Tzv. hmotná odpovědnost zaměstnance je upravena v § 252 a násl. zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení platí, že byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, odpovídá tento zaměstnanec za schodek vzniklý na těchto hodnotách.
Hodnotami, za které zaměstnanec podpisem takové dohody přebírá odpovědnost, jsou hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, přičemž takový zaměstnanec je povinen nahradit vzniklou škodu v plné výši (§ 259 zákoníku práce).
Pro posouzení platnosti Vámi uzavřené dohody o hmotné odpovědnosti by bylo nutné seznámit se podrobně s jejím textem, obecně se však domnívám, že i v případě zaměstnance čerpací stanice může být tato dohoda platně uzavřena.
S ohledem na faktickou stránku věci (a Vámi vznesené argumenty) se však zároveň domnívám, že odpovědnost zaměstnance čerpací stanice za schodek na svěřených hodnotách nemůže být aplikována na případ újezdu zákazníka bez placení.
Ve Vašem případě lze uvažovat o tom, že Vámi uzavřená dohoda o hmotné odpovědnosti se nevztahuje na pohonné hmoty, neboť se nejedná o hodnoty, se kterými máte při výkonu práce možnost osobně disponovat, a to po celou dobu, po kterou Vám byly svěřeny (bylo by možné rovněž tvrdit, že pohonné hmoty, umístěné v nádržích pod čerpacími stojany a tedy vně pokladny, Vám vůbec svěřeny nebyly). Vámi podepsaná dohoda o hmotné odpovědnosti se naopak bezesporu vztahuje na tzv. manko na tržbě např. za prodej občerstvení či tiskovin, které jsou umístěny přímo v prodejně čerpací stanice (a tedy ve Vašem dosahu), pohonné hmoty však ve Vaší přímé dispozici nejsou, dohoda o hmotné odpovědnosti se na ně tedy nevztahuje.
V první řadě Vám tedy doporučuji založit svou argumentaci na tvrzení, že dohoda o hmotné odpovědnosti se schodku na pohonných hmotách vůbec netýká. To samozřejmě neznamená, že byste za vzniklou škodu neodpovídala. Vaše eventuální odpovědnost se však bude řídit pravidly o obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu (§ 250 zákoníku práce), přičemž v tomto případě leží důkazní břemeno na zaměstnavateli (je tedy na něm, aby prokázal, že škoda byla způsobena zaviněným porušením Vašich povinností při plnění pracovních úkolů (nebo v přímé souvislosti s ním). V tomto případě je rovněž výše náhrady škody (kterou je zaměstnavatel oprávněn po Vás vyžadovat) limitována čtyřapůlnásobkem Vašeho průměrného měsíčního výdělku (§ 257/2 zákoníku práce).
Při své obraně poukažte rovněž na absurditu požadavku zaměstnavatele směřujícího k zadržování ujíždějících zákazníků. Nejen, že je tento požadavek fyzicky neuskutečnitelný (Vaše odpovědnost by tedy nemohla být dána ani dle § 251/1 zákoníku práce) a svou nepřítomností v prodejně čerpací stanice byste ohrozila zde umístěný majetek zaměstnavatele (za což byste z titulu dohody o hmotné odpovědnosti skutečně odpovídala), splněním požadavku zaměstnavatele byste však navíc ohrozila své zdraví (což je v rozporu s obecnou povinností zaměstnavatele dbát na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců dle § 102/1 zákoníku práce). S ohledem na výše uvedené lze proto pochybovat, že by zaměstnavatel uspěl s nárokováním náhrady škody za újezd zákazníka bez placení dle § 250 či § 251 zákoníku práce.
V současné chvíli Vám lze doporučit odmítnout úhradu jakékoli náhrady vzniklé škody. Bude-li zaměstnavatel trvat na svém nároku, bude na Vás nucen podat žalobu k soudu (popř. podat návrh na vydání platebního rozkazu, v tomto případě je nutné podat proti platebnímu rozkazu včas tzv. odpor). V následném soudním řízení můžete přednést soudu své argumenty a navrhnout, aby byla žaloba jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 253/1 zákoníku práce je zaměstnanec oprávněn písemně odstoupit od dohody o hmotné odpovědnosti, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami.
Co se týče možného pojištění, bude nutné obrátit se na několik pojišťoven a srovnat jejich produkty. Na českém pojišťovacím trhu se lze běžně setkat s pojištěním odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, v této souvislosti je však velmi důležité zmínit, že tyto pojistky se obvykle vztahují pouze na obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu (tj. dle § 250 zákoníku práce), pojištění speciální odpovědnosti zaměstnance za škodu (např. z titulu tzv. hmotné odpovědnosti) tak bude nutné sjednat speciálně.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment