Kdy se staví, zastavuje promlčecí lhůta u věřitele?

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Dluhy, závazky, pohledávky, směnky; Zveřejněno: 1. prosinec 2012; Zobrazení: 2915

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Rád bych se zeptal na běh a stavení promlčecí doby v situacích, kdy věřitel objektivně nemůže svou pohledávku u dlužníka uplatnit. Takovými situacemi může být např. smrt dlužníka, po níž následuje dědické řízení trvající několik let, nebo prohlášení dlužníka za mrtvého - tento nemá dědice - a po několika letech je rozhodnutí o prohlášení za mrtvého zrušeno (dlužník se skrýval).

V obou případech uběhne promlčecí doba, aniž by měl věřitel možnost uplatnit své právo - neměl před kým. Pokud je to možné, prosím v odpovědi zobecnění pro podobné situace, kdy věřitel nemá objektivně možnost po určitou dobu svou pohledávku vůči dlužníkovi uplatnit, zda se např. po tuto dobu promlčecí doba staví? Občanský zákoník jako důvod ke stavení promlčecí doby uvádí pouze uplatnění práva u soudu či jiného orgánu veř. moci. Děkuji, Adam

Odpověď:

Občanský zákoník označuje za důvod ke stavění promlčecí doby v § 112 uplatnění práva věřitelem (v promlčecí době) u soudu nebo u jiného příslušného orgánu proto, že jiný (ospravedlnitelný) důvod ke stavění promlčecí doby si lze jen těžko představit.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že své právo (pro příklad právo na vrácení půjčky dle smlouvy o půjčce podle § 657 a násl. Občanského zákoníku) může věřitel u soudu (nebo jiného příslušného orgánu) uplatnit prakticky vždy, tzn. bez ohledu na to, zda se dlužník aktuálně skrývá či zemřel (v prvním případě lze podat buď návrh na vydání platebního rozkazu nebo žalobu, v druhém případě lze přihlásit pohledávku do dědického řízení, v tomto ohledu upozorňuji také na znění § 111 Občanského zákoníku).
V kontextu smlouvy o půjčce je nutné vzít rovněž v potaz, jakým způsobem má dle smlouvy dojít k vrácení půjčených peněz, tz. zda byl termín splatnosti celé půjčky konkrétně stanoven, zda byly sjednány její splátky, či zda nebyl termín vrácení půjčky vůbec smluven. Promlčování práva věřitele se tak může řídit § 101, § 103 nebo § 563 Občanského zákoníku.
Bez ohledu na shora uvedené však může věřitel v případě prodlení dlužníka uplatnit své právo u soudu (tzn. že není nutné uplatnit právo nejdříve u dlužníka samého) a předejít tak jeho promlčení. V návaznosti na proběhlé soudní řízení se pak právo věřitele řídí § 110 Občanského zákoníku (stejný mechanismus stavění promlčecí doby je následně použitelný pro případ výkonu soudního rozhodnutí).

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.