Pracovní právo - nezařazené dotazy
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 2754
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Zaměstnavatel dává mým podřízeným podřízeným peněžní pokuty za pozdní příchody do práce či za špatně vyplněné objednávky zboží ( např chybné jméno či adresa ). Jedná v souladu se zákonem? V zákoníku práce je uvedeno zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat.
Personalista se ohání tímto: Zákoníku práce je nadřazená direktiva, nebo směrnice, se kterou je zaměstnanec srozuměn v den nástupu a písemně srozumně s každou její změnou. Tato direktiva určuje pravidla společnosti a pokud je v ní uvedená sankce, můžeme ji požadovat.
Personalista se ohání tímto: Zákoníku práce je nadřazená direktiva, nebo směrnice, se kterou je zaměstnanec srozuměn v den nástupu a písemně srozumně s každou její změnou. Tato direktiva určuje pravidla společnosti a pokud je v ní uvedená sankce, můžeme ji požadovat.
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 6223
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Zaměstnavatel dává mým podřízeným podřízeným peněžní pokuty za pozdní příchody do práce či za špatně vyplněné objednávky zboží ( např chybné jméno či adresa ). Jedná v souladu se zákonem? V zákoníku práce je uvedeno zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat.
Personalista se ohání tímto: Zákoníku práce je nadřazená direktiva, nebo směrnice, se kterou je zaměstnanec srozuměn v den nástupu a písemně srozumně s každou její změnou. Tato direktiva určuje pravidla společnosti a pokud je v ní uvedená sankce, můžeme ji požadovat.
Personalista se ohání tímto: Zákoníku práce je nadřazená direktiva, nebo směrnice, se kterou je zaměstnanec srozuměn v den nástupu a písemně srozumně s každou její změnou. Tato direktiva určuje pravidla společnosti a pokud je v ní uvedená sankce, můžeme ji požadovat.
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 8971
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 2681
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 7649
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 7818
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Máme na Vás dotaz ohledně dovolené. S kolegou pracujeme na podobných pozicích s plným pracovním úvazkem. Při letošním čerpání řádné dovolené nám náš nadřízený nařídil vzájemné zastupování. Oba jsme velmi vytížení, naše práce se dá vykonávat pouze v dopoledních hodinách, takže se nedá nastavovat přesčasovými hodinami při vzájemném zastupování. Pracovní náplň je také spojena s hmotnou odpovědností, kterou při zastupování přebírá zastupující pracovník za obě pracoviště.
Letošní první vzájemné zastupování jsme zvládli jen za cenu práce bez přestávek, bez svačin i obědů s obrovským nervovým napětím a přitom s nekvalitně odvedenou prací na obou pracovištích, dvojí práce se prostě stihnout nedá. Vznikly také hmotné škody, které zaměstnavatel může požadovat nahradit.
Za vzájemné zastupování jsme nebyli finančně ohodnoceni. Přes tyto negativní důsledky vedoucí tvrdí, že pokud budeme chtít v budoucnu čerpat řádnou dovolenou, tak jedině za cenu vzájemného zastupování. Náš dotaz tedy je, má zaměstnavatel právo podmiňovat čerpání řádné dovolené podmínkou vzájemného zastupování?
Děkujeme, AlbertLetošní první vzájemné zastupování jsme zvládli jen za cenu práce bez přestávek, bez svačin i obědů s obrovským nervovým napětím a přitom s nekvalitně odvedenou prací na obou pracovištích, dvojí práce se prostě stihnout nedá. Vznikly také hmotné škody, které zaměstnavatel může požadovat nahradit.
Za vzájemné zastupování jsme nebyli finančně ohodnoceni. Přes tyto negativní důsledky vedoucí tvrdí, že pokud budeme chtít v budoucnu čerpat řádnou dovolenou, tak jedině za cenu vzájemného zastupování. Náš dotaz tedy je, má zaměstnavatel právo podmiňovat čerpání řádné dovolené podmínkou vzájemného zastupování?
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 1978
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Máme na Vás dotaz ohledně dovolené. S kolegou pracujeme na podobných pozicích s plným pracovním úvazkem. Při letošním čerpání řádné dovolené nám náš nadřízený nařídil vzájemné zastupování. Oba jsme velmi vytížení, naše práce se dá vykonávat pouze v dopoledních hodinách, takže se nedá nastavovat přesčasovými hodinami při vzájemném zastupování. Pracovní náplň je také spojena s hmotnou odpovědností, kterou při zastupování přebírá zastupující pracovník za obě pracoviště.
Letošní první vzájemné zastupování jsme zvládli jen za cenu práce bez přestávek, bez svačin i obědů s obrovským nervovým napětím a přitom s nekvalitně odvedenou prací na obou pracovištích, dvojí práce se prostě stihnout nedá. Vznikly také hmotné škody, které zaměstnavatel může požadovat nahradit.
Za vzájemné zastupování jsme nebyli finančně ohodnoceni. Přes tyto negativní důsledky vedoucí tvrdí, že pokud budeme chtít v budoucnu čerpat řádnou dovolenou, tak jedině za cenu vzájemného zastupování. Náš dotaz tedy je, má zaměstnavatel právo podmiňovat čerpání řádné dovolené podmínkou vzájemného zastupování?
