Právo na odčinění nemajetkové újmy samozřejmě máte. V této souvislosti lze odkázat především na § 2956 občanského zákoníku, dle něhož (v obecné rovině) platí, že:
„Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. “
Na Vámi popsaný případ je pak zejména aplikovatelný § 2959 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Při usmrcení … odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. “
Kromě práva na odčinění nemajetkové újmy máte právo rovněž na další plnění. S Vaší nezaopatřeností (o které se v dotazu zmiňujete) souvisí Vaše právo na výživu. Konkrétně dle § 2966/1 občanského zákoníku platí, že:
„Při usmrcení hradí škůdce peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý ke dni své smrti poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Náhrada náleží pozůstalým ve výši rozdílu mezi dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu a tím, co by poškozený podle rozumného očekávání mohl pozůstalým na těchto nákladech poskytovat, pokud by k jeho zranění nedošlo. “
Tomu, kdo uhradil pohřeb, náleží náhrada takto vynaložených nákladů, a to dle § 2961 občanského zákoníku.
Svá práva (tzn. především právo na odčinění nemajetkové újmy, resp. náhradu za psychické strádání, právo na výživné apod.) můžete uplatnit v podstatě trojím způsobem:
1/ Mimosoudně:
Se škůdcem můžete uzavřít písemnou dohodu (§ 1903 a násl. občanského zákoníku), jejímž prostřednictvím se škůdce zaváže odčinit Vám způsobenou nemajetkovou újmu, poskytovat Vám výživné, nahradit jinou škodu, resp. nahradit jiné náklady na Vaší straně, popř. je možné vše vyřešit poskytnutím jednorázové částky – tzv. odbytné (§ 2968 občanského zákoníku). V této dohodě je možné (resp. nezbytné) sjednat lhůtu pro realizaci platby, popř. splátky apod.
Výhodou tohoto způsobu řešení je jeho rychlost – dohodu lze uzavřít již nyní (tzn. že není třeba čekat na výsledek soudního řízení). Obě strany (tzn. Vy i škůdce) se však na znění dohody musíte shodnout.
2/ Připojení k trestnímu řízení:
Své právo na odčinění nemajetkové újmy (a náhradu další Vám způsobené škody) můžete uplatnit rovněž v rámci probíhajícího trestního řízení. Konkrétně dle § 43/3 trestního řádu platí, že:
„Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena ... Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování … je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě ... Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje … Důvod a výši škody, nemajetkové újmy … je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen. “
3/ Podání žaloby k civilnímu soudu:
Práva na odčinění nemajetkové újmy (a na náhradu dalších škod) se můžete domáhat i cestou civilního soudu, tzn. podáním žaloby. Na tuto variantu můžete být rovněž odkázán trestním soudem (pokud byste svá práva uplatnil dle bodu 2/ výše a trestní soud dospěl k závěru, že prokazování Vašich práv by příliš zatížilo probíhající trestní řízení).
Ať se již rozhodnete postupovat kterýmkoli z výše uvedených způsobů, doporučuji Vám v každém případě využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz (a to advokáta, který se zabývá především oblastí občanského práva, popř. oblastí práva trestního).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
Komentáře vytvořeny pomocí CComment