Minimální a zaručená mzda:
Pro získání základního přehledu o podstatě institutu minimální a zaručené mzdy vizte zde:
http://www.mpsv.cz/cs/7667Minimální mzda tak v souladu s § 111/1 zákoníku práce představuje nejnižší možné ocenění závislé práce. Výši základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7.955,- Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu.
Aktuální výše základní sazby minimální mzdy je v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanovena na částku 50,60 Kč za hodinu nebo 8.500,- Kč za měsíc, a to pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.
Zaručená mzda (§ 112 zákoníku práce) naproti tomu zohledňuje při stanovení nejnižšího možného ocenění práce i složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce.
Nejnižší možné úrovně zaručené mzdy jsou v § 3/1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin) odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení vlády. Dle tohoto rozpisu si můžete ověřit, zda Vámi pobíraná mzda odpovídá mzdě, která je Vám s ohledem na složitost, namáhavost a odpovědnost Vámi vykonávané práce zaručena.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pro zařazení zaměstnance do některé z osmi skupin zaručené mzdy není rozhodné, jakou pozici tento zaměstnanec u zaměstnavatele zastává, nýbrž jak složitou, namáhavou a odpovědnou práci tato pozice obnáší; nelze pak samozřejmě vyloučit, že dvě odlišné pozice budou spadat do stejné skupiny zaručené mzdy.
Mzdový výměr:
Dle § 113/4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce písemný mzdový výměr, který musí obsahovat údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy (jestliže tyto údaje samozřejmě neobsahuje již pracovní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele). Dojde-li posléze ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
Ze shora uvedeného lze dovodit, že údaj o zařazení zaměstnance do příslušné skupiny zaručené mzdy dle obtížnosti jím vykonávané práce, není povinnou náležitostí mzdového výměru; totéž pak platí rovněž o pracovní náplni. Na tomto místě mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že v případě zaměstnanců, kteří jsou odměňováni platem, obsahuje jejich platový výměr mimo jiné i údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a údaje o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu (§ 136/2 zákoníku práce).
Údaj o zařazení zaměstnance do příslušné skupiny zaručené mzdy pak nepředstavuje ani povinnou náležitost výplatních lístků/pásek, neboť veškeré údaje, které musí být v těchto dokumentech uvedeny, jsou vyjmenovány v § 142/5 zákoníku práce.
Oprávněná osoba:
V tomto ohledu z Vašeho dotazu nevyplývá, co máte na mysli oním oprávněním. Obecně však platí, že zaměstnanec svým právním jednáním (které činí v rámci plnění pracovních úkolů) zavazuje zaměstnavatele, tzn. že je oprávněn za zaměstnavatele v rozsahu jím vykonávaného druhu práce a pracovního zařazení právně jednat (jak lze v nejobecnější rovině dovodit i z § 2 zákoníku práce). Pro tyto účely může být samozřejmě zaměstnanec zaměstnavatelem vybaven příslušným pověřením či plnou mocí, v tomto ohledu vše záleží na konkrétních podmínkách každého zaměstnavatele. Tato skutečnost však nemusí být uvedena zvlášť v pracovní smlouvě, zaměstnanec může být tímto způsobem pověřen i v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment