Vydržení věcného břemene - vedení kabelu nízkého napětí k sousedově nemovitosti - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Věcná břemena (služebnosti); Zveřejněno: 26. červen 2011; Zobrazení: 9240

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Mám dotaz týkající se věcného břemene: Jsem majitelem jedné z nemovitostí (rodinného domu) které dříve patřily jedinému majiteli. Původní majitel tedy nemovitosti rozdělil na tři části, a tyto části samostatně prodal třem současným vlastníkům. Jak jsem již uvedl, jsem majitelem rodinného domu a dalším vlastníkem je soused, kterému patří stodola s pozemky (vše řádně odděleno v katastru nemovitostí) ale ze sloupu (nadzemní vedení elektřiny - nízké napětí), který je na mém pozemku, vede nad tímto pozemkem přívod elektřiny na stodolu.

Kabel také uchycen na nosníku z oceli ve štítu mého domu. Toto připojení trvá více než 10 let a slouží pouze pro stodolu, která je jedinou připojenou stavbou. Odvozuji, že mi tak vznikla povinnost strpět toto vedení jak existuje a umožňovat nutný přístup k němu pro účely oprav, údržby a pod. Nyní ale soused uvažuje o novostavbě rodinného domu u stodoly a s připojením této novostavby s dalšími zařízeními, na elektřinu právě z uvedené stodoly. Domnívám se, že k takovému řešení nemůže přikročit bez mého souhlasu. Nejde mi o proces ve stavebním, nebo územním řízení, ale o to, že připojením další nemovitosti se přímo mění obsah věcného břemene. Doposud se věcné břemeno týká připojení jen stodoly. Vycházím také z předpokladu, že i věcné břemeno vydržené (nikde nezapsané) se nějak jmenuje. Důležitá je tedy pro mě odpověď na otázku, zda (s ohledem na popsanou situaci) lze, bez mého předchozího souhlasu, na stávající přípojku připojit i další novostavbu, či nikoli.
Spojoval jsem dožití věcného břemene připojení s dožitím stodoly, nebo uvažuji o vztahu břemene k připojení jediného pozemku, na němž se připojení "konzumuje". Připojení na veřejný vodovod je naprosto obdobné, a tak mi Vaše odpověď může posloužit pro oba případy, kdy posuzuji břemeno. Děkuji, Zdeněk

Odpověď:

Váš případ je poměrně zajímavý a bohužel musím říci, že nejednoznačný.

Podle mého právního názoru, věcné břemeno spočívá ve Vaší povinnosti strpět umístění elektrické přípojky ve prospěch sousedovy stodoly – tak jak bylo vydrženo. A v tomto případě dochází ke změně obsahu právního vztahu mezi oprávněný z věcného břemena a povinným (tedy Vámi) a nelze bez dalšího připojit na příslušné vedení jinou stavbu.

Na druhou stranu se věcné břemeno může obecně vyložit jako povinnost strpět přípojku ve prospěch elektrifikace sousedova pozemku (obecně) bez ohledu na to, v prospěch jaké stavby. V takovém případě by nedocházelo k dotčení obsahu věcného břemene. Vystihnout pojmosloví a základ právního vztahu v případě věcných břemen vydržených a nikde nezachycených smluvně je složitý právní problém.

Osobně se přikláním k restriktivnímu výkladu (tedy k variantě první), protože věcné břemeno je právo omezující vlastníka věci zatížené, a vlastnické právo jako právo nedotknutelné a nepromlčitelné, je právem, které má být na nejvyšší míru respektováno a omezováno pouze v nezbytném rozsahu; takže věcná břemena dané vlastnické právo omezující vykládat extenzivním výkladem je podle mého soudu v rozporu s ústavními principy a zárukami. A doporučuji tedy takový výklad prosazovat.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.