Děkujeme, AlbertLetošní první vzájemné zastupování jsme zvládli jen za cenu práce bez přestávek, bez svačin i obědů s obrovským nervovým napětím a přitom s nekvalitně odvedenou prací na obou pracovištích, dvojí práce se prostě stihnout nedá. Vznikly také hmotné škody, které zaměstnavatel může požadovat nahradit.
Za vzájemné zastupování jsme nebyli finančně ohodnoceni. Přes tyto negativní důsledky vedoucí tvrdí, že pokud budeme chtít v budoucnu čerpat řádnou dovolenou, tak jedině za cenu vzájemného zastupování. Náš dotaz tedy je, má zaměstnavatel právo podmiňovat čerpání řádné dovolené podmínkou vzájemného zastupování?
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 3551
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Máme na Vás dotaz ohledně dovolené. S kolegou pracujeme na podobných pozicích s plným pracovním úvazkem. Při letošním čerpání řádné dovolené nám náš nadřízený nařídil vzájemné zastupování. Oba jsme velmi vytížení, naše práce se dá vykonávat pouze v dopoledních hodinách, takže se nedá nastavovat přesčasovými hodinami při vzájemném zastupování. Pracovní náplň je také spojena s hmotnou odpovědností, kterou při zastupování přebírá zastupující pracovník za obě pracoviště.
Letošní první vzájemné zastupování jsme zvládli jen za cenu práce bez přestávek, bez svačin i obědů s obrovským nervovým napětím a přitom s nekvalitně odvedenou prací na obou pracovištích, dvojí práce se prostě stihnout nedá. Vznikly také hmotné škody, které zaměstnavatel může požadovat nahradit.
Za vzájemné zastupování jsme nebyli finančně ohodnoceni. Přes tyto negativní důsledky vedoucí tvrdí, že pokud budeme chtít v budoucnu čerpat řádnou dovolenou, tak jedině za cenu vzájemného zastupování. Náš dotaz tedy je, má zaměstnavatel právo podmiňovat čerpání řádné dovolené podmínkou vzájemného zastupování?
Děkujeme, AlbertLetošní první vzájemné zastupování jsme zvládli jen za cenu práce bez přestávek, bez svačin i obědů s obrovským nervovým napětím a přitom s nekvalitně odvedenou prací na obou pracovištích, dvojí práce se prostě stihnout nedá. Vznikly také hmotné škody, které zaměstnavatel může požadovat nahradit.
Za vzájemné zastupování jsme nebyli finančně ohodnoceni. Přes tyto negativní důsledky vedoucí tvrdí, že pokud budeme chtít v budoucnu čerpat řádnou dovolenou, tak jedině za cenu vzájemného zastupování. Náš dotaz tedy je, má zaměstnavatel právo podmiňovat čerpání řádné dovolené podmínkou vzájemného zastupování?
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 36634
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Může zaměstnavatel přikázat zaměstnanci řízení služebního vozidla bez jeho souhlasu, aniž by si ověřil jeho schopnosti k řízení tohoto vozidla? U svého zaměstnavatele pracuji deset roků a vždy respektoval skutečnost, že sice vlastním řidičský průkaz, který jsem získala před třiceti léty, ale ve skutečnosti jsem nikdy neřídila. Zaměstnavatel rozhodl, že proškolí všechny zaměstnance, kteří vlastní řidičský průkaz, ale nepřihlíží ke skutečnosti, zda zaměstnanec řídí nebo neřídí vozidlo. Necítím se způsobilá služební vozidlo řídit, nemám praktické zkušenosti a musela bych si u některé z autoškol zajistit kondiční jízdy. Nyní jsem však dostala příkazem řídit služební vozidlo. Požádala jsem zaměstnavatele o odložení řízení tohoto vozidla s tím, že jsem ochotna tuto situaci řešit a až získám potřebné dovednosti k řízení i vozidlo řídit. Zatím se mi zaměstnavatel nevyjádřil k žádosti. Můžu tedy odmítnout řízení služebního vozidla s tím, že se necítím kompetentní k řízení nebo mi může zaměstnavatel přikázat toto řízení striktně. Pokud neuposlechnu, jednalo by se o porušení pracovní kázně? Zdeňka
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zobrazení: 2067
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Může zaměstnavatel přikázat zaměstnanci řízení služebního vozidla bez jeho souhlasu, aniž by si ověřil jeho schopnosti k řízení tohoto vozidla? U svého zaměstnavatele pracuji deset roků a vždy respektoval skutečnost, že sice vlastním řidičský průkaz, který jsem získala před třiceti léty, ale ve skutečnosti jsem nikdy neřídila. Zaměstnavatel rozhodl, že proškolí všechny zaměstnance, kteří vlastní řidičský průkaz, ale nepřihlíží ke skutečnosti, zda zaměstnanec řídí nebo neřídí vozidlo. Necítím se způsobilá služební vozidlo řídit, nemám praktické zkušenosti a musela bych si u některé z autoškol zajistit kondiční jízdy. Nyní jsem však dostala příkazem řídit služební vozidlo. Požádala jsem zaměstnavatele o odložení řízení tohoto vozidla s tím, že jsem ochotna tuto situaci řešit a až získám potřebné dovednosti k řízení i vozidlo řídit. Zatím se mi zaměstnavatel nevyjádřil k žádosti. Můžu tedy odmítnout řízení služebního vozidla s tím, že se necítím kompetentní k řízení nebo mi může zaměstnavatel přikázat toto řízení striktně. Pokud neuposlechnu, jednalo by se o porušení pracovní kázně? Zdeňka
