Dědictví, závěť, vydědění - poradna

Bohužel Váš dotaz je položen nejasně a mohu se tedy vyjádřit pouze hypoteticky. Za předpokladu, že manželé měli ve společném jmění (SJM) nemovitost a jeden z nich zemřel, vypořádá se nejprve SJM tím způsobem, že přeživší manžel se stane vlastníkem ½ nemovitosti a druhá polovina je předmětem dědického řízení. V dědickém řízení by pak ve Vámi popisovaném případě dědily dvě děti a manžel, a to každý z nich rovným dílem, tedy každý 1/3 z poloviny domu, tj. 1/6 z celku. Manžel tak ve výsledku bude vlastníkem 2/3 domu (½ + 1/6). Předpokládám, že vnuci jsou potomci oněch dvou dcer a jejich rodič tedy dosud nezemřel.
Ve Vašem dotazu však uvádíte, že výlučným vlastníkem nemovitosti (patrně po smrt druhého manžela) je jeden z manželů. Z dotazu nevyplývá, jak k tomuto stavu došlo, neboť i v případě zůstavení celého domu manželovi závětí by potomci měli nárok na tzv. povinný díl). Pokud se tento manžel nyní rozhodne darovat nemovitost jedné z dcer, pak druhá z dcer nemá nárok na žádný podíl. Pouze v případě dědického řízení po úmrtí dárce lze započít hodnotu daru na tzv. povinný díl obdarované dcery (viz § 1660 odst. 2 občanského zákoníku), kdy lze předpokládat, že tato již nebude dědit ničeho a pozůstalost tak připadne druhé dceři. Započtení se ze zákona vztahuje pouze na dary obdržené tři roky před smrtí zůstavitele, leda by zůstavitel projevil jinou vůli.