Objevení majetku, dodatečné dědické řízení a dodatečné odmítnutí dědictví

Základní údaje: Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů); Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články); Zveřejněno: 20. prosinec 2011; Zobrazení: 11092

1 1 1 1 1

Hodnocení 3.00 (2 hlasů)

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Je projednáváno dodatečné dědictví po paní Xxxxxxx, která zemřela v roce 1961. Při dědickém řízení čtyři sestry přijaly dědictví. Bohužel se zapomnělo na pole o rozloze 7.560 m2. Při digitalizaci map se zjistilo, že zůstalo toto pole na původním vlastníkovi tudíž na paní zůstavitelce.

Tři sestry zemřely a jedna je živá. Po těch co umřeli jsou děti, které dědí ze zákona. Ani jedno dítě se nevzdalo dědictví po smrti svých matek. Notářka, která to projednává tvrdí, že se nemohou tudíž děti vzdát dodatečného dědictví. Já tvrdím, že kdyby se vědělo o tom poli určitě by se některé děti vzdaly již tenkrát. Jde to řešit dohodou o vypořádání části tohoto dědictví? Je povinna notářka, když někdo navrhne dohodu, tuto zpracovat a zahrnout dědického řízení? Děkuji, Hanuš

Odpověď:

Prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví se vztahuje na celé řízení po zůstavitelovi, tedy i na majetek nově objevený.
Dle občanského soudního řádu můžete tuto situaci vyřešit dohodou o vypořádání tohoto majetku a pokud splňuje veškeré náležitosti , je notářka povinna ji zahrnout do dědického řízení.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.