Plat, mzda, odstupné, příplatek, prémie

V první řadě je nutné poukázat na skutečnost, že nesprávným zodpovězením dotazů jste porušila jednu ze základních povinností zaměstnance, tzn. pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností (jak vyplývá z § 301 písm. a) zákoníku práce).
Pro posouzení ne/oprávněnosti postižení prémií ze strany Vašeho zaměstnavatele je nezbytné zjistit, zda prémie představují ve Vašem případě nárokovou či nenárokovou složku mzdy.
Mzdu lze obecně rozdělit na tzv. nárokovou část, resp. nárokové složky mzdy, tj. takové plnění, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit z titulu pracovní smlouvy (samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec splní určité podmínky, tj. bude pracovat v souladu s pracovní smlouvou) a tzv. nenárokové složky mzdy, na které vzniká zaměstnanci nárok až na základě rozhodnutí zaměstnavatele o jejich přiznání (tedy bez ohledu na splnění podmínek vyplývajících z pracovní smlouvy). Z toho tedy vyplývá, že nenároková složka mzdy se stává nárokovou až ve chvíli, kdy zaměstnavatel rozhodne o jejím přidělení.
Ve Vašem případě poznáte povahu prémií dle toho, zda jsou pravidla pro jejich vyplácení jasně zakotvena např. v pracovní smlouvě, interním mzdovém řádu, kolektivní smlouvě apod. Obsahuje-li některý z těchto dokumentů pravidla pro vznik nároku na prémie (tzn. že za splnění určitých podmínek vzniká zaměstnanci nárok na vyplacení prémií v určité výši), představují prémie nárokovou složku Vaší mzdy a zaměstnavatel může tyto prémie krátit pouze za splnění takto stanovených podmínek. Jsou-li naopak ve Vašem případě prémie vypláceny bez ohledu na dosažené pracovní výsledky (tzn. že pracovní výsledky nemohou přímo a předvídatelně ovlivnit výši vyplácených prémií) a ne/vyplacení prémií závisí pouze na rozhodnutí zaměstnavatele, představují prémie nenárokovou složku mzdy a jejich krácení v případě porušení Vašich pracovních povinností (byť se může jednat o porušení zanedbatelné) je možné opět pouze na základě rozhodnutí zaměstnavatele.
Jsou-li prémie nenárokovou složkou Vaší mzdy, nemůže samozřejmě zaměstnavatel s těmito prémiemi disponovat natolik volně, že by např. jednomu zaměstnanci prémie zkrátil (z důvodu porušení pracovních povinností), přičemž jinému zaměstnanci na srovnatelné pracovní pozici by prémie přidělil v plné výši (přestože i tento zaměstnanec by se dopustil obdobného porušení pracovních povinností). Takovým postupem by zaměstnavatel porušil povinnost rovného zacházení se všemi zaměstnanci (která je zakotvena v § 16/1 zákoníku práce).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě porušení pracovních povinností může být zaměstnanec sankcionován např. právě krácením prémií (či jiných typů nenárokových složek mzdy), zaměstnavatel však není oprávněn zaměstnanci uložit jakoukoli smluvní pokutu, a to i pokud by se na tom se zaměstnancem dohodl (§ 346b/1 a § 346d/7 zákoníku práce).