrické léčebně v Jihlavě. To, že je alkoholik jsem ze začátku netušila, nebylo to na něm poznat. Tenkrát ještě pracoval v Anglii a po jedné naší hádce se propil až do stavu, kdy si musel udržovat hladinku, aby to s ním neseklo.
Nakonec nezbývalo nic jiného, než ho dostat do léčebny, kterou opustil asi po 6 týdnech, jelikož nedodržoval řád. Odešli jsme do Prahy začít nový život. Našli jsme si oba práci. Asi po půl roce začal holdovat alkoholu znovu. To už jsem byla rozhodnutá ho opustit. Nakonec mě přesvedčil, že začne ambulantní léčbu a bude chodit na antabus. Chvíli byl zase klid, mezitím jsem otěhotněla. Sem tam si něco dal, vždycky sliboval, že až se dcera narodí, tak s tím sekne. Bohužel ani po narození dcery se nic nezměnilo. Naopak se to možná i trochu zhoršilo, antabus začal přepíjet, na kontrolu na psychiatrii téměř nechodil. Vše vygradovalo začátkem listopadu 2019, kdy pil už od samého rána na antabus a večer dostal na něj reakci a po hádce mě i dceru vyhodil večer z bytu. Azyl jsem našla u kamarádky a další den jsem spolu s rodiči šla zpátky si vzít svoje věci. Bydlím teď na Moravě u rodičů, kde máme s dcerou trvalé bydliště. Přítel to chce urovnat a začít znova. Po mých zkušenostech o návratu neuvažuji, jelikož ani nemá snahu se léčit. Chtěla bych svěřit dceru do své péče. Přítel mi vyhrožuje, že pokud to dám na soud, tak si podá návrh na střídavou péči s tím, že nebude žádat on, ale jeho maminka, jelikož by mu dceru díky jeho minulosti nesvěřili. Podotýkám, že bydlíme od sebe přes 300 km, jeho mamince je 70 let, je po operaci kyčle a špatně chodí. Dceru nikdy déle než pár hodin nehlídala, jelikož si na to netroufala. Zajímalo by mě, zda je střídavá péče reálná - měsíc bych ji měla já a měsíc on, s tím, že v době, kdy by byl v práci, by ji hlídala tchýně. S tím samozřejmě nesouhlasím. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Helena.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment