Obrana proti lživému článku v novinách

Pokud je lékař (či jiná osoba) vystaven mediálním útokům, které dopadají na jeho profesní čest nebo které jsou lživé, má podle
konkrétních okolností následující možnosti
řešení:
1) podání trestního oznámení pro pomluvu,
2) podání žaloby na ochranu osobnosti,
3) využití práva na odpověď, popř. práva na dodatečné sdělení podle tiskového zákona.

K jednotlivým bodům lze sdělit následující:
Ad 1) Pokud se jedná o závažný případ, kdy zveřejněné informace mohou výrazně poškodit lékaře (ať už profesně, nebo v jeho osobním a rodinném životě), lze podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy, kterého se mohl dopustit ten, kdo nepravdivé údaje šíří.
Trestný čin (přečin) pomluvy je definován v ustanovení § 184 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku, takto:
(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem,
rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Trestní oznámení doporučujeme podat písemně (lze i ústně, ale písemná forma je vhodnější). Je na místě oznámení poslat doporučenou
poštou nebo donést osobně do podatelny s potvrzenou kopií o převzetí. Lze ho podat na kterékoli oddělení Policie ČR (ideální je podat trestní oznámení na službu kriminální policie a vyšetřování v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu) nebo na státní zastupitelství. Tyto orgány mají povinnost každé trestní oznámení přijmout a bez průtahů vyšetřit.
Pokud chce být oznamovatel informován o tom, co v dané věci policie učinila, je potřeba o to výslovně při podávání trestního oznámení požádat (uvést do protokolu nebo v písemném oznámení např. „žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno“). Policie ČR pak musí oznamovatele do 30 dnů vyrozumět o výsledku svého šetření.
Forma a obsah trestního oznámení nejsou  stanoveny. Je na však na místě formulovat trestní oznámení srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé, kdo oznámení činí (včetně přesné totožnosti a adresy), kdy a kterému policejnímu útvaru bylo oznámení podáno, a především přesně popsat jednání, jež by mohlo naplňovat skutkovou podstatu přečinu.
Rozhodně je třeba zdržet se v oznámení konstatujících výroků o tom, že podezřelý se dopustil trestného činu apod. tak, aby se oznamovatel sám nestal pachatelem křivého obvinění. Oznámení je tedy vždy třeba formulovat tak, že je žádáno, aby orgány činné v trestním řízení prověřily, zda popsaným jednáním nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu.
Ad 2) Pokud by mediální útoky došly až tak daleko, že by v jejich souvislosti dotyčné osobě prokazatelným způsobem vznikla újma, lze postupovat i podáním občanskoprávní žaloby na ochranu osobnosti a požadovat omluvu, případně omluvu publikovanou v médiích a současně náhradu nemajetkové
újmy v penězích. Tuto možnost je vhodné použít až jako krajní řešení v případě, že by postup podle bodu 1) a 3) nebyl úspěšný. Jedná se o časově a finančně nákladné řešení. Navíc by žalobce nesl důkazní břemeno a musel by dokázat, že (a jaká) újma byla zveřejněním nepravda způsobena.
Ad 3) Nejsnazší a nejúčinnější obranou je využití právního institutu tzv. práva na odpověď nebo práva na dodatečné sdělení dle tiskového zákona.
Ve svém ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 46/2000 Sb. tiskový zákon stanoví:
Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické
osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je
povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení
se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi
musí být patrno, kdo ji činí.
Je-li lékař v médiích prezentován jako trestně stíhaný nebo jako ten, kdo je řešen pro přestupek, a případ pravomocně skončí ve
prospěch lékaře, má tento lékař nárok na uveřejnění tohoto pro něj příznivého výsledku.
Podle tiskového zákona platí, že jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků
vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle
tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění
informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Vydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.
K uplatnění popsaného práva na odpověď a práva na dodatečné sdělení je potřeba splnit tyto náležitosti:
– Označení „Odpověď dle tiskového zákona“ či „Dodatečné sdělení dle tiskového zákona“.
– Žádost o uveřejnění musí mít písemnou formu.
– Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti
nebo soukromí fyzické osoby.
– Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
– Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém
tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
– Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká.
– Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení dotýkající se cti, důstojnosti nebo soukromí uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části.
– Z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
Dle § 13 výše zmíněného tiskového zákona platí, že pokud bude odpověď obsahovat potřebné náležitosti, je vydavatel povinen tuto odpověď uveřejnit: a) ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním
a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části,
b) s výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
c) na vlastní náklady,
d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.
Lhůta pro uveřejnění odpovědi je 8 dnů od doručení nebo v nejbližším čísle po uplynutí 8 dnů. V případě periodika, které vychází s větším rozestupem, než je 8 dnů, platí uveřejnění v nejbližším vydání.
Jestliže by k uveřejnění odpovědi nedošlo i přes splnění všech povinných náležitostí, které měla žádost obsahovat, a pokud byla dodržena lhůta pro její doručení, je možné se uveřejnění odpovědi domáhat soudně, a to do 15 dnů poté, co lhůta pro uveřejnění odpovědi marně uplyne. Soud může vydavateli uveřejnění textu následně nařídit.
Pokud by se nejednalo o hanlivý a lživý článek, nýbrž např. reportáž v televizi, bylo by možno postupovat stejnou cestou, a to v souladu se zákonem č. 231/2001 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Obsahové náležitosti i lhůty jsou totožné, jen místo na vydavatele tisku se postižený obrací na provozovatele vysílání.

Mgr. Theodora Čáslavská,
právní kancelář ČLK