Z dotazu bohužel nevyplývá, na základě jakého právního titulu bylo věcné břemeno (služebnost) k Vašemu pozemku zřízeno (tzn. zda se tak stalo na základě smlouvy, rozhodnutí soudu apod.). V každém případě je podstatné, jakým způsobem (jakými slovy) je obsah věcného břemene v předmětném právním titulu vymezen (tzn. zda je zde uvedeno pouze „věcné břemeno jízdy“, nebo zda je zde konkretizováno, na jaké dopravní prostředky se toto věcné břemeno vztahuje, jak často mohou oprávněné osoby přes Váš pozemek přejíždět apod.).
Není-li obsah věcného břemene konkretizován, je nutné vycházet z příslušných ustanovení občanského zákoníku. V této souvislosti upozorňuji zejména na:
- § 1274/1 občanského zákoníku, dle něhož služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali;
- § 1276/1 občanského zákoníku, dle něhož služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly;
- § 1276/3 občanského zákoníku, dle něhož je osoba, které přísluší služebnost cesty, povinna přispívat poměrně k udržování cesty (včetně lávek a mostů) ; vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá;
- § 1267/1 občanského zákoníku, dle něhož služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat; vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.
Služebnost (tedy každá služebnost) zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší (§ 1258 občanského zákoníku).
Dle § 1264/1 občanského zákoníku dále platí, že není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku.
Co se týče parkování Vašeho vozidla na cestě (využívané Vašimi sousedy v rámci věcného břemene) a zavírání Vašich vrat, záleží vše zejména na dohodě s Vašimi sousedy.
Budou-li Vaši sousedé ochotni případně několik minut posečkat, než přeparkujete své vozidlo, je tento postup samozřejmě možný. Nebude-li však některý z Vašich sousedů s parkováním Vašeho vozidla na cestě souhlasit, doporučuji Vám od tohoto postupu upustit (neboť by mohl být kvalifikován jako bránění ve výkonu práva služebnosti).
K zavírání vrat můžete své sousedy případně i písemně vyzvat, přičemž v této výzvě můžete své sousedy rovněž upozornit na možný vznik odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v příčinné souvislosti s nezavřením Vašich vrat. Na svá vrata můžete případně pověsit i upozornění na nutnost tato vrata pokaždé zavřít.
Z dotazu bohužel nevyplývá, kdo přejíždí přes Váš pozemek skříňovým vozidlem. Jedná-li se o jednoho ze sousedů (oprávněných z věcného břemene), není možné mu to zakázat, neboť tím pouze vykonává své právo (samozřejmě za předpokladu, že ve smlouvě o zřízení věcného břemene, v rozhodnutí soudu či v jiném právním titulu není obsah služebnosti cesty vymezen úžeji).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment