Pracovní doba, kázeň, povinnosti, řád

Uplatnění konta pracovní doby je určité specifikum pracovního práva, které umožňuje zaměstnavateli určitou pružnost při rozvrhování pracovní doby. Konto však představuje pro zaměstnavatele vyšší administrativní zátěž při evidenci pracovní doby. Pro zaměstnance znamená v určitém směru znevýhodnění, jelikož přesně neví, kolik v daném měsíci odpracuje, nicméně i tak mu zákon poskytuje ochranu v podobě tzv. stálé mzdy.
Obecně platí, že zaměstnavatel musí přidělit zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (obvykle 40 h. týdně = 5x8 hodin) jinak se jedná o překážku na jeho straně a zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Uvedené však neplatí při uplatnění konta pracovní doby. Tehdy zaměstnavatel nemusí přidělovat práci v rozsahu dle pracovní smlouvy, nicméně platí, že pokud práci nemá, je povinen vyplácet zaměstnanci tzv. stálou mzdu, která nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku. Na účtu mzdy zaměstnance se pak vykazuje
a) stálá mzda zaměstnance,
b) dosažená mzda zaměstnance za kalendářní měsíc.

Jestliže po uplynutí vyrovnávací období (26 týdnů/52 týdnů pokud tak stanoví kolektivní smlouva) je souhrn práva na dosaženou mzdu (to, co skutečně odpracoval) za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit.

Postup zaměstnavatel v tomto případě je v rozporu se zákonem z tohoto důvodu:
1.    není možné proplácet dovolenou - jediná možnost „proplacení“ dovolené je až proplacení nevyčerpané dovolené při skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel tedy musí dovolenou poskytnout!
2.    Nemůže Vám nařídit odpracovat „hodiny“, které Vám byl povinen proplatit, ačkoli z důvodu na jeho straně práce nebyla. Mzdu musí vyplácet bez ohledu na to, zda práce je nebo není, to je jeho podnikatelské riziko. Jediné zvýhodnění, které mu zákon poskytuje, je možnost proplatit pouze 80% mzdy. Nejste proto povinen nic zpětně odpracovat.