Dědění spolužijící osobou (družkou, druhem) když zemřelý neměl děti

Základní údaje: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články); Zveřejněno: 25. duben 2011; Zobrazení: 3646

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Prosím o radu, jak se mám orientovat ve II.dědické skupině: v březnu zemřel nečekaně můj syn. Syn je svobodný a nemá žádné potomky. Vlastní rodinný dům, kde má trvalé bydliště a ve kterém bydlí o víkendech a svém pracovním volnu se svými rodiči. Tudíž se všichni podílejí na společném hospodaření a společné domácnosti. My, jakožto rodiče, máme v tomto rodinném domě trvalé bydliště a jsme zde vázáni jako věcné břemeno. Současně v tomto rodinném domě žije a má trvalé bydliště zletilý synovec mého syna (můj vnuk), který se rovněž podílí na hospodaření ve společné domácnosti.

Zároveň můj syn v pracovní dny přebývá cca 7 let se svojí družkou v jiné obci, kde se rovněž podílí podle svých potřeb na hospodaření společné domácnosti v nemovitosti, kterou jeho družka vlastní a kterou syn rekonstruuje, ale nemá zde hlášeno žádné jiné (přechodné) bydliště. Ke své družce ani k její nemovitosti nemá syn žádné závazky.

Můj dotaz tedy zní:

Jakou společnou domácnost tedy zákon považuje za 'správnou' (když má můj syn vlastně domácnosti dvě)?

Jaké dědické právo se vztahuje na osobu žijící ve společné domácnosti a na jeho družku?

Má dědické právo na rodinný dům zůstavitele také družka, která v tomto domě nikdy nebydlela, ani se nepodílela na společném hospodaření? Spěchám na Vaši odpověď z důvodu nám zaslané zasilky ohledně nároku dávky nemocenského poojištění v případě úmrtí pojištěnce, tedy mého syna. V tomto dopise je vznesena otázka, v jaké domácnosti žil zůstavitel v době jeho smrti. Na tento dopis musíme odpovědět do týdne. Děkuji, Jana

Odpověď:

V tomto případě se jedná o ojedinělou situaci, a co se týče určení společné domácnosti, tak standardně by rozhodovaly skutečnosti např. kde byl syn hlášen k trvalému pobytu nebo kde se zdržoval větší část roku, které ovšem ve Vašem případě jednoznačné vodítko také neposkytují. Podle mého právního názoru je „správnou“ domácností ta domácnost, kde zůstavitel byl větší část kalendářního roku a v níž je toto zdržování prokazatelné a nezpochybnitelné.

Na dotaz o domácnosti doporučuji uvést pravdivou odpověď, jak jste ji popsala v dotazu – není Vaší povinností se rozhodnout, která domácnost Vašeho syna byla ta správná, protože zákon nepřikazuje, že domácnost je pouze jedna (a z toho je možno vycházet).

Družka by mohla být k dědictví povolána jako osoba spolužijící (splňuje podmínky, aby tak byla vnímána), a tudíž by s Vámi jako rodiči měla dědit v 2. dědické skupině. Pokud se družka k notáři přihlásí a prokáže, že je právoplatnou osobou spolužijící, bude povolána k dědictví (tzn. bude dědit).

Dědici v této skupině dědí rovným dílem, tudíž i dům, ke kterému družka nemá žádný vztah, by ze třetiny připadl družce.

Z dotazu se osobně domnívám, že je osobou spolužijící a nároky na dědický podíl tedy splňuje.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.