Měla bych dotaz týkající se pokuty v práci. Pracuji na obchodním oddělení a po obdržení zakázky jsem omylem nechala vyrobit dvojnásobné množství zboží než si zákazník objednal, ale o této chybě jsem nevěděla. Zboží odešlo k zákazníkovi, v dvojnásobném množství. Zákazník zboží převzal, podepsal dodací listy a po splatnosti faktury (2 měsíce), zboží zaplatil.
Od té doby uplynulo 8 měsíců a nyní se zákazník ozval, že si tolik toho zboží neobjednal a chce ho vrátit a vrátit peníze. Jedná se poměrně o vysokou částku cca 100 000Kč, kterou nyní chce zaměstnavatel nechat zaplatit mě, protože jsem špatně vypsala zakázku. Já si, ale myslím, že si zákazník měl zboží zkontrolovat při převzetí a pokud něco nesouhlasilo, kontaktovat nás hned a neplatit fakturu a že po 8 měsíci nemůže najednou žádat vrácení a náhradu za toto zboží. Prosím můžete mi poradit. Velmi děkuji, Mirka
Odpověď:
Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat náhradu škody, která mu vznikla zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů zaměstnance nebo v přímé souvislosti s ním. U zavinění zde stačí nedbalost, nemusí být úmysl. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně rozdělí (§ 250. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění – dále jen „ZP“) ). Požadovaná náhrada škody má však své limity, zaměstnavatel může požadovat max. 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (§ 257 odst. 2 ZP). Pokud tedy zaměstnavatel bude muset vrátit zákazníkovy peníze za neobjednané výrobky, vznikne mu tak škoda.
Druhou otázkou však je oprávněnost zákazníkovy reklamace po tak dlouhé době, a tudíž zda zaměstnavateli skutečně musela vzniknout škoda a tu mohl po zaměstnanci požadovat.
V daném případě se domnívám, že se pravděpodobně jednalo o smlouvu o dílo uzavřenou mezi Vaším zaměstnavatelem a zákazníkem, která je upravena v § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Dle § 2516 odst. 1 NOZ platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě, což v tomto případě mělo, neboť zákazník si objednal poloviční množství, než jste mu dodali. Zde ovšem hraje roli posouzení, kdy při náležité pozornosti měl zákazník zjistit, že dílo má vady, tj. že obdržel dvojnásobné množství objednaných výrobků a zaplatil za ně dvojnásobnou cenu. Po tomto zjištění má objednatel povinnost zhotovitele bez zbytečného odkladu informovat o tom, že zboží má vady. Pokud by tak neučinil, tak soud by mu při námitce zhotovitele, že tak včas neučinil, nárok z vadného plnění nepřiznal (§ 2618 NOZ).
Dále je třeba také posoudit, zda Váš zaměstnavatel neměl možnost zjistit, že se vyrábí a zákazníkovy odesílá dvojnásobné množství výrobků, než si objednal, poté by se i on měl podílet na náhradě škody, která mu vznikla.
Pokud shrnu výše uvedené, tak zaměstnavatel má právo po Vás požadovat náhradu škody (limitovanou), pokud mu skutečně oprávněně vznikla, je však nutné posoudit, zda byste za ní v celém rozsahu odpovídala skutečně pouze Vy a ne i Váš zaměstnavatel. Vůči zaměstnavateli se můžete bránit písemným vyjádřením Vašeho nesouhlasu s požadovanou náhradou škody, pokud zaměstnavatel bude přesto zaplacení náhrady škody požadovat, doporučila bych Vám se obrátit na advokáta.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment