Zaměstnavatel nutí k dodržování dlouhodobého plánu a znemožňuje tak naplánovat soukromé aktivity zaměstnanců - co s tím? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo); Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva; Zveřejněno: 30. srpen 2019; Zobrazení: 2915

1 1 1 1 1

Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

V práci máme problém s dodržováním dlouhodobého plánu. Vedení nám dá dlouhodobý plán se zakomponovanou dovolenou na celý rok. Kdysi nám bylo řečeno, že podle toho si máme plánovat lékaře a různé jiné aktivity, oslavy, výlety, různé pobyty, kosmetiku, masáže, atd. Teď už to, ale z ničeho nic neplatí.

Nebazírujeme na tom, aby byl striktně dodržován, ale když si v době volna něco naplánujeme a dáme vždy měsíc dopředu vědět, že ten a ten den potřebujeme obdržet dané volno, tak nám vyhověno stejně není a je nám řečeno, že dlouhodobý plán nemusí dodržovat. Je prý jen kvůli dovoleným. Potřebovali bychom vědět, zda to tak je a my nemáme nárok si tak něco plánovat a jsme odkázáni na to, zda nám to volno tam zaměstnanec bude chtít dát. Když jsem se ozvala, byla jsem po zásluze potrestána a mým požadavkům nebylo, už tři měsíce vyhověno. O prázdninách jsem neměla absolutně možnost si s dětmi něco naplánovat. Otázka tedy zní - máme právo si ve dnech plánovaného volna v dlouhodobém plánu, plánovat své osobní aktivity a zaměstnavatel je povinen to dodržet a respektovat?

Odpověď:

Vzhledem k tomu, že máte vypracován dlouhodobý plán, přepokládám, že pracujete v provozu s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. Pro ten platí § 84 zákoníku práce, který říká, že zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Z výše uvedeného (i z dalších ustanovení zákoníku práce vyplývá) následující:
1) Rozvrh směn je pro konkrétního zaměstnance zásadně jeden; zákon nepočítá s existencí několika různých rozvrhů vedle sebe používaných pro různé účely – ani s jedním oficiálním, který bude pravidelně porušován.
2) Rozvrh směn musí být vypracován vždy na celé vyrovnávací období, ať už se jedná o vyrovnávací období relativně krátké (např. jen 8 týdnů), nebo se naopak jedná o nejdelší možné vyrovnávací období podle zákona (52 týdnů).
3) Rozvrh směn může být měněn, a to i v průběhu vyrovnávacího období a opakovaně (podle potřeby, např. vždy před koncem čtvrtletí, ale i kalendářního měsíce).
4) Pokud již ke změně rozvrhu v průběhu vyrovnávacího období dojde, musí být tato změna provedena stejným způsobem jako by se vydával úplně nový rozvrh – tzn. i změněný rozvrh musí rozepisovat směny od data účinnosti změněného rozvrhu až do konce vyrovnávacího období; nelze provádět změny rozvrhu vypsáním směn např. jen na příští měsíc, když vyrovnávací období ve skutečnosti končí až za 5 měsíců.
5) Zaměstnanec má právo na seznámení se s rozvrhem směn i s jakoukoli jeho (byť jen dílčí) změnou nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden předem.
6) Zákon dává možnost, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel mezi sebou dohodli i na kratší, než dvoutýdenní (resp. v případě konta jednotýdenní) době povinného předchozího seznámení zaměstnance s rozvrhem či jeho změnou.
Pokud zaměstnavatel nedodržuje uvedená pravidla, je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce nebo na soud.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.